Plocha montpelliérského oblouku v kaval´ırn´ı perspektive
Transkript
Geometrie Plochy Řešené úlohy Plocha montpelliérského oblouku v kavalı́rnı́ perspektivě Přı́klad: V kavalı́rnı́ perspektivě (kosoúhlé promı́tánı́ do nárysny ν, ω = 135◦ , q = 1) zobrazte část plochy montpelliérského oblouku, pro niž je dána řı́dicı́ půlkružnice k(S, r) ⊂ ν, řı́dicı́ přı́mka a = y a řı́dicı́ přı́mka b k x, B ∈ b; S[0; 0; 0], r = 3, B[0; 3; 7]. (Počátek O zvolte 12 cm zleva a 12 cm zdola.) Zpracoval Jiřı́ Doležal 1 Geometrie Plochy z bk Bk k S=O 135◦ B1k x bk1 y k =ak • v kavalı́rnı́ perspektivě se zachová pravý úhel mezi osami x, z, osa y se zkosı́ pod úhlem ω = 135◦ do přı́mky y k , y-ové souřadnice se dı́ky kvocientu q = 1 zachovajı́ ve skutečné délce; půlkružnice k ležı́ přı́mo v nárysně nad osou x, zobrazenı́ řı́dicı́ch přı́mek a, b v kosoúhlém průmětu je patrné z obrázku; proto i dalšı́ konstrukce budeme popisovat jen z prostorového hlediska. . . Zpracoval Jiřı́ Doležal 2 Geometrie Plochy z B2′ b2 B2 bk B ′k Bk C′ k S=O 135◦ B1k x bk1 y k =ak • tvořicı́ přı́mky plochy musı́ protı́nat řı́dicı́ půlkružnici k i obě řı́dicı́ přı́mky a, b; proto ved’me třeba právě přı́mkou a libovolnou rovinu, najděme jejı́ průsečı́ky s půlkružnicı́ k a s přı́mkou b a tyto spojme úsečkou; konkrétněji: na přı́mce b zvolme libovolně vhodně bod B 0 (v našem přı́padě je zvoleno |BB 0 | = 7,5), sestrojme jeho nárys B20 ∈ b2 , kde přı́mka b2 je nárysem řı́dicı́ přı́mky b, najděme průsečı́k C 0 půlkružnice k s paprskem SB20 ; úsečka B 0 C 0 pak jistě ležı́ v rovině obsahujı́cı́ přı́mku a, a je tedy tvořicı́ úsečkou plochy; pro úplnost uved’me, že bychom tvořicı́ přı́mky mohli konstruovat také prokládánı́m pomocných rovin druhou řı́dicı́ přı́mkou b – podrobnějšı́ úvahy a přı́padné konstrukce přenecháváme čtenáři. . . Zpracoval Jiřı́ Doležal 3 Geometrie Plochy z B2′ b2 B2 tk B ′k bk Bk C C′ Kk S=O 135◦ B1k k x bk1 y k =ak • úsečku BB 0 rozdělı́me např. na pět stejných dı́lů, tj. po 1,5, a stejným způsobem, jaký je popsán v předešlém kroku, sestrojı́me několik dalšı́ch tvořicı́ch úseček plochy; v nejvyššı́m bodě C půlkružnice k je tečna rovnoběžná s řı́dicı́ přı́mkou b, pročež je tvořicı́ přı́mka t = BC torzálnı́ přı́mkou plochy, která protı́ná řı́dicı́ přı́mku a ve svém kuspidálnı́m bodě K Zpracoval Jiřı́ Doležal 4 Geometrie Plochy z B2′ b2 B2 tk B ′k bk Bk C R k C′ R1k Kk C1′ S=O 135◦ B1k B1′k k x bk1 y k =ak • ve vzdálenosti r = 3 vlevo od počátku O ved’me rovinu rovnoběžnou s bokorysnou µ a sestrojme jejı́ řez na daném konusoidu; princip popı́šeme např. pro tvořicı́ úsečku B 0 C 0 : sestrojme jejı́ půdorys B10 C10 , určeme na něm průsečı́k R1 s půdorysnou stopou vedené roviny a ten zvedněme zpět na úsečku BC do bodu R; podobným způsobem najdeme průsečı́ky sousednı́ch tvořicı́ch úseček se zvolenou pomocnou rovinou a můžeme přibližně naznačit průběh řezné křivky Zpracoval Jiřı́ Doležal 5 Geometrie Plochy z B2′ b2 B2 tk B ′k bk Bk C R k C′ R1k Kk C1′ S=O 135◦ B1k B1′k k x bk1 y k =ak • tytéž konstrukce jako v předchozı́ch krocı́ch můžeme provést také souměrně podle bokorysny µ a následně plochu stylizovat do podoby jakéhosi vı́tězného oblouku 2 Zpracoval Jiřı́ Doležal 6
Podobné dokumenty
Zobrazen´ı kruznice v pravoúhlé axonometrii
• v poslednı́m kroku sestrojme nejprve hlavnı́ vrchol H a půlelipsy la , a to analogicky
jako jsme sestrojili hlavnı́ vrcholy Aa , B a elipsy k a : stačı́ od bodu S”a = X na polopřı́mku XZ nané...
Deskriptivn´ı geometrie 1
Definice 2.2 Všechny navzájem rovnoběžné roviny v prostoru majı́ společnou právě jednu
přı́mku, kterou nazýváme nevlastnı́ přı́mkou - obr. 2.3.
Definice 2.3 Nevlastnı́ rovina je množin...
Kolmá axonometrie
4(10; 10; 10)), a tudı́ž jednotky na všech osách se zkreslujı́ stejně.
Využitı́: pokud řešı́me úlohy polohové (nezajı́majı́ nás skutečné rozměry, neotáčı́me) můžeme použı́t
na pru...
Kolmá axonometrie
Afinním obrazem k opsané kružnice ( k ) bude
elipsa s hlavní osou a = r & YZ , která prochází
body A; B; C . Sestrojíme ji tedy proužkovou
konstrukcí.
3. Příklad: Sestrojme kružnici v nárysně, je-l...
Promítací metody
1. Axonometrický trojúhelnı́k 4XY Z je ostroúhlý, což je důsledek obecné polohy axonometrické průmětny vzhledem k souřadnicovému systému (O, x, y, z).
2. Axonometrické průměty souř...
ˇRešené úlohy na ohniskové vlastnosti kuzelosecek
je jejı́ střed, kterým procházı́ vedlejšı́ osa oe2 ⊥ oe1 ; pro délku hlavnı́ poloosy ae platı́
|F e Q|
ae = 22 = |S e P | a můžeme tak na hlavnı́ ose oe1 sestrojit hlavnı́ vrcholy Ae , B e ,...
Analytická geometrie - Ústav matematiky a deskriptivní geometrie
s počátkem souřadnic, orientovaného v kladném smyslu (proti směru hodinových
ručiček). Převedeme-li x0 a y0 na levé strany rovnic (2), vidíme ihned (známe-li
trigonometrický vzorec cos2 t + sin2 t ...
Czech Republic
&%67! +&! :%&(%*9%$! 76(?! +1! &%7*;*+<'! /%7*%1@! A2%! +11%#(%'! 1+&! 32*(2! )2%'%! 6;;&696)*#;!
(*&(<5')6#(%'! 56B! /%! )6?%#! *#)+! 6((+<#)! 6&%C! 5<&$%&8! ;&*%9+<'! /+$*7B! 26&58! /+$*7B!
26&58...