07_3_3_Integrita_gen..
Transkript
STABILITA GENOMU I. Poškození DNA Mutace genů a chromosomů Poškození DNA... V jakém rozsahu? odhadem dochází k 1 000 000 000 000 000 000 událostí poškození DNA u každého dospělého člověka denně Zdroje poškození DNA Exogenní potrava ‐ mykotoxiny (aflatoxiny, aktinomycin D aj.) sluneční záření (UV složka) ionizující záření (rozpad radonu) dehtové zplodiny (tabák, výfukové plyny) chemoterapie Endogenní spontánní alterace DNA oxidační poškození, chemické modifikace metabolismus DNA – replikace, transkripce, V(D)J rekombinace Základní pojmy Genetická toxikologie ‐ vyhodnocuje účinek chemických látek a fyzikálních vlivů na DNA ‐ řada dědičných a získaných chorob (zhoubné bujení) vzniká následkem mutací genomu ‐ identifikuje mutageny/genotoxiny pro vyhodnocení rizika jejich působení na organismy ‐ k mutacím genomu dochází tehdy, vede‐li poškození DNA ke změně sekvence DNA nebo struktury chromosomů ‐ mutagen je látka působící mutace ‐ karcinogen je mutagen, který způsobuje vznik zhoubného bujení Silné exogenní karcinogeny etylenoxid; 1,2‐butadien; benzen; benzpyren V játrech: oxidovaná forma BP Karcinogeny z potravy aflatoxin přirozený produkt plísní Aspergillus Přehled typů poškození DNA Ztráta jednotlivých bází Modifikace bází deaminace chemické modifikace fotopoškození Inkorporace analogů bází Interkalace Chyby replikace Příčné vazby mezivláknové intravláknové DNA‐proteinové příčné vazby Zlomy řetězců jedno‐, dvouvláknové Průměrná frekvence jednotlivých typů poškození DNA v buňce za 24 hodin TYPE OF DAMAGE events/cell/day Single‐strand breaks N7‐MethylGuanine Depurination O6‐MethylGuanine Oxidized DNA Depyrimidation Cytosine deamination Double‐strand breaks Interstrand cross‐links 120 000 84 000 24 000 3 120 2 880 1 320 360 9 8 % of total daily damage 50.9 35.6 10.2 1.3 1.2 0.5 0.2 0.01 0.01 Ztráty bází Vznik: ‐ spontánní depurinace (cca 10 tis. depurinací/buňku za den za fyziologických podmínek) ‐ oxidace hydroxylovými radikály (cca 10 tis. depurinací/buňku za den během aerobní respirace) Selhání oprav abasických míst vede k delecím: Deaminace cytosinu ‐ nejčastější báze podléhající deaminaci ‐ může se párovat s tyminem a způsobovat transverzi C‐>A ‐ odstraňován uracilglykohydrolyasou ‐ denně vzniká v každé buňce cca několik set uracilů ‐ odstraňován specifickou GT mismatch glycosyllyasou, která odstraňuje thymin z GT párů ‐ tranzice C‐>T Selhání oprav deaminací cytosinu vede k bodovým mutacím: Deaminace purinových bází ‐ méně časté než deaminace cytosinu ‐ hypoxantin se může párovat s cytosinem (způsobuje A‐>G tranzici) Chemické modifikace ‐ oxidace bází a deoxyribózy (volnými radikály) ‐ modifikace nukleofilních skupin bází (např. alkylace bází) Volně radikálové oxidace ‐ vedlejší produkty metabolismu ‐ ionizující záření nereparovaný thyminglykol blokuje replikaci DNA a je pro buňku potenciálně letální 8‐oxoG je snadno překonán DNA polymerázou, nereparovaný je vysoce mutagenní (páruje se s dA a působí G‐>T transverzi) Typy oxidačních modifikací bází yOH ROS: cca 200 000 lézí bází/buňku denně formamidopyrimidiny Modifikace nukleofilních skupin bází Alkylace ‐ vedlejší produkt normálního metabolismu ‐ S‐adenosylmethionin, donor metylových skupin, reaguje náhodně s bázemi DNA za tvorby několika stovek 3‐ methyladeninu/den/savčí haploidní genom Chemické modifikace guanosinu Fotopoškození Thyminový můstek/dimer 6‐4PP cyklobutanpyrimidinové dimery (CPDs) (6‐4) pyrimidonové fotoprodukty Absorbce UV bázemi DNA indukuje chemické změny Oba typy lézí vytvářejí výraznou distorzi, ohyb DNA: 7‐9o CPD 44o 6‐4PP T‐T>T‐C>C‐T>>CC T‐C>>C‐C>T‐T>C‐T Analoga bází ‐ inkorporací do DNA při replikaci vyvolají mispárování a mutace v dalším replikačním cyklu – tranzice a transverze ‐ 5‐bromouracil – analog thyminu ‐ se páruje s guaninem (T‐>C tranzice) Interkalace ‐ vmezeření interkalačních látek mezi báze působí poruchy replikace (např. ethidium bromid) Chyby při replikaci (Replication Errors) ‐ generování záměn nukleotidů a malých inzercí nebo delecí během replikace DNA (rychlost misinkorporace 10‐7‐ 10‐6) DNA polymerázy nejsou 100% přesné, ale většina jejich chyb je bezprostředně odstraněna polymeráza‐asociovanou „proofreading“ exonukleázovou aktivitou. Přes přesnost replikáz je generováno několik set chyb na celý genom během jednoho replikačního cyklu. Většina misinkorporací je opravena systémem opravy záměn bází (BMR) zanechávajícím přibližně 1 x 10‐10 záměn bází na jedno buněčné dělení. ‐ „smeknutí‐sklouznutí“ replikačního komplexu na repetitivních sekvencích (mikrosatelity a minisatelity) Mezivláknové příčné vazby (Interstrand Cross‐links) ‐ bifunkční alkylující činidla jako jsou psoraleny mohou kovalentně vázat oba řetězce DNA ‐ příčné vazby mohou být také generovány UV a ionizujícím zářením DNA‐proteinové příčné vazby (DNA‐Protein Crosslinks) ‐ DNA topoisomerázy generují kovalentní vazby mezi sebou a DNA substrátem během průběhu jejich enzymatického působení, narušení procesu uvolnění topoisomerázy (např. inhibitorem topoizomeráz camptotecinem) může vést k tvorbě trvalé příčné vazby mezi molekulami DNA a proteiny ‐ bifunkční alkylační činidla, diketony a radiace mohou také vytvářet příčné vazby mezi DNA a proteinovými molekulami Zlomy vláken (Strand Breaks) ‐ jedno‐ a dvou‐vláknové zlomy vznikají s nízkou frekvencí během normálního metabolismu DNA účinkem topoisomeráz, nukleáz, „kolapsemʺ replikačních vidlic, během reparačních procesů ‐ ionizující radiace ‐ oxidace deoxyribózového zbytku kostry DNA hydroxylovým radikálem 2. část Následky poškození DNA Poškození DNA či pokus o jeho opravu mohou vést: ‐ k mutacím genů (kódujících a regulačních oblastí) ‐ k deviacím normálního počtu chromosomů charakteristického pro daný organismus či změnám jejich struktury, tj. k mutacím chromosomů či chromosomálním aberacím Mutace genů ‐ bodové mutace ‐ jsou nerozsáhlé změny sekvence DNA zahrnující oblast jednoho genu ‐ substituce ‐ náhrada správného nukleotidu nesprávným ‐ tranzice purin → purin (G → A, A → G) pyrimidin → pyrimidin (C → T, T → C) ‐ transverze purin → pyrimidin (G → C/T, A → C/T) pyrimidin → purin (C → G/A, T → G/A) ‐ malé adice/inzerce a delece ‐ genový přeskok a transpozice segmentů DNA ‐ programované přeuspořádání, např. při protilátkové odpovědi ‐ posuny čtecího rámce (frameshift mutations) jsou inzerce/delece jednoho či několika párů bází (vyjma násobků 3) v úseku genomu kódujícího protein Chromosomální aberace ‐ chromosomální mutace můžeme rozdělit do dvou obecných kategorií: 1. Strukturální změny 2. Početní změny Strukturální změny chromosomů ‐ vznikají následkem nesprávného spojení částí chromosomů během reparace poškozené DNA buď uvnitř jednoho chromosomu (např. inverze a delece) nebo mezi chromosomy (např. dicentrické chromosomy či reciproční translokace) ‐ zlomy ‐ inzerce a delece ‐ translokace ‐ mezi sesterskými chromatidami (SCE, sister chromatid exchange) ‐ mezi nehomologními chromosomy ‐ inverze ‐ duplikace části chromosomů Delece a inzerce Mechanismus vzniku delecí ionizujícím zářením From: Biological Dosimetry, pg 18 Dědičné delece „cry cat“ syndrom ‐ frekvence 1/50 000 narození ‐ způsobený delecí části krátkého raménka chromosomu 5 ‐ pláč dětí připomíná kočky ‐ mentální retardace ‐ mikrocefalie ‐ úmrtí okolo 4. roku života Dědičné delece „cry cat“ syndrom ‐ frekvence 1/50 000 narození ‐ způsobený delecí části krátkého raménka chromosomu 5 ‐ pláč dětí připomíná kočky ‐ mentální retardace ‐ mikrocefalie ‐ úmrtí okolo 4. roku života Translokace mezi homologními chromosomy, SCE ‐ záměna sesterských chromatid během S‐fáze ‐ vzniká pravděpodobně následkem chyb během replikace DNA, v místech zástavy replikace (stalled replication complexes) či zpomalením procesu replikace DNA Wojcik et al., Mutagenesis, Vol. 14, No. 6, 633‐638, November 1999 Translokace mezi nehomologními chromosomy ‐ přenos (nevyvážený) či výměna (vyvážená, reciproční) určitých úseků dvou nehomologních chromosomů ‐ Robertsoniánská translokace ‐ může vést k tvorbě acentrických a dicentrických chromosomů Vznik filadelfského chromosomu u chronické myeloidní leukemie (CML) reciproční translokací chromosomu 9 a 22 Peter J. Russell, iGenetics: Copyright © Pearson Education, Inc., publishing as Benjamin Cummings. Inverze ‐ převrácení orientace určitých úseků chromosomů ‐ pericentrické inverze (okolo centromery) ‐ většinou nevedou ke vzniku specifických fenotypických abnormalit ‐ paracentrické inverze ‐ spojené s neplodností (způsobují defekty meiosy problém párovaní chromosomů u heterozygotů) Během párování chromosomů dochází k tvorbě charakteristické smyčky... ‐ samo o sobě je bez efektu, pokud nedojde ke crossing‐overu... Crossing‐over paracentrické inverze: inverze nezahrnuje centromery Výsledkem v sekundární meiotické fázi je buňka obsahující: 1 normální chromosom 2 delece chromosomů (letální) 1 invertovaný chromosom (přítomny všechny geny; viabilní) Crossing‐over pericentrické inverze: inverze zahrnuje centromery Výsledkem v sekundární meiotické fázi je buňka obsahující: 1 normální chromosom 2 delece‐duplikace chromosomu (letální) 1 invertovaný chromosom (přítomny všechny geny; viabilní) Duplikace části chromosomů ‐ zdvojení určitých úseků chromosomů ‐ může se fenotypicky projevit, např. duplikace u mutanty Bar Drosophila melanogaster Různý počet kopií oblasti 16A X chromosomu vzniklých duplikací Vznik duplikací u Bar mutanty Drosofily asymetrickým crossing‐ overem Fúze chromosomů Vznik dicentrických chromosomů ‐ tvorba dicentrických, prstencových chromosomů či anafázových můstků (např. v důsledku poruchy mechanismu udržování telomer či tvorbou zlomů radiolýzou a jejich následnou fúzí) ‐ vede ke změně počtu chromosomů v genomu Fúze chromosomů Vznik dicentrických chromosomů ‐ tvorba dicentrických, prstencových chromosomů či anafázových můstků (např. v důsledku poruchy mechanismu udržování telomer či tvorbou zlomů radiolýzou a jejich následnou fúzí) ‐ vede ke změně počtu chromosomů v genomu Vznik prstencovitých chromosomů Vznik prstencovitých chromosomů Vznik anafázových můstků ‐ vznikají ze zlomů po replikaci chromosomů v pozdní G2‐fázi buněčného cyklu ‐ zlomy mohou vznikat na obou chromatidách stejného chromosomu, lepivé konce se pak mohou spojit nesprávně za tvorby spojených sesterských chromatid ‐ při pohybu chromosomů k opačným pólům v anafázi, úsek chromatid mezi centromerami je natáhnut mezi póly a brání tak rozchodu chromosomů do dceřinných buněk From: Radiobiology for the Radiologist, pg 24 Vznik anafázových můstků ‐ vznikají ze zlomů po replikaci chromosomů v pozdní G2‐fázi buněčného cyklu ‐ zlomy mohou vznikat na obou chromatidách stejného chromosomu, lepivé konce se pak mohou spojit nesprávně za tvorby spojených sesterských chromatid ‐ při pohybu chromosomů k opačným pólům v anafázi, úsek chromatid mezi centromerami je natáhnut mezi póly a brání tak rozchodu chromosomů do dceřinných buněk From: Radiobiology for the Radiologist, pg 24 Změny počtu chromosomů ‐ vznikají buď fúzí chromosomů nebo častěji vlivem poruch segregace chromosomů během buněčného dělení ‐ změny počtu individuálních chromosomů (aneuploidie) monosomie, trisomie ... ‐ změny počtu chromosomálních sad (polyploidie) triploidie, tetraploidie ‐ změny počtu chromosomů jsou vyvolány řadou látek interagujících s komponentami aparátu pohybu chromosomů ‐ např. mikrotubulární toxiny benomyl, griseofulvin, nokodazol, kolchicin, kolcemid, vinblastin a taxol, které interferují s polymerizací tubulinu a stabilitou mitotického vřeténka ‐ projeví se často tvorbou mikrojader Nondisjunkce ‐ dochází k ní, když problémy meiotického vřeténka způsobí chyby v dceřinných buňkách – k tomu může dojít, pokud tetráda chromosomů se správně nerozdělí během I. meiotického dělení – nebo se sesterské chromatidy správně nerozdělí během II. meiotického dělení ‐ následkem toho některé gamety získají dvě kopie stejného chromosomu a jiná gameta žádnou ‐ potomci vzniklí oplodněním normální gamety s gametou po nondisjunkci budou mít abnormální počet chromosomů ‐ aneuploidii – trisomické buňky mají tři kopie určitého chromosomu a mají celkový počet chromosomů 2n + 1 – monosomické buňky mají pouze jednu kopii určitého chromosomu a mají celkový počet chromosomů 2n ‐ 1 Nondisjunkce Aneuploidie ‐ pro většinu autosomů je u člověka letální v embryonálním stádiu ‐ pokud organismus přežije, vede aneuploidie většinou k zřetelnému fenotypu = syndromu – např. trisomie 21 Downův syndrom ‐ aneuploidie může také vzniknout selháním mitotického vřeténka během buněčného dělení Trisomie 21 – Downův syndrom Aneuploidie pohlavních chromosomů • nondisjunkce pohlavních chromosomů vede u člověka k různým aneuploidním stavům • na rozdíl od autosomů, tento druh aneuploidie nenaruší genetickou balanci tak vážně – příčinou může být, že chromosom Y obsahuje relativně málo genů – a nadbytečné kopie chromosomu X jsou v somatických buňkách inaktivovány v Barrových tělíscích Aneuploidie pohlavních chromosomů • Klinefelterův syndrom, XXY, 1 : 2000 živě narozených – mužské pohlavní orgány , avšak sterilita – s feminimními rysy • muži s extra Y chromosomem (XYY) jsou vyššího vzrůstu než průměr • trisomie X (XXX), 1 : 2000 živě narozených, bez zdravotních projevů • monosomie X ‐ Turnerův syndrom (X0), 1 : 5000 živě narozených, ženský fenotyp, pohlavní nezralost Polyploidie • extra sada chromosomů (letální) • může vzniknout chybou při dokončení I. zygotického dělení (tetraploidie) • nebo pokud normální gameta oplodní jinou gametu s kompletní nondisjunkcí všech chromosomů – výsledná zygota bude triploidní (3n) • obdobně, pokud se 2n zygota nerozdělí po replikaci chromosomů, vyvine se z následujících ‐ již úspěšných ‐ mitotických cyklů tetraploidní (4n) embryo • je častá u rostlin, mnohem vzácnější u živočichů • spontánní vznik polyploidních jedinců hraje důležitou úlohu v evoluci rostlin – v podstatě téměř 60% všech kvetoucích druhů rostlin mohlo vzniknout hybridizací, která je často následovaná polyploidií Polyploidie • extra sada chromosomů (letální) • může vzniknout chybou při dokončení I. zygotického dělení (tetraploidie) • nebo pokud normální gameta oplodní jinou gametu s kompletní nondisjunkcí všech chromosomů – výsledná zygota bude triploidní (3n) • obdobně, pokud se 2n zygota nerozdělí po replikaci chromosomů, vyvine se z následujících ‐ již úspěšných ‐ mitotických cyklů tetraploidní (4n) embryo • je častá u rostlin, mnohem vzácnější u živočichů • spontánní vznik polyploidních jedinců hraje důležitou úlohu v evoluci rostlin – v podstatě téměř 60% všech kvetoucích druhů rostlin mohlo vzniknout hybridizací, která je často následovaná polyploidií Triploidie • tři sady chromosomů (69) • nejčastější forma polyploidie • 15–18% všech spontánních potratů • přibližně 75% má dvě sady paternálních chromosomů • pravděpodobně následkem polyspermie • 1% početí je triploidních, ale 99% plodů odumře před narozením (letální) Tetraploidie • čtyri sady chromosomů (92) • 5% všech spontánních potratů • extrémně vzácná u živě narozených • může vznikat následkem selhání cytokineze v 1. mitotickém dělení • často vzniká mosaicism • ohrožující život Mikrojádra ‐ vznikají v cytoplasmě ‐ neschopností inkorporovat acentrický fragment chromosomu do dceřinného jádra během anafáze/telofáze ‐ poruchou segregace celého chromosomu během anafáze k buněčným pólům a) dvoujaderná buňka s jedním mikrojádrem b) dvoujaderná buňka s dvěmi mikrojádry c) trojjaderná buňka s dvěmi mikrojádry d) čtyřjaderná buňka s jedním mikrojádrem a) b) c) d)
Podobné dokumenty
MUTACE A JEJICH KLINICKÉ DOPADY
Transverze (A, G C, T)
Transpozice (změna pořadí nukleotidů)
Inverze
Tautomerie
Depurinace a depyrimidinace
Mismatch párování
Zlomy
Izolace DNA - isb
- vzorky dostatečně čisté, významně nekontaminované
- Princip:
- NK absorbují UV záření s maximem absorbancie v oblasti okolo 260
nm
- Proteiny mají maximum absorbance v oblasti okolo 280 nm.
- Stu...
Biosyntéza NK - Biotrend
V případě, že nejsou dále degradovány, mohou být tyto báze znovu recyklovány
na nukleosidy cestou odlišnou od biosyntézy.
U savců jsou puriny recyklovány dvěma enzymy:
adeninfosforibosyl tran...
prenatální diagnostika
• hraje roli v tělesném metabolismu během těhotenství (ovliňuje
metabolismus dusíku, draslíku, lipidů a glycidů)
• ovlivňuje metabolismus bílkovin plodu
• využívá se k posouzení funkce placenty
Kyselina listová a prevence rozštěpových vad centrálního
u 40 % žen v Ontariu její nedostatečnou koncentraci [30]. V evropských zemích již takto jednotná
doporučení většinou nenalezneme – některé se řídí
doporučením CDC, jiné nemají žádná specifická
dopo...
Katalog - Datura sro
• Indikovaný pro střední až těžké fotopoškození (fotoageing)
• Vlnová délka 2790 nm (YSGG) kontroluje termální poškození tak, aby vedlo k maximální ablaci
a zároveň udržovalo termální stimulac...
Extremofilové - Fyzikální ústav UK
Snáší vysoké dávky ozáření – 20 kGy
gama záření – UV ozáření více než
1000 J/m2 – 3–5 milionů rad (100 rad,
tj. 1 J záření / 1 kg buněk, je pro
čl ěk letální
člověka
l tál í dávka
dá k resp. 5 krad...
stáhnout soubor - atestační práce
Donedávna platilo, že většině druhů rakoviny je možné předcházet, protože faktory, které
rakovinu vyvolávají jsou převážně exogenní. Molekulárně epidemiologické studie se
zaměřovali na zhodnocení v...
19032014 - Ústav patologické fyziologie
replikace, ale k
inhibici metylace DNA
blokádou DNA
metyltransferáz (DNMT)
Evolucni genomika skripta 2008
minerály, především pak na sulfidy, která se při styku s vodou oceánu ochlazuje a
krystalizuje, což vytváří černé zbarvení, a nakonec se usazuje na dně oceánů. A právě na
těchto usazeninách mohlo d...