RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ

RANĚ DYNASTICKÉ
OBDOBÍ
Nakáda III – proces sjednocování
Egypta


minimum přímých
archeologických dokladů pro
vlastní sjednocení
dalekosáhlé změny ve
společnosti:





Objevení písma, první narativní
umění na kamenných paletách
Nejstarší pravidelné používání
serechů – ustanovení ikonografie
moci
Nejstarší skutečně královská
pohřebiště
Nejstarší doklady „umělého“
zavlažování
úpadek města Nakády – snad
v důsledku porážky koalicí
Hierakonpole a Abydu
UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE
PRAVĚKÉHO VÝVOJE



podřízeno ideologickým potřebám
sjednocujícího se Egypta a jeho
vládců – snaha vydělit se z
jednotného prostředí
porobení si sil chaosu a vítězství
řádu = manifestace ústředního
postavení panovníka – motiv
HÉROA
Motivy – posléze se používají po
celé období staroegyptských dějin
TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ PROCES
SJEDNOCOVÁNÍ EGYPTA
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
teorie dynastické rasy – vliv kolonializmu – antropolog
Derry – Petrie, Emery, Baumgartlová
konflikt dvou království – Kurt Sethe – mytologická
interpretace „Sporu Hora se Sutechem“
marxismus – Gordon Childe – zemědělská
nadprodukce
W. Kaiser – etapovitá expanze nakádské kultury
3 bojující protostáty – B. Kemp
teorie „zužujících se možností“
M. Hoffman – teorie „násobícího se efektu“ – Colin
Renfrew
E. Endesfelderová – geografický determinizmus
B. Trigger – geografický determinizmus a boje
Fakhry Hassan – geografický determinizmus a obchod
STÁTNÍ IDEOLOGIE
PANOVNÍCI TZV. 0 DYNASTIE


historický koncept – ukotvený v
mladších egyptských písemných
pramenech
nejasné čtení






Irej-Hor
Serek
Ka
Narmer
pohřebiště: Umm el-Káb
postupné sjednocení celého
regionu pod centrální správu
panovníků pocházejících z Ceneje
(na místě dnešního Abydu)
LOKALITY SPOJENÉ S TZV. 0
DYNASTIÍ
POHŘEBIŠTĚ

hlavní pohřebiště
„panovníků“ – Umm elKáb (součást pohřebišť v
Abydu)

Pohřebiště U


SÍDLIŠTĚ A CHRÁMY




Hrobka U-j
existence menších
pohřebišť po území
Egypta s doklady
místních elit
sídliště (i s výrobními
areály):
chrámy:


Hierakonpolis
Tell el-Farkha
Hierakonpolis
tzv. základové depozity –
informace o představách
tehdejší společnosti
UMM EL-KÁB - ABYDOS
pohřebiště U
Hrobka U-j
TELL EL-FARKHA (GHAZALA)




významné sídliště ve
východní deltě
osídlení od komplexu MaádíBútó přes dynastii 0/1 po
ranou 4. dynastii
palácová stavba s rozsáhlými
skladovacími prostory –
několik fází
doklady kultu


základový depozit
2 sošky ze zlatého plechu
HMOTNÁ KULTURA




Kóm el-Ahmar
1897-8 – J.E.
Quibell, F. Green,
S. Clarc
kultovní centrum
boha Hora hlavní
náboženské
centrum EDP
nález tzv.
základového
depozitu (main
deposit)
Hierakonpolis
NARMEROVA PALETA
podle Alana Gardinera – historické vyprávění o završení
bojů při sjednocení Egypta
 podle Petera Kaplonyho – dar soukromníka, který žil v
době Narmera, když byla potlačena vzpoura Medžaů v
jižním Egyptě
 podle Jaromíra Málka –
symbolizovaný
triumf panovníka nad

nepřáteli
I. DYNASTIE








Hor Aha –
legendární Meni
Džer
Džet
královna Merneit
Den
Adžib
Semerchet
Qaa
MENI
Identifikace?
Hor-Aha X Narmer
podle Manéthóna –
legendární sjednotitel
Egypta
jméno: „pastýř“
legendární zakladatel:
nového hlavního města
– odklonil tok Nilu
nového pohřebiště v
severní Sakkáře
DĚJINY 1. DYNASTIE





projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný
panovníkem
panovník = hlava státního náboženství
konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení
nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a
DE)
vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky
upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do
Núbie, proti Asijcům (Sinaj)





Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u
Gabal Šéch Sulejmanu (Džer)
Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) –
síť egyptských vojensko-obchodních stanic
postavení ženy ve společnosti – královna Merneit regentka
rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků –
provázanost s rozvojem písma
vývoj královské zádušní architektury – použití červené a
černé žuly v hrobkách
KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ –
UMM EL-KÁB – pohřebiště U
STAVEBNÍ VÝVOJ
Hrobka panovníka Dena
Hrobka panovníka Džera
PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK
VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH
HROBEK

Královské hrobky




sochy
šperky
nádoby (keramika,
kamenné, měď)
Vedlejší pohřby


zvířata – lvi, sloni, psi =
SYMBOLICKÝ VÝZNAM
Služebníci – malé stély =
RITUAL SÁTÍ
ABYDOS – TZV. POHŘEBNÍ
OHRADY
Šunét el-Zebíb – největší
dochovaná „pohřební ohrada“ –
Chasechemuej
POHŘEBNÍ OHRADY – místa
zádušního kultu?
Ohrada Džeta
Šunét ez-Zebíb
POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE
II. DYNASTIE


velmi málo známé období egyptských
dějin – délka 120 – 150 let
chronologie:

počátek – Sakkára




střední fáze – Sakkára?


Vadžnes apod.
Závěr – Abydos



Hetepsechemuej
Raneb
Ninecer
Peribsen – Sechemib
Chasechem/ Chasechemuej
mnoho shodných rysů
POČÁTEK

Panovníci:




Hetepsechemuej
Raneb
Ninecer
pohřebiště: Sakkára
STŘEDNÍ FÁZE 2. DYNASTIE



neznámé místo pohřbu – snad v Sakkáře
rozbití územní celistvosti – snad i občanská válka
jejich hrobky – pod pohřebištěm z Nové říše –
druhotné využití podzemních prostor
ZÁVĚR



panovníci:
 Peribsen
 Chasechemuej
pohřebiště: Umm el-Káb
návrat do Abydu – snad
projev sounáležitosti s
panovníky 1. dynastie –
archaický tvar hrobek X
novinky v architektuře –
zapojení kamene
Chasechemuej





jeden z nejdůležitějších panovníků
EDP – opětovně sjednotil Egypt –
změna jména z Chasechem =>
Chasechemuej
hrobka v Abydu: velké použití kamene
Šunét ez-Zebíb: zádušní ohrada v
Abydu – největší stavba EDP
stavby po celém Egyptu: Abydos,
Sakkára, Hierakonpolis, etc.
Oslava svátku sed – sochy v
Hierakonpoli
ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO
OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. :





„vynález“ písma a jeho rozšíření
nastartování hospodářského a
ekonomického systému
vznik organizace státní správy pod kontrolou
jediného muže – panovníka
vznik systému státní ideologie
položení základů kamenné architektury,
umění a s nimi spojených náboženských
představ – posmrtné představy, sakrální
architektura (pohřební i chrámová)
POVAHA ARCHEOLOGICKÝCH PRAMENŮ