22 Riemannova metrika a obsah plochy
Transkript
Riemannova metrika a obsah plochy 22 1 Riemannova metrika a obsah plochy 1. Riemannovou metrikou v Rm rozumı́me pozitivně definitnı́ kvadratickou formu (viz 7.5 a 8.2) m X gij dxi dxj , i,j=1 (kde gij = gij (u1 , . . . , um ) jsou třı́dy C 1 ), definovanou na tečných vektorech. 2. Délka křivky γ = γ(τ ) = γ1 (τ ), . . . , γm (τ ) je pak v Z b uX u m t l= gij γ(τ ) γi 0 γj 0 dτ. a i,j=1 Euklidovská metrika je speciálnı́ přı́pad gij = δij , kde δij je Kroneckerovo delta, ( 1 pro i = j, δij = 0 pro i 6= j. Tedy pro m = 3 je g11 = g22 = g33 = 1, tedy Z bp l= γ1 0 2 + γ2 0 2 + γ3 0 2 dτ a a pro m = 2 v přı́padě polárnı́ch souřadnic je g11 = 1, g12 = g21 = 0 a g22 = %2 . 3. Necht’ γ = Γ ◦ γ = Γ1 (γ 1 , γ 2 ), Γ2 (γ 1 , γ 2 ), Γ3 (γ 1 , γ 2 ) je křivka na ploše, kde γ : J → R3 , γ : J → M ⊂ R2 a Γ : M → R3 . Chceme tedy definovat délku křivky na ploše a je přirozené požadovat, aby byla stejná jako délka křivky v R3 . Tedy Z bp l= γ1 0 2 + γ2 0 2 + γ3 0 2 dτ, a kde γ1 0 2 + γ2 0 2 + γ3 0 2 = (Γ1 0s γ 1 0 + Γ1 0t γ 2 0 )2 + (Γ2 0s γ 1 0 + Γ2 0t γ 2 0 )2 + (Γ3 0s γ 1 0 + Γ3 0t γ 2 0 )2 = = E γ 1 0 2 + 2F γ 1 0 2 γ 2 0 2 + G γ 2 0 2 , přičemž platı́, že E = Γ1 0s2 + Γ2 0s2 + Γ3 0s2 , F = Γ1 0s Γ1 0t + Γ2 0s Γ2 0t + Γ3 0s Γ3 0t , G = Γ1 0t 2 + Γ2 0t 2 + Γ3 0t 2 . 4. Nynı́ ukážeme, je jde opravdu o Riemannovskou metriku pozitivně definitnı́ – pro nenulový vektor, tzn. v regulárnı́m bodě platı́ E>0 MA2 EG − F 2 > 2 FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008 Riemannova metrika a obsah plochy 2 a Schwarzova nerovnost |Γ~0s |2 · |Γ~0t |2 − |Γ~0s Γ~0s |2 ≥ 0. Tedy máme skutečně Riemannovskou metriku, tzv. prvnı́ kvadratickou formu plochy. Délka křivky na ploše je tedy l= Z bq E γ 1 0 2 + 2F γ 1 0 γ 2 0 + G γ 1 0 2 dτ. a Napřı́klad pro rovinu z = 0 máme x = Γ1 (s, t) = s, y = Γ2 (s, t) = t a p z = Γ3 (s, t) = 0. Pak Rb tedy E = 1, F = 0 a G = 1. Pak délka křivky na této rovině je l = a γ 1 0 2 + γ 2 0 2 dτ . 5. Přı́klad Necht’ plocha Γ je určena rovnicemi x = s, y = t a z = es a křivka γ na této ploše je definována rovnicemi x = cos τ a y = sin τ , kde τ ∈ h0, 2πi. Pak délka této křivky na dané ploše je Z 2π q l= (1 + e2 cos τ ) sin2 τ + cos2 τ dt. 0 6. Obsah rovinné oblasti M se vypočte jako ZZ P (M ) = dxdy, M obsah oblasti Γ(M ) na ploše se pak vypočte jako ZZ √ EG − F 2 dsdt, M kde √ EG − F 2 dsdt je plošný element dS. 7. Necht’ platı́ √ EG − F 2 = |~Γ0s × ~Γ0t |. Důkaz: spočı́vá v rozepsánı́ levé i pravé strany a jejich porovnánı́. 8. Poznámka Klasický Riemannův přı́stup je možný. 9. Poznámka Zavedenı́ Riemannovy metriky je uspokojujı́cı́m obecným popisem i na tzv. neeuklidovských geometriı́ch. 10. Je-li plocha zadána implicitně (21.8), lze ji lokálně vyjádřit explicitně jako fce, napřı́klad z = f (x, y), pak tedy Γ1 = s, Γ2 = t a Γ3 = f (s, t). Pak E = 1 + fs0 2 , F = fs0 ft0 a G = 1 + ft0 2 , přičemž platı́ ZZ √ ZZ q ZZ q 02 2 0 2 EG − F dsdt = 1 + fs + ft dsdt = 1 + fx0 2 + fy0 2 dxdy. M MA2 M M FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008 Riemannova metrika a obsah plochy 3 11. Přı́klad Spočtěte obsah paraboloidu z = x2 + y 2 ohraničeného rovinou z = 1. Pro povrch daného paraboloidu platı́ ZZ p P = 1 + 4x2 + 4y 2 dxdy, M kde M je průmět kružnice, která vznikne průnikem paraboloidu a roviny z = 1, do roviny xy. Pro řešenı́ zavedeme polárnı́ souřadnice x = % cos ϕ a y = % sin ϕ, kde jacobián J = %. Oblast M určujı́ podmı́nky 0 ≤ % ≤ 1 a 0 ≤ ϕ ≤ 2π. ZZ q Z 2 2 2 2 P = 1 + 4% cos ϕ + 4% sin ϕ % d%dϕ = M 0 1 2π Z 0 p 2 1 + 4% % d% dϕ = π √ = ··· = 5 5−1 . 6 12. Přı́klad Spočtěte obsah šroubového konoidu x = t cos s, y = t sin s, z = s pro 0 ≤ t ≤ 1 a 0 ≤ s ≤ 2π. Platı́ tedy, že E = t2 + 1, F = 0 a G = 1. Pak obsah konoidu spočteme jako ZZ √ Z 2π Z 2 EG − F dsdt = M MA2 0 1 √ t2 √ √ + 1 dt ds = · · · = π 2 + ln(1 + 2) . 0 FSI VUT v Brně, 17. ledna 2008
Podobné dokumenty
21 Plochy
je tedy lineárnı́ kombinacı́ těchto dvou vektorů
γ1 0 Γ~0s + γ2 0 Γ~0t .
Tečný vektor ke křivce je tečným vektorem i k ploše, křivka γ(t) byla vybrána libovolně,
pouze pricházı́ bodem ...
Matematicka´ poha´dka
Nejsem přı́liš bohatý, mám pouze kompaktnı́ definičnı́ obor D 0 = h−1, 1i. Dejte mi vaši dceru, krásnou Sinus,
a budu spokojen.“ Dostal tedy princeznu a zplodil s nı́ roztomilou identitu, by...
23 Neorientovaný plošný integrál
Vypočtěte integrál Γ z dS, kde Γ je stejně jako v přı́kladu 22.12 část šroubového konoidu
x = t cos s, y = t sin s, z = s pro 0 ≤ t ≤ 1 a 0 ≤ s ≤ 2π.
MA2
doprovodný text
Metoda simplexů zavádı́ (n+1) n–tice, vektory, odhadů parametrů a vytvářı́ z nich v prostoru
parametrů těleso o (n+1)–vrcholech – simplex. V přı́padě lineárnı́ regrese (2 hledané parame...
Stáhnout
3.3 Vlastnosti šroubovice
Věta 9. Tečny šroubovice svı́rajı́ konstantnı́ úhel s rovinou kolmou k ose šroubovice, resp.
s osou šroubového pohybu. Řı́káme, že šroubovice je křivka konsta...
nemer volkswagen
nutnou podmı́nkou pro existenci µ. (t.j., existence µ ⇒ X · rot X = 0 )
Na druhé straně, hodnost sustavy rovnic pro µ je 2. Podmı́nka X·rot X = 0
zajišt’uje, že hodnost rozšı́řené matice je ...
F1 - Natura
Pravidla kvantové mechaniky pro svoji formulaci vyžadujı́ koncept času. Časová souřadnice určuje
volbu kanonické polohy a hybnosti, normalizaci vlnové funkce a samozřejmě evoluci kvantov...
8 Urcitý integrál, krivkový integrál a Cauchyovy integráln´ı vety
8.2 Věta (vlastnosti primitivnı́ch funkcı́).
i) Je-li F primitivnı́ funkce k f na Ω, potom také F + c je primitivnı́ funkcı́ k f na Ω pro
libovolné c ∈ C.
ii) Jsou-li F, G primitivnı́ funkce k f...
ACPI a Software Suspend
Při bootu se stav zase obnoví
Nepotřebuje podporu podporu BIOSu (ani ACPI),
pro hardware je to normální vypnutí a zapnutí
Užitečné pro notebooky, ale i pro desktop:
systém naběhne rychleji, nemusít...