Zde - NEWTON College
Transkript
14 www.ihNed.cz byznys hn exclusive pondělí, 23. dubna 2012 bankovnictví pod dohledem tuzemské ústavy jsou podle čnb zdravé, stamiliardy na účtech stavebních spořitelen, které lze rychle vybrat, jsou podle čnb rizikem vladimír tomšík, viceguvernér české národní banky rozhovor luděk vainert, marek hudema [email protected] z ahraniční matky české banky nevysávají. Tvrdí to Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, pod něhož dohled nad bankami spadá. Kroky politiků Tomšík nekomentuje, připouští však, že nepředvídatelnost změn sazeb DPH měnovou politiku komplikuje. hN: jaký je postoj čNb k plánu omezit u stavebního spoření státní podporu jen pro ty klienty, kteří si vezmou úvěr nebo ji prokazatelně použijí na bydlení? Jako ekonom říkám každá podpora, tedy dotace, pokřivuje trh a konkurenční prostředí. Jako reprezentant centrální banky ale dodávám, že ČNB tu není od toho, aby se vyjadřovala k účelovosti. To považujeme za čistě politické rozhodnutí a to si musí rozhodnout vláda a parlament – komu chtějí dát podporu a za jakých podmínek. Mělo by se ale vědět, že jenom od roku 2000 dosáhla celková podpora stavebního spoření 150 miliard korun. Tolik peněz z veřejných zdrojů šlo do jednoho jediného produktu v podobě dotací! hN: co je pro centrální banku z návrhu nejdůležitější? Je to záměr umožnit stavebním spořitelnám fungovat jako banky a umožnit bankám prodávat tento produkt jako stavební spořitelny. A to už ČNB zajímá z pohledu stability. Hlavní důvod, proč transformaci systému stavebního spoření plně podporujeme, je to, že v tomto sektoru existuje potenciální nestabilita. Dvě třetiny vkladů ve stavebních spořitelnách totiž tvoří takzvané přespořené smlouvy o stavebním spoření. To znamená, že klient může kdykoli přijít, říci ukončuji smlouvy, vyplaťte mi mé peníze – a je na to jen tříměsíční výpovědní lhůta. Ovšem tyto spořitelny financují dlouhodobé projekty, takže je tu velký časový nesoulad. A nebavíme se o malých částkách. Celkově naspořená suma stavebního spoření je 433 miliard korun. Přitom v celém českém bankovním sektoru je podle posledních čísel 1150 miliard korun vkladů. hN: za jakých okolností to může být nebezpečné? Lidé „přespořují“, protože dostávají dotaci, stále jde o nejvýhodnější produkt. Ale stačí, aby se změnila ekonomická situace, začaly růst úrokové sazby, a když si klienti najdou atraktivnější podmínky zhodnocení, mohou do tří měsíců dvě třetiny všech prostředků vytáhnout. A v tu chvíli bude stavebním spořitelnám, nikoliv celému bankovnímu sektoru, hrozit vážné likvidní riziko. hN: stavební spořitelny argumentují, že následkem nové úpravy vznikne nerovnost v podnikání. Jsem hluboce přesvědčen, že stavební spořitelny nejsou návrhem omezovány. Naopak je jim dávána možnost podnikat za stejných podmínek jako bankám. Tu dosud nemají. Navrhované legislativní změny tak v řadě aspektů omezují neodůvodněnou aktuální nerovnost mezi bankami a stavebními spořitelnami v podnikání. Stačí např. připomenout, že příspěvek bank do fondu pojištění vkladů je ve výši 0,04 % z průměrného objemu pojištěných vkladů. U stavebních spořitelen je to dnes jen polovina, tj. 0,02 %. hN: jsou i rizika na straně aktiv? Jedno vidím v sektorové specializaci. Stavební spořitelny primárně investují do nemovitostí a to přináší významná rizika. Realitní sektor má tendenci k výrazným výkyvům a je historicky nejčastěji zdrojem finančních krizí, viz případ subprime hypoték v USA. Proto si myslím, že je dobré, aby subjekty poskytující stavební spoření měly diverzifikované zdroje svého financování. Osobně soudím, že možnost transformace na banku je pro ně obrovská příležitost a zároveň to výrazně sníží nestabilitu v sektoru stavebních spořitelen. 144 miliard nad limitem hN: jak přestál český bankovní sektor současnou krizi a kde vidíte hlavní rizika do budoucna? Obstál velmi dobře, a zdaleka to není samozřejmostí. Stát do něj nemusel vložit ani korunu veřejných prostředků a, což je pro mne jako pro člověka zabývajícího se dohledem nad bankovním sektorem také důležité, nemusel dát ani žádnou garanci. Což jsme naopak viděli v jiných zemích. Kapitálová přiměřenost, měřítko toho, jak je banka schopna pokrýt a ustát svým kapitálem případný otřes na trhu, má stále rostoucí trend. Ke konci roku 2011 přesahovala patnáct procent, zatímco regulatorní požadavek je osm procent. Je tedy téměř dvojnásobná. Banky mají přebytek kapitálu 144 miliard. Pokud jde o likviditu, tedy dostatek hotovosti, poměr rychle likvidních aktiv ke vkladům klientů je čtyřicet procent. To je velmi dobrá a stabilitu podporující likvidita. Dlouhodobě je navíc český bankovní sektor v zisku několik desítek miliard korun. Loni sice poklesl meziročně o skoro čtyři procenta, bylo to ovšem způsobeno především odpisem řeckých dluhopisů. Bankovní sektor je i v době probíhající krize schopen generovat zisk. Neříkám ale, že v době krize na podporu stability nemusela být učiněna žádná mimořádná opatření. hN: Není přebytek kapitálu zároveň známkou toho, že banky příliš nepůjčují a tím podvazují ekonomiku? Jsem přesvědčen, že každý bankéř, když uvidí životaschopný projekt, tak na něj půjčí. V tom přece spočívá základ bankovního byznysu. To, že je možná málo životaschopných projektů, je jiná věc. hN: většinu velkých bank v česku vlastní zahraniční finanční ústavy. může se stát, že začnou stahovat kapitál domů a české banky tak poškodí? To, že většinu bankovního sektoru v České republice drží zahraniční vlastníci, má možná svá specifická rizika, např. v podobě šíření nákazy ze zahraničí. Ale tato rizika veřejnost často přeceňuje. Pramení to z neinformovanosti a neznalosti toho, jaké nástroje má ČNB pro eliminaci tohoto rizika. hN: Neobjevují se problémy s nadměrnými dividendami? Český dohled vždy povolil jen takovou výplatu dividendy, která neohrozí stabilitu a likviditu českých dceřiných bank. Navíc v okamžiku, kdy dáváte bance licenci pro podnikání v Česku, nejde jen o to, že zkontrolujete její byznys model, management, výši a původ kapitálu, ale i dlouhodobý plán dividendové politiky. Ve chvíli, kdy se najednou požadavek na výplatu dividendy výrazně odchýlí od schváleného plánu, musí to banka s námi předem konzultovat. Můžeme také zvýšit požadavky na kapitálovou přiměřenost konkrétních finančních institucí, pokud to vyplývá z našich zátěžových testů. Máme na to ze zákona nejenom právo, ale přímo povinnost. celkově naspořená suma stavebního spoření je 433 miliard korun. přitom v celém českém bankovním sektoru je podle posledních čísel 1150 miliard korun vkladů. hN: pokud tato banka bude mít námitky? Může si stěžovat, ale spousta opatření České národní banky nemá odkladný účinek. Banka musí naše požadavky splnit. Pak se může odvolat. hN: co vyvádění peněz do zahraničí prostřednictvím půjček mateřským společnostem? Neděje se to? Velmi pečlivě sledujeme, jak velkou výši angažovanosti má dceřiná instituce vůči mateřské skupině, ať již jde o půjčení peněz, vklad nebo nějaké společné obchody. V průběhu finanční krize jsme k monitorování angažovanosti přistoupili s vyšší intenzitou. Zavedli jsme loni mimořádnou týdenní informační povinnost o obchodech mezi matkou a dcerou. A ta dosud platí. Dříve bylo hlášení jen měsíční či čtvrtletní. Chceme dokonce dopředu informace o očekávaných významných transakcích. Klademe také větší důraz na off-site dohled – shromažďujeme informace z celého trhu, a když zjistíme něco mírně podezřelého, vydáme se okamžitě na státní kontrolu do dotyčné instituce. Upravili jsme pravidla pro míru angažovanosti českých bank ve skupině. Ta je povolena maximálně jen do úrovně 25 procent kapitálu po započtení zajištění a výjimek. A pokud si to situace bude vyžadovat, tak jsme připraveni pružně reagovat i na tyto výjimky. hN: velkým problémem mohou být transferové ceny, kdy mateřská instituce může vnutit české bance dodávku služeb či zboží za vyšší než normální ceny a tak z ní vysát kapitál. Z právního hlediska platí, že management nesmí realizovat záměrně obchody za nevýhodných podmínek. Český obchodní zákoník to zakazuje, protože to poškozuje akcionáře. Je samozřejmě otázka, co kdyby se mateřská společnost snažila donutit něco nakupovat své dcery za nevýhodných podmínek. Zde se často zmiňuje nákup např. IT či právních a poradenských služeb. Aby to mělo dopad na likviditu či výši kapitálu banky, tak by muselo jít o převody v řádu desítek miliard korun. Nevěřím, že by si toho nevšimli auditoři či náš dohled. Navíc by šlo o daňový podvod. Samozřejmě, zejména u nákupu finančních aktiv je někdy velmi těžké určit „správnou“ cenu a víme, že je to problematická otázka. Ale právě proto se na kontrolu těchto operací soustředíme nejvíce a bankám jsme řekli, aby takové významnější operace s námi konzultovaly předem. ČNB je dokonce ochotna plně podpořit management českých bank proti případnému tlaku zahraničních vlastníků na provádění takových transakcí, pokud bychom měli pochybnosti, že jde o obchody za skutečně tržní ceny. hN: jakou podobu může podpora managementu bank mít? Vyjadřujeme se ke každé osobě, která je navrhovaná do představenstva české dceřiné společnosti, místní banky. Musíme návrhy schválit a mateřské společnosti tam přece nechtějí mít prázdná místa. hN: je tu ale ještě možnost, že vlastník změní českou dceřinou firmu na pouhou pobočku své mateřské firmy a pak může odčerpávat kapitál, jak chce. Na změnu má každý vlastník právo. Ale pokud se chce někdo touto cestou vydat, my budeme požadovat plnou a důslednou transparentnost tohoto procesu, a to i vůči veřejnosti. Klienti musí být informováni o rizicích s tím spojených. Že už na jeho úspory a investice česká centrální banka nedohlíží a že za vklady už nebude ručit český fond pojištění vkladů a tím i české ministerstvo financí, ale třeba irské, belgické či italské ministerstvo financí… www.ihNed.cz byznys 15 pondělí, 23. dubna 2012 centrální banka se však snaží přimět stavební spořitelny k rozložení rizik vladimír tomšík (37) Českou měnovou politiku z pozice člena bankovní rady Čnb ovlivňuje již šestým rokem, od léta 2010 je viceguvernérem. spadá pod něj dohled nad finančním trhem a sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu. vystudoval fakultu národohospodářskou a fakultu financí a účetnictví na vysoké škole ekonomické v Praze a fakultu sociálních věd na univerzitě karlově v Praze. je profesorem pro obor finance. foto: archiv hN – martiN kovář Naopak zátěžové testy bankovního sektoru dělá Česká národní banka už téměř deset let. A výsledky jsme publikovali i v časech nejhlubší finanční krize. Nejhorší v bankovnictví je ztratit důvěru např. tím, že přestanete něco publikovat či že začnete netransparentně „mlžit“. hN: těšila se vůbec někdy eba v tomto ohledu důvěře odborné veřejnosti? kritéria zátěžových testů většinou byla kritizována jako příliš měkká. A to je právě důvod, proč jsem zmiňoval právní status EBA. S určitou znalostí toho, jak to uvnitř EBA funguje, mohu říct, že EBA nepochybně měla snahu provést testy profesionálně. Ale protože jde o agenturu Evropské komise, měla EBA povinnost konzultovat nastavení parametrů testů s komisí, s Evropskou centrální bankou, s Ecofinem, tedy ministry financí… A výsledek je takový, že testy udělala jen dvakrát. A vždy, když výsledky publikovala, tak se ukázalo, že trh je nebere jako důvěryhodné. Oproti tomu ČNB dělá testy sama, stojíme si za nastavenými předpoklady a odpovědnost je pak plně jenom na nás. Kdyby byly testy špatně provedeny a selhaly, mám povinnost z toho vyvodit osobní odpovědnost. Naproti tomu u EBA pozoruji „široce sdílenou kolektivní zodpovědnost“, která v konečném důsledku vede k nezodpovědnosti. Neviděl jsem, že někdo přijal osobní zodpovědnost za výsledek těchto testů. A že některé banky, které podle loňských testů prošly, musely být následně podpořeny vládami a rekapitalizovány, to je známý fakt. hN: co dalšího z evropské regulace či přímo z dílny eba má sporný dopad? Pod vlivem „pozitivních“ výsledků posledních evropských zátěžových testů a následného skutečného vývoje EBA přijala rozhodnutí, že k 30. 6. letošního roku – tedy už za dva měsíce – musí být základní ukazatel kapitálové přiměřenosti bank Core Tier 1 devět procent. V současné formě evropské ekonomiky zkuste během pár měsíců výrazně navýšit základní kapitál, když nové regulace současně nařizují provést tzv. odpákování (develeraging) a současně splnit limity regulace Basel III ohledně časové struktury aktiv a pasiv. Je tu kumulativní efekt těchto opatření a současně se hovoří o zavedení tzv. bankovní daně, resp. daně z finančních transakcí. Přilákejte kapitál do sektoru, který čím dál víc svazujete a ještě na něj uvalujete novou daň. To vidím jako obrovské nebezpečí pro bankovnictví a následně reálnou ekonomiku. hN: jaké mohou být následky? Hrozí něco, čemu říkám regulatorní vytěsňování. Když bankovní sektor svážete striktními pravidly a on začne vyhledávat jen takové investice, které budou plně vyhovovat všem těmto předpisům, tak se může ukázat, že nakonec bude moci investovat jen do dluhopisů vlád. Nejenže banky nepůjdou do reálných byznys projektů, ale paradoxně to může podporovat morální hazard: vlády nebudou nuceny provádět úsporná opatření, protože uvidí, že nová regulace jim naopak umožní dělat dluhy a udat své dluhopisy. DPH a úrokové dilema hN: co by pro bankovní sektor znamenalo přijetí návrhu, aby státní instituce, samosprávy a státní firmy povinně měly účty u čNb? ČNB k tomuto návrhu zaujala neutrální pozici. Je věc politického rozhodnutí, kde stát chce mít konsolidované prostředky veřejných institucí. Návrh zákona říká, že dané subjekty budou mít povinnost mít u ČNB účet, ale zároveň budou mít právo své prostředky převést dále na účty do soukromých bank. Je na komerčních bankách, jaké nabídnou konkurenceschopné podmínky. Na argumentaci, že ze dne na den se může stáhnout až 100 miliard korun, říkám, že mě zajímá, co to bude znamenat z pohledu likvidity a stability bankovního sektoru jako celku. Je možné, že druhý den se to okamžitě do komerčních bank opět vrátí. Český bankovní sektor operuje s přebytkem likvidity 350 miliard korun, proto v tomto ohledu nevidím významný dopad. hN: jak by se to jejich klienti měli dozvědět? Dokážu si představit, že by taková instituce mohla mít povinnost poslat každému svému klientovi doporučený dopis s oznámením, že došlo ke změně a že jeho peníze už nejsou dohlíženy ČNB a garantovány českým fondem pojištěním vkladů. A záleží na tom, zda by pak střadatelé podstoupili takové riziko a jaké by to mělo pro banku důsledky. Dále by veřejně mohla vystoupit ČNB a veřejnosti jasně sdělit, co všechno transformace dané banky na „pouhou“ pobočku pro české střadatele ve skutečnosti znamená. hN: má však vzniknout celoevropské pojištění vkladů, které by tento problém řešilo. Založení takového fondu se připravuje. Ale je to špatná myšlenka. Máme národní státy, národní daňové poplatníky a nikdo nechce platit za zkrachovalé banky v jiných zemích. hN: Není problematické i to, že český fond pojištění garantuje sto procent vkladů? Každé stoprocentní pojištění s sebou nese morální hazard. Je na každém jednotlivci, aby odpovědně uvážil, kam své prostředky dává. A nesl podíl na tom, když nezodpovědně investuje. hN: Nemůže česká republika přejít jen na částečné pojištění vkladů? Nemůžeme. Stoprocentní pojištění vkladů do výše sto tisíc eur nám nařizují předpisy Evropské unie. každé stoprocentní pojištění s sebou nese morální hazard. je na každém jednotlivci, aby odpovědně uvážil, kam své prostředky dává. a nesl podíl na tom, když nezodpovědně investuje. ČNB se pravomocí nevzdává hN: co si myslíte o návrzích posílit roli celoevropských regulačních institucí, především evropského orgánu dohledu pro bankovnictví (eba)? ČNB tvrdě prosazuje, aby role EBA byla pouze koordinační, nikoli rozhodovací. EBA nemá žádnou odpovědnost. Je to vždy národní dohled, kdo má odpovědnost, musíme proto mít i pravomoci. Mimochodem, když se podíváte na právní formu nově vzniklých evropských orgánů, tak zjistíte, že mají status tzv. agentury Evropské komise. Jinak by je nebylo možné založit. Kladu si tedy otázku, nakolik jsou skutečně nezávislé. hN: co vás k pochybnostem vede? EBA, respektive její předchůdce CEBS za celou dobu existence provedl jenom dvakrát zátěžové testy bankovního sektoru. Pro letošek řekli: s tímto cvičením počkáme, nebudeme ho dělat v červnu a publikovat v červenci (jako v roce 2011, pozn. red.), ale odložíme jej na poslední kvartál 2012. Teď už je oficiálně oznámeno, že ani k tomu nedojde a zátěžové testy se přesunují až na příští rok. Jinými, jasnějšími slovy: je to prostě pro letošek zrušeno. hN: ovšem některé banky na těchto prostředcích závisí víc. Neohrozí je to? Náš dohled má přístup do bilancí jednotlivých bank. Kdybychom viděli, že u některé banky to může způsobit problém, budeme to s ní předem projednávat. Ale v tuto chvíli nic podobného nevidíme. hN: žijeme v období nízkých úroků, kvůli zvyšování dph však ceny poměrně výrazně vzrostly. co nyní nejvíc ovlivňuje vaše úvahy o měnové politice? Poprvé v historii ČNB je očekávání měnověpolitické inflace nižší než dvouprocentní inflační cíl. Ukázaly to poslední dvě prognózy. Měnověpolitická inflace je ukazatel, který primárně nepočítá s dopadem daňových změn na ceny, na ty nereagujeme, aby se cenová hladina ještě víc nerozkmitala. Z pohledu posledních dvou prognóz tu prostor pro snížení sazeb určitě byl a já jsem také v listopadu pro jejich snížení hlasoval. Celková inflace je však nyní 3,7 procenta a je tak nad cílem. Kvůli DPH se nůžky mezi měnověpolitickou a celkovou inflací čím dál tím víc se rozevírají. hN: co to pro čNb znamená? Je tu dilema, zda slepě provádět politiku cílování inflace v podobě „měnového automatu“ – to znamená snižovat sazby, aby podle prognózy byla měnověpolitická inflace na cíli. Je otázka, jakou váhu dát dalším neznámým a s nimi spojeným rizikům. Jmenovat mohu vývoj v eurozóně, vývoj v bankovním sektoru, dopady nové regulace a opatření vlády v oblasti fiskální politiky, především změny DPH.
Podobné dokumenty
Měnová politika a ceny aktiv
cenové bubliny, resp. bezprostředně po jejím rozpoznání a (ii) brala v úvahu vývoj na dílčích
segmentech trhu aktiv − právě tak jako ostatních ekonomických indikátorů − při rozhodování
o nastavení ...
Biopaliva: co si myslí Hnutí DUHA
[18]. Mizí poslední domov vzácných orangutanů, nosorožce sumaterského, tygrů a dalších
druhů zvířat, které jsou na pokraji vyhubení.
Ilegální vypalování lesa při zakládání palmových plantáží způsob...
Interakce měnové a fiskální politiky a její dopad na
informací mezi ČNB a MF ČR
Ministr financí má právo být účasten jednání bankovní rady ČNB s
poradním hlasem. Podklad pro rozhodování bankovní rady (tzv.
situační zpráva) je také k dispozici ministe...
Stanovisko Rady uměleckých obcí k projednání svých návrhů
orgánu bylo sice jedním z požadavků, ale základním problémem zůstává i nadále skutečnost, že chybí politické
zadání, které by PSP měl zohlednit či naopak rozporovat, neboť plnou zodpovědnost za kul...
zde - Asociace pro kapitálový trh
ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch
a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vy...
Gabčík, Kubiš a Ježíš
který těm nejzbožnějším věřícím nadával do plemene zmijí. Ten samý Ježíš, který si nenechal líbit, když dostal
neprávem ránu pěstí do obličeje.
Proto jsem na dnešní den vybral právě tento text. Ten...
Braňme se! - Socialistická Solidarita
tématem společenské debaty
bankrot
řeckých
státních
financí a evropská dluhová
krize. ČSSD byla s otázkami
o Řecku konfrontována takřka
na každém předvolebním
mítinku.
Jenže
odpovědi
neměla a ani m...
Strategie Evropa 2020 - Vzdělávací středisko na podporu demokracie
Evropa 2020, jednak opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti a posílení ekonomického růstu v Evropské unii a dále také možnými opatřeními a jejich možnými důsledky na posílení makroekonomické a f...