21 Plochy
Transkript
Plochy 21 1 Plochy 1. Plochou v Rm rozumı́me libovolné spojité zobrazenı́ Γ : M → Rm , kde M ⊂ R2 je souvislá množina s neprázdným vnitřkem. 2. Plocha se nazývá uzavřená, existuje-li ke každému hraničnı́mu bodu U ∈ M bod V ∈ M takový, že U 6= V a Γ(U ) = Γ(V ). 3. Přı́klad Jednotková sféra v R3 : x = cos π s sin t, y = sin x sin t, z = cos t, kde M = h0, 2πi × h0, πi. Pak tedy body U = [π, 0] a V = 2 , 0 splňujı́ podmı́nku Γ(U ) = Γ(V ) = [0, 0, 1]. 4. Plocha se nazývá jednoduchá, jestliže pro vnitřnı́ body množiny M platı́ Γ(U ) = Γ(V ) ⇒ U = V. 5. Plocha se nazývá třı́dy C r , jestliže zobrazenı́ Γ je třı́dy C r na množině M ve všech svých složkách. Plocha se nazývá po částech třı́dy C r , je-li Γ(M ) sjednocenı́m konečného množstvı́ ploch třı́dy C r . 6. Plocha je regulárnı́ v bodě A, je-li Γ regulárnı́ v bodě A (jako funkce R2 → Rm ) a matice ∂Γ 1 1 (A) ∂Γ (A) ∂s ∂t J(A) = ... ∂Γm ∂Γm (A) ∂t (A) ∂s má hodnost 2, pokud ne, tak nastává singularita. 7. Přı́klad Necht’ plocha Γ je Γ1 (s, t) = x = t cos s, Γ2 (s, t) = y = t sin s a Γ3 (s, t) = z = t, M = h0, 2πi × R. Pak −t sin s cos s 1 sin s cos s J = t cos s sin s ∼ , 0 t cos s −t sin s 0 1 tedy pouze pro t = 0 je hodnost dané matice 1, ve všech ostatnı́ch přı́padech 2. 8. Dále uvažujme jednoduché plochy alespoň třı́dy C 1 , omezenou množinu M a m = 3. Věta. Je-li A regulárnı́ bod plochy, lze Γ(M ) v okolı́ bodu A vyjádřit implicitně rovnicı́ F (x, y, z) = 0 Důkaz: Necht’ ∂Γ1 J(A) = MA2 F (A) = 0 (A) ∂s ∂Γ2 (A) ∂s ∂Γ3 (A) ∂s −−→ grad F (A) 6= ~o. ∂Γ1 (A) ∂t ∂Γ2 (A) ∂t ∂Γ3 (A) ∂t FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008 Plochy 2 má hodnost 2, tedy existuje alespoň jeden nenulový minor 2. řádu matice J(A). Předpokládejme, že napřı́klad determinant ∂Γ 1 (A) ∂Γ1 (A) ∂s ∂t ∂Γ 2 (A) ∂Γ2 (A) 6= 0. ∂t ∂s Označme x = Γ1 (s, t), y = Γ2 (s, t), a1 = Γ1 (A), a2 = Γ2 (A) a A = Γ(A), kde bod A = [a1 , a2 , a3 ] ∈ Γ(M ). Pak existuje inverznı́ zobrazenı́ ke Γ v okolı́ bodu A, které označı́me ∆ splňujı́cı́ a1 = ∆1 (a1 , a2 ) a2 = ∆1 (a1 , a2 ) s = ∆1 (x, y) t = ∆2 (x, y) Pak matice " ∂∆1 (a1 , a2 ) ∂x ∂∆2 (a1 , a2 ) ∂x # ∂∆1 (a1 , a2 ) ∂y ∂∆2 (a1 , a2 ) ∂y ∂Γ1 je inverznı́ matice k matici (A) ∂s ∂Γ2 (A) ∂s ∂Γ1 (A) ∂t ∂Γ2 (A) ∂t . Pak z = Γ2 (s, t) = Γ3 (∆1 (x, y), ∆2 (x, y)) = f (x, y), tedy F (x, y, z) = f (x, y) − z = 0. Platı́ F (A) = f (a1 , a2 ) − a3 = Γ3 (∆1 (a1 , a2 ), ∆2 (a1 , a2 )) − a3 = Γ3 (a1 , a2 ) − a3 = a3 − a3 = 0 a pak −−→ grad F (A) = Fx0 (A), Fy0 (A), Fz0 (A) fx0 (a1 , a2 ), fy0 (a1 , a2 ), −1 6= ~o. 9. Necht’ γ : J → R2 , γ(J) ⊂ M a Γ : M → R3 . Pak Γ◦γ určuje křivku na ploše. Uvažujme regulárnı́ bod A plochy Γ(M ) a křivku na ploše procházejı́cı́ bodem A, tzn., že Γ ◦ γ(τ0 ) = A, tedy [Γ1 (γ1 (τ ), γ2 (τ )) , Γ2 (γ1 (τ ), γ2 (τ )) , Γ3 (γ1 (τ ), γ2 (τ ))] , tedy pro τ = τ0 dostáváme [a1 , a2 , a3 ]. Pak tečný vektor křivky Γ ◦ γ v bodě A je (Γ1 0s γ1 0 + Γ1 0t γ2 0 , Γ2 0s γ1 0 + Γ2 0t γ2 0 , Γ3 0s γ1 0 + Γ3 0t γ2 0 ) , tedy vektory Γ~0s = (Γ1 0s , Γ2 0s , Γ3 0s ) a Γ~0t = (Γ1 0t , Γ2 0t , Γ3 0t ) jsou lineárně nezávislé. Tečný vektor je tedy lineárnı́ kombinacı́ těchto dvou vektorů γ1 0 Γ~0s + γ2 0 Γ~0t . Tečný vektor ke křivce je tečným vektorem i k ploše, křivka γ(t) byla vybrána libovolně, pouze pricházı́ bodem A. Všechny tečné vektory k ploše v regulárnı́m bodě A tedy tvořı́ vektorový prostor dimenze 2 a A, Γ~0s (A), Γ~0t (A) určujı́ tzv. tečnou rovinu v bodě A. MA2 FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008 Plochy 3 10. Necht’ F (x, y, z) = 0 je plocha zadaná implicitně. Pak křivka γ : J → R3 na nı́ ležı́, jestliže F (γ1 (τ ), γ2 (τ ), γ3 (τ )) = 0, tedy Fx0 γ1 0 + Fy0 γ2 0 + Fz0 γ3 0 = 0. | {z } −−→ grad F (A)·(γ1 0 ,γ2 0 ,γ3 0 ) Pak rovnice tečné roviny je ve tvaru −−→ grad F (A) · (x − a1 , y − a2 , z − a3 ) = 0. 11. Vektory Γ0s~(A) a Γ0t~(A), kde A je regulárnı́ bod, určujı́ vektor Γ0 ~(A) × Γ0t~(A) , ~n(A) = s 0~ ~ 0 Γs (A) × Γt (A) který se nazývá jednotkový normálový vektor. Pak jednotkové normálové vektorové pole plochy Γ je ~n : R3 → R3 . 12. Existuje-li na ploše uzavřená regulárnı́ křivka γ, podél které libovolné spojité (jednotkové) normálové pole přecházı́ od ~n k −~n, řekneme, že je plocha neorientovatelná. V ostatnı́ch přı́padech hovořı́me o orientovatelné ploše. Výběrem jednoho ze dvou jednotkových normálových polı́ se stává orientovanou. 13. Möbiův list je přı́kladem neorientovatelné plochy. s cos s, 2 s y = 2 sin x + t sin sin s, 2 s z = t cos , 2 x = 2 cos s + t sin kde M = h0, 2πi×h−1, 1i. Ukážeme, že ~n se převracı́ na −~n tak, že se omezı́me na normálový vektor, kde t = 0. 14. Cvičenı́ Dokažte: Jestliže všechny normály plochy procházı́ stejným bodem, pak se jedná o sféru nebo jejı́ část a daný bod je jejı́m středem. MA2 FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008
Podobné dokumenty
22 Riemannova metrika a obsah plochy
Důkaz: spočı́vá v rozepsánı́ levé i pravé strany a jejich porovnánı́.
8. Poznámka
Klasický Riemannův přı́stup je možný.
9. Poznámka
Zavedenı́ Riemannovy metriky je uspokojujı́cı́m obe...
8 Urcitý integrál, krivkový integrál a Cauchyovy integráln´ı vety
Pokud pro každou posloupnost dělenı́ {Dn }, pro kterou platı́ kDn k → 0 pro n → ∞ a při každé
volbě bodů {τk } existuje konečná limita
lim J(Dn , {τk }) = J,
Řešené příklady - MATEMATIKA online
Odtud plyne, že grad f (A) = ( 13 , 13 ). Spočteme rovnici tečny k parabole x = 41 y 2 . Platí x − x0 =
= x0 (y0 )(y − y0 ), kde x0 = 1, y0 =√2, x0 (2) = 1. Rovnice tečny je tvaru x − y + 1 = 0 a t...
integrál po krivce
a podle obecné Cauchyovy věty nyní stačí spočítat integrály zlomků 1/(z −1) a 1/(z +1)
přes kružnice |z − 1| = 1 a
|z + 1| = 1
(vyjde 2πi) a odečíst je.
Příklad. Pomocí derivace Cauchyova vz...
Pedagogicka´ praxe v pocˇa´tecˇnı prıpraveˇ ucˇitelu
o reformy v počátečnı́ přı́pravě učitelů (Carnegie Forum 1986, Holmes Group 1986). Ve většině pracı́ je zdůrazňována spolupráce (partnership) mezi univerzitou poskytujı́cı́ počáteč...
01MAA4 Wiki Skriptum
aby ∃ A f ⇒ ∃ B⊂A f a to obecně neplatı́. V Rn však platı́ fB+ = fA+ χB ≤ fA+ ∈ Λ, fB− = fA− χB ≤
fA− ∈ Λ, přičenž jedna z nich je ∈ L, nebot’ jedna z fA+ , fA− je z L.
Věta 1.3. Bud’ B měř...
ROZ1 - Cv. 1 - the Department of Image Processing
ÚTIA - ZOI
ROZ1 - Cv. 1 - Zobrazenı́ snı́mku a základy Matlabu
důkaz elimanator
Důkaz: (sloupcový pohled): soustava má řešenı́ právě když vektor b ležı́ v lineárnı́m obalu sloupcových vektorů A1 , A2 , . . . , An ,
což je právě tehdy, když hod A = hod(A | b). V...
Numerick e en rovnice pro jednu nezn mou Metoda p len intervalu
Èíslo x0 budeme hledat postupným pùlením (zmen¹ováním) intervalu ha; bi.
1. Urèíme støed x1 = 12 (a + b) intervalu ha; bi a hodnotu funkce f v nìm.
2. Je-li f (x1 ) = 0, je x1 koøen rovnice.
3. Je-...