Závěrečná Národní zpráva - Karlovarská agentura rozvoje podnikání
Transkript
V polovině roku 2010 byla v Operačním programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa (OP CE) vyhlášena omezená výzva na strategické projekty ve čtyřech prioritách: Facilitace inovací napříč Střední Evropou, Zlepšení dostupnosti do a v rámci Střední Evropy, Zodpovědné využívání našeho životního prostředí a Zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivnosti měst a regionů. Podmínkou projektů, které na tuto výzvu měly reagovat, byla účast alespoň jednoho partnera ze všech osmi zemí Střední Evropy. Jedním ze sedmi závazných témat v první prioritě bylo „Posílení inovací prostřednictvím nových koncepcí klastrů na podporu vynořujících se oborů a mezisektorových témat (Boosting innovation through new cluster concepts in support of emerging issues and cross-sectoral themes). Pro toto téma byl vybrán projektový záměr „CluStrat“, jehož vedoucím partnerem zodpovědným za řízení projektu a koordinaci aktivit se stalo Steinbeis-Europa-Zentrum (Steinbeis Innovation GmbH), poradenská společnost Ministerstva financí a ekonomiky Bádenska-Württemberska. Na projektové aktivity byl sestaven rozpočet v hodnotě 3,7 mil. EUR (z toho 2,9 mil. EUR z ERDF). Projekt byl realizován v období říjen 2011 až listopad 2014. Za Českou republiku byli jako partneři projektu vybráni Národní klastrová asociace (NCA) zastřešující rozvoj klastrových organizací a uplatňování klastrové koncepce na národní úrovni a Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP) v tandemu s Karlovarským krajem (nefinanční partner) reprezentující regionální úroveň. Na projektu se celkově podílelo 18 finančních partnerů s kofinancováním ve výši 15 % z 8 středoevropských zemí, kteří jsou klíčoví aktéři ve svých zemích pro klastrovou politiku a strategie (přehled všech partnerů je uveden v příloze 1). Cílem projektu CluStrat byla jednak identifikace mezer ve vnímání a připravenosti na společenské výzvy, jako jsou demografické změny, udržitelný rozvoj a zelená ekonomika, a v dalším kroku pak otevření inovačního potenciálu jednotlivých zemí pro jejich řešení. Hlavní aktivity a nástroje projektu proto tvořil strategický dialog se zástupci veřejné a podnikatelské sféry na regionální, národní a mezinárodní úrovni, regionální, národní setkání a expertní workshopy, na kterých byly projednávány výsledky jednotlivých etap projektu, tj. mapování vynořujících se oborů na úrovni krajů jednotlivých partnerů, míra rozvoje a podpory průřezových témat (internacionalizace, gender v inovacích a transfer znalostí a technologií), doporučení vhodných opatření pro regionální a národní politiky podpory inovací prostřednictvím klastrových koncepcí v rámci každé partnerské země. Úvodní konference - konsorcium partnerů projektu 3 Úvod V současné době musí zodpovědní představitelé veřejné inovační politiky pohlížet do budoucna a připravovat taková opatření, která umožní nejen přežití stávajících průmyslových, servisních a znalostních odvětví, ale zajistí také udržitelnost jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. Klastrová politika byla a je klíčovým nástrojem pro takovou strategickou podporu. Klastry v našem globálním prostředí fungují, věnují se jim cílené politiky od jejich mapování, přes rozvoj klastrové iniciativy a mobilizace zúčastněných aktérů až po podporu start-upů klastrových organizací, jejich profesionální management a následně jejich excelentní výkonnost. Většina současných klastrů se formalizuje do klastrových organizací v důsledku poptávky po určitých tržních oborech (materiály, obalová technika, výroba, cestovní ruch atd.) nebo poptávky po průřezových technologických oborech (ICT, mechatronika atd.). Mezi těmito dvěma oblastmi však neexistuje dostatečné propojení a ani pro ně nejsou vytvořeny politické podmínky. Nové společenské výzvy přinášejí do tohoto stavu nový rozměr. Například demografické změny přinesou situace, kdy starší lidé budou chtít zůstat zdraví a aktivní. To vytvoří nové tržní obory, novou poptávku ve smyslu zdravějších potravin, kvalitních služeb zdravotní péče a souvisejících zdravotnických technologií. Tuto poptávku můžeme shrnout jako vynořující se obor s názvem „Aktivní stárnutí“. Vynořující se sektory vyžadují inovace v místech prolínání tradičních tržních segmentů, technologií a služeb mezi sebou a přechodu k těm novým. S tím pomáhají tzv. klíčové technologie (KETs – Key Enabling Technologies), které umožňují nastavovat nové příležitosti tradičním klastrům tak, aby se vývoj nových produktů a služeb opravdu uskutečnil a našel svou cestu na trh. Projekt CluStrat pomohl prokázat, že tato cesta otevírá pro klastry nové možnosti a příležitosti. Nové klastrové koncepce Projekt CluStrat se zabýval třemi základními tématy, kterými jsou: klastry, vynořující se obory a průřezová témata. Klastry – geografické koncentrace vzájemně propojených firem a institucí ve specifické oblasti – jsou páteří evropské ekonomiky, která si klade za cíl zlepšení své pozice v mezinárodní konkurenci. Tři vynořující se obory identifikované projektovým konsorciem – aktivní stárnutí, zelená ekonomika a udržitelná mobilita – poskytují klastrům příležitost k dalšímu rozvoji a konkurenční evoluci. Využití klastrů v rozvíjejících se oborech představuje hlavní cíl projektu CluStrat a průřezová témata (internacionalizace, transfer technologií a znalostí, gender v inovacích a diverzita) jsou strategickými nástroji k dosažení tohoto cíle. Projekt navrhl definici nových klastrových koncepcí, jak jsou shrnuty ve Strategickém rámci projektu CluStrat. Tyto nové klastrové koncepce se všechny vzájemně ovlivňují a nelze na ně nahlížet zcela izolovaně. Nové klastrové koncepce identifikované jako podpora rozvoje vynořujících se oborů jsou čtyři: 4 Strategie inteligentní specializace (S3), regionální klastrování a nadnárodní spolupráce: Tato koncepce spatřuje význam v propojení existujících klastrů či aktérů novými mezioborovými způsoby na regionální úrovni a také v podpoře mezinárodní spolupráce jako jednom z prostředků k dosažení regionální inteligentní specializace, takže S3 vyzdvihne silné stránky regionálních klastrů a regionální klastrování pak probíhá způsobem, který pomáhá naplnit cíle S3. Funkce aktérů klíčových technologií a dalších relevantních institucí: Tato koncepce zohledňuje i jiné subjekty než firmy (malé, střední či velké) a univerzity, a to zejména tzv. KEA (Key Enabling Actors – Klíčový hráči) a KIBS (Knowledge Intensive Business Services – Znalostně intenzivní služby pro podnikání), které také musejí být zahrnuty v klastrech profilujících se ve vynořujících oborech. KEA jsou výzkumná centra specializovaná v některé z klíčových technologií, kterých bylo v EU definováno šest: nanotechnologie, mikro-nanoelektronika, pokročilé materiály, fotonika, průmyslová biotechnologie a pokročilé výrobní systémy. Dále se k nim řadí také ICT. KIBS se od KEA liší tím, že jsou specifičtější (např. služby ve specifické kategorii pokročilých materiálů). KIBS jsou soukromé či veřejné instituce disponující vysoce kvalifikovaným lidským kapitálem. Integrace strany dodávky a strany poptávky u vynořujících se oborů: Vynořující se obory jsou v CluStratu chápány jako ty sektory, které se s největší pravděpodobností budou v budoucnu rozvíjet, jelikož jsou reakcí na společenské výzvy. Zatímco trendy ve společnosti jsou již rozpoznatelné, v průmyslových odvětvích a službách se doposud nevyužívají. Proto je zde jasný potenciál pro nové výrobky a služby a také způsoby, jakými nástroji mohou být koncepčně podpořeny ze strany politik veřejného sektoru. Strana poptávky tak musí být integrována s dodavatelským řetězcem klastru, s čímž souvisí tvorba kontextové platformy – například poptávková laboratoř, kde mohou být obě strany v interakci. To umožní klastru identifikovat a využít nové tržní možnosti a vlastní inovační potenciál. Podnikatelský management klastrové organizace: Tato koncepce navrhuje, aby management klastrové organizace vyvíjel komplexnější aktivity, nalézal a navrhoval klastrovým členům příležitosti k vnitroklastrové, meziklastrové a mezinárodní spolupráci na poli vynořujících se oborů za účelem podpory nových podnikatelských aktivit. Tyto provázané elementy je třeba chápat ve světle dodatečného prvku – různorodosti klastrů. Poslední koncepce si všímá nutnosti zahrnout existující různorodost klastrů ve smyslu specializace, velikosti, zúčastněných aktérů a také historie vzniku, do tvorby adekvátních klastrových politik. Navíc, každá z těchto koncepcí má jasné důsledky pro tři průřezová témata řešená v projektu, a sice transfer a tvorba znalostí, internacionalizace a gender v inovacích včetně aspektů diverzity. 5 Česká Republika Program Horizont 2020 stanovuje sedm priorit identifikovaných Evropskou unií jako oblastí, v nichž je třeba strategicky investovat do výzkumu a inovací ve prospěch evropských občanů. Mezi hlavní společenské výzvy, na které se Evropa musí v následujícím období zaměřit, patří: 1. Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky 2. Potraviny, zemědělství, vodní hospodářství a bioekonomika 3. Zajištěná čistá a účinná energie 4. Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava 5. Změna klimatu, životní prostředí a využívání zdrojů a surovin 6. Evropa v měnícím se světě - společnosti podporující začleňování 7. Zabezpečené společnosti - ochrana svobody a bezpečnosti Evropy Partneři projektu CluStrat zacílili svou tříletou práci na konkrétní vynořující se obory související s výzvami v bodech 1, 3 a 4. Jedná se o témata: aktivní stárnutí zelená ekonomika Foto copyright: BASF, European Commission, Andreas Jung, Tobias Machhaus - Fotolia.com udržitelná mobilita V první fázi projektu bylo provedeno mapování těchto vynořujících se oborů v krajích dle sídla projektových partnerů (v ČR – Moravskoslezský a Karlovarský kraj). Výsledky byly zpracovány do Zpráv o regionálním potenciálu v jednotlivých regionech a komunikovány se zástupci vedení krajů. Smyslem identifikace silných stránek, případně mezer, v oblasti vynořujících se oborů v krajích bylo doporučení k jejich využití pro posílení regionálního ekonomického rozvoje na bázi daného vynořujícího se oboru a následná profilace se v něm. Druhým krokem bylo mapování tzv. horizontálních - průřezových témat: internacionalizace gender v inovacích (včetně aspektů diverzity) a transfer znalostí a technologií. Tato témata, jejich využití, rozvoj a podpora, jsou chápána jako faktory s potenciálem ovlivnit vznik regionálních inovací, které obohatí a propojí tradiční odvětvové klastry širokou škálou nových oborů, zahrnujících například sociální služby, péči o zdraví, udržitelné materiály, nanotechnologie, „zelené“ technologie, logistiku a dopravu a mnoho dalších. Po provedeném mapování a jejich vyhodnocení následovaly návrhy pilotních akcí, kdy se partneři z ČR spojili v rámci společného pilotního projektu „Transregionální klastrování zohledňující společenské výzvy” se slovenským partnerem Únií klastrov Slovenska. Národní dialog ke klastrovým koncepcím - Evropské inovační partnerství 6 Realizované individuální pilotní projekty testující nové koncepce a obory, zpracované studie a následné závěry se promítly do společné strategie a akčního plán projektu CluStrat pro další rozvoj regionu Střední Evropa. Moravskoslezský kraj Výsledky mapování vynořujících se oborů V současné době má Moravskoslezský kraj (MSK) nejvíce klastrových organizací v České Republice. V regionu se nachází 14 klastrových organizací, 12 z nich je funkčních a dvě nejsou aktivní. Čtyři klastry se zaměřují na různé aspekty energetiky (jaderná energetika, úspory energie a regionální energetická soběstačnost, alternativní zdroje energie, zpracování odpadu pro energetické účely). Čtyři klastry spadají pod tradiční průmysly (automobilový průmysl, strojírenství, dřevařství a lesnictví). Tři klastry jsou technologické (ICT, poskytovatelé mobilních sítí, bezpečnostní technologie) a jeden klastr se zaměřuje na sektor služeb (cestovní ruch). Vynořující se obory v zelené ekonomice i v udržitelné mobilitě jsou v MSK dobře rozvinuty. Několik klastrů a univerzit se již intenzivně podílí na výzkumu a vývoji v těchto dvou oborech. Z mapování, které v rámci projektu CluStrat v kraji proběhlo, vyplynulo, že v těchto oborech v kraji působí také několik specializovaných firem. K hlavnímu zaměření výzkumu v oblasti zelené ekonomiky patří využití odpadu pro energetické účely a výzkum netradičních zdrojů energie. Společnost AGRO -EKO vyvinula patentovanou technologii typu „biowaste2energy“, firma HOKS se zaměřuje na vývoj technologií pro recyklaci použitých pneumatik, zatímco Klastr ENVICRACK zkoumá pyrolytické metody pro zpracování odpadu. Výzkum netradičních zdrojů energie týkající se energetických úspor, energetiky a jaderné energetiky provádí Moravskoslezský energetický klastr a Národní strojírenský klastr. Mapování odhalilo několik překážek v oblasti zelené ekonomiky - nedostatečná opatření, jak snížit znečištění ovzduší v MSK, legislativní bariéry bránící klasifikaci biologicky odbouratelného odpadu jakožto vstupu pro energetickou konverzi a finanční nevýhoda vynálezce, kdy při vývoji českých technologií rozhoduje investor, nikoli vynálezce. Udržitelná mobilita je v kraji zastoupena zejména oborem elektromobilita (TU Ostrava spolupracuje s několika firmami na vývoji a realizaci nabíjecích stanic pro elektromobily umístěné v parkovacích domech) a oborem rekuperace kinetické energie lokomotiv (tuto technologii vyvíjí klastr ENVICRACK). Identifikované překážky pro udržitelnou mobilitu představují chybějící koncept a plán regionální infrastruktury dokovacích stanic pro elektromobily, chybějící společné aktivity ve VaV mezi firmami podnikajícími v oblasti udržitelné mobility v MSK a neexistující municipální politika pro elektromobilitu z pohledu odlehčení znečišťování ovzduší. V oblasti aktivního stárnutí existují dva silné směry, které táhnou dopředu tento vynořující se obor v Moravskoslezském kraji. Jsou to biotechnologie a biomedicínské inženýrství na jedné straně a pomalá turistika a cestovní ruch pro handicapované občany na druhé straně. Mapováním vynořujících se oborů v kraji byl zjištěn nedostatek v oblasti sociálních inovací a podpory sociálního podnikání a chytrých služeb pro seniory a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Dále bylo identifikováno nedostatečné financování aplikovaného výzkumu v oblasti biomedicíny z veřejných zdrojů a také nedostatečné financování modernizace průmyslu cestovního ruchu pomocí sofistikovanějších IT nástrojů. 7 Výsledky mapování průřezových témat Největší důraz v moravskoslezské Regionální inovační strategii je kladen na transfer technologií a internacionalizaci, zatímco diverzita není v regionu považována za hlavní téma ve veřejném ani privátním sektoru. Téma genderu v inovacích je novou perspektivou pro regionální podniky a novou příležitostí pro tvorbu regionálních politických nástrojů. Doposud se toto téma neobjevilo v žádném oficiálním strategickém dokumentu regionální úrovně. V Moravskoslezském kraji je několik neziskových organizací angažovaných v projektech vztahujících se k tématu genderu ve smyslu rovných příležitostí, vzdělávání a zaměstnatelnosti žen. Každoročně je vyhlašována soutěž Cena hejtmana pro společenskou odpovědnost, ve které je porovnáváno přes 100 subjektů v kategorii malých, středních a velkých podniků ve veřejné a neziskové sféře. Jednou z hodnocených oblastí je i rovný přístup a zaměstnanost, které se přímo dotýkají genderové problematiky. Aspekt diverzity se častěji objevuje nikoli v souvislosti s inovacemi, nýbrž ve smyslu sociální inkluze (romská menšina, zaměstnanost postižených osob atd.). Aspekty genderu a diverzity v inovacích na druhé straně v Moravskoslezském kraji dosud nevyužívají ani klastrové organizace ani firmy. Transfer znalostí a technologií (Knowledge and Technology Transfer – KTT) má v Moravskoslezském kraji velmi silnou pozici a je zahrnut v nejdůležitějších národních i regionálních strategických dokumentech, jako je Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje pro roky 2010-2020. Klastry na území MSK poskytují funkční platformu pro společnou práci na inovacích a transferu znalostí mezi průmyslem a univerzitami s hmatatelnými výsledky. Slabou stránkou MSK v oblasti KTT je nízký počet spin-offů a nízká informatizace dat o KTT, což ztěžuje získávání dat o start-upech z veřejných statistických databází a přístup k informacím o uskutečněných transferech, zejména mezinárodních. Další významnou překážkou v rozvoji KTT jsou chybějící pre-seed fondy a další finanční nástroje v České Republice. Národní dialog ke klastrovým koncepcím - Evropské inovační partnerství 8 Internacionalizace jakožto podpora exportního úsilí je také široce využívána. Nicméně, regionální klastry pokulhávají za rozvinutými evropskými regiony v internacionalizačních strategiích a realizaci internacionalizačních aktivit. K největším úspěchům v oblasti internacionalizace v MSK patří následující skutečnosti: • Potřeba internacionalizace je zahrnuta v Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje pro roky 2010-2020; • Obchodní komora v Ostravě vytvořila Centrum mezinárodního obchodu; • Moravskoslezské klastry se účastní spolupráce na mezinárodních projektech (OP CENTRAL EUROPE) a realizují přeshraniční projekty; • většina klastrových organizací MSK je uvedena v databázích, jako je např. Evropská klastrová observatoř (European Cluster Observatory) a Evropská platforma pro klastrovou spolupráci (ECCP - European Cluster Collaboration Platform) Mezi slabé stránky internacionalizace v Moravskoslezském kraji patří chybějící internacionalizační strategie klastrů a žádné veřejné finanční programy podporující klastrové internacionalizační aktivity. Regionální dialog - udržitelné zemědělství 9 Karlovarský kraj Karlovarský kraj je rozlohou i počtem obyvatel nejmenším krajem České republiky. Jeho ekonomická výkonnost i růstová dynamika jsou na nízké úrovni a je zřejmé, že kraj dlouhodobě zaostává za ostatními regiony ČR. Tuto skutečnosti podtrhují také údaje o vysoké míře jeho nezaměstnanosti, vysokých životních nákladech a nízkém podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje. Regionální ekonomika Karlovarského kraje se vyznačuje velikým podílem sektoru služeb a to zejména v návaznosti na lázeňství a cestovní ruch. V porovnání s ostatními kraji se jedná o 3. nejvyšší hodnotu po Praze a Jihomoravském kraji. V tomto ohledu je však potřeba zmínit, že vysoký podíl služeb není dokladem o vyspělosti Karlovarského kraje, jako spíše o slabé výkonnosti průmyslu, především zpracovatelského. V čem Karlovarský kraj naopak vyniká, jsou jistě rozvinutý cestovní ruch, lázeňství a balneologie. Tyto sektory představují výrazný potenciál pro ekonomický rozvoj tohoto neprůmyslově orientovaného regionu. Právě na tyto oblasti byla také zaměřena pilotní akce s cílem zjištění perspektivy klastrového potenciálu ve zmiňovaných oborech. Tématu pilotní akce je věnována celá další kapitola této brožury. Co se týče existence klastrových iniciativ v Karlovarském kraji, je nutné zmínit, že přestože zde potenciál pro jejich vznik jistě je a to zejména v již zmíněných oborech cestovní ruch, lázeňství a balneologie, klíčoví hráči se zatím nedokázali spojit natolik, aby tuto klastrovou organizaci založili. Regionální dialog - zkušenosti s klastrováním Výsledky mapování vynořujících se oborů Na základě mapování, které bylo provedeno v rámci projektu, se potvrdilo, že v nově vznikajících oborech mají v Karlovarském kraji rozvojový potenciál pouze oblast aktivního stárnutí a využívání zelené energie / udržitelný rozvoj. Aktivní stárnutí je velmi úzce spojeno s lázeňstvím a balneologií, které jsou klíčovými a již rozvinutými aktivitami v Karlovarském regionu. Potenciál, který v kraji existuje, ještě není dostatečně využit, zejména v provázání s ostatními aktivitami, které se již rozvíjejí nebo jsou pro ně v regionu vhodné podmínky. Těmi jsou wellness, lehčí zdravotní, zkrášlovací a kosmetické zákroky, nabídka sportovních aktivit (golf, cyklistika, lyžování) a pobytů v přírodě. Je také důležité budovat partnerství mezi všemi subjekty – lázněmi, zdravotnickými/léčebnými zařízeními, cestovními kancelářemi a subjekty veřejné sféry. Pro budoucí rozvoj je zásad- 10 ní podporovat rozvoj kapacit výzkumu a vývoje v oblasti objektivizace léčebných dopadů lázeňských procedur, a také rozvíjet vzdělávací kapacity se zaměřením na lázeňství a zdravotnictví, zejména terciárního stupně (ne však nutně universitní povahy). Pro obyvatele kraje je důležité budovat síť služeb sociální péče a kapacit pro handicapované lidi se speciálními potřebami, kterých je v kraji nedostatek. V oblasti zelené energie / udržitelného rozvoje je největší rozvojový potenciál v recyklaci a druhotném využívání odpadů a ve zpracování biomasy pro výrobu elektrické energie a tepla. Přispějí k tomu i nové investice, které jsou v kraji připravovány nebo již realizovány např. firmou Sokolovská uhelná. Mezi klíčové aktivity patří zvýšení podílu odděleně sbírané složky komunálního odpadu, která je na velmi nízké úrovni. Další vhodnou aktivitou může být propojení jednotlivých subjektů a jejich doposud izolovaných produkčních i výzkumných a vývojových aktivit. Při dalším rozvoji využívání biomasy by mělo docházet ke koordinaci mezi zařízeními zpracovávajícími biomasu a producenty biomasy tak, aby byl zajištěn dostatek zdrojů. Výrazný rozvojový potenciál skýtá i firma Montstav CZ, jejíž know -how v oblasti recyklace a druhotného využívání pneumatik a pryže přesahuje i do oblasti udržitelné mobility (protihlukové stěny, „tišší“ asfalt). K většímu rozvoji bude potřeba především legislativních změn a nastavení celého systému odkupu, recyklace, druhotného využití a aplikace, a rovněž větší preference využívání těchto materiálů při veřejných stavbách. Mezi dobré praxe v regionu patří např. již zmíněná firma Montstav CZ, která se zabývá ekologickou recyklací použitých pneumatik a dalších pryžových materiálů a následným druhotným použitím. Z recyklovaného gumového granulátu jsou dalšími technologickými postupy vyráběny např. protihlukové tvárnice a antivibrační rohože, které jsou použitelné v dopravních stavbách ke snížení hluku. Dalším významným hráčem v oblasti zelené energie je Žlutická teplárenská, která byla průkopníkem při využívání biomasy pro výrobu tepla v ČR (velkovýroba tepla a jeho rozvod). Obor udržitelné/inteligentní mobility není v Karlovarském kraji natolik rozvinut, aby ho bylo možno označit za nově vznikající odvětví. Národní dialog k průřezovým tématům 11 Výsledky mapování průřezových témat a jejich význam pro Karlovarský kraj Prvním z vybraných témat v projektu je gender. Podle dosavadních průzkumů a analýz je v Karlovarském kraji spojováno téma genderu nejčastěji s nedostatečnou nabídkou částečných pracovních úvazků během rodičovské dovolené a následnému návratu do zaměstnání. Negativně je vnímána dostupnost služeb péče o dítě v předškolním věku, která rodičům ztěžuje možnosti návratu na pracovní trh a zhoršuje ekonomické postavení rodin, zejména matek samoživitelek. V některých částech regionu existuje také nedostatečná a málo atraktivní nabídka vzdělávacích oborů pro dívky (SŠ vzdělávání bývá jednostranně orientováno na průmyslové obory). Klíčovými aktivitami tedy mohou být například podpora částečných úvazků, zvýhodnění/podpora zaměstnavatelům, kteří poskytnou částečné/plné úvazky ženám na/po mateřské dovolené, podpora vzniku firemních školek a dalších alternativních možností pro péči o děti předškolního věku. Národní dialog ke klastrové strategii Druhým tématem je internacionalizace. Tu je možno chápat jako míru zapojení subjektů, institucí, firem, obyvatel do mezinárodních sítí a partnerství a jako míru otevřenosti Karlovarského kraje pro procesy a znalosti přicházející zvnějšku. Ekonomika Karlovarského kraje je vysoce exportně orientovaná a je napojena především na sousední Německo. Povaha vzájemné spolupráce je ale spíše jednostranná – z Německa přichází kapitál, kompetence a omezeně také znalosti a know-how, které využívají snadno dostupnou a stále relativně levnou pracovní sílu. Pozitivním efektem je zvýšení zaměstnanosti a ekonomický růst, ale jelikož aktivity mají především jednodušší povahu s nižší technologickou náročností, způsobují v dlouhodobém horizontu zaostávání ekonomiky a závislost na „dovozu“ podnikavosti a kompetencí zvenčí. To činí rozvoj znalostně založených ekonomických aktivit obtížnějším, nevytváří se pracovní místa pro vysoce specializované, vysokoškolsky vzdělané odborníky a nerozvíjí se podnikatelská aktivita místních obyvatel. Problémem je také zapojení firem v kraji na nízkém stupni globálních produkčních sítí, což implikuje jejich podřízenou pozici a závislost na firmách, které tyto sítě řídí. Ani otevřenost a míra internacionalizace veřejných a vzdělávacích institucí 12 není příliš vysoká nebo se teprve rozvíjí a zatím nepřináší dostatečné výsledky. Nejvýznamnějšími bariérami je jazyková neznalost a nedostatek lidských zdrojů. Přitom legislativní podmínky a možnosti například pro mobilitu pracovníků a zapojování veřejných institucí do mezinárodních sítí partnerství je hodnocena jako dostatečná. Transfer znalostí a technologií, jako třetí průřezové téma, je pro Karlovarský kraj velmi důležitou oblastí, ačkoliv není prioritou veřejné sféry a zatím mu není věnována nijak vysoká pozornost ani dalšími aktéry v regionu. Dostupná data také potvrzují, že v Karlovarském kraji je zatím transfer technologií a znalostí na nízké úrovni (měřeno počtem licencí, patentů, spolupráce firem a výzkumných institucí/univerzit, zakládání spin-off firem). Tuto situaci nejvíce ovlivňuje slabý podnikatelský sektor (nedostatek silných domácích firem a dříve popsané charakteristiky firem zahraničních), nedostatek výzkumných center/institucí (veřejných i soukromých) a univerzit v kraji a absence kvalitně fungujících intermediárních institucí zaměřených na transfer technologií. Podle dosavadních zjištění v kraji dochází k transferu znalostí/technologií především skrze migraci zaměstnanců (stáže/výměny), workshopy, semináře a konference. Velkou roli hrají měkké faktory – osobní vazby, neformální setkání, apod. Transfer znalostí/technologií se váže na internacionalizaci, a proto nelze tato dvě průřezová témata vnímat odděleně. Současná míra a zejména povaha internacionalizace ekonomických aktivit v kraji však transfer špičkových technologií/znalostí nepodporuje. Co se týče meziregionální spolupráce, zde je zřejmý potenciál hlavně v kontaktu se sousedními kraji (Plzeňský, Středočeský, Ústecký), kde se vyskytují ve větší míře poskytovatelé znalostí (VŠ, centra R&D). Spolupráce se sousedními kraji rozšíří nabídku znalostí pro firmy v kraji Karlovarském a může zprostředkovaně vést k rozšíření spolupráce na mezinárodní úroveň. Klíčovými prvky jsou např. posílení činnosti institucí podporujících podnikání a spolupráci podnikatelských subjektů navzájem a s výzkumnými a vzdělávacími institucemi, rozvoj a přenos znalostí a technologií. Takovými institucemi může Workshop - lázeňství a balneologie 13 být např. vědeckotechnický park (projekt nebyl dosud realizován) a inovační inkubátor nabízející nejen prostory, ale především vysoce specializované asistenční služby. Neméně důležitý je rozvoj „měkké“ infrastruktury, jako jsou klastrové iniciativy a platformy spolupráce (uvnitř regionu i navázání na zahraničí). Jejich činnost by měla být vytvářena „zdola“, vznik by neměl být podmíněn účelově např. ziskem dotace apod. Dalším klíčovým aspektem je zajištění vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů – jejich udržení / přilákání / návrat zpět do kraje. Jedním z řešení je vybudování systému spolupráce firem podnikajících v kraji se studenty a mladými výzkumníky již během jejich studia na vysoké škole, což umožní vybudovat vzájemný vztah a důvěru, kdy firma na konci získává VŠ vzdělaného zaměstnance, který je již obeznámen s prostředím ve firmě a obsahem své budoucí práce bez potřeby nákladného zaškolování. Příkladem dobré praxe z regionu jsou např. inovační vouchery jako nástroj podporující přenos znalostí/technologií a vzájemnou spolupráci mezi podnikatelským a výzkumným sektorem. Jedná se o jednorázové dotace firmám z Karlovarského kraje na konkrétní projekty spolupráce s výzkumnými organizacemi, ústavy Akademie věd ČR nebo univerzitami v Česku. Podporovány jsou přenosy poznatků vědecké nebo technologické povahy, které vedou k posílení konkurenceschopnosti podniků v kraji. 14 Pilotní akce projektu CluStrat Pilotní akce v ČR Pilotní akce v projektu CluStrat plní roli názorných možností, jak efektivně intervenovat prostřednictvím klastrových postupů a metodik ve prospěch inovací, posílení vynořujících se oborů či aplikace horizontálních tematických nástrojů. Národní klastrová asociace a KARP si vytkly za cíl překonat zúžené oborové využití klastrové koncepce v České republice v důsledku její podpory zatím výhradně pouze Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím OP implementovaných agenturou CzechInvest (Program Klastry OPPP a Program Spolupráce OPPI). Proces implementace pilotních akcí v ČR byl proto zaměřen na ověření společné metodiky facilitace aktérů klastrů a případné založení klastrových organizací v sektorech mimo zpracovatelský průmysl. Společná metodika implementovaná z pozice NCA (v souladu s Certifikovanou metodikou pro regionální klastrovou politiku zpracovanou Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity T. Bati ve Zlíně) zahrnovala následující fáze: a. Mapování klastru – identifikace stakeholderů a klastrového potenciálu v daném oboru a potenciálu pro nadnárodní spolupráci v rámci České a Slovenské republiky. Hlavním výstupem byl seznam klíčových hráčů včetně podnikatelů, výzkumných a rozvojových organizací a identifikace zdrojů možné podpory ze strany veřejného sektoru. b. Rozhovory s klíčovými hráči – sběr dat pro vstupní dokumenty ke studii proveditelnosti za účelem identifikace míry zájmu a vůli ke spolupráci. c. Matchmakingové akce a workshopy – setkání se stakeholdery, diskuze regionálních problematických témat a vyjádření zájmu o možnou klastrovou spolupráci, určení stěžejních témat a překážek, které brzdí rozvoj v regionu a které by budoucí klastrová organizace mohla řešit. d. Založení řídící skupiny – setkání členů řídící skupiny, která vyjádří finální rozhodnutí o založení klastrové organizace, příprava právních dokumentů (rozhodnutí o právní formě stanovy atd.), formulace vize, strategických cílů a návrhy společných projektů, pomocí kterých bude těchto cílů dosahováno. e. Založení klastrové organizace – zabezpečení podmínek pro inkubaci klastrové organizace s podporou kraje – vytvoření vhodných provozních a kvalitních personálních podmínek vytvoření stabilní pozice pro manažera klastru a jeho výkonný tým, zapojení stakeholderů do aktivní governance klastru – stanovení úkolů a kontrola jejich plnění. Národní klastrová asociace zvolila pro pilotní akci sektor sociální ekonomiky (aspekty diverzity a inkluze) a dva sektory v oblasti zelené ekonomiky - udržitelné zemědělství a nízkoenergetické stavby: 16 1. Transfer klastrové koncepce do sektoru sociálního podnikání Vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatek nových pracovních míst a vynořující se sektor sociální ekonomiky jsou jedny z největších společenských výzev Moravskoslezského kraje. Část pilotní akce NCA proto byla věnována integraci klastrové koncepce do regionální podnikatelské a sociální politiky, a tím propagaci společenských inovací, sociálního podnikání a klastrové spolupráce v regionu. Za tímto účelem NCA koordinovala v rámci projektu CluStrat proces identifikace a vyhodnocení sektoru sociálních podniků v Moravskoslezském kraji, podpory a realizace myšlenky propojení sociálních podniků do klastrové organizace, tvorby vstupů pro studii proveditelnosti a facilitace zúčastněných aktérů v rámci regionálních workshopů, včetně angažování expertů v oblasti sociální ekonomiky a metodiky zakládání klastrových organizací. Všechny tyto aktivity vyústily do založení první klastrové organizace v oboru sociálního podnikání v České republice. Smyslem této pilotní akce bylo posílit postavení a konkurenceschopnost sociálních podniků, jejich zviditelnění a rozvoj umožňující vyšší inkluzi a zaměstnanost osob ohrožených sociálním vyloučením. V prosinci 2013 byly tyto aktivity završeny registrací občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků – SINEC (Social Innovation and Enterprise Cluster). Specifikum tohoto typu klastru není v konkrétním sektoru nebo odvětví, ale v podnikatelském modelu se zaměřením na zaměstnávání skupin ohrožených sociálním vyloučením napříč odvětvími. Směšování různých sektorů může vést k novým nápadům, nebo inovační podnikatelské či organizační strategii, případně k přenosu nového systému poskytování služeb do jiných odvětví. Model Klastru sociálních podniků SINEC v Moravskoslezském kraji je bližší konceptu poptávky a nabídky (tvorba inovativního prostředí v oblasti společenských výzev, na kterém se podílí firmy, klastrová organizace a veřejný sektor). Budování vztahů spolupráce a konkurence v takovém klastru podněcuje vznik nových sociálních podniků, které poskytují další inovační společenská řešení a sociální hodnoty pro sociální problémy. Přestože klastr sociálních podniků vzniká v konkrétní geografické oblasti, má současně charakter „open space“ a je dostupný zvenčí. Může se tak stát stimulem pro přenos společenských inovací a jejich další šíření. Důležitým novým prvkem sociálního podnikání je interakce s komunitou, která jej obklopuje, kdy sociální podnik ovlivňuje uvědomění lidí o společenských problémech prostřednictvím podnikatelských aktivit. Sociální podniky by nemohly existovat, aniž by je okolní komunita akceptovala. Klastrová organizace může tuto podmínku pouze zlepšovat. 17 2. Transfer klastrové koncepce do sektoru zemědělství Tato pilotní akce NCA v ČR navazuje na iniciativu Evropského inovačního partnerství v oblasti Zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI), která bude v ČR implementována v rámci Výzkumné politiky EU (Horizont 2020) prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR. NCA se zaměřila na komunikaci s představiteli MZe a krajů s cílem rozšíření koncepce klastrů do zemědělských oborů a podpory těchto klastrů, jako nositelů inovačních projektů, rozvoje spolupráce formou „operačních skupin“ a garance pozice „inovačního brokera“ ze strany manažera klastru v rámci implementace programu EIP-AGRI v ČR. Expertní workshop - Zemědělský klastr Vysočina Na základě uskutečněných informačních seminářů a národního setkání se zástupci všech sfér trojité šroubovice (Triple helix) v sektoru zemědělství (farmáři a podnikatelé v zemědělství, výzkumné ústavy, komory, agentury a neziskové organizace) s účastí MZe byla zahájena regionální klastrová iniciativa v oblasti zelené ekonomiky v Kraji Vysočina zaměřená na ochranu a management vody, půdy a krajiny pro udržitelné zemědělství v tomto kraji. Pilotní projekt Zemědělský klastr Vysočina identifikoval na prvním facilitačním workshopu bariéry rozvoje zemědělství v kraji a stanovil pořadí priorit k řešení. Účastníci workshopu za účasti a podpory zástupců kraje vyjádřili konsensus se založením klastrové organizace. Pilotní akce NCA v oblasti udržitelného zemědělství silně přispívá k vývoji a testování nových klastrových konceptů založených na společenské výzvě „zemědělská produktivita a udržitelnost“ v rámci Evropského inovačního partnerství. 3. Networking pro rozvoj nových koncepcí budov s nulovou spotřebou energie (Zero energy buildings - ZEB) Cílem této pilotní akce je meziklastrová spolupráce a networking stakeholderů za účelem návrhu a poskytování pokročilých forem rekonstrukce a dovybavení, demonstrací, vzdělávání a transferu know-how o nových konceptech pro budovy s nulovou energií za použití obnovitelné energie. NCA se zapojila do této pilotní akce řízené polskými partnery Úřad Dolnoslezského Vojvodství prostřednictvím regionálního klastru Moravskoslezský energetický klastr. Dále se této pilotní akce účastní další tři partneři konsorcia projektu CluStrat, a sice Cluster AT+R (Slovensko), Národní agentura pro rozvoj MSP (Slovensko), SPIRIT Slovenia (Slovinsko), a také několik klastrů, univerzit a firem ze jmenovaných zemí. 18 Aktivity pilotní akce se soustředily na vypracování celonárodní benchmarkingové studie v oblasti ZEB (Slovensko), dále na zvyšování povědomí o této problematice formou konferencí a expertních workshopů a také na tvorbu sítě stakeholderů a společné meziklastrové platformy se zaměřením na problematiku nízkoenergetických budov s využitím zelené energie. Karlovarská agentura rozvoje podnikání se při realizaci pilotní akce zaměřila na oblasti lázeňství a balneologie, které jsou pro Karlovarský kraj typické, patří mezi tradiční obory a současně disponují velikým rozvojovým potenciálem. Hlavním cílem bylo zejména zmapovat situaci v Karlovarském kraji s ohledem na počet a složení subjektů poskytujících lázeňskou péči včetně návazných oborů a služeb. Dalším krokem bylo zjistit ochotu lázeňských a balneo subjektů pro vzájemnou spolupráci, řešit společně své problémy a překonávat překážky např. jejich spojením do Balneologického klastru, silného lázeňského uskupení pokrývající teritorium celého kraje. Tento lázeňský / balneologický subjekt fungující na bázi klastrového uskupení by mohl aktivně podporovat a upevňovat vzájemné vazby zástupců firem i veřejné správy. Expertům z firmy Cassia Development se podařilo připravit Studii o zjištění nejen současného stavu lázeňství, balneologie v regionu, ekonomických ukazatelích a úrovni spolupráce klíčových subjektů ale mj. také identifikovat významné firmy a subjekty z návazných oborů. S vybranými z nich se uskutečnilo 22 osobních setkání formou řízených rozhovorů, během kterých dotazovaní vyjádřili své postoje a popsali problémy, se kterými se v současné době potýkají. Součástí Studie je také zpracování Analýzy nákladů a přínosů podpory případně založeného Balneologického klastru, zmapování vhodných možností podpory ze strany Karlovarského kraje a doporučení budoucích aktivit / projektů, které povedou k dalšímu rozvoji této oblasti a podpoří efektivní využívání přírodních léčivých zdrojů (vzdělávání, věda a výzkum, přeshraniční a mezinárodní spolupráce apod.). Výsledky Studie a závěry z uskutečněných rozhovorů byly představeny účastníkům na lednovém workshopu a Regionálním setkání v dubnu 2014. Během workshopu diskutovali účastníci v malých pracovních skupinách a nakonec se jim podařilo velmi dobře definovat překážky / problémy, které vnímají jako bariéry v rozvoji lázeňského / balneologického sektoru a které by rádi společně řešili (s podporou veřejné správy a výzkumného sektoru). Z hodnocených témat vyšly jako zásadní: chybějící / neexistující výzkum v oblasti balneologie, nedostatek odborníků z oboru, nezájem mladých lidí o studium balneologie, lobby farmaceutických firem, snížené platby zdravotních pojišťoven za léčebné pobyty, nedostatečná ochrana přírodních zdrojů, nekontrolovaná těžba surovin, nedostatečná dopravní infrastruktura, absence VŠ kolejního typu v regionu a nekvalitní marketing destinace. Většina zúčastněných zástupců klíčových subjektů se shodla na potřebě a prospěšnosti existence klastrové organizace či iniciativy zabývající se výzkumem a vývojem (R&D), která by stmelila důležité hráče a podpořila jejich spolupráci. Současně se i většina zúčastněných klíčových hráčů shoduje na hlavních problémech, které je potřeba v oboru řešit a většina oslovených subjektů potvrdila zájem a přesvědčení o potřebě vzájemné spolupráce. Pouze polovina z nich je však připravena podílet se na této spolupráci finančně. Z toho je zřejmé, že i přestože byl prokázán velký potenciál pro založení balneologického klastru, iniciativa subjektů není dostatečná a panuje mezi nimi značná nedůvěra. 19 Výsledky pilotních akcí v ČR V průběhu realizace projektu CluStrat došlo k významným posunům stakeholderů ve vnímání uplatnitelnosti klastrové koncepce v několika sektorech. Nejhmatatelnějším výsledkem pilotní akce je klastrová organizace SINEC, která sdružuje sociální podniky Moravskoslezského kraje, posiluje potenciál sociální ekonomiky v tomto kraji a vytváří nástroj pro mezinárodní spolupráci v dané oblasti. Jako první partner byla identifikována polská klastrová organizace ESKLASTER pro společný česko-polský přeshraniční projekt zaměřený na rozvoj sociální ekonomiky. Dalším významným úspěchem je představení klastrové koncepce a její využití pro koncept operačních skupin EIP-AGRI zemědělské veřejnosti na uspořádaném Národním a Regionálním dialogu ke klastrovým koncepcím, které vyústily v organizaci Expertního workshopu a související facilitaci aktérů zemědělského klastru v Kraji Vysočina. Tento kraj má jedno z nejproduktivnějších zemědělství v ČR, až 7% aktivní populace kraje je zaměstnáno v prvovýrobě a až 20% v rámci celého agrokomplexu. Jsou zde nejvyšší stavy skotu, dojných krav, intenzivní výroba obilí, řepky, máku, kmínu a nejvyšší koncentrace pěstování brambor, jejichž objemy se však klesají. Zemědělství v kraji Vysočina má před sebou závažné úkoly. Je to produkce zdravých potravin, zaměstnávat obyvatele v kraji, udržovat čistou vodu, provádět půdoochranná opatření a realizovat opatření na ochranu půdy před pesticidy. Potřeba spolupráce všech zainteresovaných subjektů na projektech ochrany půdy a vody s podporou vedení kraje a za účasti výzkumných ústavů a škol je zde zcela evidentní a stimuluje tak vznik první klastrové organizace v sektoru zemědělství v ČR. Téma lázeňského a balneologického klastru v Karlovarském kraji zůstává zatím otevřené. Přestože se jej zatím založit nepodařilo, podmínky pro vznik klastrové iniciativy v této oblasti jsou velmi dobré, firmy o sobě navzájem vědí a přestože si zatím řeší každá z nich své problémy po svém, některé osobní vazby již byly navázány a velmi reálná je i možnost, že by aktivity týkající se řízení klastru převzala některá z již existujících institucí, jako např. Balneologický institut Karlovy Vary, o. p. s. Jak již bylo zmíněno, rozvoj lázeňství a balneologie i nadále přirozeně zůstávají jedním z hlavních oborů Regionální inovační strategie Karlovarského kraje a v tomto směru budou také připravovány návazné projekty, které podpoří tyto snahy a iniciativy i v dalším programovém období 2014 – 2020. Celkově lze také říci, že pilotní akce v balneologickém klastru rovněž odhalila mezery v procesu implementace regionální klastrové politiky, a to v oblasti (ne) připravenosti lidských zdrojů, jako jsou profesionální facilitátoři klastrové iniciativy a manažeři klastrových organizací. Vytvoření vzdělávacích modulů a realizace vzdělávacích kurzů pro tyto cílové skupiny, včetně regionálních klastrových stakeholderů je proto jedním z doporučení pro národní zástupce veřejné správy a tvůrce politik. 20 Příklady pilotních akcí dalších partnerů konsorcia projektu CluStrat Rozvoj klastrového procesu v oblasti inteligentního bydlení - pilotní akce partnerů z Německa a Itálie Konsorcium partnerů řízené vedoucím partnerem projektu CluStrat – Steinbeis -Europa-Zentrum si jako pilotní akci navrhlo realizaci klastrového procesu formou systematické koordinace aktérů a kompetencí pro oblast inteligentního bydlení (Smart Homes) v Bádensku-Württembersku. Tato koordinace založená na potenciální roli klastrových iniciativ v inovační infrastruktuře propojuje vzájemně klastry a další relevantní aktéry v regionu. Výsledný proces by měl fungovat jako nástroj pro klastry a inovační stakeholdery v regionu, který bude přenositelný do dalších vynořujících se oborů. Mezi přínosy této pilotní akce patří: • Zvýšení povědomí o tržních příležitostech v sektoru inteligentního bydlení (rámcové podmínky, kompetence, technologie, uživatelské potřeby atd.) v regionu a nové vhledy, co se týče možností klastrové a mezisektorové spolupráce zapojených firem a institucí a implementaci klíčových technologií reagujících na demografický vývoj společnosti a potřeby aktivního stárnutí. • Průzkum a zviditelnění existujících kompetencí a zkušeností v tomto oboru v regionu na jedné straně a zjištění podmínek trhu na druhé straně, což přispělo k porozumění aktuálním potřebám zákazníků a přizpůsobení nabízených produktů a služeb těmto požadavkům. • Komunikace s manažery klastrů a výsledná identifikace politických nástrojů a opatření, které jsou potřebné a vhodné pro pokročilé využívání vynořujících se oborů. • Výměna znalostí s regionem Benátsko (Veneto) a propojení aktérů z regionů B-W a Veneto v oblasti inteligentního bydlení. Velkým přínosem této pilotní akce pro klastrovou politiku je skutečnost, že se Regionální ekonomické oddělení Ministerstva financí a ekonomiky Bádenska -Württemberska rozhodlo učinit téma aktivního stárnutí a inteligentního bydlení klíčovým tématem každoroční konference Klastrové fórum B-W, které se konalo 8. 5. 2014 ve Stuttgartu. Konference s titulem „Budoucí technologie a moderní služby pro zvýšení kvality života“, které se zúčastnilo 250 osob, umožnila mezinárodní výměnu informací mezi stakeholdery a klastrovými manažery v problematice aktivního stárnutí. Více informací o této konferenci je uvedeno na http://www.amiando.com/clusterforum-2014.html Na základě nových podnětů získaných v rámci realizace této pilotní akce se Regionální ekonomické oddělení Ministerstva financí a ekonomiky B-W rozhodlo zahájit novou regionální iniciativu „Inteligentní domov a bydlení“ a začlenit tento nový obor do státního procesu standardizace a harmonizace. Cílem této iniciativy je navýšit potenciál hospodářského růstu a inovací vytvořením sítí kompetentních aktérů a podpořit nově vytvářená oborová a technologická partnerství. Více informací o této iniciativě je uvedeno na stránkách: http://www.clusterportal-bw.de/ en/news/news-detail/news/smart-home-living-hohe-innovations-und-kooperationspotenziale-auf-wachstumsmaerkten 21 Bydlení podporované prostředím - pilotní akce partnerů ze Slovinska, Polska, Itálie a Slovenska Cílem pilotní akce „Bydlení podporované prostředím“ (AAL - Ambient Assisted Living) bylo identifikovat oblasti pro potenciální budoucí spolupráci různých aktérů na poli technologií a aplikací v AAL, které mohou sloužit různým cílovým skupinám. Smyslem této spolupráce je vytváření prostoru a podmínek pro sdílení znalostí a transferu nových technologií a služeb pro seniory a handicapované osoby. Tato pilotní akce využila několik politických nástrojů k dosažení svých cílů: 1. mapování klastrů za účelem zjištění regionálních kompetencí a aktiv 2. podpora klastrů k dosažení cílů inteligentní specializace 3. posílení lokální a mezinárodní meziklastrové spolupráce V rámci pilotní akce bylo uspořádáno několik expertních workshopů, mimo jiné ve Slovinsku a v Polsku, které přispěly k vytvoření sítě stakeholderů angažovaných ve výzkumu a aplikaci technologií typu AAL v různých sektorech (aktivní stárnutí, ale také inteligentní mobilita). Dalším významným výstupem projektu je identifikace příležitostí k vývoji nových sociálních služeb s využitím ICT, robotiky a telemonitoringových systémů, které vyvinul slovenský Klastr AT&R. Jedná se o asistující robotická zařízení a další elektronické domácí spotřebiče. Projektový tým této pilotní akce v současnosti pracuje na prototypech těchto zařízení. Politický dopad této pilotní akce byl nejsilnější na Slovinsku, kde slovinští politici rozpoznali význam oblasti AAL pro proces inteligentní specializace v rámci cíle „posilování výzkumu technologického rozvoje a inovací“. Slovinsko se také stane součástí společného programu evropského AAL. 22 Pokročilé materiály - pilotní akce partnerů ze Slovenska, Slovinska, Rakouska, Itálie a Polska Pilotní akce „Pokročilé materiály“ (AM - Advanced Materials) se zaměřila na transfer znalostí, vývoj, výzkum a nové technologie v rozvíjejících se oblastech výroby, průmyslu a zelené ekonomiky. Hlavním cílem této pilotní akce bylo implementovat společný technologický transfer pomocí vytvoření sítě pro transfer know-how a klastrování podniků ve vynořujícím se sektoru pokročilých materiálů. Mezi další cíle této pilotní akce patřilo rozšíření a internacionalizace sítě laboratoří a experimentálních pracovišť k testování a aplikaci těchto materiálů. V rámci této pilotní akce proběhlo mapování klíčových segmentů za účelem rozvoje a aplikace pokročilých materiálů. Mezi tyto segmenty patřilo: rozvíjení, výroba a specifické potřeby aplikací a uživatelů pro oblasti pokročilých materiálů pro automatizované a robotizované výrobní technologie, mimo jiné v oblasti automotive a medicínských technologií včetně přípravy projektů pro nové výzvy v oblasti inovací a transferu znalostí v programech FP7 a H2020. K významným výstupům fáze klastrového mapování této pilotní akce patří identifikace a vyšší propojení mezi znalostmi v univerzitním sektoru a kompetencemi v podnikatelském sektoru v oblasti AM (zejména pokročilé magnetické, kovové a keramické materiály, polymery a multifunkční materiály) a souvisejících technologií. V rámci pilotní akce se uskutečnila řada mezinárodních expertních workshopů, které byly zaměřené velmi prakticky – v Krakově byl workshop spojen s veletrhem a v Košicích byla součástí workshopu také např. exkurze do několika laboratoří. Díky této pilotní akci se na Slovensku podařilo vytvořit síť laboratoří zaměřených na výzkum a aplikaci pokročilých materiálů včetně navržení několika společných projektů. Z politického / strategického hlediska je přínosem této pilotní akce zejména to, že téma pokročilých materiálů bylo zahrnuto do Slovenské strategie inteligentní specializace pro období 2014-2020 a dále, že toto téma bylo představeno také regionálním stakeholderům, což rovněž podporuje prioritarizaci tohoto tématu i v rámci RIS3. 23 Doporučení z realizace projektu CluStrat pro klastrovou politiku 1. Doporučení na úrovni Evropské unie Z analýzy nových klastrových koncepcí v rámci projektu CluStrat vyplynula následující doporučení pro evropskou klastrovou politiku: 1 Klastrové politiky by měly být selektivní a specifické, tj. měly by poskytovat různé druhy podpory a nástrojů pro klastry v závislosti na jejich konkrétních charakteristikách, jako je specializace, velikost, zahrnutí aktéři, stáří a úroveň jejich rozvinutosti. 2 Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropských regionů v oblasti vynořujících se oborů je třeba, aby inovační projekty realizované firmami a klastry (zejména projekty zahrnující mezinárodní spolupráci) byly podporovány příslušnými znalostními institucemi (excelentní KEA a KIBS). Aby se docílilo vysoké úrovně znalostních institucí jako KEA a KIBS v jednotlivých zemích, lze doporučit zavedení jejich akreditace na evropské úrovni. 3 V rámci selektivních politik na podporu klastrů je hlavním cílem postupný rozvoj klastrových organizací směrem k podnikatelskému přístupu tak, aby byly schopny identifikovat a navrhovat klastrovým firmám nové podnikatelské příležitosti ve vynořujících se oborech a také příležitosti k mezinárodní spolupráci. 4 Klastrové politiky by měly upřednostňovat vznik regionálních klastrů v případech, kdy regionální rozsah umožňuje lépe uchopit příležitosti spojené s vynořujícími se obory, které by menší rozsah klastru neumožnil. V souladu s rámcem inteligentní specializace klastrové politiky identifikují a využívají příležitosti k meziklastrové spolupráci na meziregionální i mezinárodní úrovni za účelem zvýšení konkurenceschopnosti klastrů a regionů v oblasti vynořujících se oborů. 5 Dalším nástrojem, který mohou využít klastrové politiky zaměřené na rozvoj vynořujících se oborů, je vznik a podpora laboratoří, kde dochází k setkávání a interakcím mezi zástupci strany nabídky a poptávky. 6 Klíčovou infrastrukturu k vytváření spolupráce a inovačních projektů v oblasti vynořujících se oborů představuje vytváření příležitostí k výměně informací, zkušeností a znalostí (pořádání kontaktních setkání, interaktivních workshopů aj.). 7 Vývoj nových klastrových koncepcí musí cílit na podporu internacionalizace a mezinárodní spolupráce firem pomocí klastrů tak, aby byla podporována specializace regionů EU a zvyšovala se konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. 8 Zásadním úkolem evropských klastrových politik by měla být tvorba platforem umožňujících uvolnění inovačního a kreativního potenciálu spojeného s diverzitou na všech úrovních. Klastry reprezentují zvláště vhodný rámec pro využití genderových a diverzitních přístupů, které pak mohou být aplikovány i v malých a středních podnicích. 24 2. Doporučení na úrovni České Republiky Vzhledem k tomu, že klastry jsou jedním z mocných nástrojů výzkumných a inovačních strategií inteligentní specializace (RIS3), lze doporučit krajským vládám, aby začaly mapovat a analyzovat potenciál svého regionu z hlediska klastrů, a to zejména ve vedoucích průmyslových odvětvích a slibných vynořujících se oborech v daném kraji. Nově zformované klastrové organizace za účasti regionální vlády musí být průběžně monitorovány ve smyslu ekonomické produktivity, inovativnosti, zaměstnanosti a dalších indikátorů, které jsou zásadní pro další rozvoj regionu. V České republice je v současné době přes osmdesát klastrových organizací a nové stále vznikají. Ne všechny tyto subjekty odráží jasně zmapované a ekonomicky podložené přirozené klastry. V mnoha případech jde spíš o uplatnění klastrového přístupu na strategickou tématiku daného regionu, která není vysloveně vázána na konkrétní sektor (jako je tomu například u klastru sociálních podniků). Ve všech případech je však nutné provádět ekonomické vyhodnocení podpory takového klastru formou studie proveditelnosti jako výsledku facilitační fáze klastru, která zdůvodňuje investice z veřejných zdrojů. Slabostí českého klastrového prostředí je to, že mnohé klastry vzniknou ze seskupení několika hráčů bez kvalitní klastrové analýzy. To vede k tomu, že po skončení dotovaného projektu, v rámci něhož klastrové organizace vznikly, některé klastrové organizace pouze přežívají a nejsou příliš produktivní ani inovativní. Vedle zralých a vysoce produktivních klastrů (13 českých klastrových organizací získalo bronzovou známku kvality klastrového managementu v evropském benchmarkingovém hodnocení) je v ČR řada klastrových organizací na úrovni stagnace či existují již jen formálně. V mnoha případech lze toto označit jako důsledek nefunkčního vztahu mezi krajskými vládami a klastry a o nevyužití hodnot sociálního kapitálu a konkurenční výhody, které klastry vytvářejí. Jako nezbytnou podmínku dobrého fungování klastrových organizací lze označit jejich vznik v rámci vědomě a fundovaně realizované regionální klastrové politiky, existence systému governance klastrů včetně jmenování manažera klastru a monitoringu výkonnosti klastrové organizace např. ze strany „krajské klastrové agentury“, která tento proces v zájmu kraje profesionálně realizuje. Kvalitu a zralost klastrových organizací je třeba systematicky vyhodnocovat z hlediska obecně uznávaných parametrů evropské klastrové excelence. Vhodným nástrojem je národní akreditace, která pro potřeby připravovaných výzev prověří schopnost a připravenost klastrové organizace realizovat rozsáhlé projekty VaV a internacionalizace s využitím veřejných zdrojů. Další informace o průběhu projektu včetně informací o partnerech jsou k dispozici na webových stránkách projektu: www.clustrat.eu. 25 Závěr Projekt CluStrat svým rozsahem co do partnerů a aktivit, novosti řešených témat a úspěšných realizací nemá v historii evropských projektů zaměřených na klastry obdoby. Projekt by založen na skutečnosti, že klastry vytvářejí prostředí pro inovace a že je tudíž žádoucí do tohoto prostředí vnášet nové dimenze, poznatky a přístupy na další posílení inovací v klastrech. Tyto nové dimenze a přístupy reprezentovaly tři společenské výzvy - demografické změny a jejich podmnožina „aktivní stárnutí“, zelená ekonomika a udržitelná mobilita, dále tzv. vynořující se obory, které na tyto výzvy reagují jako na budoucí trhy, neboli poptávku, a dávají tak příležitosti pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Oproti tomuto oborovému, tedy vertikálnímu přístupu, byl do projektu vnesen i rozměr horizontální – průřezová témata, jejichž přítomnost a využití v klastrech jejich inovační schopnost dále rozvine. Jednalo se o téma internacionalizace, transferu znalostí a technologií a o téma genderu v inovacích, včetně aspektů diverzity. Na základě zmapování, jak jsou tato témata v partnerských regionech a zemích uchopena či zda nejsou zatím přítomna a vytvářejí tak mezery ve strategiích rozvoje, byly zvoleny a realizovány pilotní akce. V podmínkách České republiky partneři zahájili facilitaci klastrových iniciativ ve třech nových sektorech obsahujících určené priority společenských výzev – balneo a lázeňství (aktivní stárnutí), sociální podnikání (sociální ekonomika a diverzita) a udržitelné zemědělství (zelená ekonomika), případně se zapojili do pilotních akcí jiných partnerů, jako tomu bylo v případě staveb s nulovou spotřebou energie (ZEB). Je proto třeba zdůraznit, že bez odborného a finančního zázemí projektu CluStrat by nebylo možné dosáhnout toho, že v Karlovarském kraji existuje připravená koncepce proveditelnosti klastrové organizace v oblasti balneo a lázeňství, že v Moravskoslezském kraji byla založena klastrová organizace SINEC v oblasti sociálních podniků a že v Kraji Vysočina panuje shoda veřejných a soukromých stakeholderů k vytvoření klastrové organizace v oblasti udržitelného zemědělství, ochrany půdy a vody. Nemalým úspěchem je zainteresovanost Ministerstva zemědělství na neformálním využití klastrových platforem pro realizaci inovačních projektů v programu EIP-AGRI. Projekt CluStrat byl úspěšný i tím, že dal partnerům v České republice nové impulsy pro regionální rozvoj a další podporu inovací prostřednictvím klastrů. Ať už jako významný či nosný směr inteligentní specializace v Karlovarském kraji nebo jako idea uplatněná v novém projektovém námětu. V tomto směru NCA zaznamenala již první úspěch s přijatou žádostí do Norských fondů. Projekt s názvem Gender v inovacích - inovace v klastrech bude realizován již od prosince 2014. Internacionalizační téma rozvinul projekt V4Clusters spolufinancovaný Mezinárodním Visegrádským fondem. Tento projekt otevírá spolupracujícím klastrům v silných odvětvích Visegrádské skupiny cestu na nové trhy zemí skupiny ASEAN. Optimalizací výkonnosti klastrů, kde inovační a kvalitativní výsledky hrají primární roli, se zabývá, zatím pouze podaná, žádost šesti partnerských národních klastrových asociací zemí Dunajského regionu do programu EUSDR a na vlastní efektivitu a výkonnost managementu 10 klastrů se zaměřuje podaná žádost ENGINEX do výzvy COSME – Program klastrové excelence. Rovněž v oblasti rozvoje sociální ekonomiky nelze nezmínit návrh projektu Česko-polská síť pro rozvoj sociální ekonomiky – IncluSE do Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, jehož vedoucím partnerem je klastr SINEC. Takto lze dokumentovat synergie, které projekt CluStrat přinesl partnerům v České republice. Prostor pro další přenos a aplikaci nových a obohacujících přístupů a realizovaných praktik od partnerů ze zahraničí zůstává díky vytvoření kvalitních partnerských vztahů otevřen. 26 Příloha 1 Přehled partnerů projektu CluStrat Vedoucí partner: 1. Steinbeis-Europa-Zentrum der Steinbeis Innovation (Německo) Finanční partneři: 2. Clusterland Oberösterreich (Rakousko) 3. Národní klastrová asociace (ČR) 4. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. (ČR) 5. Saxony Economic Development Corporation (Německo) 6. Hungarian Pole Programme Office (Maďarsko) 7. Hungarian Public Company for Regional Development and Town Planning (Maďarsko) 8. Central Transdanubian Regional Development Agency (Maďarsko) 9. Friuli Innovazione (Itálie) 10.Piedmont Region – Department for Innovation (Itálie) 11.Veneto Region (Itálie) 12.Polish Chamber of Commerce (Polsko) 13. Lower Silesian Voivodeship (Polsko) 14. Upper Silesian Agency for Enterprises and Development Co. (Polsko) 15.Public Agency for Technology of the Republic of Slovenia (Slovinsko) 16.Národní agentura pro rozvoj malých a středních podniků (Slovensko) 17.Únia klastrov Slovenska (Slovensko) 18.Klaster AT+R (Slovensko) 28 Nefinanční – asociovaní partneři zapojení do projektu jako pozorovatelé 1. Federal Ministry for the Environment, Nature Conservation and Nuclear Safety (Německo) 2. Jagiellonian Center of Innovation Ltd. (Polsko) 3. Karlovarský kraj (ČR) 4. Malopolska Regional Development Agency (Polsko) 5. Ministry of Economic Development and Technology (Slovinsko) 6. PPV Knowlegde Networks (Ukrajina) Kontaktní instituce a osoby zodpovědné za pilotní akce v rámci projektu CluStrat v ČR: • NCA – Národní klastrová asociace – www.nca.cz, [email protected] • Mgr. Eva Hudečková, projektová manažerka projektu CluStrat, [email protected] PaedDr. Pavla Břusková, prezidentka NCA, [email protected] • KARP – Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p. o. – www.karp-kv.cz, Ing. Iveta Šedá, projektová manažerka projektu CluStrat, [email protected] Ing. Jana Michková, projektová manažerka, [email protected] Příloha 2 Přehled akcí realizovaných v projektu CluStrat 1. Akce pořádané Národní klastrovou asociací č. Datum: Název: Místo konání: 1. 19. 6. 2012 Expertní workshop na téma vynořujících se oborů Praha 2. 22. 10. 2012 Národní dialog k vynořujícím se oborům Praha 3. 31. 1. 2013 Expertní workshop – Internacionalizace Praha 4. 25. 2. 2013 Expertní workshop – Gender a diverzita Ostrava 5. 20. 3. 2013 Expertní workshop – Transfer znalostí a technologií Ostrava 6. 15. 4. 2014 Expertní workshop – Nízkoenergetické budovy I. Ostrava 7. 29. 4. 2014 Expertní workshop – Nízkoenergetické budovy II. Ostrava 8. 12. 6. 2014 Národní dialog ke klastrovým koncepcím Praha 9. 28. 7. 2014 Regionální dialog – Udržitelné zemědělství Praha 10. 3. 9. 2014 Expertní workshop – Zemědělský klastr Vysočina Jihlava 11. 27. 11. 2014 Diseminační konference Praha 29 2. Akce pořádané Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, p. o. č. Datum: Název: Místo konání: 1. 12. 3. 2012 Regionální dialog – Klastrové iniciativy Sokolov 2. 12. 3. 2012 Expertní workshop – Karlovarský regionální klastr Sokolov 3. 22. 6. 2012 Expertní workshop – Synergie v klastrových projektech Skalka u Chebu 4. 23. 10. 2012 Národní konference o průřezových tématech Praha 5. 7. 3. 2013 Regionální dialog – t&t a internacionalizace Cheb 6. 20. 6. 2013 Národní konference a regionální setkání Karlovy Vary 7. 28. 1. 2014 Expertní workshop – Balneologie a lázeňství v KK Karlovy Vary 8. 29. 4. 2014 Regionální dialog – Zkušenosti s klastrováním Karlovy Vary 9. 29. 4. 2014 Expertní workshop – Balneologický / lázeňský klastr Karlovy Vary 10. 27. 11. 2014 Diseminační konference Praha Příloha 3 Přehled nejdůležitějších dokumentů zpracovaných v průběhu projektu CluStrat 1. Dokumenty připravené Národní klastrovou asociací č. Název: Autor: Dokument ke stažení na: 1. Analytická studie – Výsledky mapování vynořujících se oborů a průřezových témat Czech Dex, s.r.o. www.nca.cz/cs/clustrat 2. Výsledná zpráva – Vynořující Czech Dex, s.r.o. se obory a průřezová témata na podporu inovací v klastrech www.nca.cz/cs/clustrat Studie Gender v inovacích ARR Ostrava www.nca.cz/cs/clustrat Zpráva o regionálním potenciálu MoravskoSlezského Regionu Czech Dex, s.r.o. www.nca.cz/cs/clustrat Závěrečná zpráva Czech Dex, s.r.o. www.nca.cz/cs/clustrat 2. Dokumenty připravené Karlovarskou agenturou rozvoje podnikání, p. o. č. Název: Autor: Dokument ke stažení na: 1. Regionální zpráva KK Berman Group www.karp-kv.cz/cz/Inovace/ Stranky/CluStrat.aspx 2. Studie proveditelnosti na zjištění klastrového potenciálu v oblasti lázeňství a balneologie v KK Casia Development & Consulting www.karp-kv.cz/cz/Inovace/ Stranky/CluStrat.aspx Společná strategie, společné akce a další strategické dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách projektu: http://clustrat.eu/results/. 30
Podobné dokumenty
Portfolio prací
Skupina pěti rodinných domů je navržena jako rezidenční areál s jednotným architektonickým řešením tak, aby působil jako pohledově vyvážený celek. Je
zvoleno kobercové urbanistické řešení, které vy...
Role klastrů v regionálním rozvoji
– klastry jako nástroj průmyslové či regionální politiky – pomocí veřejno-soukromých
intervencí dosáhnout forem spolupráce, které posílí konkurenceschopnost
firem/regionu.
Pyromatic - Strojírny Bohdalice
tím je zajištěna vysoká úroveň energetické soběstačnosti (při prvním startu je
použit propan).
podstata a fungování - Partnerství v oblasti energetiky
• jsou přítomny dobré specializované faktorové podmínky zahrnující silnou infrastrukturu výzkumu a znalostí
• fungují zde vnitroregionální vazby, které zvyšují (nebo by mohly zvýšit) konkurenční vý...
03 mcr 2014_possess 14.7.2014
Miroslav
Miroslav
Josef
Jan
Kryštof
Michaela
Heidi
Roman
Karel
Karl-Heinz
Kurt
Karel
Pavel
Josef
Thomas
Šárka
Radek
Thomas