U3V_sylabus_LS_03 - Petra Marikova Vlckova
Transkript
U3V_sylabus_LS_03 - Petra Marikova Vlckova
Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2014/2015 Úvod do egyptské historie – Raně dynastické období (EDP) a počátky Staré říše Petra Maříková Vlčková 24.02.2015 Panovníci 0. dynastie – protodynastické období: historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech; nejasné čtení jmen: Irej-Hor, Serek, Ka, Narmer. Pohřebiště: Umm el-Káb. Postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků pocházejících z Ceneje (na místě dnešního Abydu) Lokality spojené s 0. dynastií: Pohřebiště: hlavní pohřebiště „panovníků“ – Umm el-Káb (součást pohřebišť v Abydu); Pohřebiště U – hrobka U-j. Existence menších pohřebišť po území Egypta s doklady místních elit (např. Tarchan apod.). Sídliště a chrámy: sídliště (i s výrobními areály): Hierakonpolis; Tell el-Farkha. Chrámy: Hierakonpolis. Tzv. základové depozity – informace o představách tehdejší společnosti Hierakonpolis, chrám boha Hora Abydos: pohřebiště Umm el-Káb Tell el-Farkha: významné sídliště ve východní deltě; osídlení od komplexu Maádí-Bútó přes dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii; palácová stavba s rozsáhlými skladovacími prostory – několik fází; doklady kultu; základový depozit; 2 sošky ze zlatého plechu Hierakonpolis: Kóm el-Ahmar; hlavní objevy: 1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc; kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP. Nález tzv. základového depozitu (main deposit) Narmer: poslední panovník 0. dynastie. Aktivní ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní Syropalestině. Hrobka: Umm el-Káb; nejvýznamnější památka: Narmerova paleta z tzv. základového depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů – pravděpodobně symbolický význam Raně dynastické období: vláda 1.–2. dynastie; absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC; položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa, náboženství apod. Založení hlavních lokalit: hlavního města a náboženského centra (Memfida) a královských pohřebišť (Sakkára, Abydos); ustálení sítě hlavních provinciálních center Panovníci 1. dynastie: Zakladatel: Hor Aha – legendární Meni; Džer; Džet; královna Merneit; Den; Adžib; Semerchet; Qaa. Projev kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem. Panovník = hlava státního náboženství. Konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE). Vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky. Upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj). Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer). Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic. Postavení ženy ve společnosti – královna Merneit – regentka v době nezletilosti Dena. Rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma. Vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách – pohřební výbava hrobek. Kromě hrobek: tzv. velké zádušní ohrady v Abydu – místa zádušního kultu (největší: Šunet ezZibíb panovníka 2. dynastie Chasechemueje). Královské pohřebiště: Umm el-Káb, pohřebiště U. Pohřebiště v severní Sakkáře – významní hodnostáři. Pohřebiště v Sakkáře Podoba královské hrobky v Abydu: Hrobky v severní Sakkáře 2. dynastie: Velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120 – 150 let. Chronologie: počátek – pohřebiště v severní Sakkáře (Hetepsechemuej; Raneb; Ninecer); střední fáze – Sakkára? – Vadžnes apod.; závěr – návrat pohřbívání do Abydu: Peribsen – Sechemib; Chasechem/ Chasechemuej. Mnoho shodných rysů Hrobky 2. dynastie v S Sakkáře Hrobka Chasechemueje v Abydu Chasechemuej: jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => Chasechemuej. Hrobka v Abydu: velké použití kamene. Šunét ezZebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP. Stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc. Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli Odkaz Raně dynastického období (EDP): „vynález“ písma a jeho rozšíření; nastartování hospodářského a ekonomického systému; vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže – panovníka; založení nového hlavního města: Memfidy; založení tzv. dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos; vznik systému státní ideologie; položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová). STARÁ ŘÍŠE (OK) Období 3.-6. dynastie; starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK – kulturní výdobytky = vývoj architektury. Absolutní chronologie: 2700-2180 př.n. l. Jedno z vrcholných období egyptské historie – v dalším vývoji se na OK často odkazovalo + zdroj inspirace a legitimity. Vysvětlení náhlého rozmachu: fenomén „násobícího se efektu“ (multiplier effect) – Colin Renfrew: stavba pyramidových komplexů => upevnění moci panovníka; zefektivnění státní správy a organizace hospodářství; zviditelnění státní ideologie => rozšíření distribuce hospodářských prostředků + zapojení většího počtu obyvatelstva do chodu státu V původních stimulech však byly i limity => působily jako faktory ovlivňující zánik OK – tzv. zákon snižujících se mezních výnosů (law of diminishing marginal returns) 3. dynastie (2700 – 2630 BC): panovníci: Sanacht; Necerichet Džoser; Sechemchet; Chaba; Hunej. Mohutný rozvoj hmotné kultury a ekonomiky = položeny základy OK státu. Doba významných změn v egyptské společnosti = narůstající hierarchizace a byrokracie Džoser: jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků; významní hodnostáři: Imhotep, Hesyre; stavební aktivity po celém Egyptě – Heliopolis – sepjetí panovníka se slunečním božstvem; Hladová stéla na ostrově Sahel = nejstarší známé falzum v dějinách; Historická „image“ – jméno Džoser = „posvátný“ X v soudobých textech pouze Necerichet „Božského těla“. Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře: nejstarší monumentální kamenná stavba na světě. Složitý vývoj hrobky (z mastaby do stupňovité pyramidy) i celého komplexu. V podzemí hrobky – pohřeb panovníka a členů jeho rodiny. Komplex staveb na oslavu svátku sed (jižní nádvoří, nádvoří svátku sed) – následně se stavby a rituály objevují v reliéfech. Zádušní chrám na severní straně pyramidy – přítomnost serdabu. Imhotep: stavitel 2 pyramidových komplexů (Džoserův pyramidový komplex; Sechemchetův pyramidový komplex). Příslušnost ke královské rodině – NEZNÁMÁ – možná Džoserův bratr či syn. Tituly: velekněz Ptahova chrámu v Memfidě, nosič pečeti krále Dolního Egypta, dvořan, šlechtic, představený sochařů (= královský architekt). Pozdní doba – zbožštěn – obdoba římského Asklépia – bůh léčitel, moudrosti, ochránce písařů. Neznámé místo pohřbu. Závěr 3. dynastie: nejistota – délka vlády panovníků, jejich rodinné vztahy; královskou hrobkou – stupňovitá pyramida. Stavba – pomocí tzv. ukloněných vrstev. Tzv. ukloněné vrstvy – pyramida v Skalní reliéf z Wádí Magháry Médúmu Sechemchet: pohřben v Sakkáře – tzv. pohřbená pyramida; skalní reliéf z Wádí Magháry apotropaikum Hunej: otec Snofruovy manželky – legitimizace nástupu Snofrua na trůn = přenos moci mezi 3. a 4. Dynastií. Kontrolní otázky Jaký byl význam tzv. nulté dynastie pro následující období? Popište rozdíly mezi raně dynastickými hrobkami v Abydu a Sakkáře. Jaký význam měl panovník Džoser pro následující období egyptských dějin? Objasněte teoretické koncepty stojící za vzestupem a pádem Staré říše. Doporučená studijní literatura Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Bárta, M.: Život a smrt ve stínu pyramid. Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Paseka 2009 Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M.: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia 2010. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla).
Podobné dokumenty
chrámová architektura střední říše
Významná božstva celé Fajjúmské oázy byla spojována s vodou (krokodýlí bůh Sobek) nebo se
zemědělstvím (hadí bohyně Renenutet). Centrum Sobkova kultu se nacházelo v Kímán Fares (starověké Arsinoe,
...
Reading Egyptian History / Problém interpretace v egyptských
7) History of Egyptology (90 min) – why Gardiner seemed to dislike the ancient
Egyptians? etc.
Starověký Egypt Egyptské náboženství:
- Velmi významnou dynastií byli Ramessovci
- 13. století př. n. l. Egypt válčí s Chetity – bitva u Kadeše → dochována první mírová smlouva
na světě, sepsána mezi Ramessem II. a Chetitským panovníke...