prostor - Uměleckoprůmyslové museum v Praze

prostor
vnitřek levá
Evropská secese
a japonské vlivy
10+
Najděte plakát.
Pokračujte v kresbě přes
celý formát, dodržte
principy křížení větví.
Vojtěch Preissig,
Návrh na plakát III. výstavy
Spolku Mánes, 1900
prostor
10Najděte plakát.
Nakreslete víc
podobných růžových
kvítků na celou plochu
stránky.
10+
10-
vnitřek pravá
zadní
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Úvod
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
Když ve druhé polovině 19. století propukl v Evropě, především v Paříži, zájem o japonské
umění, mělo to zanedlouho velký význam pro evropskou kulturu. Začalo to nenápadně.
Cestovatelé a obchodníci vozili z Dálného východu pozoruhodné věci, mezi nimi stovky
a tisíce japonských tisků. Byly na nich výjevy ze života neznámé společnosti, s úplně jinou
architekturou. Zobrazovaly život mužů i žen v podivných, ale krásných a přitažlivých oděvech,
s dokonalými a zvláštními účesy. Ukazovaly podobizny šklebících se herců, krásných dívek,
květinové kompozice a také pohledy na zcela odlišné městské i venkovské krajiny. Hluboce
zapůsobily především na anglický a francouzský design, na grafiky a malíře, a ovlivnily dobovou
produkci ozdobných předmětů do měšťanských interiérů.
Velkými příležitostmi k poznání umělecké produkce Dálného východu byly světové výstavy,
(např. v Chicagu 1893 nebo v Paříži 1900), expozice soukromých sbírek badatelů a cestovatelů
a obchodní domy s bohatou zásobou exotických předmětů denní potřeby, bytových doplňků
a oblečení.
Moderní umělci přelomu 19. a 20. století se učili v dovezených japonských dřevořezech číst.
Podrobovali obrazy pečlivému zkoumání, kopírovali je a objevené principy používali s velkým
porozuměním ve vlastní tvorbě.
Utagawa Hiroshige, Most Óhashi, 1857
Vincent van Gogh, Most v dešti, 1887
1 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 1: Kompozice
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
Na obrázku vidíme dívku, která jako by se do velmi úzkého
formátu vůbec nemohla vtěsnat. Ale nejde o chybu. Japonští
mistři barevného dřevořezu tímto, pro nás nevšedním
způsobem, vyjadřovali pohyb a prostor. Dřevořezy
reprezentovaly umělecké přístupy školy ukio–e, v překladu
školy „obrazů pomíjivého světa“, která vznikla v 17. století
a trvala ještě v následujícím století. K tématům patřily scény
z každodenního pouličního života tehdejšího Eda (dnešního
Tokia), portréty krásných žen, často ve spojení s květinami,
portréty divadelních hvězd - slavných herců divadla kabuki,
výjevy z lázní, nevěstinců a také erotické náměty podávané
s neobyčejným citem a nevinnou upřímností.
→
Úkol 1 (žáci):
Dobře a soustředěně si reprodukci grafického listu prohlédni
a popiš situaci, kterou zobrazuje. Zjistíš rychle, že je to velmi
jednoduché! Nebo ne?
Torii Kiyonaga, Postava ženy pod vistárií, 1781
2 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 1: Kompozice
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
→
Úkol 1 (učitel)
Řešení úkolu – jeden z možných komentářů k předchozí reprodukci japonského dřevořezu:
Mladá žena s černým šátkem přes vlasy si rukou přidržuje kimono a odvrací se v protipohybu,
jako by se něčemu bránila, nebo jako by jí něco dělalo starosti. Rákosí, květy a listy vistárie
jsou v pohybu, vlají ve větru. Dívka kráčí v prudkém větru. Podle květů poznáme, že vane jarní
monzun. Jediným pohledem vyčteme z obrázku vše podstatné.
Podobně pracovali s odpozorovanými detaily běžných situací i japonští básníci. Dvě ukázky
vám přinášíme:
Báseň 1
Ani na chvilku
tak malou, jako
je mezera mezi růžky
srnečka, co se pase
na letní louce, nezapomenu
na tvou lásku, má milá.
Báseň 2
Láska, již nesmím vyjevit,
je smutná jako kvíteček lilie,
jenž se skrývá pod zelení na letní louce!
(Tyto a další ukázky z japonské poezie v překladu Antonína Límana najdete např. na
http://www.ivysehrad.cz/data/products/down_1890.pdf)
3 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 2: Prostor
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
Torii Kiyonaga, Dívka v čajovně s hostem, 1778
4 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 2: Prostor
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
→Úkol 2 (žáci)
Také na tomto obrázku se setkáme s pozoruhodnými obrazovými principy.
Pozorně si obrázek prohlédněte a pokuste se popsat situaci nebo napsat krátký příběh. Kdo
by mohli být muž a žena na obrázku a jaký byl asi mezi nimi vztah? Všimněte si uvolněné pózy
muže a elegantního postoje ženy a zkuste si tuto situaci zahrát. Naaranžujte scénu tak, aby se
podobala prostředí na obrázku. Důležité budou prostorové vztahy mezi textiliemi v horní části
výjevu a umístění dřevěných prvků konstrukce pavilonku.
→Úkol 2 (učitel)
Obrazové principy, s nimiž jsme se setkali na přechozí reprodukci, byly pro evropské oko
nezvyklé a fascinující. Evropská renesanční tradice představovala obraz jako divadelní scénu,
na níž bylo vše podstatné zřetelně a srozumitelně zobrazeno. Japonské dřevořezy však vznikaly
podle manuálů, „které se staly návodem k zvládnutí technik jednotlivých bodů, tahů, úderů
a linek, jež vycházejí z kaligrafického výrazového slovníku a byly v podstatě zdokonaleny již
v Číně. Přínosem kaligrafické čáry bylo, že objevila možnosti rytmické modulace, vzbuzující
dojem trojrozměrného tvaru. Tušová kresba a kaligrafický znak tedy přesahují dvojrozměrnost
plochy do plastické formy.“ (Hánová, 2014, s. 87)
Dalšími principy, které evropští umělci v japonských originálech postupně objevovali, byly také:
rozložení ploch do barevných kontrastů;
obrysové linie, které definují tvar a prázdnou plochu;
jednoduchost a čistota forem;
dekorativní forma;
plošná kresba;
dekorativní motivy, které mají úzkou asociaci na poetismy;
kompozice s průhledovou perspektivou a rostlinné detaily;
diagonála v kompozici.
(Podle Hánová, 2014)
Reprodukce k dalšímu studiu naleznete např. na:
http://ukiyo-e.org/artist/torii-kiyonaga?start=500
5 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 2: Prostor
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
Torii Kiyonaga,
Dívka v čajovně s hostem, 1778
↑ celek
→ detail
→Úkol 3 (žáci)
Nyní se opět soustřeďte, tentokrát na výřez z přechozího obrázku. Zkuste spočítat, kolik je
v něm prostorových plánů. První obrazový plán je místo, které je „v obrazové skutečnosti“
před všemi ostatními plány nejvíce vpředu, to znamená nejblíž k divákovi. Následuje druhý
vzdálenější, atd…
→Úkol 3 (učitel)
Prostorových plánů ve výřezu je sedm: První je horní plocha zástěny, možná střechy, která
má oblé okraje. Druhý plán tvoří stříška stavby s černým okrajem. Třetí je zástěna z volných
látkových obdélníků s květy, do kterých trochu fouká, takže je skrze ně vidět na čtvrtý plán,
tvořený kulatým lampionem. V pátém plánu se objevuje nápis, možná poutač na čajovnu.
V šestém plánu je postava ženy a v sedmém zůstávají světlá stěna a žlutá lavice.
Porovnejte svá pozorování s celou reprodukcí a určete, jak do prostorových plánů zapadá
sedící muž.
6 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 3: Celek a detail
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
→Úkol 4 (žáci)
Henri de Toulouse-Lautrec,
Divan Japonais, 1892,
barevná litografie, papír
Podívejte se na plakát vytvořený technikou litografie, jehož autorem je slavný francouzský
malíř Henri de Toulouse-Lautrec. Je to jeden z nejcennějších exponátů výstavy Secese vitální
umění 1900. Autor v něm uplatnil obrazové principy, které jasně ukazují na japonskou inspiraci.
Zkuste identifikovat všechny zobrazené předměty a postavy – některé jsou vidět celé, z jiných je
vidět jen detail. Malíř zobrazuje a skrývá, s divákem si vtipně hraje na schovávanou.
V dalším úkolu si vyzkoušíme, jak uplatnit principy odkrývání a skrývání tvarů v kompozici.
Sestavte zátiší, v němž budou předměty poskládány tak, aby se z vašeho pohledu vzájemně
překrývaly, ale byly stále rozpoznatelné. Pořiďte digitální fotografii tak, aby na ní zátiší bylo
celé. V počítači pořiďte z fotografie výřez, ve kterém budou předměty přesahovat z formátu,
ale zůstanou stále částečně rozpoznatelné. Nesmí se zcela ztratit, jen nebudou vidět celé.
Podle nejlepší verze výřezu vytvořte velkou lineární kresbu a dodatečně ji kolorujte s použitím
různých odstínů šedavých, nevýrazných barev i několika málo jasných tónů, podobných jako
jsou na našich ukázkách z Japonska a Francie. Pracujte s liniemi a barvami plošně a čistě…
Vzniklou abstraktní kompozici porovnejte s původním snímkem a Lautrecovým plakátem.
7 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 3: Celek a detail
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
→Úkol 4 (učitel)
Evropské malířství bylo na své cestě od realismu a naturalismu k moderním formám
ovlivněno soudobým stavem poznání, vědeckými objevy, vývojem zobrazovacích technologií
(vliv fotografie a filmu), ale také estetikou mimoevropských kultur.
Zkuste identifikovat všechny zobrazené předměty a postavy – některé jsou vidět celé, z jiných
je vidět jen detail, můžete najít: postavu zpěvačky, postavu dirigenta, hudební nástroje
v orchestru, jméno představení, jméno autora plakátu, jméno ředitele kabaretu. Co už z obrázku
nepoznáme: sedící dáma je kabaretní tanečnice Jane Avril, Lautrecova přítelkyně, a k ní se
naklánějící pán je literát a žurnalista Édouard Dujardin. Dáma s černými rukavicemi, stojící
na jevišti, je proslulá herečka a zpěvačka Yvette Guilbert, další Lautrecova múza.
Co drží Jane Avril v pravé ruce, to se dá odhadnout, ale co může být záhadný žlutý předmět
nad nápisem Ed Fournier directeur, to rozhodněte sami.
Odhadnete, nebo víte, co znamená výraz Divan Japonais?
Vyhledejte v knihách nebo na internetu Lautrecovy obrazy, na nichž se vyskytují obě umělkyně.
Život a dílo všech zmiňovaných stojí zato poznat.
Henri de Toulouse-Lautrec,
Divan Japonais, 1892,
barevná litografie, papír
8 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 4: Práce s výřezem
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
Vojtěch Preissig, Návrh na plakát III. výstavy Spolku Mánes,
1900, kvaš, papír na lepence.
9 / 10
Informace pro učitele
Evropská secese a japonské vlivy
Téma 4: Práce s výřezem
(Tento edukační podklad je určen k tisku na barevné tiskárně nebo k promítání ve třídě.)
→Úkol 5 (učitel)
Autorem tohoto plakátu je Vojtěch Preissig. Jeho tvůrčí začátky spadají do období secese. V té
době vytvořil například ilustrace a výtvarné řešení první krásné české knížky pro děti – Broučků
od Jana Karafiáta (vyšla roku 1902). Na plakátu pro Spolek Mánes jsou prvky japonské estetiky
jasně rozpoznatelné.
Jsou zde zřetelně definované prostorové plány:
1. písmo je umístěno před obrazovým výřezem;
2. katalog v rukou ženy přesahuje přes hlavní nápis k divákovi;
3. obraz dělí diagonála z pravého horního rohu tvořená linií oděvu;
4. klobouk není zobrazen celý, je „uříznut“ okrajem formátu, stejně jako obraz
v levém horním rohu;
5. obrysové linie definují tvar a prázdnou plochu;
6. kresba působí plošně i v případě drapérie;
7. kompozice pracuje s průhledem přes šípkové pruty a tři dekorativní věnce z růží. Linie
pohledu ženy, která se dívá na citovaný obraz, je souběžná s linií tvořenou třemi pruty růže.
8. Malým hlavolamem je, která ze šípkových větví je divákovi nejblíž.
→Úkol 5 (žáci a učitel)
Označte společně v obrázku číslicemi prvky japonské estetiky a odpovězte na otázku č. 8.
→Úkol 6 (učitel a žák)
V našem vyprávění jsme se zabývali obecně méně známou, ale podstatnou linií v secesním
umění, totiž původně specificky japonským smyslem pro zkratku, kterou reprezentuje chytře
vybraný výřez z celku. Navrhujeme poslední úkol pro poučené: najděte tento princip práce
s výřezem v evropském, nebo českém moderním umění 20. století, případně v současné
malířské, grafické nebo fotografické tvorbě.
Literatura:
MARKÉTA HÁNOVÁ: Japonismus v českém umění. Praha: Národní galerie v Praze, 2014.
KOLEKTIV AUTORŮ: Secese. Vitální umění 1900 ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea
v Praze. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Arbor Vitae, 2013. Katalog k výstavě,
Obecní dům Praha. Koncepce: Lucie Vlčková, Radim Vondráček, 2013.
10 / 10