docOtevřít PDF
download 
Stížnost Transkript
Otevřít PDF
1/2011 www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/4,15 EUR Malý velký dravec BMW ady 1 M Coupé Radost i v zim BMW 330d xDrive Touring Elektrická invaze BMW i Propojení s budoucností Vision ConnectedDrive Hvzda na vedlejšák Natalie Portman 11 9 771213 249005 Perla Asie Hongkong Nový Manhattan 63. Když se krása spojí s dokonalostí. www.sunseeker.cz Sunseeker Czech Republic Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku: Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected] Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové lodě v délkách do 54 metrů. bsa obsah Kaleidoskop .......................6 Design BMW Vision Connected Drive . . . . . . . . . . . 10 Novinky BMW i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 BMW řady 1 M Coupé . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 BMW řady 1 Coupé a Cabrio . . . . . . . . . . . . 36 Partnerství BMW/Steinway & Sons . . . . . . . 96 Profil Motocykly Nový roadster BMW R 1200 R . . . . . . . . . . 52 Akce BMW xDrive Live Tour 2011, . . . . . . . . . . . . 56 Motorsport Dakar 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 SuperStars . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Rozhovor David Krajný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Natalie Portman . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Sport Technika Aplikace pro iPhone a iPad . . . . . . . . . . . . . . 76 Skákací boty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Shopping guide Historická jízda BMW 520 E12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 BMW X3 (F25) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Móda Fotografie Aleš Jungmann . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Karl Lagerfeld . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Osobnost Jízda Dieter Quester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 BMW 330d xDrive Touring . . . . . . . . . . . . . 44 Cestování Téma Stříbro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Nejlepší kuchaři světa . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Hongkong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 BMW revue 1/2011 3 3"%0457ě%: 0Ì&,7/&Ì&,"/ 3BEPTUWJEEPCVEPVDOPTUJ%LZ#.8Y%SJWFOFKJOUFMJHFOUOÙKĉNVTZTU©NVQPIPOVWĉFDILPMKFWĜEZPLSPLOBQăFE /FVTU¡M½NWZIPEOPDPW¡ONBLUV¡MOK[EOTJUVBDFEPL¡ĜFQăFEWEBUBWBSJBCJMOÙSFBHPWBUCÙIFNNJMJTFLVOEZQăFTVOVUN IOBDTMZOBUVO¡QSBWVOBLUFS©KFOFKWDFQPUăFCB;BĜJKUFNBYJN¡MOEZOBNJLVBUSBLDJOBWMBTUOLđĜJ/BQăLMBE[BWPMBOUFN #.8ăBEZ#.8ăBEZ4FEBO#.8ăBEZ(SBO5VSJTNPOFCP#.8ăBEZLUFS©KTPVKBLPKFEOZ[FNPEFMđ#.8 TZTU©NFN#.8Y%SJWFWZCBWFOZ7DFJOGPSNBD7¡NQPEBKOBĉJQSPEFKDJ #.8Y%3*7&ѭ/:/%04561/7&.0%&-&$)#.8 #ZDIMTSP 7FTUFD 1SBIB[¡QBE 5FM XXXCNXCZDIMD[ ,PNCJOPWBO¡TQPUăFCBQBMJWBBFNJTF$0#.8ăBEZѭMLNѭHLN#.8ăBEZѭMLNѭHLN #.8ăBEZ(SBO5VSJTNPѭMLNѭHLNB#.8ăBEZѭMLNѭHLN #.8Y%SJWF XXXCNXCZDIMD[ 3BEPTU[K[EZ kaleidoskop kaleidoskop M sportovní paket a nový motor pro X1 Na jaře 2011 se objevuje dvojice novinek v modelové řadě BMW X1. Těžko říci, která je významnější. Jednou z nich je zbrusu nový zážehový přeplňovaný čtyřválec 2,0 litru s výkonem 245 koní, který v modelu X1 xDrive28i nahrazuje předchozí atmosféricky plněný řadový šestivá- lec. Jedná se o motor z nové generace čtyřválcových jednotek, které se postupně představí v několika výkonových provedeních hned v několika modelových řadách. Další novinkou je M sportovní paket. Malé SUV dostane nejen optický paket, ale samozřejmě též podvozek se sportovně laděnými pružinami, tlumiči a stabilizátory. V interiéru nalezneme sportovní sedadla v kombinaci kůže a alcantary, M kožený volant, M řadicí páku a černé čalounění stropu. foto archiv -ph- Zelené auto roku a Zelená vize roku 2011 se staly kořistí BMW Odborná porota složená z členů Klubu motoristických novinářů udělovala letos v rámci slavnostního večera při vyhlašování ankety Auto roku 2011 v České republice poprvé ceny i ve vedlejších kategoriích. Novinkou tak byla dvě ocenění Zelené auto roku 2011 a Zelená vize roku 2011. Do první zmiňované kategorie byla zařazena vozidla s alternativním pohonem nebo opatřeními, která snižují spotřebu paliva. Z celkového počtu 26 automobilů nejlépe obstálo BMW 320d Efficient Dynamics Edition a získalo tak premiérový triumf v této kategorii. Bavorská značka si však připsala vítězství s vozem BMW Vision Efficient Dynamics i ve druhé kategorii Zelená vize. Do ankety byly zařazeny studie, prototypy s různými ekologickými pohony: hybridním, elektrickým, na palivové články, spalování vodíku, zemní plyn a E85. Stylová edice pro roadster Z4 foto archiv Od léta bude možné roadster BMW Z4 objednat v novou stylově laděnou edici Design Pure Balance, která navazuje na několik podobně koncipovaných modelů. V tomto případě se automobil zaměřuje na jednoduchou a nadčasově elegantní kombinaci tmavých odstínů a bílé. Sedadla tohoto roadsteru jsou čalouněná tmavě hnědou barvou Cohiba, kterou doplňují nitě v bílé barvě. Celek dotvářejí prvky čalouněné černou kůží, stejně tak jako černě lakované leštěné dřevo použité na výplních vnitřního prostoru. Právě pro tento model se vůbec poprvé v nabídce modelové řady Z4 objevuje bílá metalická barva Mineral s jemnými kovovými pigmenty, která zejména na slunci vyvolává velmi specifické odlesky. foto archiv 6 BMW revue 1/2011 -ph- -red- Revoluční technika mezi motocykly Elektrický Rolls-Royce BMW Motorrad představí v letošním roce nové modely cestovních motocyklů K 1600 GT a K 1600 GTL. Opravdovou revolucí je však použití xenonových adaptivních světlometů, které výrazně zlepší noční viditelnost a přispějí tak k větší bezpečnosti. Z automobilového světa tento model přebírá rovněž známý palubní systém iDrive. K 1600 GT a GTL se tak stanou jedněmi z vůbec nejvybavenějších cestovních motocyklů na světě. foto archiv Krátce Na ženevském autosalonu byl pod jménem EX102 k vidění plně elektrický Rolls-Royce Phantom s celkovým výkonem elektromotorů 394 k. Pohon zajišťují lithium-iontové akumulátory, které jsou schopné zajistit zrychlení z klidu na 100 km/h během pouhých 8 s. Tento vůz je nyní připraven na testovací jízdy po celém světě, které mají za úkol zjišťovat kromě samotné funkčnosti i zájem potenciálních klientů. foto archiv -ph- -red- Karbonový koncept MINI Zajímavou představu o malém vozem ukázalo MINI. Na první pohled se tento vůz možná nezdá nijak zvlášť zajímavý, nicméně vězte, že je dlouhý ani ne 3,5 metru a jeho karoserie je vyrobena z uhlíkových kompozitů, které bude BMW schopné v dohledné době sériově vyrábět. Automobil kromě své nízké hmotnosti zaujme také řešením otevírání dveří, stejně tak jako přístupem do zavazadlového prostoru. Originální je také řešení interiéru, které pojme až 4 osoby. Nejvíce pohodlí je v něm ale ve dvou, kdy lze například přístrojovou desku i sedadla posunout více dozadu, aby se posádka přesunula do středu vozu. foto archiv -ph- NVIDIA bude spolupracovat s BMW BMW se rozhodlo oficiálně uzavřít dohodu se společností NVIDIA s cílem zlepšit grafickou stránku navigačního systému, který bude k dispozici ve všech nových vozech německé značky. NVIDIA GPU poskytne navigačnímu systému kvalitní grafiku v rozlišení 1280 x 600 pixelů. BMW zároveň oznámilo, že nový informační systém bude oficiálně odhalen na jaře letošního roku. foto archiv -red- Ocenění pro Bychl Yacht Centrum Kromě toho, že je bývalý automobilový závodník Miloš Bychl historicky nejúspěšnějším prodejcem vozů značky BMW v České republice, je i velmi úspěšným obchodníkem na poli rychlých a luxusních námořních motorových jachet. Jeho firma Bychl Yacht Centrum, kterou založil v roce 1997, je výhradním zástupcem značky Sunseeker pro Českou a Slovenskou republiku. Na celosvětové konferenci Sunseekeru získala vynikající bronzové ocenění Distributor roku. Cenu z rukou nejvyššího představitele Sunseekeru Roberta Braithwaite převzal společně se svým synem Milošem Bychlem jun. (foto zleva M. Bychl, M. Bychl jun., R. Braithwaite). V historii firmy je to již podruhé, kdy se podařilo toto významné mezinárodní ocenění získat. V í c e n a w w w. s u n s e e k e r. c z BMW revue i na Facebooku BMW revue můžete od nynějška nalézt i na sociální síti Facebook, kde budeme přinášet aktuální informace, různé zajímavé videoklipy s tématikou bavorské automobilky a řadu dalších zajímavostí. Přidejte si tento facebookový profil a zůstaňte v centru dění s BMW revue. foto archiv -red- BMW revue 1/2011 7 kaleidoskop kaleidoskop Pět míst pro X6 Nezaměnitelné BMW X6 lze od jara objednat nejen ve známém čtyřmístném provedení, ale také s třímístnou zadní lavicí umožňující osazení až pěticí osob. Tato alternativa je připravena pro všechny modely s výjimkou hybridního X6 ActiveHybrid. Novinkou je také změněná logika sekvenčního ovládání řazení samočinné převodovky na volantu, které pravou stranou řadí vyšší a levou nižší rychlostní stupně. foto archiv -ph- BMW řady 5 sklízí jeden úspěch za druhým V kategorii vyšší třídy v rámci soutěže Auto roku 2011, kterou společně vyhlásily Svaz dovozců automobilů a Sdružení automobilového průmyslu, získalo prvenství BMW řady 5. Odborná novinářská porota složená z 38 motoristických novinářů vybrala tento vůz ze sedmi kandidátů. Novému BMW řady 5 se však nedařilo pouze u nás. Pro rok 2011 totiž získal tento model kromě ocenění v rámci Design Award 2011 a Red Dot Award 2011 rovněž cenu pro nejlepší vůz roku, který udělují novináři z ADAC, a také nejvyšší mezinárodní ocenění za produktový design iF pořádaný fórem International Forum Design v kategorii dopravního designu. Toto ocenění se uděluje již od roku 1953 za mimořádné kvality designu různých produktů. V letošním ročníku se o vítězství ucházelo celkem 2756 produktů ze 43 zemí. Další úspěch sklidilo BMW řady 5 v nárazových testech za rok 2010. Organizace Euro NCAP zveřejnila seznam nejbezpečnějších vozů za loňský rok, kde z 29 automobilů dopadlo nejlépe BMW, které dosáhlo 90 % z celkového možného bodového zisku a získalo tak pětihvězdičkové ocenění. Potvrzením dosažených ocenění je zisk druhého místa na českém trhu mezi nejprodávanějšími modely vyšší třídy. foto archiv -red- Nový design pro metro budoucnosti Moderní design je stále důležitějším elementem v městském prostředí. Identita jednotlivých metropolí je spjata s kvalitou a vizuálním dojmem městské hromadné dopravy. V létě roku 2010 pověřila společnost Siemens společnost BMW Group Designworks USA k rozvoji designové stránky nového metra Inspiro. Cílem projektu obou partnerů je nastavení zcela nových měřítek v designu prostředků městské dopravy. Designéři se zaměří nejen na estetickou stránku, cestovní komfort, ale i životní prostředí, což dokládá skutečnost, že toto nové metro bude z 98 % recyklovatelné. Prostorný interiér nabízí velmi široké inovativní vstupy do vagonů ve tvaru přesýpacích hodin, které zlepšují tok cestujících při nastupování a vystupování z vagonů. Veškeré mechanické a elektronické součástky byly uloženy do podvozku a nepřekážejí tedy uvnitř vagonů. Další raritou jsou sloupky pro držení připomínající větve stromů a nové diskrétní osvětlení. Kde však toto metro získává oproti konkurenci značnou výhodu, to je samotná konstrukce, která je z velké části tvořená hliníkem, což šetří citelnou část hmotnosti. To má za následek radikální snížení spotřeby elektrické energie. Již dnes je jisté, že si cestující tento nový dopravní prostředek budou moci vyzkoušet od roku 2012 v polské Varšavě. foto archiv 8 BMW revue 1/2011 -red- design BMW Vision ConnectedDrive Propojení s budoucností Program BMW ConnectedDrive Dlouhou dobu byly automobily považovány za samostatné jednotky. V budoucnu však budou mezi sebou vzájemně komunikovat a vytvoří propojený systém. BMW je právě v této oblasti velmi aktivní, což ostatně dokazuje i konceptem sportovního roadsteru nazvaného Vision ConnectedDrive. Přestože je již na první pohled netradiční, o vzhled u něj jde až ve druhé řadě. Na prvním místě je nový koncept obsluhy a také komunikační schopnosti. Zatímco před rokem se prostřednictvím koncepčního vozu Vision EfficientDynamics BMW zaměřilo na předvedení možností, jak zvýšit celkovou účinnost automobilu, tak letošní koncepční vůz Vision ConnectedDrive se snaží předvést nové možnosti v oblasti komfortních a asistenč- 10 BMW revue 1/2011 ních systémů, stejně tak jako nové způsoby komunikace a v neposlední řadě i pokrokově navrženého konceptu ovládání. Jelikož se tyto vlastnosti poměrně obtížně prezentují, BMW je integrovalo do nově navržené karoserie sportovního roadsteru kompaktních rozměrů. BMW začalo na propojení automobilu a okolního prostředí pracovat již v sedmdesátých letech. Důvodem bylo především zvýšení standardu aktivní bezpečnosti a současně komfortu. Za první prvky z programu BMW ConnectedDrive lze považovat například ABS z roku 1979 nebo o dvacet let později stabilizační systém DSC. Propojování automobilu s jeho okolním světem lze pozorovat například i z instalace vnějšího teploměru nebo parkovacího systému, případně z plně integrovaného navigačního systému z roku 1994. Zmínit je ale potřeba také například systém iDrive z roku 2002, který zcela změnil pohled na ovládání mnoha funkcí automobilu. BMW všechny tyto aktivity spojilo do jednoho celku, který pod názvem BMW ConnectedDrive prezentovalo v roce 1999. Od té doby se zdá, že právě tato oblast vývoje prožívá během posledních deseti let stále intenzivnější rozvoj. Již od konceptu Vision EfficientDynamics BMW mluví o používání tak zvaných vrstev. Zatímco na designu loňského konceptu byly velmi zřetelné a jasně ukazovaly, že se jedná o designérskou studii, na letošním roadsteru jsou stále zřejmé, avšak méně výrazné. Tvary karoserie představeného matně šedého vozu si zachovávají pro BMW typické proporce s dlouhou přední kapotou, která v tomto případě velmi plynule navazuje na linii čelního skla. Díky opticky vysokému pontonu karoserie koncept z celkového pohledu působí velmi celistvým a masivním dojmem, který umocňují také 20palcová kola se zajímavým designem. Nepřímým odkazem tohoto konceptu na roadster Z1 z konce osmdesátých let jsou například dveře, které se při otevření zapustí do karoserie. Automobil by mohl teoreticky jezdit s otevřenými dveřmi, stejně, jako tomu bylo u pokrokového roadsteru minulosti. V předchozí větě je velmi důležité slovo teoreticky, protože koncept Vision ConnectedDrive byl představený bez motoru, což na druhou stranu neodvádí pozornost od komunikačních, bezpečnostních a informačních systémů, jež představuje. Centrem vozu je řidič Hlavně při pohledu svrchu je jasně zřejmé, že hlavní místo v tomto konceptu je vlevo za volantem. Právě na řidiče se celý vůz zaměřuje. V úvodu zmiňovaný přístup spočívající ve vrstvách se projevuje také uvnitř. BMW se jej snažilo v tomto případě odlišit barevnými linkami. Nejblíže řidiči je tak zvaná bezpečnostní vrstva, která v sobě ukrývá především ovládací prvky související bezprostředně s obsluhou vozu. Oranžové světelné trubice navíc symbolizují také propojení řidiče s různými senzory ve voze. Jejich vedení až do přední kapoty před řidičem současně zaměřuje jeho pozornost na silnici. Druhou vrstvou, nebo chcete-li úrovní, je oblast zábavy a komunikace mezi členy posádky. Tato modře zvýrazněná vrstva v sobě obsahuje předchozí oranžovou a zahrnuje zejména doplňkový multifunkční displej umístěný před spolujezdcem s jeho vlastním systémem ovládání. Třetí úrovní, kterou reprezentuje zelená barva, je komfort. Přestože ji jmenujeme jako poslední a obsahuje obě předchozí, jedná se o hlavní Hlavním informačním prvkem je v novém konceptu Head-Up displej, obrazovka umístěná za volantem je doplňková. Oba displeje mají trojrozměrnou grafiku myšlenku celého programu BMW ConnectedDrive – tou je propojení automobilu s okolním světem. Zelené linie proto obepínají celý automobil. Všechny tyto tři vrstvy jsou rozlišené nejen svítivými trubicemi, ale také používáním různých barev – v tomto konceptu různými odstíny šedé. Trojrozměrné displeje Výše popsané rozdělení do tří skupin je sice barevně velmi atraktivní, nicméně se zdá, že jako sonda do budoucnosti sériových BMW má mnohem větší význam něco jiného. A tím je dále rozvinutý a poněkud přepracovaný koncept iDrive. Ten se dnes skládá ze tří hlavních prvků, kterými jsou hlavní přístroje, centrálně umístěný displej a ovládací kolečko s několika tlačítky umístěné mezi sedadly. V konceptu je ale vše uspořádáno trochu jinak. Hlavním zdrojem informací pro řidiče je v novém konceptu Head-Up displej promítající informace daleko do prostoru před čelní sklo. Centrální displej se v tomto případě přesunuje do prostoru za volant, kde jsou v konvenčních automobilech přístroje. Díky tomuto řešení představený roadster používá ještě jeden doplňkový displej přímo před spolujezdcem, na nějž řidič nevidí. Za pozornost však stojí především řešení dvojice hlavních displejů před řidičem, které jsou navržené tak, aby byly schopné intuitivně a přirozeně zprostředkovat více informací, než je možné dnes. V novém BMW řady 6 Cabrio je poprvé v sériové produkci použitý plně barevný Head-Up displej, který se postupně objeví i ve všech dalších modelech BMW. Displej „udržující hlavu vzhůru“ použitý v novém konceptu však má trojrozměrné uspořádání, takže dokáže velmi přirozeně zobrazovat informace podle důležitosti. Různá varovná hlášení se proto mohou ukázat jakoby v popředí, zatímco standardní údaje, jako je například rychlost jízdy, se mohou pro daný okamžik mírně potlačit. Toto řešení má zvláštní význam zejména ve spojení s moderními systémy aktivní bezpečnosti, které jsou založené na stále vyvíjených technologiích C2C a C2I umožňujících vzájemnou Dveře konceptu se otevírají jako nůžky - vnější plášť se odsunuje dopředu a vnitřní výplně dozadu. Stejně jako v historickém BMW Z1, i tento roadster může jezdit s „otevřenými“ dveřmi. BMW revue 1/2011 11 design BMW Vision ConnectedDrive komunikaci mezi jednotlivými automobily na silnici (i různých značek), případně mezi vozidly a dopravní infrastrukturou. Automobil tak například dokáže s předstihem upozornit na riziko srážky s automobilem přijíždějícím z vedlejší ulice, který řidič není schopen vidět. Trojrozměrně je řešen i doplňkový systém za volantem, který má několik úrovní podle důležitosti. Je navržen v těsném propojení s hlavním Head-Up displejem a řidiči nabízí doplňkové informace pro jízdu. Zobrazuje například mapy navigačního systému (aktuální naváděcí symboly mohou být zobrazeny na čelním skle), přehrávanou skladbu audiosystému, případně textové zprávy nebo e-maily. Zobrazované informace jsou programovatelné a dokáží se přizpůsobit každému řidiči. Displej spolujezdce Třetí displej je nezávislou jednotkou určenou výhradně pro spolujezdce. Jeho ovládání je navrženo s pomocí dotykového povrchu pod ním, což je pro použití v automobilu optimální řešení. Spolujezdec s jeho pomocí může ovládat informační, ale také zábavní systémy vozu. Zajímavostí je například možnost zadat adresu navigačnímu systému nebo zvolit přehrávanou muziku a pouhým pohybem prstu směrem doleva tyto informace automaticky pustit do systému před řidičem. V případě, že se displej před spolujezdcem nepoužívá, tak je neviditelně ukrytý v těle přístrojové desky. Velmi zajímavou schopností nového konceptu je virtuální rozhraní, které může posádku vozu díky připojení na internet a schopnosti lokalizace informovat o skutečnostech týkajících se bezprostředního okolí vozu. Automobil je například schopen informovat o tom, že právě projíždíte kolem sportovní arény, kde se dnes hraje fotbalový zápas. Dokonce je schopen rezervovat či případně rovnou zakoupit na něj vstupenky. Trojrozměrné displeje umožňují řidiči intuitivněji a logičtěji předávat řidiči větší množství informací. Upozornění na nebezpečí se proto zobrazí nad ostatními údaji. Jelikož zejména ve městech je možných informací útočících na posádku velké množství, u BMW vyvíjejí systém jejich individuálního třídění, který dokáže vybrat jen ty, které posádku skutečně zajímají. Jednotlivá kritéria je samozřejmě potřeba do automobilu zadat. Tato zajímavá funkce by mohla sloužit například jako průvodce po neznámém městě, aniž by bylo potřeba vystoupit z automobilu. Trojice hlavním „vrstev“ (zleva doprava): bezpečnost, informace/zábava, komfort 12 BMW revue 1/2011 Koncepční roadster BMW Vision ConnectedDrive je zajímavým nastíněním světa budoucího řešení propojení automobilu nejen s okolním světem, ale samozřejmě také s řidičem a posádkou. Je více než jisté, že mnoho z daných řešení se v budoucnu objeví v některém ze sériových automobilů. foto archiv Petr Hanke novinky BMW i Elektrická nvaze U BMW věděli, že musejí na trh přinést „odpovědnější” a „ekologičtější” modely, nicméně otázkou zřejmě bylo, jak to udělat. Přílišné zahrávání si s vlastní image, která se několik desetiletí utvářela prostřednictvím silných závodních a silničních aut, by totiž nemuselo dobře dopadnout. Nakonec se vymyslelo řešení, které je jaksi na půl cesty – značka BMW i. Patří k BMW, ale současně je její tzv. „podznačkou”, u níž má tradiční spojení Radost z jízdy poněkud jiný význam, než jsme zvyklí. Trojrozměrné modely nových vozů BMW i8 (v popředí) a BMW i3 (vzadu) Být na špici technologického pokroku je zavazující, což platí dvojnásob pro značku, která v automobilovém světě patří z hlediska prodejů k těm menším. Stačí udělat jeden strategicky chybný krok, a výsledkem může být převzetí větším hráčem na trhu. Vedení BMW je již několik let jasné, že v budoucnu budou mít díky stěhování obyvatelstva do měst stále větší podíl automobily, které jsou určené právě pro městský provoz. Současně se třeba na základě úspěchů značky MINI ukazuje, že prestižní a reprezentativní automobil již nemusí být nutně velká limuzína. To všechno dohromady vedlo plánovací stratégy k tomu, že budoucí automobily BMW budou muset být více zaměřené právě tímto směrem, který je navíc ještě podpořen dovětkem o ekologické odpovědnosti. Všechny tyto moderní požadavky na budoucí automobily se však velmi těžko slučují se stále větší výkonností, dynamikou a z tohoto pohledu i určitou marnivostí klasických „bavoráků”. Řešení spočívá v tom, že u BMW připravili zcela novou řadu vozidel, které sjednotili pod novou značku BMW i. Vznikají tak automobily, které si z tradičních BMW berou jejich moderní techniku, ale současně ji rozvíjejí právě o prvky ekologičnosti a odpovědnosti k životnímu Nové logo divize BMW i přidává ke tradičnímu znaku modré prostorově řešené okruží 14 BMW revue 1/2011 prostředí. V této souvislosti se samozřejmě nejvíce mluví o elektrickém pohonu, a tak není divu, že typickou Radost jízdy nahradilo u značky BMW i spojení „Born Electric.”, tedy něco ve smyslu „Jezdí na elektřinu.” nebo „Zrozen pro elektrický pohon.” Karbonová základna U BMW nedělají nic napůl a ani značka „i” není výjimkou. Její kořeny byly položeny roku 2008 v „projektu i“. Nicméně po technické stránce se je potřeba ohlédnout ještě do minulého století. U BMW totiž vědí, že pro všechny automobily, ale pro elektrické obzvlášť, je alfou a omegou malé spotřeby nebo naopak dynamiky (to jsou spojené nádoby) nízká hmotnost. A tu lze při zachování nezbytných standardů bezpečnosti a komfortu posunout na novou, nižší úroveň pouze s použitím nových materiálů, konkrétně uhlíkových kompozitů. V BMW právě z tohoto důvodu vyvinuli celý proces sériové výroby karbonových dílů, a to od samotného karbonového vlákna až po konečný produkt. Také systém elektrického pohonu pro připravované první BMW i je vlastní konstrukce. Automobilka navrhla elektromotor, výkonovou elektroniku a ve spojení se společností SB LiMotive také akumulátory. Všechny tyto komponenty se v současnosti již testují v čistě elektrických vozech BMW ActiveE postavených na základě BMW řady 1 Coupé, které jsou formou pronájmu zapůjčené vybraným firemním i soukromým zákazníkům. Pro novou značku u BMW vytvořili také osobitý designérský styl. Ten se sice drží tradičních ledvin tvořících masku chladiče, ale linie karoserie jsou progresivnější, než je tomu u klasických BMW. Specifickým designérským znakem nových modelů má být především tvar zadního C sloupku, který je opticky rozdělen zúženým pokračováním bočních oken. Nová značka si vyžádala taktéž nové logo. BMW v tomto směru jednoduše kolem svého tradičního kulatého znaku udělalo modrý kroužek, který symbolizuje právě zaměření na elektřinu. Specificky je řešené také samotné logo i, které si ve velké míře hraje s trojrozměrností a průhledností. Tím údajně dává najevo svoji modernost a šetrnost k životnímu prostředí. i3 a i8 Spolu s novou značkou BMW představilo dvojici nových modelů. Ve skutečnosti byly zveřejněny pouze jejich siluety a trojrozměrné modely. Kromě toho je však zřejmé, že oba tyto vozy budou používat v principu podobnou konstrukci spojující hliníkovou spodní část s podvozkem a hnacím ústrojím s karbonovou karoserií. Tato koncepce je zárukou na jednu stranu nízkého těžiště, ale současně také potřebného vysokého standardu pasivní bezpečnosti a samozřejmě i malé hmotnosti. V minulosti se již dříve hovořilo o modelu i3, který byl zpočátku známý pod zkratkou MCV – Megacity Vehicle. Nyní je zřejmé, že se bude jednat o kompaktní vůz na čistě elektrický pohon určený pro městský provoz se zvýšenou pozicí sedadel a variabilním interiérem. Již dříve bylo zveřejněno, že zadní kola tohoto vozu bude pohánět elektromotor o výkonu přibližně 170 koní. Lze očekávat, že délka tohoto vozu se bude pohybovat kolem čtyř metrů. Vzhledem Elektřina v BMW již od roku 1972 Říká se, že všechno už tady jednou bylo. A platí to také o elektrickém pohonu. Elektřinou poháněný automobil byl v roce 1899 první, který překonal rychlost 100 km/h, a možná i proto s tímto druhem pohonu koketuje již více než 40 let i značka BMW. Již v roce 1969 začala mnichovská automobilka přemýšlet o elektřině, coby jediném zdroji energie pro pohon automobilu. Elektrickou verzi svého tehdejšího modelu střední třídy – BMW 1602 – představila v roce 1972, kdy se stal oficiálním vozem v rámci mnichovské olympiády. Tehdejší možnosti techniky však nedokázaly zajistit potřebný dojezd a dynamiku, a tak se BMW ve svých úvahách o budoucnosti hnacích systémů vydalo cestou hybridních řešení. Až v roce 1991 se však představilo BMW E1. Právě tento koncept čistě elektrického minivozu do města je možné z dnešního pohledu považovat za skutečného praotce pro rok 2013 připravovaného modelu i3. k tomu, že se jedná o automobil, který je od základu vyvíjen jako čistě elektrický, je na mimořádné úrovni také účinnost využívání vnitřního prostoru. Druhým prezentovaným modelem je sportovně laděný vůz i8, jehož tvary nápadně připomínají koncept sportovního vozu Vision EfficientDynamics z loňského roku. Tento automobil bude poháněn hybridním hnacím ústrojím s možností dobíjení ze zásuvky (plug-in hybrid) a měl by nabízet zaměření na potěšení z jízdy, ale současně také na nízkou spotřebu paliva vztaženou k nabízené dynamice. Divize BMW i je teprve na svém začátku. Ze zatím dostupných informací je zřejmé, že se jedná o krok správným směrem, který mnichovské značce zajistí technologický náskok v segmentu městských úsporných automobilů, jejichž podíl bude v celosvětovém měřítku bezpochyby stou- Kapacita akumulátorů se zvyšovala, a tak BMW vyrobilo ještě několik testovacích elektrických verzí odvozených od modelů řady 3. Větší zlom však nastal po roce 2004. Tehdy se totiž začaly používat lithium-iontové akumulátory, které mají pro použití v automobilech mnoho předností. Nemají například tak zvaný paměťový efekt, lze je flexibilněji nabíjet a samozřejmě mají i větší kapacitu. BMW proto začalo na elektrickém pohonu pracovat intenzivněji a v roce 2007 představilo MINI E. To už nebyl pouze další elektřinou poháněný vůz, ale jednalo se o sérii čítající přibližně 600 modelů, které v rámci testovacího projektu jezdily v několika městech v Evropě i USA. Od nich získané zkušenosti se aplikovaly při vývoji druhé testovací série elektromobilů – modelu BMW ActiveE, který se představil v roce 2011. Tento vůz již používá mnoho komponentů hnacího systému připravovaného prvního sériového BMW – modelu BMW i3. pat. Skutečnost, že BMW tyto „jinak laděné“ bavoráky zařadilo do samostatné „podznačky“ (BMW používá výraz sub-brand) by mohla zajistit, že produkce standardních BMW by se mohla držet svých tradičních hodnot, které dokáží v každé zatáčce vyvolat na tváři svého řidiče nefalšovaný úsměv. Nicméně protože také modely BMW i jsou stále vozy BMW, tak přispívají v rámci evropské legislativy k tomu, že této značce pomáhají snižovat celkový firemní průměr produkovaného CO2, na jehož základě budou od roku 2012 vybírány od automobilek prodávajících své produkty v Evropě tučné pokuty. Inu, zkrátka se podařilo nalézt ideální řešení, jak vyhovět „ekologickým“ lobby a současně si zachovat vlastní identitu. foto archiv Petr Hanke Pohled na nové modely zazadu (BMW i8 vlevo, BMW i3 vpravo) BMW revue 1/2011 15 profil Natalie Portman Hvězda na vedlejšák Kdo viděl jeden z nejlepších amerických filmů posledních let Černá labuť (rež. Darren Aronofsky), zcela jistě došel ke dvěma závěrům. Především by ho nikdy v životě ani ve snu nenapadlo dát svoje dítě na balet a za druhé, že Natalie Portman v hlavní roli je ještě lepší herečka, než jak se o ní už dlouhá léta hovoří. 16 BMW revue 1/2011 Bessonova múza Léon Měří sotva metr šedesát, ale na plátně je jí plno. Letos v červnu jí bude třicet let, a přestože se nijak netají tím, že herectví je pro ni spíš jen dobře placené hobby, na svém kontě má úctyhodnou řádku vynikajících filmů a rolí s nejlepšími světovými režiséry. Posuďte sami: Léon (Luc Besson), trilogie George Lucase Star Wars, Návrat do Cold Mountain (Anthony Minghella), Všichni říkají: Miluji tě (Woody Allen), Na dotek (Mike Nichols), Goyovy přízraky (Miloš Forman), Paříži, miluji tě (Tom Tykwer), Moje borůvkové noci (Wong Kar Wai) a teď Černá labuť. Kariéru začínala už ve třinácti letech, takže na prahu dospělosti už měla docela slušný náskok. Navíc si vždycky dokázala dobře své role vybírat. Když se novináři z bulvárního The New York Postu podivovali nad tím, že ztrácí čas nad skripty místo toho, aby se starala o svoji hollywoodskou kariéru, odbyla je rázně: „Kašlu na to, zda mi vysoká škola zničí hereckou kariéru. Raději budu vzdělaná, než slavná.“ A to ještě nikdo netušil, že mladá krasavice žádostivě pokukuje po vědecké dráze. Už ve čtyřech letech, kdy ji matka přihlásila do taneční školy, projevila velký pohybový talent. Brzy začala vystupovat s dětským tanečním souborem. Tehdy ještě vůbec nemohla tušit, jak se jí tahle taneční průprava o čtvrt století později bude hodit. Jako „krásnou tvář do reklamy“ ji pak v deseti letech objevil v jedné pizzerii agent kosmetické firmy Revlon a nabídl jí práci modelky. Odmítla s odůvodněním, že se jako modelka rozhodně necítí, že se raději stane herečkou. Každé léto totiž trávila v hereckém prázdninovém kempu, kde se talentované děti učí základům jevištního projevu. I tam vždycky patřila k nejlepším, a tak ji v jedenácti letech matka přihlásila na konkurz do divadelního muzikálu Ruthless!, který se uváděl v newyorském divadle. Přijali ji jako první alternaci za tehdejší představitelku hlavní role Lauru Bell Bundy. (Mimochodem druhou alternací byla tehdy začínající Britney Spears). Ve třinácti letech vyhrála konkurz na natáčení amerického filmu francouzského režiséra Luca Bessona Léon s Jeanem Reno v hlavní roli. Tehdy si nechala změnit své původní příjmení Hershlag na Portman podle babičky z matčiny strany, která za druhé světové války pracovala jako britská Star Wars Raději vzdělaná, než slavná! Narodila se jako Natalie Hershlag v izraelském Jeruzalémě do velice liberální rodiny. Otec, izraelský lékař Avner, je specialistou na léčení neplodnosti žen, zatímco matka Shelley, původem Američanka, se starala v domácnosti o děti. Rodiče Natalie se seznámili už během studií na americké Ohio State University a teprve po letech se opět sešli v Izraeli. Dnes se Shelley Hershlag stará o záležitosti své slavné dcery jako její agentka. Když byly Natalii tři roky, celá rodina se přestěhovala do Ameriky. Nejdříve žili ve Washingtonu D.C., kde Natalie začala chodit do školy, pak se přestěhovali do Connecticutu a nakonec se natrvalo usadili na jedné z nejlepších amerických adres – na Long Islandu, kde v roce 1999 vystudovala soukromou střední školu. Přestože v té době už měla za sebou několik úspěšných filmových rolí, nikdy nepředpokládala, že by herectví mělo být hlavním zdrojem její obživy. Vždycky je považovala za jakousi zábavu. Chtěla jít ve šlépějích svého otce, a tak odjakživa bylo na prvním místě žebříčku jejích hodnot vzdělání. Ostatně kvůli přípravě na závěrečné zkoušky na střední oželela premiéru prvního dílu Lucasovy trilogie Star Wars. Učila se pilně jazyky – kromě hebrejštiny studovala francouzštinu, němčinu, japonštinu, a dokonce i arabštinu. Po střední škole měla jediný sen – vystudovat na nejprestižnější americké univerzitě – na Harvardu v Bostonu. Zapsala se na obor psychologie a za čtyři roky získala titul bakaláře. BMW revue 1/2011 17 profil Natalie Portman Jako Natalie Hershlag (občanské jméno si nikdy oficiálně nezměnila) promovala v červnu 2003 a akademickému životu zůstala věrná i po ukončení školy. Několik let pracovala jako odborná asistentka dvou profesorů na Harvardu a dosud publikovala několik vědeckých prací z oboru psychologie. Specializuje se na vývoj psychiky dětí. Je členkou vědeckého týmu profesorky Abigail Baird, která je průkopnicí relativně nové metody měření mozkových funkcí pomocí infračervené spektroskopie. Díky své práci, kterou krátce po promoci publikovala, získala v roce 2005 dokonce stipendium k postgraduálnímu studiu na univerzitě v rodném Jeruzalémě. Psychologii považuje pořád za svůj hlavní obor – herectví je pro ni spíš zábava. Goyův přízrak Goyovy přízraky špionka. Důvodem ke změně příjmení měla být údajně snaha o zachování rodinného soukromí, ale spíš šlo o to, že si všichni v okolí začínající herečky uvědomili, o čem je scénář filmu a jak by mohlo reagovat okolí. Pro mladičkou Natalii Portman v roli osiřelé Mathildy, která se po tragické smrti rodičů přimkne k zamlklému zabijákovi Léonovi, znamenal film debut, jakých se nevidí mnoho. Léon se stal kasovním hitem a každý se zajímal o třináctiletou školačku. Tato role jí otevřela dveře do filmových studií. Pak následovaly další role pubertálních dcer. Nejdříve si zahrála nevlastní dceru Al Pacina ve filmu Heat, pak se stala dcerou prezidenta (Jack Nicholson) ve filmu Mars útočí!. Na Broadwayi mezitím excelovala v titulní roli dramatizace Deníku Anny Frankové (cena Tony). Druhý život Natalie Hershlag Ještě jí nebylo ani dvacet a už se o ní hovořilo jako o vycházející hollywoodské hvězdě. Měla na kontě už deset filmů a další smlouvy se jí hrnuly. Jenže právě tehdy odešla studovat na Harvard a každý předpokládal, že hraní teď bude muset na nějaký čas odložit. Ovšem to se všichni přepočítali... Už na střední škole všechny udivovala tím, jak zvládala studium s vynikajícím prospěchem, a přitom stačila ještě týdně hrát sedm divadelních představení a k tomu natáčet filmy. Jenže privátní high school na Long Islandu a Harvardova univerzita, to jsou dva úplně jiné světy s rozdílnými studijními nároky. Ctižádostivá Natalie však zvládla i náročné studium psychologie a současně jezdila do New Yorku na Broadway, kde hrála ve veleúspěšné inscenaci Čechovova Racka (Nina) po boku Meryl Streep, Kevina Klina a Philipa Seymoura Hoffmana. Všichni nad tím jen vrtěli hlavou. Později se přiznala, že v té době spala denně 18 BMW revue 1/2011 maximálně pět hodin a svůj diář měla zaplněný termíny prakticky do poslední minuty. „Kdy už si najdeš nějakého kluka?“ ptali se jí doma. Odpovídala jen bezradným pokrčením ramen. Věděla, že na to prostě není čas... Role si vybírá zásadně podle scénáře a nikoliv podle výše honoráře. „Když vezmete roli jen kvůli penězům, je to vlastně forma prostituce,“ odpověděla na otázku, proč odmítla řadu lukrativních rolí (mimo jiné ve filmu Romeo a Julie nebo Lolita). Odmítá hrát v silně erotických scénách a o nahotě na plátně má velmi konzervativní mínění. Celkem známá je historka o tom, jak přišla Natalie Portman ke své první životní roli. Režisér Miloš Forman si jednoho dne prohlížel časopis Vogue a zrak mu padl na titulní stránku, která patřila právě Natalii. Uědomil si, že přesně takovou dívku hledá do svého nového filmu Go- yovy přízraky, zasazeného do Španělska v bouřlivé době konce 18. století. Vypadala totiž, jako by právě ona tehdy seděla modelem pro jeden z Goyových slavných obrazů nazvaný Mlékařka z Bordeaux. A právě to rozhodlo, že si pro hlavní ženskou roli – nutno dodat, že rovnou trojroli – Forman vybral jemu neznámou hvězdu. Nejdřív si poslechl reference a pak se podíval na film Na dotek, kde hrála s Clivem Owenem, Julií Roberts a Judem Lawem v milostném čtyřúhelníku. „Když jsem viděl, jak je dobrá, věděl jsem, že ji chci. Její rozsah je neuvěřitelný, obrovský, překvapivý, a to tu bylo velice důležité,“ zdůraznil Forman s tím, že v dramatu hraje jedna herečka opravdu tři plnohodnotné a zcela rozdílné postavy: Goyovu mladičkou múzu, naivní katolickou dívenku Inés, jež padne do spárů inkvizice, později pološílenou Inés, kterou zlomilo a znetvořilo patnáct let v těžkém žaláři a přervané mateřské pouto, a do třetice i její dceru, nezletilou, ale protřelou prostitutku Alicii. Když o pár let později režisér Darren Aronofsky obsazoval svůj opus Černá labuť, šel pro představitelku hlavní role už najisto. Věděl, že Natalie má za sebou dlouhou taneční průpravu a pro představitelku role Niny měla naprosto ideální fyzické předpoklady. Příběh mladé ambiciózní baletky, která během boje o hlavní part v Čajkovského Labutím jezeře odhaluje svou divokou a stravující temnou stránku, se stal událostí letošní filmové sezony a pro hlavní představitelku byl tenhle film důležitý ještě z úplně jiného hlediska. Konečně ten pravý! Vždycky jen velice nerada a ostýchavě hovořila o svém soukromí. Kromě posedlosti vědou se o ní jen ví, že se nerada draze obléká, že vlastně pořád bydlí s rodiči a že už asi patnáct let nejí maso. Ale co přátelé, milenci? Vždycky se přátelila spíše s muži, což zavdávalo příčinu k nekonečným spekulacím, s kterým z nich vlastně chodí. Nejčastěji se zmiňovala jména herců jako Liron Levo, Jake Gyllenhaal, Hayden Christensen nebo Gael García Bernal. Kromě toho se s ní občas ukázal bankéřský synek Nat Rothschild. Tajenku téhle křížovky nechtěně prozradil Dustin Hoffman. Při natáčení v Torontu prý Natalie neustále chodila s mexickým hercem Gaelem Garcíou Bernalem. Když je později nachytali papparazzi v Londýně při líbání, musela s pravdou ven. Aniž by to kdokoliv z novinářů zjistil, ti dva spolu s většími nebo menšími přestávkami chodili asi čtyři roky. Jenže tahle nastavovaná romance nakonec nevydržela. V době, kdy natáčela Moje borůvkové noci, byla až po uši zamilovaná do rockera a excentrického amerického výtvarníka Devendry Banharta. Problém byl ovšem v tom, že ten žil na druhém konci USA - v Malibu. Hned po natáčení si proto sbalila věci a odstěhovala se k němu. Ale za tři měsíce už byla zpátky na Long Islandu u rodičů. O Banhartovi už nechtěla ani slyšet... Přípravy na natáčení Černé labutě trvaly přes půl roku, během nichž se herečka (společně s druhou tančící herečkou, Ukrajinkou Milou Kunis) intenzivně připravovala na svůj náročný baletní part. Od producentů dostala k dispozici Černá labuť newyorského choreografa, Francouze Benjamina Millepieda a trénink to byl tak intenzivní, že se do sebe záhy oba zamilovali. Oficiálně se poprvé na veřejnosti společně objevili na Silvestra 2009. Jediná potíž však byla v tom, že Millepied ještě v té době chodil se svojí o deset let mladší kolegyní Isabellou Boylston, což bylo na nějaký čas velké sousto pro bulvární tisk. Letos počátkem ledna, ještě před oficiálním uvedením filmu Černá labuť do kin (premiéra byla už 1. září 2010 na MFF v Torontu), oznámila herečka, že je s Benjaminem těhotná. Všechny zároveň ujistila, že sňatek uzavře ještě dříve, než se její první dítě narodí. Rok 2010 byl pro Natalii Portman přelomový v osobním i profesionálním životě a zdá se, že ani letošní rok nebude jiný. Po předávání Oscarů ji zřejmě čeká svatba a premiéry hned tří filmů, v nichž si zahrála – Reitmanova komedie Hlavně nezávazně, fantasy podívaná Thor (Kenneth Branagh) a pak komedie Vaše Výsost (David Gordon Green). Chystá se rovněž na několikaměsíční stáž na jedné dětské klinice v Bostonu. Ráda by si už konečně dodělala doktorát věd. Ovšem nikoliv jako Natalie Portman, ale pod svým civilním jménem. Bude to Millepied, nebo Hershlag? foto archiv -mjr- BMW revue 1/2011 19 novinky BMW řady 1 M Coupé Pirát Malý, výkonný, zaměřený na řidiče a za rozumné peníze – to jsou atributy, s nimiž vznikl poměrně speciální model od divize M. Když se vyvíjel, v automobilce se o něm mluvilo jako o pirátovi. Na trh se ale tento stroj dostal se serióznějším názvem BMW řady 1 M Coupé. Nepřipomíná vám to podobnou přetvářku, jako když BMW muselo z nejvýkonnějšího modelu řady 2002 v roce 1973 z předního lízátka sejmout zrcadlově převrácený nápis turbo? 20 BMW revue 1/2011 Vzadu nechybí pro vozy divize M typické dva páry koncovek výfuku. Standardem jsou 19palcová kola. V posledních letech se zdá, že se BMW soustředí především na masovější oslovování veřejnosti a potenciálních kupců. Samozřejmě se nezapomíná na tradiční radost, avšak vypadá to, že ona známá radost z jízdy je doplněna o další atributy. Mluví se o radosti z osobitého stylu, designu, nízké spotřeby, technologií a během zimy samozřejmě také z jistoty dané pohonem všech kol xDrive. Tento přístup je ale trochu cítit také z počínání divize M. M3 se chlubí systémem start stop a do výroby se dostaly kasovní trháky v podobě sportovních SUV X5 M a X6 M. Divize M se však podle jejího nového šéfa Kaye Seglera obrací ke kořenům a představuje ostrou M verzi postavenou na základě řady 1. K tomuto tvrzení ho zřejmě přiměly rozměry tohoto kupátka, které jsou velmi podobné původní M3 E30. Nic si však nenalhávejme, o skutečný návrat ke kořenům se přeci jen úplně nejedná. Vždyť M znamená Motorsport, první M1 měla závodní motor a první M3 byla silničním závoďákem, na 1 M Coupé není závodního takřka nic a paradoxně nejméně vlastně jeho motor. Vazbu ke kořenům je u tohoto nového M vidět především v tom, že se jedná o klasického malého, ale zatraceně rychlého „bavoráka“. Vzpomeňme na modely 2002tii, nebo dokonce 2002 Turbo, první 323i a vlastně i již zmiňovanou Srovnání technických údajů BMW řady 1 M Coupé BMW 135i Coupé Motor R6, 2x turbo R6, turbo V8 Objem 2979 cm3 2979 cm3 3999 cm3 Výkon 250 kW (340 k)/5900min-1 225 kW (306k)/5800 min-1 -1 -1 Točivý moment 450 N.m/1500-4500 min Rozměry (dxšxv) 4380x1803x1420 mm BMW M3 Coupé 309 kW (420 k)/8300 min-1 400 N.m/1200-5000 min 400 N.m/3900 min-1 4360x1748x1408 mm 4615x1804x1418 mm (overboost 500 N.m) Rozvor 2660 mm 2660 mm 2761 mm 1541/1541 mm 1470/1497 mm 1538/1539 mm Pohotovostní/celková hmotnost 1496/1900 kg 1455/1895 kg 1580/2080 kg Brzdy vpředu/vzadu 360/350 mm 338/324 mm 360/350 mm Pneumatiky vpředu 245/35 ZR 19 215/40 R 18, run flat 245/40 ZR 18 Pneumatiky vzadu 265/35 ZR 19 245/35 R 18, run flat 265/40 ZR 18 Výkonová hmotnost 5,98 kg/kW 6,47 kg/kW 5,11 kg/kW Zrychlení 0-100 km/h 4,9 s 5,3 s 4,8 s Rozchod vpředu/vzadu Zrychlení 0-1000 m Nejvyšší rychlost (el. omezení) Kombinovaná spotřeba 23,7 s 24,5 s 23,3 s 250 km/h 250 km/h 250/280 km/h 9,6 l/100 km 8,5 l/100 km 12,4 l/100 km BMW revue 1/2011 21 novinky BMW řady 1 M Coupé BMW řady 1 M Coupé po boku BMW M3 E30 (zde provedení Sport Evo) s podobnými rozměry M3 E30. To všechno byla auta, která spolu se závodními úspěchy dělala a stále dělají BMW tu správnou reklamu. Nový model 1 M Coupé vznikl vcelku jednoduše. Cílem bylo postavit rychlé, ale současně také v relacích M dostupné a samozřejmě nebývale zábavné auto. Právě kvůli nízké ceně bylo potřeba omezit vývoj nových komponentů na minimum. Když bychom to vzali ve zkratce, tak toto nové M je vlastně kupé řady 1, které má podvozek z modelu M3 a motor ze Z4 35is. I když tak jednoduché to také není... Již při pohledu zvenku je jasné, že tohle není pouze nejvýkonnější provedení dané modelové řady. Dominantními prvky tohoto auta ani tak nejsou specificky tvarované nárazníky, prahy, zrcátka nebo ozdoby na bocích za předními koly, hlavní rys designu tohoto vozu vychází z jeho funkčnosti – jedná se o 19palcová kola, která doslova vylézají z pod karoserie. V řeči čísel došlo u přední nápravy k rozšíření o 71 a u zadní o 44 mm. Díky tomu musely být použity nové blatníky, které by vystupující kola přikryly. BMW se nic nesnažilo příliš maskovat, a tak zejména při pohledu zezadu je roztažený postoj velmi fascinující. Zvětšení rozchodu kol má na svědomí použití podvozku z většího M3. Ve srovnání s modelem 135i Coupé přechází v oblasti zavěšení kol na M verzi pouze jediné rameno. Všechny ostatní jsou specifické a vykované z hliníku. Právě to je důsledek snížení hmotnosti neodpružených dílů podvozku a současně zpevnění zavěšení. Právě kvůli redukci hmotnosti prvků, které je třeba odpružit, BMW použilo 19palcová kola, která jsou jinak součástí paketu Competition pro model M3. Kilogramy dolů přináší také brzdová soustava s plovoucími kotouči s hliníkovými středy. Ostrá verze řady 1 používá z většího osmiválcového dárce orgánů také řízení s hydraulickým posilovačem a převodem 12,5:1, což je o 22 procent méně než u modelu 135i. Z dílny M je samozřejmě také zadní M diferenciál s elektronicky řízeným mechanickým závěrem až 100 procent, který byl samozřejmě pečlivě přeladěn na vlastnosti lehčího kupé s jinými parametry podvozku. S podvozkem souvisí také stabilizační systém, který je vybaven speciálním režimem MDM (M Dynamic Mode). Jedná se o nastavení, které řidiči umožňuje dravou jízdu na hranici možností, avšak v bezpečí elektronické záchranné sítě. Stabilizační systém je samozřejmě možné také kompletně vypnout. Zřejmě nejvíce diskusí z jednotlivých celků nového BMW řady 1 M Coupé vzbudí patrně motor. Jedná se o jen mírně upravený přeplňovaný třílitrový šestiválec z roadsteru Z4 35is, což není nic jiného než posílený motor používaný například v předchozí generaci modelu 135i Coupé. Ano, předchozí generaci, protože tento motor v M Coupé disponuje stále dvojicí malých turbodmychadel, z nichž je každé poháněno výfukovými plyny z trojice válců. Turbodmychadla jsou v tomto případě vyrobena ze speciální oceli, takže jsou schopná pracovat s teplotami až do 1000 stupňů Celsia. Mezi mechanické změny patří především nové pístní kroužky, dodatečný chladič umístěný v levém spodním otvoru v předním nárazníku (v pravém je chladič oleje) a silnější ventilátor chladiče původem z M3. Z pohledu řidiče bude zřejmě nejvýznamnější změnou snížení hmotnosti dvouhmotového setrvačníku z 12,8 na 11,4 kg. Další změny se týkají především optimalizace chodu motoru a jeho naladění. Stejně jako v modelu 35is (tlačítko sport) či M3 (tlačítko Power), tak také 1 M Coupé umožňuje řidiči zvolit ostřejší charakteristiku motoru. Tato změna nastává po stisku tlačítka M na volantu. Mezi jeho proměny patří především strmější charakteristika plynového pedálu a pozměněná činnost obtokových ventilů turbodmychadel, které se každou z dvojice turbín snaží udržovat ve vyšších otáčkách pro rychlejší reakce pohonné jednotky. Právě rychlost reakcí byla při novém ladění na prvním místě. Za předními koly se objevily nové prolisy, které zajišťují potřebnou optickou odlišnost od standardních provedení řady 1 Coupé 22 BMW revue 1/2011 DOSTUPNĚJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE GRAND PRIX 2010 NÁRODNÍ CENA ZA ARCHITEKTURU vítěz kategorie novostavba Zpětná zrcátka mají původ v modelu M3, byla jen mírně upravena pro odlišné použití Štítek přístrojů je čalouněn alcantarou. Klasický M volant s barevným šitím. Motoru zůstal zachován také režim overboost zvyšující na 5 sekund točivý moment motoru o 50 N.m na celkových až 500 N.m. K tomuto navýšení dochází v okamžicích, kdy je plynový pedál stisknutý na více než 80 procent. Vzhledem ke značnému točivému momentu na zadních kolech je motor nastaven tak, že na 1. a 2. rychlostní stupeň je produkce jeho síly omezena. Od třetího rychlostního stupně nahoru činí nejvyšší točivý moment 450 N.m a až od čtvrtého převodu se v případě potřeby aktivuje overboost. Standardní a jedinou možnou výbavou BMW řady 1 M Coupé je šestistupňová manuální převodovka. Jedná se však o skříň z nové generace převodovek BMW, které se vyznačují mazáním se suchou skříní. Tím se spolu s karbonovými synchronizačními kroužky snižují ztráty v převodovce na minimum. Zajímavostí také je, že samotná převodovka váží pouze 43 kg, což je například o 25 kg méně než dvouspojková skříň modelu M3. Nový malý pirát se v lipské továrně BMW vyrábí pouze ve třech barvách. Můžete si vybrat, zda vás zaujme černá, bílá nebo oranžová odkazující na modely 2002tii. Uvnitř se tento vůz nese zcela v duchu klasického M přístupu. Specifická jsou proto sportovní sedadla, volant, zkrácená řadicí páka, podložka na levou nohu, prahové lišty s logem M nebo černý strop. Specialitou nového M kupátka jsou i dekorační lišty čalouněné alcantarou a doplněné oranžovým prošitím. Podvozek spojený s kompaktními rozměry a motorem lehčím, než je v M3, by měl zajistit, a také podle prvních ohlasů zajišťuje, potřebné potěšení z řízení. Až první skutečné testy ale ukáží, jak dobře zapadá sériový motor do útrob vozů z divize M a zda přezdívka pirát, která se během vývoje používala, vhodně popisuje charakter tohoto vozu. foto archiv Petr Hanke BYTY A DOMY V SOUKROMÉM PARKU Navštivte naše klientské cenrum přímo v objektu a přesvědčte se o jedinečnosti Central Parku Praha na vlastní oči. NOVÝ CENÍK VÝHODNÁ HYPOTÉKA IHNED K NASTĚHOVÁNÍ OSTRAHA, RECEPCE P I T TE ROVA 2 8 5 5 / 1 3 , 1 3 0 0 0 P R A H A 3 tel.: 603 177 107, e-mail: [email protected] www.centralparkpraha.com BMW revue 1/2011 23 sport skákací boty Sedmimílové boty Běhat rychle jako gazela a skákat daleko jako klokan. Dávný sen mnoha generací dětí i dospělých se konečně podařilo naplnit. Ve sportovních obchodech se objevily kouzelné „sedmimílové boty“, které tyto sny proměnily ve skutečnost. 24 BMW revue 1/2011 BMW revue 1/2011 25 sport skákací boty Rozdíl mezi Powerbocking a Kangoo Jumps je patrný na první pohled. Zatímco Kangoo Jumps (nahoře) jsou spíš fitnessovou záležitostí, powerbocking je především pro vyznavače adrenalinové zábavy. To ovšem nijak neznamená, že si tyhle „skákací chůdy“ nemohou pořídit i ti dříve narození. Přestože princip skákacích bot nosí lidé v hlavě určitě už tisíce let, dlouho se nedařilo vynálezcům překonat hlavní technologickou překážku: jak a hlavně z čeho vyrobit skákací mechanismus. Zkoušela se nejrůznější řešení – ocelové pružiny, pryžové polštáře, ke slovu přišla i hydropneumatika. Všechny vynálezy však v praxi narazily, a tak jsme skákací boty mohli vidět v akci jen v kreslených comicsech, nebo na filmovém plátně pomocí filmových triků. Powerbocking Teprve koncem minulého století se na věc podíval úplně z jiného úhlu mladý Němec Alexander Böck. Když si pak v roce 1999 v Německu nechal patentovat svoje skákací boty, lidé na ně zírali s otevřenými ústy. Jeho řešení bylo tak jednoduché a zároveň dokonale funkční, až se zdálo neuvěřitelné, že na něco takového nikdo dřív nepřišel. Jenže geniální princip pružného profilu bylo možné vyrobit a používat teprve s novými technologiemi, které jsou vlastně „odpadem“ leteckého a kosmického průmyslu. Novinku si nejdříve oblíbili nejrůznější pouliční showmani, artisté, varietní a cirkusoví performeři, kteří na nich předváděli neuvěřitelné kousky. 26 BMW revue 1/2011 Na odpružených chůdách bylo totiž možné vyskočit bez větších obtíží do dvoumetrové výšky, běhat čtyřicetikilometrovou rychlostí a při tom dělat třímetrové skoky. Prostě dokonalé sedmimílové boty. To přilákalo samozřejmě i další zájemce. Böck, který dlouho neúspěšně sháněl pro svůj vynález výrobce, si nechal boty patentovat v roce 2004 v USA a pak se sám pustil do jejich výroby pod názvem Powerskip. Zajímavé rovněž je, že příjmení vynálezce dalo rovněž jméno celé nové sportovní disciplíně, která se označuje jako „powerbocking“. Nové sportovní nářadí se setkalo záhy s velkým ohlasem, i když menším, než svého času vyvolal skateboard nebo snowboard. Překážkou byla cena. V Americe se skákací boty prodávaly za téměř tisíc dolarů, v Evropě skoro za tisíc eur, což bylo pro kapsu mladých lidí příliš. Jak už to ale v podobných případech bývá, na tuto skutečnost reagovala okamžitě řada asijských výrobců, kteří na trh dali záhy své více či méně vydařené kopie. Pod názvy Poweriser, Powerstrider, 7League Boots, Up-Wing nebo Speedjumper tak dnes v obchodech nacházíme prakticky stále původní Böckův vynález. Ale díky této konkurenci se podařilo ceny bot srazit minimálně na polovinu. Pro koho jsou? Dlužno říci, že novinka se na trhu prosazovala pomaleji také díky nedostatečnému marketinku. Od samého počátku nebylo totiž jasné, pro koho jsou skákací boty určeny. Pro artisty a exhibicionisty, nebo pro nejširší populaci? Jsou skákací boty jen módním výstřelkem, nebo jde o novou sportovní disciplínu? Teprve nyní, více než pět let po invazi skákacích bot na trh, v tom máme trochu jasno. Především: skákací boty patří do kategorie takzvaného fitness sportovního náčiní, které je určeno prakticky všem zájemcům, bez rozdílu věku. Snad jediným limitujícím faktorem je váhové rozmezí pružin, které jsou dostupné od 20 do 120 kg. Sedmimílové boty využívají lidé především k zlepšení své kondice. Mohou na nich stejně tak dobře trénovat jogging, jako nejrůznější akrobatické skoky. Ať už na nich budete provozovat cokoliv, záhy se přesvědčíte o tom, že je to namáhavá sportovní disciplína, při níž vás rozbolí svaly, o nichž jste dosud neměli ani tušení, že je v těle máte. Častou otázkou je, zda se může skákací boty naučit ovládat každý. Odpověď je celkem jednoduchá – každý, kdo může chodit. Jelikož se jedná o pohyb prakticky totožný s normální chůzí, většina lidí je schopna na skákacích botách stát samostatně prakticky okamžitě. Při chůzi je třeba si jen zvyknout na trochu delší nohy, podobně, jako je tomu při chůzi na chůdách. Zpravidla už po pár minutách chůze má každý novic touhu vyzkoušet si nějaký ten skok. Tady platí pravidlo, že se na nic nemá spěchat a je třeba postupně přejít ze skákání z jedné nohy na druhou do těžších skoků. V každém případě je třeba začátečníkům z bezpečnostních důvodů do- BMW revue 1/2011 27 sport skákací boty poručit, aby se vybavili přinejmenším cyklistickou přilbou, chrániči loktů, kolen a dlaní, podobně jako třeba na kolečkové brusle. S nějakým tím pádem je třeba na začátek počítat. Překvapivá stabilita Při pohledu na malá gumová „kopýtka“ skákacích bot má každý začátečník obavu z malé stability. Brzy však zjistí, že tenhle strach je zbytečný. Boty drží prakticky na každém suchém povrchu. Můžete s nimi docela dobře skákat a běhat po betonu, parketách, stejně jako na městské dlažbě, ale taky na nezpevněných lesních cestách. Pouze sněhu a ledu je třeba se vyhnout. Powerbocking je také nová sportovní disciplína, v níž se začínají pořádat různé soutěže. Nejčastěji jde o běh na 100 a 400 metrů, závody ve skoku do výšky (rekordní výška se již blíží ke 3 metrům) a také nejrůznější vytrvalostní maratony. O nejrůznějších sportovních aktivitách, stejně jako o tom, jak si vybrat nejvhodnější skákací boty, se nejvíce dozvíte z internetových stránek. Ty nejlepší v češtině najdete na adrese: www.powerbock.eu, zatímco na nákup bot i příslušenství se vydáte na adresu www.bockzone.com, kde mají bezkonkurenčně největší výběr s cenami bot v intervalu od osmi tisíc až do 28 tisíc. Klokaní inspirace Jinou eventualitu skákacích bot představují takzvané klokaní boty – Kangoo Jumps. Na první pohled připomínají boty od kolečkových bruslí nebo lyžařských přezkáčů, na jejichž spodku jsou připevněny tzv. mušle, jakési ohýbací pružiny, díky nimž můžete na botách místo chůze skákat. Původně vznikly jako ortopedická pomůcka pro pacienty, kterým z nejrůznějších důvodů činí potíže došlápnout plnou vahou na zem. A protože princip odpružených podrážek snižuje náraz došlapu až o 80 %, staly se velice žádanými i mezi zdravou populací, protože s těmito botami si užili velkou zábavu. Chytili se toho podnikaví výrobci ve Švýcarsku a klokaní boty jsou v posledních le- tech velkým hitem. Originální Kangoo Jumps pořídíte asi za čtyři tisíce korun, existuje však řada kopií, které přijdou taky jen asi na polovinu. Pohyb s klokaními botami je velice jednoduchý a zvládne jej úplně každý. Ovšem po pár minutách opojení z rychlého běhu přijde na netrénované tělo krize v podobě únavy, a když po čtvrthodince boty zujete, máte pocit, jako byste dřeli celý den. „Klokani“, jak se botám v Česku přezdívá, jsou skvělou aerobikovou záležitostí, při níž lze za velmi krátkou dobu spálit stovky kalorií a ještě při tom užít spoustu zábavy. Jejich popularity využívají dokonce v některých domácích i zahraničních fitness centrech, kde pro jejich majitele (spíš majitelky) pořádají nejrůznější lekce takzvaného „Kangoorobiku“. Nejvíce informací o této novince se česky dozvíte na internetových stránkách www.klokaniboty.cz. foto archiv 28 BMW revue 1/2011 -mjr- Architektura zastínění Sluneční plachty SunSquare Z a s t o u p e n í: St a r l u x s . r. o . , Ještědská 121, Praha 4. T: 2 7 4 7 7 2 6 3 3 , E : [email protected], www.sunsquare.cz shopping guide BMW X3 (F25) Zacílení všestrannosti O tom, jaká je nová generace BMW X3 (F25) ve srovnání se svým předchůdcem pokrok, jsme psali v minulém vydání BMW revue. Nyní přichází čas na podrobnější prozkoumání nabídky tohoto velmi univerzálního modelu mnichovské značky. Jak tedy lze tento všestranný automobil zacílit? I když se nová generace typu X3 poprvé vyrábí spolu s většími bratříčky X5 s X6 v Americe, možnosti její individualizace jsou na podobné úrovni jako u evropských modelů. Platí tedy, že konkrétní automobil lze velmi přesně naladit na konkrétní požadavky. I když v modelu X3 stále zůstává mnoho univerzálnosti, díky níž dokáže splnit opravdu velmi široké spektrum nároků, i tak jej lze překvapivě pružně ohýbat buď na stranu sportovnosti, nebo naopak komfortu a luxusu. Nová generace modelu X3 přerostla svého předchůdce takřka do všech směrů. Působí svalnatěji, ale současně si udržela jeho určitou hranatost, která se pro ni stala příznačnou a současně ji odlišuje od větších modelů BMW řady X. Mnohem lépe je na tom také interiér, kde zaujmou především kvalitní materiály a také místo na zad- 30 BMW revue 1/2011 ních sedadlech. Větší je též zavazadlový prostor. Pro model X3 je charakteristické, že je největším modelem BMW, který je postaven na „malém“ podvozku, tedy podvozku, který sdílí společné prvky s modely řady 1, 3, X1 a Z4. Přední náprava je tedy tvořena vzpěrami McPherson, vzadu je tradiční vyspělé víceprvkové zavěšení. Samozřejmostí je u všech modelů pohon všech kol xDrive, novinkou je také osmistupňová samočinná převodovka, která je standardem u šestiválců a na přání je k dispozici také pro vznětový čtyřválec. Když nová generace BMW X3 vstoupila v říjnu loňského roku na český trh, byla k dispozici ve dvou provedeních: nejvýkonnějším xDrive35i a současně v základním xDrive20d. Je zřejmé, že zatímco ten první osloví zákazníky především v USA nebo fajnšmekry, vznětový motor se stane bestselle- rem v Evropě. Ještě v prosinci loňského roku se rozběhl prodej o stupínek níže postavené šestiválcové atmosférické varianty xDrive28i. Naopak pro přelom prvního a druhého čtvrtletí letošního roku se počítá ještě s provedením xDrive30d. O dalších motorech BMW zatím mlčí, nicméně lze očekávat, že by se mohl objevit nejen stupňovitě přeplňovaný turbodiesel xDrive35d známý již z předchozí generace tohoto modelu, ale také nový čtyřválcový základ nabídky zážehových jednotek, třeba ten z nedávno představeného BMW X1 xDrive28i. Vraťme se ale do současnosti a zaostřeme pozornost na aktuální nabídku modelu X3. I tak je totiž z čeho vybírat. foto archiv Petr Hanke Volba 1 – Motor a převodovka ně zvyšuje komfort jízdy, avšak důležitý je také fakt, že nijak nezvyšuje spotřebu paliva, v městském provozu lze dokonce zaznamenat její snížení (to díky schopnosti držet motor po delší čas v optimálních otáčkách). xDrive20d V současnosti je u nás jasným prodejním lídrem vznětový čtyřválec 20d. Jeho silnou stránkou je především zajímavá cena a samozřejmě také nízká spotřeba paliva. Přitom ale tato pohonná jednotka s hodnotou 8,5 s nijak nezaostává ani v otázkách zrychlení z klidu na 100 km/h. Automobil s tímto motorem působí také díky nejnižší hmotnosti příjemně obratným dojmem. Jako jediný je právě dvoulitrový vznětový čtyřválec nabízen se šestistupňovou manuální převodovkou. Osmistupňový automat, který je standardem u všech výše postavených modelů, je v tomto případě za příplatek (cca 58 tisíc Kč). Tato moderní převodovka samozřejmě znatel- xDrive35i Opravdu nečekané jízdní zážitky je připraveno nabídnout nejvýkonnější provedení s přeplňovaným zážehovým šestiválcem. Dynamika tohoto provedení je skutečně výjimečná. Silný šestiválec spolu s rychle řadicí osmistupňovou převodovkou tvoří povedený pár, jemuž ve standardní výbavě chybí snad jen řadicí páčky na volantu. Ty lze proto jen doporučit. Samy o sobě sice stojí jen asi 4300 Kč, nicméně je potřeba počítat s tím, že se dodávají pouze v kombinaci s tempomatem doplněným o brzdnou funkci, který přijde na 12 100 Kč. Vzhledem k nadstandardní poskytované dynamice (a s tím související i radostí z jízdy) dokáže tento motor překvapit i spotřebou paliva. V praxi s ním lze bez přílišného omezování jezdit do 12 l/100 km. V souvislosti s tímto motorem se přímo nabízí srovnání s větším BMW X5 xDrive35i, které je jen o 135 tisíc Kč dražší. Oproti X3 však nenabízí tolik obratnosti a možnost takového zaměření na potěšení z jízdy. xDrive30d Největší novinka v nabídce, která je jistě velmi očekávaná. Spojuje totiž velmi nízkou spotřebu paliva (jen o 0,4 l/100 km více než čtyřválec) a potřebný zátah. Jedná se o dále zdokonalené provedení třílitrového šestiválcového turbodieselu s celohliníkovou konstrukcí, který se zejména ve spojení se samočinnou převodovkou jeví jako opravdu velmi povedený kompromis z mnoha úhlů pohledu. Když tedy tlak na minimalizaci ceny, je právě tento motor z mnoha pohledů optimální volbou. xDrive28i Atmosférický zážehový šestiválec sice potěší ochotou k vytáčení, stejně tak jako zvukem či lineárním nárůstem svého výkonu. V kombinaci s vyšší stavbou a hmotností vozu segmentu SUV, samočinnou převodovkou a pohonem všech kol však mnoho ze své jemnosti a současně brysknosti ztrácí. Ve srovnání s o trochu dražším šestiválcovým turbodieselem ztrácí jak pružností, tak spotřebou paliva. Jeho tichost při stání na volnoběh a kultivovanost projevu dokáží situaci obrátit jen velmi obtížně. Technické údaje všech verzí Model Objem (cm3)/ Výkon počet válců (kW (k)/min-1) Točivý moment (N.m/min-1) Pohotovostní hmotnost (kg) Zrychlení 0-100 km/h (s) Nejvyšší rychlost (km/h) Kombinovaná spotřeba (l/100 km) Cena (Kč) BMW X3 xDrive28i 2996/6 190 (258)/6600 310/2750 1820 6,9 230 9,0 1 185 000 BMW X3 xDrive35i 2979/6 225 (306)/5800 400/1300 1880 5,7 245 8,8 1 298 750 BMW X3 xDrive20d 1995/4 135 (184)/4000 380/1750 1790 8,5 210 5,6 1 022 500 BMW X3 xDrive30d 2993/6 190 (258)/4000 560/2000-2750 1875 6,2 230 6,0 1 240 000 BMW revue 1/2011 31 shopping guide BMW X3 (F25) Volba 2 – Podvozek V pořadí druhá X3 je postavena na novém podvozku s delším rozvorem náprav i rozchodem kol. Celkově je nový model znatelně komfortnější než předchůdce, ale současně působí stabilnějším dojmem. Již klasický podvozek je povedeným kompromisem pro běžné používání. Pro všechny typy podvozku, o nichž bude řeč později, doporučujeme pro české silnice postavit novou X3 na kola s průměrem 18 palců. Standardní 17palcové ráfky jsou přeci jen příliš vysoké, zatímco větší kola (v oficiální nabídce jsou kola až do průměru 20 palců) již mají sklon k omezení komfortu. Jedině v kombinaci s M sportovním paketem, a tedy sportovnějším zaměřením vozu, lze uvažovat také o 19palcových kolech, je však potřeba počítat s určitým omezením v otázkách komfortu. V případě, že finance nejsou nepřekročitelným limitem, lze jen doporučit doplnit podvozek aktivními tlumiči. Stojí ani ne 28 tisíc Kč a dokáží být na jednu stranu měkčí, ale když chcete, tak také tvrdší než standardní nastavení. Tuhost jejich charakteristiky se mění kolébkovým přepínačem vedle řadicí páky a na rozdíl od modelů řady 5, 7 nebo Z4 dochází jeho volbou pouze k přenastavení jejich tuhosti a ne k ovlivnění i ostatních systémů vozu. Kdo hodlá svoji budoucí X3 zaměřit více na sportovní projev, má hned několik možností. Jednou z nich je objednat pouze sportovní podvozek (cca 8500 Kč) s odlišnou charakteristikou a snížením světlé výšky, nebo rovnou 32 BMW revue 1/2011 celý M sportovní paket. Součástí sportovního podvozku nebo M sportovního paketu je také speciální funkce stabilizačního systému Performance Control. Ta je v extrémních jízdních situacích schopna přibrzděním vnitřního zadního kola v nájezdu do zatáčky (toto přibrzdění kompenzuje přidáním plynu) omezit případnou nedotáčivost a vytvořit dojem větší ochoty k zatáčení. Performance Control lze za 3700 Kč objednat i samostatně, nicméně když jej mít v autě nebudete, ani to v 95 procentech času stráveného za volantem nepoznáte. Zajímavou možností týkající se podvozku je také tak zvané „variabilní sportovní řízení“ (xDrive20d 5000 Kč, ostatní 7500 Kč). Nejde o známé aktivní řízení, ale jedná se o řízení s mechanicky proměnným převodem, který se se zvětšujícím se rejdem zmenšuje. Tím se o 25 procent zmenšuje počet otáček volantu mezi rejdy, což samozřejmě usnadňuje i parkování. Volba 3 – Výbava Rozměry Volba výbavy je vždy velmi individuální záležitostí odrážející nejen vkus a nároky zákazníka, ale také ochotu do automobilu vložit další peníze. Vyjmenovávat zde tedy řekněme standardní položky nabízené k většině ostatních vozů BMW by proto asi bylo zbytečné. Soustřeďme se nyní pouze na nejzajímavější položky, které jsou ve výbavě nové. Praktičnost Interiér nové X3 je o dost větší, než tomu bylo dříve, současně je ale také praktičtěji navržen. Ve výbavě by se proto nemělo zapomenout především na objednání „průchozího nakládacího systému“ pro zadní sedadla, s nímž se za 5000 Kč dostanou zadní sedadla dělená v praktičtějším poměru 40:20:40 s možností polohování opěradel. Jistě vhod přijde také odkládací paket (9000 Kč), jehož součástí jsou držáky nápojů vpředu i vzadu, elektrické zástrčky, síťka v prostoru nohou spolujezdce, polohovatelná úchytná oka v zavazadlovém prostoru, praktický rozdělovací program pod jeho podlahou i rozdělující pásy. Novinkou výbavy je také elekrický pohon pátých výklopných dveří (12 tisíc Kč). Asistenční a komfortní systémy V daném segmentu je absolutní novinkou Head-Up displej (27 700 Kč), praktický je také komfortní přístupový systém bez nutnosti pro obsluhu vozu vytahování klíčku například z kapsy kalhot. Jistě vhod přijde také asistent dálkových světel, ale také couvací kamera, která může být doplněna funkcí TopView – na centrálním displeji simuluje pohled na manévrující automobil z ptačí perspektivy včetně reálného okolí vozu. V X3 je také nejnovější generace navigačních a komunikačních systémů, včetně maximalizované konektivity s chytrými telefony mnoha výrobců. V případě, že nevyžadujete navigační systém, nabízí BMW zajímavou možnost v podobě rádia Professional (12 600 Kč), které lze doplnit mož- Délka 4648 mm Šířka 1881 mm Výška 1661 mm Rozvor 2810 mm Světlá výška 212 mm Palivová nádrž 67 l Zavazadlový prostor 550-1600 l Pakety výbavy ností pro připojení mobilního telefonu. Jeho součástí je i 5,5palců velký barevný displej a ovládací systém iDrive. Originální příslušenství Při specifikaci nové X3 nezapomeňte také na prostudování nabídky originálního příslušenství pro tento model. Zjistíte totiž, že se zde nachází mnoho velmi zajímavých doplňků. Za pozornost stojí například paket chromovaných doplňků, který atraktivitu vnitřního prostoru posune ještě výše. K dispozici je totiž ucelená paleta chromovaných lišt lemujících různé hrany přístrojové desky a dveří. Tyto lišty například zasahují až do dřevěných dekoračních lišt, kde kombinace dřevo/chrom vypadá velmi působivě. Vtipné jsou také držáky pro tablet Apple iPad před zadní sedadla (drží na podpěrách předních hlavových opěrek). Vozy bez navigace či rádia Professional mohou být vybaveny adaptérem pro uchycení telefonu iPhone přesně do místa velkého centrálního displeje. K dispozici je také speciální aplikace s originálním designem, která tento telefon integruje do systému vozu a umožní z něj nejen přehrávání muziky, ale také telefonování s hands-free a navigování (když tedy má příšlušný software). Na stejné místo lze umístit také přenosnou navigaci. M sportovní paket Stejně jako pro všechny modely BMW, tak také pro X3 je připraven M sportovní paket. Jeho součástí je nejen sportovně naladěný podvozek s 18- nebo 19palcovými koly, ale také sada aerodynamických doplňků. Ty jsou na první pohled velmi efektní a jsou tvořené specificky tvarovanými nárazníky, lemy blatníků a prahy. Výhradně v kombinaci s M sportovním paketem se dodává speciální černá barva Carbon Black. Zvenku jsou samozřejmostí také leskle černé lišty kolem bočních oken, které lze jinak objednat i samostatně. Uvnitř jsou sportovní sedadla čalouněná kombinací látka/kůže, černý strop, sportovní M volant, prahové lišty s logem M a mnoho dalších doplňků. Paket X Line a X Line Pro Když chcete modelu X3 dodat jen trochu více emocí, podívejte se na paket X Line, který přijde na 14 600 Kč. Jeho součástí jsou doplňky na náraznících a prazích vyrobené v barvě leštěného hliníku, která je použita také na lištách kolem bočních oken. Nástupní prahy jsou kryté lištami z nerezové oceli. V programu originálního příslušenství je připraven také paket X Line Pro s rozšířeným matně stříbrným provedením spodních částí nárazníků a prahů. BMW revue 1/2011 33 www.asusnx90.cz novinky BMW řady 1 Coupé a Cabrio Jarní osvěžení S příchodem jara uvádí BMW celou řadu větších i menších novinek. Patří mezi ně také modernizované modely BMW řady 1 Coupé a Cabrio s pečlivě upraveným designem a aerodynamickými vylepšeními. Kupé a kabriolety BMW řady 1 jsou sice na trhu již nějaký ten pátek, ale v Mnichově usoudili, že na jejich zdařilém designu není nutné provádět žádné radikální změny, a tak rozpoznávání modelů 2011 od variant s dřívějším datem narození bude úkolem jen pro opravdové znalce s bystrým zrakem. Nejnápadnějším vnějším znakem jsou totiž jen mírně inovované světlomety vpředu i vzadu a upravený 36 BMW revue 1/2011 přední nárazník se svisle orientovanými přídavnými vzduchovými kanály po stranách. Ty zabraňují vzniku vzdušných turbulencí v oblasti podběhů kol a zmenšují tím aerodynamický odpor. Toto aerodynamické vylepšení je součástí paketu EfficientDynamics, který důsledně přispívá ke snižování spotřeby paliva a emisí kombinací mnoha různých inovativních prvků, jako jsou například re- kuperace kinetické energie během zpomalování, funkce Auto Start Stop, ukazatel vhodného řazení a inteligentní řízení činnosti vedlejších agregátů podle aktuální potřeby. Optické změny završuje horizontální tenká černá lišta v mřížce centrálního vstupu vzduchu v předním nárazníku, po jehož stranách mohou být zapuštěné mlhové světlomety. Přepracovaný design předních a zadních světlometů podtrhuje nezaměnitelný vzhled a sportovní charakter nejmenších „bavoráků“. Oči dvojitých hlavních světlometů nyní „přimhuřuje“ elegantní vrchní clona, zatímco při pohledu zezadu na sebe strhují pozornost kombinované zadní svítilny ve tvaru písmene L s novou grafikou založenou na převážně zářivě červených plochách. Modely s xenonovými světlomety mají integrované světlomety LED pro denní svícení a efektní diody LED nalézají uplatnění také v zadních svítilnách. Nabídka barev byla rozšířena o dva nové metalické laky - v červeném odstínu Vermilion a hnědém Marrakesh. Novinkou jsou rovněž 17palcová kola z lehké slitiny ve dvou nových designech a 18palcová kola s pneumatikami nestejných rozměrů pro přední a zadní nápravu. Šestnáctipalcová kola z lehké slitiny s paprsky ve tvaru písmene V jsou sériovou výbavou již u základního modelu BMW 118i Cabrio. Designéři zaměřili svou pozornost také na interiér. Přepracovaná nabídka čalounění sedadel a ozdob- ných obkladů zahrnuje například nové látkové potahy „Network“ v hnědém odstínu Magma a kožené čalounění „Boston“ v odstínech šedá Oyster a béžová Savanna. Další novou možnost, jak si „jedničku“ od BMW upravit podle vlastního vkusu, představuje sportovní kožený volant nebo kožený volant M, oba s páčkami pro manuální řazení. Vysokou kvalitu interiéru dále pozvedla celá řada drobných detailů, jako jsou například elegantní chromované ozdoby na otočných spínačích světlometů a klimatizace. V upravené nabídce ozdobných lišt zákazníci nově naleznou barevný odstín bílá Alpine. Ve všech výbavách je tlačítko stabilizačního systému DSC na přístrojové desce lépe označeno novým mezinárodně srozumitelným symbolem místo dosavadní zkratky DTC (Dynamic Traction Control). S kompaktní „jedničkovou“ řadou se mnichovská automobilka BMW trefila do černého. Poprvé se objevila na trhu v roce 2004 a od té doby bylo v závodech Regensburg a Lipsko vyrobeno více než milion těchto vozů. Lakmusovým papírkem byla zpočátku jediná karosářská varianta, pětidveřový hatchback, ale v letech 2007 až 2008 se v rámci faceliftu rozrostla nejmenší řada BMW o další tři verze – třídveřový hatchback, dvoudveřové kupé a dvoudveřový kabriolet s plátěnou skládací střechou. Postavení řady 1 je v rámci kompaktního segmentu, jemuž vládne přední pohon s motory uloženými vpředu napříč, naprosto unikátní. Žádný jiný konkurent totiž nenabízí klasickou koncepci s podélně uloženými motory a pohonem zadních kol, která je v podání BMW zárukou pověstné radosti z jízdy. Verze Coupé a Cabrio mají přitom zvláštní postavení, neboť míří na trochu jinou cílovou skupinu než hatchbacky, což se projevuje i v nabídce motorů, v níž nenajdete například nejméně výkonné jednotky hatchbacků. Řada 1 Coupé byla uvedena trh na podzim 2007 a kabriolet následoval s půlročním odstupem na jaře 2008. Zejména sportovně střižené „jedničkové“ kupé se ještě důsledněji zaměřilo na maximální potěšení z jízdy, čímž navázalo na odkaz slavné řady BMW 02. V následujících letech se postupně rozrůstala paleta nabízených motorů a docházelo k dílčím modernizacím a úpravám. V modelovém roce 2009 se dostaly pod kapotu „jedničkového“ kabrioletu dva nové čtyřválcové turbodiesely s označením 118d a 123d, které ihned zaujaly svou neobvyklou kombinací působivé výkonové charakteristiky a mimořádně nízké spotřeby paliva. V interiéru usnadnila ovládání zábavních, komunikačních, navigačních a komfortních funkcí nová generace systému BMW iDrive a dosud nevídanou novinku v tomto tržním segmentu představovala možnost neomezeného využívání internetu přímo na displeji přístrojové desky. V modelovém roce 2010 dostalo dvojici nových motorů pro změnu Coupé, které se stalo pro zákazníky dostupnější díky modelům 120i Coupé a 118d Coupé. V současnosti mají zájemci o modely řady 1 Coupé a Cabriolet na výběr následující motory: 118i (105 kW/143 k; pouze Cabrio), 120i (125 kW/170 k), 125i (160 kW/218 k), 135i (225 kW/306 k), 118d (105 kW/143 k), 120d (130 kW/177 k) a 123d (150 kW/204 k). Další novinkou letošního jara je extrémně dynamické 1 M Coupé, ale to už je samostatná kapitola, která si zaslouží vlastní článek. foto archiv Pavel Olivík BMW revue 1/2011 37 móda Karl Lagerfeld Karl Lagerfeld Mužem se širokým záběrem aktivit a zájmů je německý módní návrhář Karl Lagerfeld. Léta je kreativním ředitelem a hlavním návrhářem pařížského módního domu Chanel. Kromě toho zastává prakticky stejné funkce i u italské konkurence Fendi. A aby to nebylo málo, založil si taky vlastní značku Karl Lagerfeld. K tomu všemu stačí ještě malovat, fotografovat a sbírat umělecké předměty. 38 BMW revue 1/2011 BMW revue 1/2011 39 móda Karl Lagerfeld S fotografií začal až po své padesátce. A dnes tvrdí, že k tomu byl vlastně donucen. Neustále se totiž dohadoval s profesionálními fotografy, kteří pracovali na reklamních kampaních k jeho kolekcím. Nelíbil se mu jejich přístup, vadilo mu všechno od kompozice záběrů až po barevnost výsledných snímků. Proslul také tím, že fotografům odmítal platit jejich přemrštěné honoráře. Neustále jim vyhrožoval, že si příště bude fotit kolekce raději sám. Když se ale skutečně někdy v polovině 80. let začal pohybovat na veřejnosti s fotografickým aparátem v ruce, všichni to měli jen za jeden z jeho dalších módních výstřelků, podobně jako nosí neustále kožené bezprsté rukavice, jimiž kamufluje svůj velký hendikep – krátké prsty. Nikdo zpočátku nebral fotografické pokusy stárnoucího excentrika příliš vážně. Mnozí dokonce tvrdili, že možná v tom foťáku ani žádný film nemá a fotografování jen tak předstírá, aby vypadal buď zajímavě, nebo aby ještě více naštval profesionální fotografy. Protože ale už tehdy používal profesionální techniku, buď maloformátový reportážní přístroj Leica, nebo středoformátovou Fujicu, a nikdy nepoužíval blesk, bylo třeba brát nový návrhářův koníček spíš vážně. 40 BMW revue 1/2011 Císařovy nové šaty Když na počátku 90. let zveřejnil exkluzivní fotografický magazín Visionaire monotematické zvláštní číslo fotografií Karla Lagerfelda s názvem Císařovy nové šaty, i těm největším kritikům poklesla čelist. Akty „padesáti nejkrásnějších lidí světa“, jak zněl podtitul publikace, zachycovaly hvězdy šoubyznysu, jako jsou Amber Valletta, Linda Evangelista, Karen Elson ,Rupert Everett, Julie Delpy, Demi Moore, ale také průmyslového návrháře Marca Newsona nebo tanečníka New York City Ballet Nikolaje Hubbeho v tak přirozených pózách a situacích, že působily spíš jako nějaká sociální reportáž, jen s tím rozdílem, že její aktéři nejsou oblečeni. Pětitisícový náklad časopisu byl okamžitě rozebrán a dodnes patří výtisky z původní limitované edice ke sběratelským fetišům. V roce 1997 vyšly Císařovy nové šaty dokonce jako knižní publikace. Najednou byl o Lagerfelda obrovský zájem i jako o fotografa. Redakce módních časopisů byly ochotny platit horentní sumy, aby měly na svých stránkách jeho pictorialy, aby mohly tisknout titulní strany s jeho fotografiemi. Pro magazín V fotil zpěvačku Mariah Carey, jeho módní fotoeditorialy otiskovaly časopisy Harper’s Bazaar, Vogue, Numéro. V té době už zcela samozřejmě fotografoval všechny své kolekce jak do katalogů, tak i pro reklamní účely. Tvrdí se, že už v polovině devadesátých let vydělával na svých fotografiích ročně přes tři miliony dolarů. Paralelně s módní fotografií se také věnoval portrétům. Herci Jack Nicholson a Monica Bellucci, režisér David Lynch, modelky Claudia Schiffer, Eva Herzigova nebo Linda Evangelista, ti všichni stáli Lagerfeldovi modelem, stejně jako řada jeho kolegů z módní branže. To ale ještě není všechno, posledních deset let se Lagerfeld, inspirován výstavou českého emigranta Josefa Koudelky Chaos, vydává s panoramatickou kamerou v ruce zachycovat krajinu a moderní architekturu. Antika v Paříži To nejlepší z návrhářovy fotografické tvorby posledních dvaceti let představil loni na podzim Evropský dům fotografie v Paříži na retrospektivní výstavě s názvem Parcours de travail. Na třech stovkách velkoformátových snímků byly k vidění módní fotografie, reportáže i krajiny. Největší zájem byl mezi návštěvníky zejména o jeho stylizované obrazy ve stylu slavných malířů. Lagerfeld tak složil hold například expresionistickému malíři Alexeji Javlenskému, německému učiteli Bauhausu Oskaru Schlemmerovi nebo americké ikoně moderního malířství Royi Lichtensteinovi. Vrcholným uznáním fotografického umění Karla Lagerfelda bylo jeho angažmá italskou pneumatikářskou firmou Pirelli, aby nafotografoval její známý kalendář pro rok 2011. Kalendář má dlouhou tradici, BMW revue 1/2011 41 móda Karl Lagerfeld vydává se už od roku 1964 (s přestávkou v letech 1975-1983) a udržuje si poměrně vysokou prestiž. Jeho vydání patří každoročně mezi výjimečné světové fotografické události. Na tvorbě kalendáře se v minulosti podíleli například Richard Avedon, Annie Leibovitz, Peter Lindbergh, Bruce Weber či Patrick Demarchellier. V posledních letech však kalendář odrážel jistou tvůrčí krizi, která je pro současnou fotografii příznačná. Sázka na excentrické mládí se vydavatelům několikrát vymstila, a tak tentokrát sáhli raději po excentrickém stáří. Sedmasedmdesátiletý Lagerfeld, který si tvrdošíjně ubírá ze svého věku pět let (všude uvádí, že se narodil v roce 1938, přestože v matrice jeho rodného Hamburku je uvedeno datum 10. 9. 1933), pojal kalendář jako mytologickou feérii, kdy zavedl modelky na tři dny do starého Řecka a Říma, jehož dokonalou iluzi vytvořil ve svém fotoateliéru v Paříži. K focení přizval kromě 15 modelek a americké herečky Julianne Moore také pět mužských modelů. Kalendář má 36 listů, takže Lagerfeld zrušil tradiční označení jednotlivých stránek podle měsíců, pouze stránky očísloval. Roli nejvýznamnější bohyně z řecké mytologie dostala americká herečka Julianne Moore, ta ztvárnila nejvyšší řeckou bohyni a manželku vládce všech bohů Heru. foto archiv 42 BMW revue 1/2011 -mjr- jízda B M W 3 3 0 d x D r i v e To u r i n g Radost i v zimě Řada 3 vybavená šestiválcovým turbodieselem, samočinnou převodovkou, pohonem všech kol, s karoserií kombi a ještě navíc M paketem – to vše za výhodnějších podmínek než kdy předtím. Z marketingového pohledu dokonale všestranný automobil. Jaké je to ale BMW? I když se nabídka značky BMW rok od roku rozrůstá o nějaký nový model, řada 3 stále zůstává jejím hlavním produktem, tedy alespoň z pohledu celkově prodaných kusů. V záplavě modelů z řady X může dnes klasicky střižená „trojka” působit poněkud nudně, ale ve skutečnosti tomu tak není. A to i díky mimořádně široké nabídce různých provedení. Právě v tom je jedinečnost tohoto modelu nejen v rámci BMW, ale také celého automobilového světa. Přesuňme se ale ke zkoušenému BMW 330d xDrive Touring, s nímž jsme se vydali na zimní cestu k zamrzlému vysílači Ještěd. Automobil využil aktuální akce, kdy se ke všem modelům řady 3 nabízí sportovní M paket za velmi výhodných podmínek. Použití M paketu v kombinaci s pohonem všech kol a navíc ještě samočinnou převodovkou není zrovna ideální, protože v tomto případě má vůz standardní a ne sportovní podvozek. Řidič si neužije ani zkrácené řazení, které je jinak další ze součástí sportovního balíčku M. Z M paketu tak zbývají vlastně jen dravěji vyhlížející nárazníky, prahy, kola a uvnitř samozřejmě také sedadla, volant, černý strop a další tradiční doplňky. Z toho vyplývá, že jízdně se tato „m-paketová” trojka nijak neliší od standardních verzí řady 3 s pohonem 4x4. To ale není důvod k obavám, protože i základní řada 3 nabízí spoustu potěšení. Jakmile se motor zahřeje, tak kromě zastavení na semaforech nebo velmi pomalého popojíždění sluchem téměř nepostřehnete, že daný šestiválec spaluje naftu. Třílitrový šestiválec s největším výkonem 245 koní a točivým momentem 520 N.m dokáže dodat nadstandardní dynamiku, zejména uspokojí jeho zátah ve středních otáčkách. Kladně je třeba ohodnotit také sladění motoru se šestistupňovou samočinnou 44 BMW revue 1/2011 BMW revue 1/2011 45 jízda B M W 3 3 0 d x D r i v e To u r i n g převodovkou, která nabízí pocit překvapivě pevného spojení motoru s koly. Ani nemusíte mít zařazený sportovní režim, aby Steptronic při zpomalování před zatáčkou samočinně podřazoval. Při akceleraci ze zatáček tak není potřeba na převodovku čekat. Když se pohybujete na mokru, přínos pohonu všech kol pocítíte při dravějších výjezdech z ostrých zatáček. V ten okamžik by zřejmě bylo potřeba se zadním pohonem citlivěji pohybovat plynovým pedálem, protože adheze by nebyla schopná přenést všechny newton-metry na vozovku. Ještě více je činnost pohonu xDrive patrná na silnicích pokrytých sněhem. To bylo jasně znát například ve výjezdu k 1012 metrů vysoko umístěné dominantě Liberce. Pohon všech kol opět ukázal své kvality. Nadstandardní trakci zajistil nejen v přímém směru, ale především v zatáčkách. Na sněhu a při vypnutém stabilizačním systému (se zapnutým DSC auto jednoduše řečeno jede tam, kam natočíte volant, a odsunuje vás trochu do role pasažéra) je přitom velmi zřetelně cítit, jak se xDrive Co jste možná nevěděli... BMW 330d Sedan Cena Hmotnost Spotřeba 1 057 500 Kč 1610 kg 5,7 l/100 km + Touring + 45 000 Kč + 65 kg + 0,2 l/100 km + xDrive + 70 000 Kč + 100 kg + 0,7 l/100 km + Steptronic + 55 200 Kč + 15 kg + 0,3 l/100 km 1 227 700 Kč 1790 kg 6,9 l/100 km Celkem 46 BMW revue 1/2011 při dynamické jízdě v zatáčkách snaží přesunem síly mezi přední a zadní částí vozu maximálně zvýšit účinnost přenosu výkonu motoru na povrchu cesty. Také je jasně znát, že cílem naladění této aktivní „čtyřkolky” je neutralita – tedy v případě, že uprostřed zatáčky pouze přidáte plyn. Dobrou zprávou je, že xDrive dokáže nabídnout i více potěšení. Sice s ním není na sněhu tak snadné pořízení, jako například s vůbec první čtyřkolkou 325iX z poloviny osmdesátých let, nicméně když se to naučíte, i xDrive v trojce dokáže komunikovat. Před zatáčkou je mu ale potřeba trochu pomoci přehoupnutím hmotnosti a vytvořením větších příčných sil, které vychýlí záď do strany. V ten okamžik je nutné manuálně zařadit dvojku, relativně hodně přidat plyn a nechat všechna čtyři kola protáčet. Když nepolevíte nebo nezačnete brzdit, xDrive zůstane na vaší straně a dovolí nádherně dlouhé a řízené smyky, v nichž přední kola pomáhají s vytahováním vozu ze zatáčky. Dokonce je možné i v průběhu klouzání, když je potřeba, zařadit vyšší rychlostní stupeň. Tento styl jízdy je ale s pohonem všech kol náročnější a především BMW 330dA xDrive Touring Motor R6, turbodiesel, 2993 cm3 Výkon 180 kW (245 k)/4000 min-1 Točivý moment 520 N.m/1750-3000 min-1 Zrychlení 0-100 km/h Nejvyšší rychlost Kombinovaná spotřeba 6,1 s 245 km/h 6,9 l/100 km probíhá ve větších rychlostech než u případného vozu s pohonem pouze zadních kol – s tím je potřeba počítat. Při jízdě na zasněžených silnicích se ukázala zajímavá vlastnost, a sice že díky trakci pohonu xDrive automobil vlastně ani nepotřebuje stabilizační systém. Když se totiž toto BMW nesnažíte uměle vyprovokovat k akci, jede i s deaktivovaným DSC jako po kolejích. Nicméně méně zkušeným řidičům lze pro radost z jízdy na sněhu doporučit aktivovat režim DTC, který sice dovolí mírné sklouznutí, ale přitom neustále bdí nad pohyby vozu. Spojení pohonu všech kol, naftového šestiválce a samočinné převodovky na kluzkém povrchu tedy dokáže řidiče uspokojit. Jinými slovy lze říci, že čím jsou na silnici horší podmínky, tím je radost z řízení větší. Když potom s tímto kombi jedete na suchu, je znát, že ve srovnání s modely s pohonem zadních kol automobil cosi ztrácí ze své pověstné obratnosti a agility. Zkrátka přibližně 80 kg pohonu všech kol, které se objevily převážně nad přední osou, je znát. To ale není překvapení. Takto poskládaný vůz samozřejmě v konfrontaci s tradičně vnímaným BMW v otázkách čisté radosti z jízdy zaostává, nicméně v rámci podobně postavené konkurence nabízí více jízdní podmanivosti, než je obvyklé. Samotný kontakt s BMW řady 3 opět připomněl, o jak dobře navržený vůz se jedná. Kompaktní rozměry, ale přitom dostatečná vnitřní prostornost, jednoduchost přístrojové desky, ale přitom její příkladná ergonomie. Moderní asistenční prvky, stejně tak jako nezbytný komfort. I přesto, že řada 3 patří v současném výrobním programu k nejstarším, stále o ní lze říci, že je nesmírně příjemným automobilem, který za zajímavější peníze než kdy předtím poskytuje tradiční hodnoty světa BMW. foto Michal Šafránek Petr Hanke BMW revue 1/2011 47 téma stříbro Stříbro – komodita blízké budoucnosti! Centrální banky budou tisknout peníze do té doby, než dojdou stromy. Autorem tohoto rčení není nikdo jiný než spoluzakladatel jednoho z nejslavnějších investičních fondů Quantum John Rogers. Guru mezi investory nepochybně ví, o čem hovoří. V letech 1908 – 2008 totiž ztratil dolar, dnes měna jediné světové supervelmoci, ze své původní hodnoty neuvěřitelných 98 %. A protože i člověk investic nepříliš znalý ví, že tištění peněz s sebou přináší inflaci, není od věci podívat se po klidném přístavu, do kterého je možno poslat své úspory, a zabránit tak jejich znehodnocení. V této souvislosti se hovoří stále hlasitěji o stříbře! 48 BMW revue 1/2011 Trocha historie V tabulce periodických prvků naleznete stříbro pod značkou Ag (Argentum). Jedná se o bílý kov o hustotě cca 10 500 kg/m3. Teplota tání stříbra je 962 stupňů Celsia. Bezpochyby nejcennější vlastností tohoto drahého kovu je jeho vodivost. Přesněji řečeno, stříbro je vůbec nejlepším vodičem elektrického proudu. Reaguje s kyselinou dusičnou. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, výskyt ryzího stříbra je vzácností. Je téměř vždy příměsí ryzího, přírodního zlata. Co se průmyslového využití týče, jeho největším zdrojem jsou rudy olova, mědi, niklu a zinku. Nejčastěji používanou metodou pro zisk a čištění stříbra je elektrolýza. Historie stříbra je dlouhá tisíce let. Bylo využíváno za účelem směny, ale také k výrobě nástrojů. Krátká historická exkurze ukazuje univerzálnost využití stříbra. Již důstojníci nejslavnějšího vojevůdce a dobyvatele starověku Alexandra Makedonského pili na rozdíl od zbytku vojska nejen víno, ale především vodu ze stříbrných pohárů. Velmi výrazně tak eliminovali možnost nákazy ze zkažené vody, v té době jinak velmi rozšířené. Bylo totiž známo, že pokud se do nádoby s vodou ponoří stříbrná mince, vydrží voda v pitelném a zdraví nezávadném stavu delší dobu. Ve středověku používaly nejbohatší vrstvy populace stříbrné nádobí, příbory a poháry. Kromě pocitu sounáležitosti s tzv. lepšími lidmi pomáhalo stříbro v záchraně lidských životů, neboť středověk byl mimo jiné ve znamení travičů. Pokud se ovšem jed objevil ve stříbrné nádobě, tekutina změnila rázem barvu a pokus o vraždu byl, alespoň pro tuto konkrétní chvíli, zažehnán. Devatenácté století lze nazvat vedle století páry rovněž věkem dusičnanu stříbrného. Po jeho zředění získali lékaři velmi účinnou látku v boji proti zhoubným onemocněním kůže a infekcím. Zředěný dusičnan stříbrný rovněž výrazně urychloval proces hojení. Na začátku minulého století americký lékař Williams Halstead, považovaný za zakladatele moderní chirurgie, začal v boji s bakteriemi používat stříbrné operační nástroje. Stříbrné kanadské dolary ná se o největší ruskou společnost zabývající se „dolováním“ stříbra. Těžební gigant nehraje určitě při zdi, loni učinil jeho management miliardové investice do zakoupení nových nalezišť na ruském Dálném východě. I před masivní investice vykázala společnost v roce 2009 zisk. V přepočtu se jednalo o dvě miliardy korun. Stříbrné vlny Již před pěti lety upozorňovali analytici respektované domácí společnosti Colosseum na vhodnost investic do stříbra. Mimo jiné přitom vycházeli z faktu, že v USA skončil výprodej amerických vládních zásob. V souvislosti se stříbrem se hovořilo o růstovém trendu, v jehož silách je překonání i těch mimořádně optimistických představ. Přitažlivost stříbra pro investory spočívá v jeho univerzálnosti. V době ekonomicky složité představuje vedle zlata již zmiňovaný bezpečný přístav pro uložení finančních prostředků. V časech ekonomického růstu, ze kterého se snad budeme v dohledné době těšit, se jedná o velmi vyhledávanou průmyslovou komoditu, což se podepisuje pozitivně na ceně. Stříbrné nádobí se používalo již ve starověku Česká stříbrná stopa Stříbro se těží v šesti desítkách zemí světa. Jeho roční těžba se pohybuje kolem 22 000 tun. Základní jednotkou, stejně jako v případě zlata, je troyská unce (oz) – 31.3 gramů. Největším současným producentem stříbra je Peru, následují Mexiko, USA, Chile, Bolívie, Rusko a Kanada. Největší koncentrace stříbra se nachází v mexickém státě Zacapetas, tamní doly produkují 11 % celosvětové produkce. Přestože se v současné době nenachází v naší vlasti jediný funkční stříbrný důl, jeho těžba má v Čechách bohatou tradici. Před mnoha stoletími se stříbro těžilo v Jihlavě, Jáchymově, Kutné Hoře či Příbrami. Do dějin se zapsal stříbrný pražský groš, který byl ražen v době panování krále Václava II. Ještě větší slávu vydobyl jáchymovský tolar z dob vlády Marie Terezie. Žádnému serióznímu zdroji se doposud nepodařilo vyvrátit, že se právě tolar stal předchůdcem měny USA – dolaru. I přes již zmiňovanou neexistenci dolů na našem území lze v souvislosti s těžbou stříbra přece jen hovořit o výrazné české stopě. Skupina PPF totiž drží 20% podíl ve společnosti Polymetal. Jed- BMW revue 1/2011 49 téma stříbro Stříbrný důl v arizonské Bisbee Analýzy o světlé budoucnosti stříbra se opíraly o údaje z minulého století. Přestože, na rozdíl od dneška, převyšovala nabídka poptávku, jeho cena letěla strmě směrem vzhůru hned ve třech vlnách. Ta čtvrtá měla přijít na konci prvního desetiletí nového tisíciletí. A taky přišla. Se silou tsunami. Jen pro ilustraci. V roce 2005 bylo možno koupit unci stříbra za necelý dolar. Před půlrokem se stejné množství prodávalo za 19.93 Výskyt ryzího stříbra je velmi vzácný 50 BMW revue 1/2011 USD. A to ještě vlna nedorazila. V dalších měsících bouralo stříbro jednu psychologickou bariéru za druhou, aby se nakonec přehouplo přes hranici 30 dolarů za unci. V roce 2010 tak stoupla cena stříbra o 80 %, nárůst za poslední tři měsíce činil 50 %. V rámci zachování objektivity je ovšem nutno podotknout, že v 70. letech minulého století se cena za unci stříbra vyšplhala až k 50 dolarům. Investice do stříbra Pakliže chcete investovat do stříbra, máte hned několik možností. Rozhodně se nedoporučují šperky. V tomto případě se totiž cena velmi výrazně prodraží o práci klenotníka a marži prodejce. Jedinou možností, kterak lze na prodeji stříbrného šperku vydělat, je koupit lacino a hodně draho prodat. Jako ideální možnost se jeví rodinné sbírky či pozůstalosti. Podle odborníků je ovšem šance na podobnou ránu hodně malá. Stejně jako je tomu v případě dalších drahých kovů, lze investovat do mincí, slitků či cihel. Prostě do všeho, co se skrývá pod názvem investiční stříbro. Vždy se jedná o stříbro ryzosti 999 – 999,9 karátu. V případě sázky na mince musí případný investor počítat s několika problémy. Na rozdíl od zlata se totiž u stříbra platí DPH. Sečteno, podtrženo, pakliže chce drobný investor, neplátce daně z přidané hodnoty být alespoň na nule, musí počítat s tím, že hodnota stříbra naroste od doby koupi po dobu prodeje minimálně o pětinu. Na druhou stranu, jak ukazují čísla z loňského roku, nelze podobnou variantu růstu rozhodně vyloučit. Mince bývají častým terčem padělatelů. Proto nakupujte jen a pouze u renomovaných prodejců. Do kategorie nejprestižnějších mincí patří American Silver Eagle, Maple Leaf, Philharmoniker či A-Mark. I soukromým investorům lze doporučit nákup stříbrných cihel. Cena je výhodnější, na rozdíl od mincí totiž odpadají náklady spojené s ražbou. Velmi dobře se skladují. Váha cihel začíná na 10 troyských uncích. Jistotu představují stříbrné cihly Johnson Matthey, Argor Heraeus či Pam Suisse. I v případě nákupu slitků ovšem buďte velmi obezřetní. Předem zavrhněte internetové aukce. Možná nepůjdete s dobou, na druhé straně takto eliminujete nepříjemná překvapení. Existují totiž případy, kdy prohlídka ultrazvukovým scannerem prokázala, že cihla je na několika místech navrtána a díry vyplněny těžkým, leč nepříliš cenným olovem. V rámci zachování objektivity je ovšem nutno říci, že vzhledem k ceně se padělatelé spíše než na stříbro zaměřují v tomto směru na zlato, platinu či paladium. Odborníci rovněž doporučují test prodejce. Stačí zjistit, zdali je prodávající schopen zajistit dodání cihly za aktuální cenu, která je ovšem fixována až v okamžiku nákupu na burze. Pokud prodejce není schopen toto garantovat, ve většině případů to znamená, že jeho vazby a komunikace s burzou, případně silným dodavatelem, nebudou příliš pevné. A to by měl být důvod k zamyšlení. Větší hráči mají možnost nakupovat akcie veřejně obchodovatelných společností. Podle dostupných údajů z poloviny loňského roku mezi deseti nejúspěšnějšími je rovná polovina z Kanady. Dále po dvou z USA a Velké Británie a jedné z Ruska. Co se velikosti firmy podle tržní kapitalizace týče, nejlépe si vedla britská společnost Fresnillo. JSC Polymetal, ve kterém se angažuje nejbohatší Čech Petr Kellner, vykazovala třetí nejlepší výsledky. V hodně velkém se stříbro obchoduje na několika světových burzách. Těmi hlavními jsou burzy v Londýně, New Yorku (Nymex-největší komoditní burza světa), Tokiu a Dubaji. Hrozba stříbrného deficitu! Podle analytika společnosti X-Trade Brokers Jiřího Tylečka se světová spotřeba stříbra dlouhodobě zvyšuje a v blízké budoucnosti bude tento trend pokračovat. Na zvýšení ceny stříbra se podle jeho názoru podepíše především rychlost globálního ekonomického oživení. Je pravda, že na jedné straně upadá význam stříbra ve fotografickém průmyslu, tuto mezeru ovšem přeplnilo využití v elektrotechnickém sektoru. Pro zajímavost, elektrotechnický průmysl pozře každý rok 30 % roční produkce stříbra. Za prvních osm měsíců loňského roku utržily firmy zabývající se výrobou polovodičů (nezbytné součástky při výrobě elektroniky) 195 miliard dolarů, což je o 60 miliard více než za stejnou dobu roku předchozího. Tento růst dávají experti do spojitosti s nárůstem prodejů počítačů a mobilních telefonů. Všeobecně předpokládanému růstu cen stříbra napovídá i systematické zanedbávání údržby dolů. O větších investicích se v této chvíli nedá hovořit. A pokud přijdou, je prakticky jisté, že je vlastníci dolů započtou do ceny. Budou si to moci dovolit! Například na rozdíl od zlata totiž stříbro mizí nenávratně v předmětech běžné spotřeby, bez kterých si ani při použití hodně velké dávky fantazie nedokážeme představit náš běžný život. Jen pro ilustraci, jedná se o automobily, televize, počítače, mobilní telefony. Mimochodem, v dohledné době se mají na trhu objevit notebooky, ve kterých dosavadní lithio-iontové baterie nahradí baterie stříbro-zinkové. Prý budou mít podstatně větší výdrž a budou méně toxické. Kromě toho vstupují do boje o stříbro nová odvětví. Díky antibakteriálním účinkům se spotřebuje ročně až tisíc tun stříb- American Silver Eagle patří do kategorie nejprestižnějších investičních mincí ra v oděvním průmyslu. Velkým hitem se mají stát v dohledné době polyesterové oděvy s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny. Prý se v nich nebudeme potit a ušetříme za deodoranty. Vzhledem k zaměření našeho magazínu nesmíme opomenout využití stříbra v automobilovém průmyslu. V loňském roce bylo při výrobě baterií do elektromobilů spotřebováno 660 tun stříbra. Letos by to mělo být o dalších sto tun více. Pro světlou budoucnost stříbra hovoří i další velmi důležitá fakta. Stříbro se příliš nevyužívá v těžkém průmyslu, který v případech ekonomických krizí inkasuje nejtvrdší rány, ale v průmyslových oborech vyznačujících se vysokou technologickou náročností. Tyto naopak nejsou na krizové situace až tak náchylné. Kromě toho je recyklace stříbra finančně velmi náročná, takže se zatím jednoduše nevyplatí. A průmyslové nahrazení stříbra jiným kovem je alespoň dnes nemožné! Na základě všeho v tomto odstavci uvedeného není těžké pochopit, proč se v odborných kruzích v poslední době hovoří stále častěji o „silver deficitu“! Tento termín se užívá v případech, kdy něčeho ubývá rychleji, než přibývá. Nechme se překvapit! foto archiv Petr Bošnakov Takto vypadaly burzovní akcie v roce 1877 BMW revue 1/2011 51 motocykly nový roadster BMW R 1200 R Classic je klasik 2 (Ultrakonzervativec) Historie motocyklů BMW je spojena s nejdéle vyráběnou koncepcí motoru, typickým dvouválcem s protiběžnými písty. Nesmrtelný a milovaný „boxer“ tvoří i dnes nosný sloup sortimentu mnichovské kultovní značky. Na jeho dlouhověkost navazuje letošní novinka, typ R 1200 R Classic s krásným konzervativním designem a modernizovanou technikou. 52 BMW revue 1/2011 efektnější zvuk motoru. Samozřejmě při dodržení stále přísnějších evropských i zaoceánských hlukových limitů! V nabídce nechybí ani možnost instalace laděných výfukových soustav s titanovými tlumiči, které dodává proslulá firma Akrapovič. Novum podvozku přináší například zdokonalené vedení předního kola. Jedná se sice opět o skvělou konstrukci Telelever, ale s teleskopickými nosníky podstatně zesílenými na průměr 41 mm (dosud 35 mm), což významně zvyšuje úroveň jízdních vlastností, poslušnost a ovladatelnost i za vysokých rychlostí. Zadní kolo je uloženo letmo na standardním asymetrickém kyvném rameni Paralever sloužícím současně jako pouzdro kloubového hřídele sekundárního převodu, jehož parametry nevyžadovaly úpravu. Podobně jako brzdová soustava (nikoli od Bremba, ale vlastní konstrukce), která může být vybavena špičkovým ABS, za příplatek však také stabilizačním ASR. Podstatné zlepšení jízdních vlastností přináší také příplatková instalace elektronického systému ESA (Electronic Suspension Adjustment), který umožňuje také plynulou regulaci charaktePřední kolo s drátěným výpletem a dvěma velkými brzdovými kotouči Letošní novinka bavorského sortimentu je osobitá, ale zůstává typickým BMW Na trh vstupuje ve dvou variantách. Velmi blízkých - technicky identických, ale ve vnějším vzhledu mírně odlišných. Verze s typovým označením R 1200 R je jednodušší, zatímco R 1200 R Classic je vyšperkována některými prvky nostalgického luxusu a množstvím chromovaných detailů typických pro „základní hodnoty“ roadsterů již od šedesátých let a pečlivě oprašovaných v neustupující vlně nostalgie držící prodejnost strojů v retro pojetí stále vysoko. Konstrukci stroje tvoří vlastně tradiční sestava několika osvědčených montážních skupin úspěšně prověřených v celé řadě předchozích modelů. Pro tento typ však konstruktéři doladili k dokonalosti některé funkční detaily a především pečlivě precizovali design. Výsledkem je motocykl s ušlechtilým konzervativním vhledem tradičního roadsteru (zejména verze Classic je v tomto směru perlou). Současně však s moderní technikou a nepřehlédnutelně dokonalým dílenským zpracováním, které je již celá desetiletí jednou z klíčových hodnot jednostopých strojů BMW. Nejbližším příbuzným letošní novinky je model HP2, pro nějž především byl přestavěn nesmrtelný „boxer“ do verze o objemu 1170 cm 3 s rozvodem 2xOHC, ale stejný hnací agregát pohání také populární R 1200 GS a R 1200 RT. Nyní má vyšší hodnotu točivého momentu (116 Nm/6000 min -1) s plynulejší křivkou průběhu, zvýšenou hranici otáček i velikost největšího výkonu (81 kW/7750 min -1) a současně bylo posunuto „červené pole“ otáčkoměru, tedy horní hranice největších povolených otáček, z 8000 na 8500 min -1. Nikoli zanedbatelnou zajímavostí hnacího agregátu je elektronicky a servomotorkem řízená přívěra výfukového kanálu přinášející BMW revue 1/2011 53 motocykly nový roadster BMW R 1200 R BMW modelem R 1200 R Classic dosáhla na špičku kategorie klasických roadsterů ristiky pružicích jednotek vpředu i vzadu podle momentálního zatížení, charakteru vozovky či předpokládané techniky jízdy. Konstrukce rozvodu ventilů zaujme také tím, že každý vačkový hřídel ovládá jeden sací a jeden výfukový ventil, zatímco je v systémech DOHC obvyklé řešení s jedním vačkovým hřídelem pro sání a druhým pro výfuk. Hlavy válců mají zvětšené kanály - sací z 36 na 39 mm, výfukové z 31 na 33 mm. Upravenému hemisférickému spalovacímu prostoru v hlavách válců byly přizpůsobeny také nové písty, které jsou opět kované z lehké slitiny. Hrdla sacího traktu mají nyní průměr 50 mm (dosud 47 mm) a vložky čističe vzduchu s větší průchodností. Nový je také účinnějších chladič Konzervativní, a přece moderní přístrojové vybavení oleje. Lze tedy říci, že motor převzal od předchůdce jen blok, klikový hřídel, ojnice i vrtání a zdvih. Převodné ústrojí má jen větší ložiska převodovky a ještě lepší povrchovou úpravu součástí sekundárního převodu, který nevyžaduje po celou životnost motocyklu žádnou údržbu. Retro pojetí vzhledu mnichovského klasika dominuje instalace velkého kruhového světlometu a stejně tak dvojice kruhových analogových přístrojů (vlevo rychloměr, vpravo otáčkoměr) v chromovaných pouzdrech s černými číselníky a oranžovým podsvícením instalovaných před řídítky. Moderním prvkem je displej zobrazující další (volitelné) údaje v čele s momentálně zařazeným převodem, zásobou paliva, měřičem ujeté vzdálenosti, hodinami atd. V něm jsou také vestavěny kontrolní svítilny. Nostalgií voní i ovládání směrových svítilen, které se v tomto případě vrací k trochu archaickému řešení se dvěma spínači, zvlášť na levé a pravé straně řídítek. Podobně stylové je například také markantní chromování pouzder zpětných zrcátek a celé řady dalších detailů (jen Classic). Značkové doplňky a obohacující prvky nabízí BMW tradičně ke každému modelu a většinou specializované. V tomto případě je v nabídce mimo jiné (kromě již zmíněných) elektronická kontrola tlaku v pneumatikách RDC, širší program palubního počítače, vyhřívané rukojeti řídítek, sportovní větrný štít v několika verzích, zabezpečení proti krádeži DWA, sedlo základní (770 mm), zvýšené sportovní (800 mm) či komfortní (830 mm) nebo se sníženým uložením (750 mm), sedlové brašny velké nebo malé, snímatelné zavazadlové postranní schránky a schránka za sedlo, několik variant brašen na nádrž, navigace BMW, ližina pod motor, „padací“ rámy, stojánek, barevné variace... foto archiv Ondřej Horský BMW R 1200 R Motor Čtyřdobý vzduchem a olejem chlazený vidlicový dvouválec s protiběžnými písty (V 180°) a rozvodem DOHC a čtyřmi ventily na válec uložený v rámu podélně. Vrtání a zdvih 101 x 73 mm, zdvihový objem 1170 cm3, kompresní poměr 12:1, největší výkon 81 kW/7750 min-1, točivý moment 119 Nm/6000 min-1. Elektronicky řízené přímé vstřikování paliva BMS-K+ s difuzorem Ø 50 mm a digitální zapalování, třícestný katalyzátor (Euro 3). Alternátor 720 W, bezúdržbový akumulátor 12V/14 Ah, spouštěč 1200 W. Převodné ústrojí Primární převod ozubenými koly 1,737, jednolamelová suchá spojka s opačným smyslem otáčení a kapalinovým ovládáním. Šestistupňová převodovka s postupovým přímým řazením nožní páčkou vlevo. Převodové stupně 2,375 - 1,696 - 1,296 - 1,065 - 0,939 - 0,848. Sekundární převod 2,750 zapouzdřeným kloubovým hřídelem. Podvozek Prostorový rám svařený z ocelových trubek kruhového průřezu s motorem jako nosným prvkem. Přední kolo vedeno v konstrukci Telelever s trojúhelníkovým kyvným ramenem, teleskopickými členy o průměru 41 mm, jedinou pružicí/tlumicí jednotkou a zdvihem kola 120 mm. Zadní kolo uloženo letmo vlevo na kyvném rameni Paralever s jedinou pružicí/tlumicí jednotkou a zdvihem kola 140 mm. Soustava pérování za příplatek s elektronickým nastavováním ESA. Kotoučové brzdy BMW s kapalinovým ovládáním a integrálním ABS, na přání s ASC. Vpředu dvojitá s plovoucími kotouči o průměru 320 mm a radiálními pevnými čtyřpístkovými třmeny. Vzadu jednokotoučová o průměru 265 mm a plovoucím dvoupístkovým třmenem. Desetipaprsková kola z lakované lehké slitiny, nebo ve verzi Classic s drátěným výpletem a ráfky z lehké slitiny. Pneu Metzeler Roadtec ZG vpředu 120/70 ZR 17 M/C, vzadu 180/55 ZR 17 M/C. Pro základní typ bezdušové, pro Classic s dušemi. Rozměry a hmotnosti Rozvor kol 1495 mm, délka 2145 mm, šířka 906 mm, výška sedla nad zemí 800 mm standard, volitelná 830, 760 nebo 750 mm. Provozní hmotnost (90 % paliva) 223 kg, největší celková 450 kg. Objem nádrže paliva 18 l. Výkony a spotřeby Největší rychlost podle výrobce „více než 200 km/h“, zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,5 s, spotřeba paliva (95-98 oktanů) při rychlosti 90 km/h 4,1 l/100 km, při 120 km/h 5,5 l/100 km. 54 BMW revue 1/2011 800 411 111 . www.sekyragroup.cz REZIDENCE KORUNNÍ BYDLENÍ S RODOKMENEM KRÁLOVSKÝCH VINOHRAD 1893 1902 KOSTEL SV. LUDMILY 1907 VINOHRADSKÁ TRŽNICE 2011 VINOHRADSKÉ DIVADLO REZIDENCE KORUNNÍ Kostel sv. Ludmily. Vinohradská tržnice. Vinohradské divadlo. Stavby, které se nesmazatelně ČASOVĚ OMEZENÉ SLEVY AŽ 34 % zapsaly do historie Vinohrad. Nyní na místě bývalé KRÁLOVSKÁ FLEXI HYPOTÉKA čokoládovny Orion vyrostla další architektonicky AŽ PŮLROČNÍ ODKLAD SPLÁTEK významná stavba. Rezidence Korunní. akce B M W x D r i v e L i v e To u r 2 0 1 1 BMW xDrive Live Tour 2011 Každý, kdo miluje radost z jízdy, nemohl chybět 24. ledna na letišti Dlouhá Lhota u Příbrami, kde se pod taktovkou prodejce vozů BMW, společnosti Bychl, s.r.o. uskutečnila jedinečná road show. Blíží se BMW xDrive Live Tour 2011, počasí však zatím nepřeje, a tak plochu letiště ve Dlouhé Lhotě skrápí déšť spíše jako na podzim. Zvrat však přichází v podvečer konání. Z oblohy začíná silně sněžit. Do rána tak na ploše zkušebních tratí leží čerstvý sníh. Ideální podmínky pro testování devíti modelů vozů BMW vybavených inteligentním systémem pohonu všech kol BMW xDrive. Od brzkých ranních hodin se začali sjíždět účastníci ojedinělé akce na parkoviště, které bylo pro ně připravené před vstupem do areálu BMW xDrive Live Tour. Díky bohaté sněhové 56 BMW revue 1/2011 nadílce si tak řada řidičů mohla vyměnit své nevšední zážitky ještě před začátkem akce. Po vstupu do areálu mohli někteří přítomní vidět naživo, jak se za pomoci helikoptéry shazuje sníh ze zasněženého stanu. Po nezbytném úklidu sněhu se mohla naplno rozběhnout povinná registrace, seznámení s bezpečnostními pokyny a nezbytné krátké teoretické školení, které účastníkům představilo principy fungování systému pohonu všech kol BMW xDrive v zimních podmínkách, a to za pomoci instruktážních filmů na velkoplošných obrazovkách a pod vedením profesionálního instruktora. Nyní se stačilo již jen posilnit chutným pohoštěním a mohlo se jít na věc. Nadšenci bavorské značky byli následně rozděleni do jednotlivých skupin, aby si každý z nich mohl vyzkoušet jízdní dynamiku, stabilitu a ovladatelnost vozů BMW v extrémních podmínkách. Celkem bylo k dispozici 27 vozů. Testování samotné probíhalo na čtyřech připravených plochách (Dynamics, Agility, Traction a Joy), kde byly simulovány různé jízdní situace. Pro maximální bezpečnost a hladký průběh byl na každém stanovišti k dispozici zkušený instruktor. Každá skupina měla zhruba pětačtyřicetiminutový interval, kdy si vyzkoušela nejen své řidičské umění, ale především schopnosti jednotlivých vozů BMW s pohonem xDrive. Dle ohlasu se nejvíce líbila možnost volného ježdění na předem připraveném okruhu s řadou náročných zatáček. Řidiči si zde mohli vyzkoušet nejen jízdu čistou stopou, ale i jízdu smykem po zledovatělém povrchu a jeho následné korekce. Strach v očích účastníků byl patrný pouze při překonávání čtyř uměle vytvořených nerovností, které měly simulovat chování vozu se systémem pohonu všech kol xDrive v terénu. S lehkou nohou na plynu a chladnou hlavou však byl i tento náročný úkol hračkou. Všichni účastníci i tuto „zkoušku odvahy“ zvládli bez problémů a mohli se vydat dál k plnění dalších úkolů dle pokynů instruktorů. Největším problémem byla zřejmě „couvací“ vsuvka, kde měl každý z účastníků pozpátku projet několik kuželů. Někteří využívali zpětných zrcátek, někteří sledovali couvací kameru, jejíž obraz se zobrazoval na barevném displeji. Posádky jednotlivých vozů si mohly vyzkoušet také parkovaní ve vymezeném prostoru, držení stopy při jízdě v kruhu nebo různé vyhýbací manévry mezi připravenými kužely. Ti, kteří zůstávali v útrobách vyhřátého stanu, měli zase možnost zhlédnout na velkoplošné obrazovce živě přenášené záběry zevnitř testovaného BMW 550i xDrive. Kdo neměl strach, mohl do tohoto vozu usednout na místo spolujezdce vedle profesionálního řidiče, který předváděl na několikasetmetrovém úseku extrémní chování vozu při průjezdu několika zasněžených zatáček a šikan vysokou rychlostí. Závěrem lze říci, že letošní BMW xDrive Live Tour 2011 proběhla bez komplikací a nabídla všem zúčastněným na vlastní kůži zažít opravdovou radost z jízdy na sněhu. text a foto Marek Felt BMW revue 1/2011 57 téma nejlepší kuchaři světa Kuchařské superhvězdy Ještě donedávna patřila kuchařská profese rozhodně k těm méně atraktivním. Komu by se chtělo vstávat za kuropění a chodit spát nejdříve o půlnoci a to všechno za celkem mizerný plat? Jenže pak se na televizních obrazovkách objevily první kuchařské superhvězdy, a karta se obrátila. Nové kuchařské školy vznikají jako houby po dešti, protože stát se kuchařem je náhle in. Svoji zásluhu na tom mají nesporně nejrůznější TV pořady o vaření. Ale všichni ti Kluci v akci, Emanuelové, Babicové a Pohlreichové známí z českých luhů a hájů nejsou ničím jiným než hodně slabým odvarem programů zahraničních televizí, kde je vaření na obrazovce jako doma už nějaký ten rok. Televizní osvěta vzbudila u diváků nečekaný zájem o kulinářské zážitky a dnes si na dobré vaření potrpí i v zemích, jejichž kuchyň byla ještě donedávna považovaná spíš za mizernou – zejména to platí pro kuchyni anglosaskou. Cesty za exotickými chutěmi Obrovský boom prožívá také takzvaná „etnická kuchyně“, tedy kuchyně pro nás exotických národů. Už dávno si nevystačíme s ku- 58 BMW revue 1/2011 chyní čínskou, indickou a mexickou, ke slovu přicházejí kuchyně z Kuby, Brazílie, Argentiny, Peru, Pákistánu, Vietnamu, Thajska, Indonésie, Malajsie, nebo dokonce jídla z Ruska. Gastronomie nezná hranic a suroviny nutné pro přípravu exotických jídel už můžeme celkem běžně nakoupit ve všech lepších supermarketech. Kuchařské knihy mají ze všech publikací největší náklady a ve vyspělých zemích uvádí vaření jako svého koníčka téměř čtvrtina dospělých obyvatel. Už dávno si amatérští kuchaři nevyměňují jen recepty, dnes je hitem kuchařská turistika. Gurmáni (správně by mělo být gourmeti) dnes cestují po světě už nikoliv za památkami, ale za kulinářskými specialitami, utrácejí tisíce v drahých restauracích a místo fotografií a pohlednic z míst, která navštívili, ukazují pak svým známým jídelní lístky a účty z podniků, kde pojedli. Celebrity s vařečkou Ale vraťme se zpět ke kuchařům. Ti, které si představíme, jsou dnes stejně slavní jako největší rockové hvězdy a hollywoodské stars dohromady a také jejich příjmy tomu odpovídají. Své kuchařky prodávají v milionových nákladech, na jejich televizní pořady se dívají lidí na celé planetě. Řeč je o kuchařských superstars současnosti. Jamie Oliver, Gordon Ramsay, Joël Robuchon, Emeril Lagasse, David Chang jsou v kuchařském světě stejnými pojmy jako Mick Jagger v pop music nebo Brad Pitt ve filmu. Největší kuchařské celebrity. Jamie Oliver (36) začínal v rodinné restauraci v anglickém Essexu, v šestnácti odešel ze školy a začal se specializovat na italskou kuchyni, kterou dodnes pilně propaguje. Už ve 23 letech se proslavil televizní kuchařskou show stanice BBC Naked Chef (Odhalený šéfkuchař), která se dodnes vysílala asi v 60 zemích světa. Je úspěšným autorem kuchařských knih. V posledních letech se velice úspěšně snaží změnit jídelníček dětí na britských školách a současně se pokouší (poněkud méně úspěšně) měnit pod dohledem TV kamer stravovací návyky Američanů z Huntingtonu v Západní Virginii. Za svoji činnost získal Řád britského impéria. S manželkou Juliette, bývalou modelkou, má čtyři děti. Gordon Ramsay (44) je přesným protipólem Jamie Olivera. Rodilý Skot měl dlouho namířeno k fotbalové kariéře, jenže si v osmnácti při tréninku s klubem Glasgow Rangers poranil koleno, a s fotbalem byl amen. Začal studovat hotelový management a propadl kouzlu vaření. Po praxi v londýnských restauracích odjel do Francie, kde zdokonalil své mistrovství u známých francouzských šéfkuchařů. Stal se slavný díky několika TV pořadům o vaření vysílaných na soukromých britských stanicích. Největší úspěch slavily čtyři série Hell‘s Kitchen (Pekelná kuchyně), které u nás do puntíku kopíruje šéfkuchař Pohlreich. Dlužno podotknout, že Ramsay se vyjadřuje ještě vulgárněji než jeho český následovník. Ramsay je také úspěšným podnikatelem v oboru gastronomie, vlastní řadu restaurací po celém světě. Jeho pražská restaurace Maze v hotelu Hilton na Starém Městě však neměla valný úspěch a po roce ji byl provozovatel nucen zavřít. Joël Robuchon (65) je přezdívaný „šéfkuchař století“. Rodák z Poitiers začínal v patnácti letech jako cukrář a během dalších patnácti let se vypracoval na nejlepšího kuchaře Francie. Je otevřený všem vlivům, vždycky hodně cestoval – nejdříve po Francii a pak po celém světě a sbíral recepty. Dnes je majitelem a současně šéfkuchařem dvanácti restaurací od Bejrútu přes Hongkong až po Las Vegas, které dohromady získaly 26 hvězdiček Michelin, což je rekord. Robuchonovy tříleté kuchařské kurzy korunované jakousi „kuchařskou maturitou“ jsou absolutním vrcholem kulinářského vzdělání a věčně usměvavý Francouz si za ně nechává dobře zaplatit – školné za jeden rok vyjde asi na 45 tisíc dolarů. BMW revue 1/2011 59 téma nejlepší kuchaři světa David Chang (34) je Američan korejského původu, který se proslavil především svými nudlemi. Síť jeho newyorských restaurací Momofuku patří v americké metropoli k tomu nejlepšímu (a taky nejdražšímu), co si lze z etnické kuchyně dopřát. Potíž je ale v tom, že počet míst v jeho restauracích je tak omezený, že je možné rezervaci dělat pouze šest dní dopředu přes internet, což spoustu zákazníků zvyklých na to, že za peníze mohou mít vše, dovádí k nepříčetnosti. Časopis Time zařadil v loňském roce Changa na seznam „100 nejvlivnějších osobností“. Emeril Lagasse (52) je světovým průkopníkem stále populárnější cajunské kuchyně pocházející z oblasti Louisiany a zejména New Orleansu. Narodil se v mezinárodní rodině – otec byl francouzský Kanaďan, matka Portugalka. Kuchařskému umění se vyučil v Paříži, a když se vrátil do USA, šéfoval kuchyním slavných hotelů. V televizi se poprvé objevil v seriálu o významných amerických šéfkuchařích, kde představil právě cajunskou kuchyni. Po úspěchu pořadu začal uvádět svůj vlastní pořad na „kuchařském“ TV kanálu FoodTV. Také jeho zásluhou začínají Američané měnit postupně svoje stravovací návyky. Nobu Matsuhisa (62) K tomu, aby se z šéfkuchaře stala světoznámá celebrita, však nepotřebuje nutně mít za zády televizní kamery. Stačí jen přijít s dobrým nápadem, otevřít restauraci včas na správném místě, kam chodí správní lidé, a úspěch se dříve nebo později dostaví. Své by o tom mohl vyprávět Japonec Nobu Matsuhisa (62). Když si v roce 1977 otevřel restauraci v Beverly Hills, šance, že uspěje, byla maximálně dvacetiprocentní. Japonská kuchyně střižená jihoamerickou (Nobu předtím sedm let strávil v Peru) však zmlsané Američany zaujala. Mezi pravidelné prominentní hosty patřil herec Robert DeNiro, který mladému Japonci navrhl, že společně otevřou restauraci v New Yorku. Tak začala historie řetězce restaurací Nobu, které jsou dnes provozovány také v Miláně, Londýně, Moskvě, Dallasu, Honolulu, Dubaji, Moskvě, a dokonce i v Budapešti. 60 BMW revue 1/2011 Ferran Adrià (48) Zřejmě úplně nejslavnějším kuchařem světa je Katalánec Ferran Adrià (48). Začínal v osmnácti letech jako umývač nádobí a za pár let se vypracoval na šéfkuchaře. Jeho jméno je spojeno už více než 25 let s podnikem El Bulli v městečku Roses na pobřeží Costa Brava. Tenhle podnik je otevřený pouze šest měsíců v roce – od června do Vánoc. Vzhledem k omezenému počtu míst u stolu tu ročně obslouží pouze osm tisíc hostů. O rezervaci, o niž je možné požádat jen jeden den v roce, však pravidelně žádá přes milion zájemců. Ti všichni chtějí na vlastní jazyk okusit taje takzvané „molekulární kuchyně“, jímž je Adrià průkopníkem. Jde o nejrůznější pěny na bázi kávy, ale taky hub, červené řepy a jiné zeleniny, kterými pokrývá celkem běžné mediteránské pokrmy. Podnik El Bulli získal za kvalitu své kuchyně dokonce tři hvězdičky Michelin, nicméně v příštím roce se definitivně zavře. I přes obrovský zájem hostů podnik údajně prodělával. Ferran Adrià si chce otevřít novou restauraci v Madridu a zároveň povede vlastní kuchařskou akademii. Už nyní má prý stovky zájemců. Tři data k zapamatování Tvrdí se, že současné slávě kuchařského řemesla pomohla tři důležitá data. 1982 Toho roku otevřel v Los Angeles restauraci Spago rakouský kuchař a podnikatel Wolfgang Puck (62). Pro Američany nebyl tento muž nijak neznámý, už rok předtím vydal nesmírně úspěšnou kuchařskou knihu s názvem Moderní francouzské vaření v americké kuchyni, která je dodnes jakousi biblí amerických kuchařů. Puck žil v té době v USA už sedm let a měl za sebou praxi v těch nejlepších francouzských podnicích (Hotel de Paris v Monaku, Maxim’s v Paříži). Spago na Sunset Boulevardu se okamžitě stalo vyhlášenou restaurací, kam chodily hlavně celebrity z Hollywoodu. Wolfgang Puck se s většinou z nich spřátelil, což mu otevřelo dveře do světa šoubyznysu. Dnes provozuje dvacet restaurací po celých USA a dodává občerstvení formou cateringu na nejvýznamnější společenské události (například každoročně na předávání výročních cen Americké filmové akademie). 1987 Paul Bocuse (84) je považován za vynálezce a průkopníka moderní nízkokalorické „nové kuchyně“ (nouvelle cuisine). Od roku 1987 pořádá každé dva roky v Lyonu, kde žije a pracuje, jakési BMW revue 1/2011 61 téma nejlepší kuchaři světa řady o vaření 24 hodin denně? První výzkum sledovanosti však ukázal překvapivá čísla – nový kanál nejen že sledovalo přes jeden milion diváků denně, ale překvapivě více než třetinu z nich tvořili muži ( s tím ani původně majitelé nepočítali). V témže roce začal v Japonsku běžet TV pořad Iron Chef, který se stal kultovním hitem v USA zejména díky legračnímu dabingu. Tím odstartovala televizní kuchařská mánie. Česká periferie Vyhlášenou restauraci Spago v Los Angeles otevřel v roce 1982 rakouský kuchař a podnikatel Wolfgang Puck neoficiální mistrovství světa v kuchařském umění pod názvem Bocuse D’Or. Je to nejprestižnější klání těch nejlepších světových kuchařů a současně veletrh kuchařského umění. V průběhu let se jeho součástí staly rovněž samostatné soutěže cukrářů a pekařů. 62 BMW revue 1/2011 1993 Když se toho roku v nabídce amerických kabelových programů objevil Food Network, mnoho lidí bylo přesvědčeno, že se jeho provozovatelé zbláznili. Kdo se bude dívat na po- Jak je na tom se slávou svých kuchařů Česko? I více než dvacet let po otevření hranic světu ještě stále bídně. Až na pár výjimek jsou totiž nejlepšími podniky restaurace, kde jsou šéfkuchaři cizinci. První prestižní hvězdičku Michelin získala restaurace Allegro v hotelu Four Seasons v Praze (šéfkuchař Andrea Accordi), druhou získala už zmíněná restaurace Maze, ale bylo to už v době, kdy se definitivně zavírala. Česko je považováno za gastronomickou periferii Evropy a těch pár restaurací, které jsou převážně v rukou zahraničních podnikatelů, tuto situaci pouze zmírňuje. Stačí jen vyjet pár kilometrů za Prahu a máte pocit, že se tady zastavil čas. Situace se trochu zlepšila v tradičních turistických střediscích, jako jsou Karlovy Vary nebo Špindlerův Mlýn. Ale srovnávat gastronomickou úroveň Špindlu například s rakouským Lechem, kde se dnes dokonce čtyři restaurace pyšní hvězdou Michelin, by bylo opravdu hodně odvážné. foto archiv -mjr- Osobní caddy vašeho prádla Pračka i-Dos s automatickým dávkováním detergentu a s outdoorovým programem, který impregnuje Přesně ví, co vaše prádlo potřebuje. Ať jste zmokli na golfu nebo propotili triko na treku, outdoorový program s impregnací udrží vaše funkční oblečení v nejlepší kondici. K vodě pošlete i starosti s dávkováním. Inteligentní funkce vypočítají optimální množství detergentu a s přesností na mililitr ho efektivně nadávkují. Nový i-Dos od Siemens. Více na www.siemens-home.com/cz Seznamte se s budoucností. motorsport Dakar 2011 Laškování s Dakarem Pravdou je, že když se dva dny po Štědrém dnu roku 1978 začalo rodit dobrodružství mířící z pařížského Trocadera do dalekého senegalského Dakaru, mnichovská značka BMW u jeho kolébky nestála. Jenže když motoristický had - čítající tehdy 216 soutěžících vozidel - vyrazil na černý kontinent o rok později, už se v něm dva motocykly s modrobílým emblémem najít daly. A nejen to: oba stroje BMW G60/RS, které sedlali Francouzi Hubert Auriol a George Fenouil, se staly v neuvěřitelné záplavě motocyklů Yamaha velmi rychle nepřehlédnutelnými. Fenouil totiž skončil pátý a v etiopské Addis Abebě narozený Auriol na sebe stačil upozornit ještě hlasitěji: vyhrál tři etapy a z čela dvoukolové klasifikace jej vyřadily až velké problémy s převodovkou, po nichž přijal cizí pomoc, a byl tehdy diskvalifikován... A od té doby už neměla značka BMW k Dakaru daleko prakticky nikdy. Zvláště když Auriol dokázal hned v následujícím roce 1981 přivést německý motocykl k prvnímu africkému triumfu a za dva roky tohle prvenství zopakoval. Později, ještě než se stal ředitelem tohoto závodu, pak k tomu dokonce přidal prvenství: dokázal totiž tuhle motoristickou kalvárii vyhrát nejen v sedle motorky, ale i v automobilu. A právě tenhle double se od té doby stal snem mnohých. Ostatně letos - stejně jako loni - se jej za volantem vozu BMW pokoušel získat další z Auriolových krajanů – devítinásobný vítěz Dakaru Stéphane Peterhansel. A ne poprvé. Zdaleka nejúspěšnější jezdec tohoto motoristického dobrodružství už totiž Dakar vyhrál v sedle motocyklu šestkrát a třikrát také v kabině automobilu... Nastupují auta Auriolovy dakarské výhry ovšem v historii afrického terénního šílenství nezůstaly jedinými, se kterými se BMW může pochlubit. Dva další dvoukolové triumfy pro bavorskou značku přidal Belgičan Gaston Rahier, stejný počet připojil i Francouz Richard Sainct a zatím nejúspěšnější „africkou“ sezonou se pro v Berlíně vyráběné motocykly bavorské značky stal Dakar s pořadovým číslem šest. V něm stroje BMW doslova čarovaly, vyhrály tucet z 18 jeho etap a Auriol s Lazierem v něm obsadili za vítězným Rahierem i druhé a páté místo. V 21. století si však začaly s Dakarem tykat i další produkty BMW. Tentokrát automobily. Díky tomu, že v roce 1999 v Detroitu úspěšnou premiéru zažil vůz BMW X5, umožňující Mnichovským pokukovat po tomhle závodě 64 BMW revue 1/2011 i prostřednictvím další dimenze. Ovšem bavorská automobilka se tehdy soustředila na vstup svých motorů do formule 1, takže myšlenky na takovou iniciativu ji nechávaly chladnou. Ujal se jí proto Sven Quand. Muž patřící do jedné z větví rodiny, jež v dějinách mnichovské firmy sehrála rozhodující roli. Navíc i manažer, který měl s pouštními závody ohromné zkušenosti jako jezdec i jako sportovní šéf v Dakaru úspěšné značky Mitsubishi. Ten také roce 2002 v německém Trebur-Astheimu, vzdáleném nějakých 30 km od Frankfurtu a Wiesbadenu, založil tým nazvaný x-raid a používající v dálkových soutěžích mnichovské modely X5. A to i přesto, že si byl vědom faktu, že nasazení polosoukromé stáje – byť kdekým považované za neoficiální prodlouženou rukou továrny – není v tak náročných a nebezpečných terénech ničím jiným než jen hodně velkým dobrodružstvím, nemajícím daleko k loterii. Lyžař ve žhavé Africe Poprvé se vozy tohoto týmu objevily na dakarském startu v roce 2003. V jednom se představil známý belgický rallyman Grégore de Mevius, v tom druhém pak slavný lyžař a vítěz Světového poháru Luc Alphand, který se po skončení své lyžařské ka- riéry s nemenším odhodláním vrhl do bitev vonících benzinem. A zatímco Belgičan musel ve 12. etapě z třetího místa odstoupit, Francouz hned napoprvé dokázal pro mnichovské vozy získat zapamatovatelný úspěch: vyhrál 702 km dlouhou dakarskou etapu vedoucí z Dahly do Luxoru. V příštím roce už lyžařský šampion vyhrál etapy dvě a v celkovém pořadí dosáhl na čtvrtou příčku, ovšem v následujícím ročníku – jenž se poslední den roku 2005 rozjel do Dakaru z Barcelony – debutoval v mnichovském voze letošní dakarský vítěz: Nasser Al-Attiyah. Ctižádostivý rallyman z Kataru, který je nejen výborným soutěžákem, ale neméně výtečným BMW revue 1/2011 65 motorsport Dakar 2011 sítky vešly (Rus Novitskij osmý a Chicherit devátý), byl Quandt zklamán: svůj první jihoamerický Dakar si pro svůj tým vysnil trochu jinak... Loni proto útok treburské stáje pokračoval. Tentokrát byl dokonce do jednoho ze čtyř vozů angažován legendární Petterhansel a z vozů BMW X3 CC šel opravdu strach: Španěl Joan Roma vyhrál hned úvodní etapu a Petterhansel s Chicheritem k tomu stačili přidat pět dalších etapových triumfů. Jenže ani tenhle atak se díky řadě okolností nepodařilo dotáhnout do konce: Petterhansel skončil čtvrtý, Chicherit hned za ním a nadějný Rus Novitskij 11. Takže hlavní automobilová zápletka letošního Argentinou a Chile vedoucího ročníku byla jasná už dávno před tím, než do něho 156 automobilů, 183 motocyklů (mezi nimi i motocykly G 450 RR továrního týmu BMW), 33 čtyřkolek a 68 trucků vyjelo. Quandt, ve snaze zastavit tovární vozy VW, se dokonce vylodil v Argentině se svým dosud nejpočetnějším týmem. Tvořilo jej 80 lidí, šest asistenčních a osm servisních vozů a dva doprovodné kamiony MAN a KAMAZ. A stáj, jež se tentokrát představila v barvách výrobce energentických nápojů Monster, pro závod vedle šestice vozů BMW X3 CC disponovala i zbrusu novým experimentem: automobilem Mini All4 Racing, do něhož usedl Guerlain Chicherit. Stéphane Peterhansel střelcem a v tomto sportu také členem olympijského týmu své země. Tehdy však agresivní Al-Attiyah musel odstoupit, a tak se útok na bednu, v nějž německý polosoukromý tým potají doufal, nekonal. Zato přišlo údobí, ve kterém začala v treburské stáji cirkulovat pozoruhodná jména. Hned v následujícím roce to už týmové vozy, poháněné třílitrovým šestiválcem o výkonu 275 k, měly úctyhodný točivý moment 620 N.m – v něm například premiéru zažil Guerlain Chicherit. A Francouz, jenž býval i profesionálním freestylovým lyžařem (v jedné z extrémních disciplín se stal čtyřikrát světovým šampionem), tehdy vyhrál předposlední, 634 km dlouhou etapu a celkově obsadil devátou příčku. V následujícím ročníku se pak pro změnu do BMW posadila blonďatá vítězka automobilového Dakaru z roku 2001 Jutta Kleinschmidtová. Němka, která svůj vůbec první Dakar v roce 1988 absolvovala v sedle motocyklu BMW a do Senegalu ve voze BMW X3CC vyrazila se švédskou navigátor- Letošní vozy týmu x-raid BMW V3 CC: základní rozměry vozu s trubkovým prostorovým rámem a kevlarovou karoserií jsou 4 650 x 2000 x 1850 mm, rozvor 2 850 mm, hmotnost 1 850 kg. Přeplňovaný šestiválec o objemu 3000 cm3 má výkon 290 k, točivý moment kolem 700 N.m a s šestistupňovou převodovkou Sadev dosahuje vůz obutý do pneumatik BF Goodrich max. rychlosti kolem 185 km/h. Mini All4 Racing: základní rozměry 4 377 x 1 994 x 1 996 mm, objem motoru 3 000 cm3, výkon 315 k, točivý moment přes 700 N.m, objem palivové nádrže 420 l. 66 BMW revue 1/2011 kou Tinou Thörnerovou (jezdící mimo jiné v továrním týmu Škoda soutěžní mistrovství světa). Dámské duo tehdy do cíle přijelo na 15. příčce, ale hlavní zbraň týmu - Al-Attiyah, jemuž patřila i výhra v jedné z etap - byla tehdy klasifikována jako šestá. A tímhle místem vozy BMW - aniž to kdokoliv tušil – uzavřely svou africkou kapitolu Dakaru. Nebyly samy. V následujícím roce totiž vyvrcholily problémy s bezpečností posádek a populární dobrodružství Thierry Sabina tím vzalo na černém kontinentě za své. Motocykly BMW tam po sobě zanechaly stopu šesti triumfů, ovšem automobilová bilance modrobílé značky odpovídala polosoukromému týmu, a byla proto mnohem skromnější: pět vyhraných etap a dvě „bramborové“ medaile... Kousek od vítězství Jenže svět motoristického dobrodružství a dlouhých terénních etap si svůj největší bonbonek na dlouho vzít nenechal. A tak se tenhle závod do světového motoristického kalendáře po roční absenci vrátil. Své jméno si ponechal, ale přesunul se o pár tisíc kilometrů na západ. Na jihoamerickém kontinentě přirozeně získal i jiný charakter, cíle německého týmu x-raid však zůstaly naprosto stejné: zaútočit prostřednictvím vozů BMW na pódiové umístění. A hlavní týmové eso - Al-Attiyah, jehož navigovala Švédka Thörnerová (o něco později vyhrála s BMW a Chicheritem Světový pohár FIA v Cross Country) – to také při jihoamerické premiéře vozů BMW velmi ambiciózně dokazovalo. Katařan totiž zvítězil ve dvou etapách a celý závod vedl. Pak se ale od snědého a temperamentního jezdce štěstí odvrátilo: do chladiče jeho vozu se dostala tráva, vůz se začal silně přehřívat a nejrychlejší muž závodu neprojel při pokusu dostat se k mechanikům několik kontrolních stanovišť. Takže byl diskvalifikován. A i když se sice dva další vozy s modrobílým emblémem do první de- Peterhansel: „Rozhodně máme na víc“ Ten se stal výsledkem projektu, jenž už sice byl navržený v létě 2009, ale schválený byl teprve loni a hned poté během 90 dnů postavený. Používá stejný motor i mechaniku jako modely X3 CC, je však oblečen do kevlarového kabátu, který mu na základě karoserie Mini ušili u firmy Heggeman Autosport v Bürenu. A jeho úkol byl jasný: stát se dalším útočným tykadlem v předpokládané bitvě s wolfsurgskými továrními vozy. V týmu x-raid se objevila i první automobilová dáma Dakaru Jutta Kleinschmidtová Letošní jezdci týmu x-raid Kouzlo automobilových závodů však odjakživa spočívalo v jejich naprosté neodhadnutelnosti. Díky tomu, že v nich vedle lidských vlastností do hry vstupují i ty mechanické a třeba v Dakaru i velmi komplikovaná navigace. A součet těchto problémů měl na svědomí, že útok BMW na první dakarskou „bednu“ se oddálil i tentokrát. Pro Chicherita začaly problémy hned v úvodní etapě. V té díky zlomenému brzdovému kotouči ztratil téměř hodinu, a spadl až na 78. místo. Svou pozici sice dokázal velmi rychle vylepšit a brzy se zařadil do první desítky, jenže na začátku druhé poloviny přišel další a nečekaný zkrat. Francouz, jedoucí už svůj šestý Dakar, totiž vyrazil po opravě v bivaku otestovat svůj vůz do terénu. Jenže se při zkoušce stačil třikrát převrátit a Dakar tím pro něho definitivně skončil... Pro wolfsurgské speciály však byl i tentokrát samozřejmě největším soupeřem nažhavený Peterhansel. Od samého počátku jim také doslova dýchal na záda. Postupně však jeho ztráta začala přece jen narůstat. Díky až neuvěřitelnému počtu prasklých pneumatik, několika jeho vlastním a z přílišné motivace pramenícím chyb a v neposlední řadě také zmatkům v navigaci. Poté, co Peterhansel například vyhrál pátou etapu (v té mezi motocyklisty zvítězil na BMW jedoucí Portugalec Goncalves), už v té šesté se nedokázal se svým spolujezdcem trefit k jednomu z kontrolních bodů a ztratil sedm minut. A když se k tomu pak přidaly problémy s přehříváním motoru, ve švýcarské Montaně žijící Francouz začal v duchu své myšlenky na pódium - byť velmi nerad – opouštět. A nakonec si opravdu už podruhé v řadě dojel pro nepopulární bramborovou medaili... Naopak nezvykle výtečně si v německém týmu počínal nejlepší polský rallyman Holowszyc, jenž byl svého času u našich severních sousedů i poslancem. A protože do první desítky se dokázal vetřít také Portugalec Dos Santos (a do první dvacítky i Němec Scott), mohl být tým x-raid vlastně spokojený. Ale přesto nebyl. „Tohle rozhodně není výsledek, jaký jsem si před letošním Dakarem představoval,“ tvrdil po svém 22. Dakaru Peterhansel. „V dosud nejtěžším jihoamerickém Dakaru jsme sice do cíle dojeli, ovšem vůz, tým i já máme rozhodně větší potenciál. Takže je rozhodně na čem pracovat.“ A přesně to už v Trebur-Astheimu intenzivně dělají. Jednak proto, že ještě v této sezoně chtějí svou pravou sílu ukázat favorizovaným touaregům ve Světovém poháru a především proto, že by rádi pro značku BMW získali v příštím Dakaru daleko víc než jen Francouz Stéphane Peterhansel (45), spolujezdec Jean-Paul Cotret (F): devítinásobný vítěz Dakaru (šestkrát s motocyklem, třikrát s autem), za volantem vyhrál i Marockou rallye (2009 i 2010) a španělskou Baju (2007 i 2010), Tuniskou rallye a UAE Desert Challenge (2006) Rus Leonid Novitskij (42), spolujezdec Andreas Schultz (D): vítěz UAE Desert Challenge a Rallye Estoril-Portimao-Marrakéš (2010) Francouz Guerlain Chicherit (32), spolujezdec Michel Périn (F): vítěz Libijské rallye, UAE Desert Challenge a Světového poháru FIA v Cross Country (2009) Polák Krystof Holowszyc (48), spolujezdec Jean-Marc Fortin (B): vítěz Baja Italia (2010), předloni šestý v Dakaru, mistr Evropy v klasických rallye (1997) Němec Stephan Schott (58), spolujezdec Holm Schmidt (D): 26. v Dakaru 2010 Argentinec Orlando Terranova (31), spolujezdec Filipe Palmeiro: vítěz Tuniské rallye (2009), Pouštní rallye v Chile (2003) a v témže roce dojel pro stříbrnou medaili i v Šestidenní Portugalec Riccardo Lela Dos Santos (38), spolujezdec Paulo Fiuza (P): loni nejlepší soukromý jezdec Dakaru (14.) pověst jejich největšího soupeře. Otázkou však je, jestli proti nim budou touaregy v Jižní Americe opravdu stát. VW totiž uvažuje o tom, že by tyto modely mohly být v blízké budoucnosti v raidech nahrazeny jinými koncernovými vozy: automobily Porsche Cayenne či Škoda Yetti... foto archiv -min- BMW revue 1/2011 67 rozhovor David Krajný Nikdo špatný nevyhrává! Jeho přestup z pozice žvýkačkového bosse v majitele franšízy realitního gigantu REMAX nazval v roce 2007 jistý domácí list „přestupem desetiletí“. A nejednalo se o přehnané tvrzení. Šestačtyřicetiletý absolvent VŠE, obor zahraniční obchod, totiž opouštěl firmu s 95% podílem na trhu, kterou sám vybudoval. Pokud však někdo žil v představě, že byznys s realitami zlomí vynikajícímu golfistovi pomyslný vaz, dnes musí konstatovat, jak hluboce se mýlil. Jeden kolega mi řekl, že vás zná jako vynikajícího golfistu. O REMAX ani slovo. Není to důvod v zamyšlení? Určitě není. Je to relativní. Golf je mým koníčkem číslo jedna. A protože jsem kdysi hrával první juniorskou ligu v hokeji, beru golf jako sport, nikoli společenskou záležitost, případně zábavu. Vím, na co narážíte. Mám jasno v tom, že to u nás není s lidskými zdroji zrovna jednoduché. Čtyřicet let budování socialismu se na lidech hodně podepsalo, změnit jejich myšlení směrem k tvrdé práci není jednoduché. Na druhé straně je nezbytné takové lidi stále hledat. Jinak nemá cenu zabývat se byznysem. Nepatříte tedy do kategorie majitelů, kteří bazírují na tom, aby byl podnik spojován výhradně s jejich jménem? Asi můžu být dost těžko známější než REMAX, který je v obchodu s realitami čtyřicet let světovou jedničkou. Byznys je o lidech, kteří ho tvoří, ale silná musí být v první řadě značka. Po pěti letech na trhu nemám ohledně síly naší značky sebemenší obavy. A jak se vám daří v jejich hledání? Lepší se to. Hodně mladých lidí studuje v zahraničí, a mají tak možnost poznat jiná pracovní prostředí. Razím zásadu mládí vpřed. Na druhé straně je asi lepší, když si vás lidé spojují s golfem, než s postem řidiče limuzíny, který jste kdysi rovněž zastával? Nevidím důvod, proč by tomu tak mělo být. Jednalo se o šestiměsíční a musím říct, že hodně povedenou brigádu. Nemám s touto částí svého profesního života sebemenší problém. Mám z té doby spoustu známých, kteří dnes zastávají různé posty v hotelích, vždy se k sobě hlásíme. Byly to hezké časy. Hodně bohatých lidí říká, jak to bylo krásné, když byli bez peněz, bez starostí a odpovědnosti za jiné. Je to i váš případ? Všechno je to poplatné vývoji, věku. Podle mého názoru je stěžejní lidskou vlastností touha po dalším vývoji. V opačném případě bychom ještě dnes seděli v jeskyni a jedli syrového mamuta. Práce řidiče limuzíny mi přinesla zkušenosti a podstatné vylepšení tehdejší finanční situace. Byl jsem spokojený. O to je důležitější, že jsem se dokázal posunout někam jinam. Jste ve své firmě obklopen lidmi, kteří se touží posouvat dále? Pokud ano, napište o tom knihu. Vidím to na bestseler! 68 BMW revue 1/2011 Tvrdí se, že každé zlo je k něčemu dobré. K čemu byla dobrá pro majitele franšízy REMAX pro Českou republiku hypoteční krize, která silně zatřásla světovou ekonomikou? Tolik médii přežvykovaná hypoteční, realitní nebo ekonomická krize měla pro nás, silné hráče velký význam, protože jejím důsledkem byla konsolidace trhu. Malé subjekty, které neměly možnost využívat zázemí silné značky a jejího know-how, zanikly. Zákazníci ale zůstali. Pokud vás zajímají čísla, za minulý rok nám narostl tržní podíl o 50 %. Na trhu, který víceméně poklesl o 15 %, jsme rostli v objemu o 25 %. Bylo to dáno tím, že jsme se dokázali rychle podílet na konsolidaci. Opět se prokázalo, že na rozdíl od slabších hráčů má silná firma podstatně větší možnost překonat krizi. krizí stála chyba nějakého bankéře, musím se tomu smát. Je to o tom, že tam, kde je poptávka, roste živelně nabídka. A poté, co nabídka převýší poptávku, dojde ke krizi, protože na trhu je více zboží, než jsou lidi schopni koupit. Firmy nejdříve zkrachují, některé z nich poté obživnou. A tak to jde dokola. A přestože se média předhánějí v šíření katastrofických zpráv, je každá krize v konečném důsledku ve prospěch zákazníka. Ceny aut jsou toho důkazem. George Clooney v jednom filmu tvrdil, že každý velký problém s sebou přináší ještě větší příležitost? Ten film jsem neviděl. Proto raději volím tvrzení, že sklenici můžete vidět na půl prázdnou a na půl plnou. Filtr, kterým vnímáte okolnosti, je možné mít nastaven buď negativně, nebo pozitivně. Takže pro silné hráče platí: Čím hůře, tím lépe? Nemyslím si, že by měl člověk díky sobeckým zájmům svého vlastního byznysu přát zbytku populace krizi. Jak moc platí v případě franšízy slogan: Mysli globálně, jednej lokálně? Každý trh má svá specifika. U nás ale určitě neplatí, že bychom know-how a procesy, které fungují úspěšně ve světě, negovali a snažili se nahradit vlastními. Pokud by se tak stalo, nedělal bych nic jiného, než poslouchal lidi snažící se mě s vážnou tváří přesvědčit, proč něco nejde. Nepovažuji se za zkostnatělého člověka bránícího se vývoji, leč preferuji reaplikaci věcí, které jinde fungují. V naší branži rozhoduje rychlost. Řídím byznys nikoli na základě vlastního ega, ale čísel a skutečností. A s vědomím toho, že REMAX nepřetržitě roste čtyřicet let díky podnikatelské inteligenci. Jak moc může byznysmena v Česku demotivovat poznání, že byť nedělá chyby, jeho úsilí může zhatit někdo, kdo v Americe přestane splácet hypotéku na dům? Tak zjednodušeně se to nedá říct. Kapitalistický systém není na rozdíl od socialistického regulovaný, vyvíjí se cyklicky. Nabídku a poptávku reguluje živelný trh. Cyklický vývoj je mimo jiné o krizi a konjunktuře. Pokud někdo tvrdí, že za globální Podnikatelské inteligence? Zajímavý termín! Podle mého názoru nejlepší definicí inteligence je schopnost neustále se přizpůsobovat měnícím se okolnostem. Kdybychom dnes obchodovali tak, jako se s nemovitostmi obchodovalo před čtyřiceti lety, dávno jsme zkrachovali. Byznys má všude stejné zákonitosti, ze kterých je nutno vycházet. Tedy pokud chcete mít úspěch. BMW revue 1/2011 69 rozhovor David Krajný Lze vlastnictví franšízy považovat za pojistku proti neúspěchu, která ovšem určuje majiteli mantinely? Máme statistiky, dokazující, že pokud dnes začnete podnikat na zelené louce, jsou vaše šance na úspěch zhruba 20%. Pokud si vyberete dobrou franšízu, vrůstá šance na ekonomické přežití až na 80 %. A je na majiteli franšízy, jestli od sebe budou mantinely hodně daleko, jako je tomu na ledových plochách v ruské KHL, nebo po vzoru NHL hodně blízko? Hřiště je dané. Na majiteli je určení správné strategie. Taktika na užším hřišti je jiná, než je tomu na širším kluzišti. Na menším je to více o osobních střetech a potyčkách. Na větším se více bruslí. V Česku se preferují široké hrací plochy? To ale neznamená, že se to u nás někdy pořádně neřeže. Ale rychlost a smysl pro kombinaci jsou rovněž hodně důležité. Stejně jako bojovnost. Kdysi jste mi řekl, že jste vyměnil hokej za golf, neboť vás přestalo bavit dávat sportu všechno, zatímco někteří spoluhráči k tomu přistupovali vlažněji. Golf hrajete sám za sebe… Nebylo to tak úplně o tom, že by mě nebavili v hokeji lidi. Spíše jsem na vysoké škole řešil problém, jestli se budu živit hokejem, nebo hlavou. Vyhrála hlava. Máte pravdu v tom, že v golfu ovlivňujete výsledek pouze vy, zatímco v hokeji je to i o spoluhráčích. Sebelepší jedinec zmůže hodně, ale ne všechno. Mám rád nad věcmi pokud možno 100% kontrolu. Jak ve sportu, tak v byznysu. Proto hraji golf a jsem majitel, nikoli zaměstnanec. Řekni mi, jaký sport provozuješ, já ti řeknu, kdo jsi! Ve vašem případě je to hokej, lyžování, golf. Hodně pestrý vzorek sportovních činností. Úspěšní sportovci mají slušné předpoklady pro to, aby se uplatnili v byznysu. Většinou jsou soutěživí, rádi vyhrávají. U golfu se navíc hodně projeví charakter člověka. Neexistuje rozhodčí a je pouze na hráči, jak se v konkrétním okamžiku zachová. Golf je psychicky velmi náročný. Na cvičné louce jsou všichni vynikající, nicméně pak přijde čtyři dny dlouhý turnaj a hlava přestane fungovat. Podobné je to v byznysu. Platí v golfu a byznysu tenisový termín „nevynucená chyba?“ Platí. V obou případech můžete udělat nevynucenou chybu z nezkušenosti, možná se to nezdá, ale golf i byznys s sebou přináší řadu nových situací. Častým nositelem chyb je i stres, kterému jsme vystaveni ve stále větší míře. A taky se může stát, že některé řešení považujete za správné a posléze se ukáže, že správné nebylo. Bez nevynucených chyb to ale nejde. Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. Mám raději lidi, kteří se pustí do deseti věcí a tři z nich vyjdou, než někoho, kdo hraje celý život při zdi na jistotu. V golfu je to trochu složitější. Riskovat se ne vždy vyplácí. Záleží na okolnostech. V každém případě je nutno zvážit, jaký je maximální možný přínos řešení na hraně. První Čech v Moto GP Karel Abraham mi řekl, že jeho japonský kamarád Tomizawa udělal loni smrtelnou chybu v celkem jednoduchém a přehledném místě... Byznys ani golf nejsou záležitostí dvaceti minut. Jedná se o dlouhodobé kontinuální aktivity, ve kterých se do konečného výsledku promítá velké množství faktorů. Proto je tak důležitá schopnost udržet dlouhodobě koncentraci. Před časem probíhal turnaj v Abú Dhabi. Po prvním dnu byl na druhém místě o dvě rány Padraig Harrintgton, mnohonásobný vítěz turnajů Major. Hrál skvěle. Na předposlední jamce při markování se mu pohnul míček. Kdyby ho vrátil na původní místo, prakticky nic by se nestalo. On si toho ale nevšimnul a zahrál míček z jiného místa. Správně by měl dostat dvě trestné rány, ale on si je nedal, protože o ničem nevěděl. Nakonec na chybu upozornil divák, který viděl všechno v televizi. Patrick Harrington byl diskvalifikovaný. Jen kvůli tomu, že nezaregistroval absolutní banalitu. Takže, pokud vám nedopadne golf, víte, že chyba je vždy na vaší straně? Na rozdíl od fotbalu nebo hokeje se v golfu nemůžete vymlouvat na okolní vlivy. Moje mentalita je ovšem taková, že chyby stejně hledám spíše u sebe. Nespočívá ve srovnání s byznysem výhoda golfu v tom, že můžete vyhrát po katastrofálním výkonu, neboť ostatní hráli ještě hůře? Být v byznysu jedničkou mezi špatnými hráči moc nepotěší? Je to relativní. Část roku žiji ve Španělsku, kde mám dům u jednoho golfového resortu. Jedním z vrcholů je pro nás amatérské golfisty mistrovství klubu. Hraje se dva dny na rány. Do dvanácté, třinácté jamky mi to vždy celkem šlo, finiš byl ale nic moc. Přesto jsem v konkurenci Španělů, Angličanů či Švédů vyhrál. To, že se ostatním nedařilo, ale nesnižuje mé vítězství. I v byznysu se s něčím poměřujete. Neexistuje absolutní vítězství. Každý triumf je relativní vůči soupeřům. A když dokážete porážet soupeře, vyhráváte. Já vyhrávám rád. V byznysu i golfu. V případě, že se nedaří, držíte se předem připravené strategie, nebo se snažíte věci zlomit? Důležité je dospět rychle k poznání, proč se nedaří! Každý rok máme vytyčenou strategii a cíle, ale s postupem času a nejrůznějšími změnami dělá- 70 BMW revue 1/2011 me častý audit toho, jak to s naší strategií vypadá v praxi. Abych to zjednodušil. Pilot má rovněž jasný plán letu, ale když někde nad oceánem narazí na cyklon a turbulence, musí plán změnit. Stejně tak je tomu v golfu. Nečekaně začne foukat vítr. Najednou máte jasno v tom, že jamky, které jste chtěl hrát odvážně, musíte zahrát konzervativně. Takže přípravu záložních variant nepovažujete za důkaz slabosti? Určitě ne. Pilot má taky v záloze letiště, na kterém přistane v případě, že to podmínky na původním letišti nepovolují. A záložní variantě musí být uzpůsobený i stav paliva v nádrži. Legendární investor Warren Buffet tvrdí, že názory finančních analytiků čte pouze tehdy, pokud v novinách nejsou jiné vtipy. Ztotožňujete se s tímto názorem? Pokud mám svůj byznys dovést k cíli, musím vědět, co se kolem nás děje. Proto mě zajímají průzkumy trhu, mediální monitoringy… Warrena Buffeta neznám, snad jen tolik, že koupil část společnosti Wrigley, kterou jsem kdysi v Česku řídil. A jsem přesvědčen o tom, že i když možná nečte noviny, je obklopen špičkovými analytiky. Šéf Sazky JUDr. Aleš Hušák před časem řekl, že pokud se šest z deseti rozhodnutí ukážou být správnými, je spokojen. Jak je to s vámi? Nevedu si v tomto ohledu statistiky. Snažím se, aby co nejvíce mých rozhodnutí bylo správných. A vím, že stoprocentní úspěšnost není samozřejmě možná. Každopádně otázka mi zavání ohlížením se zpátky, zatímco já jednoznačně preferuji pohled do budoucnosti. foto RE/MAX Petr Bošnakov Correct Interior I TA L S K Ý N Á B Y T E K P R O VÁ Š D O M O V kuchyňská linka Flirt Nová kolekce 2011 Speciální zaváděcí ceny * Pouze od 28. 2. do 27. 3. 2011 postel Regio www.correctinterior.cz www.natuzzi.cz pohovka Clyde stolní lampa Mille Bolle FLAI konferenční stolek Bellflowers stůl Baron a židle Parisienne termínu od 28. 2. do 27. 3. 2011 máte jedinečnou možnost nákupu zboží s 15% slevou. Akční sleva se vztahuje na objednávky vybraného zboží italského výrobce Scavolini, SanGiacomo,Flai, Slamp, Natuzzi a Calligaris. Více informací o akci získáte v obchodech Correct Interior a Natuzzi. *V Correct Interior: V Jámě 3, Praha 1, tel: 224 162 281 / Soho Interiérové centrum, Svratecká 989, Br no -Modřice, tel: 547 213 701 / Family Centrum, Poděbradská 335, Pardubice, tel:466 401 349 Natuzzi: V Jámě 3, Praha 1, tel: 224 162 056 / Rubín Office Centre, Pobřežní 50/52, Praha 8, tel: 296 579 410 / Budova IBC, Příkop 4 Br no, tel: 545 176 231 / Soho Interiérové centrum, Svratecká 989, Br no-Modřice, tel:547 213 682 / Family Centrum, Poděbradská 335 Pardubice, tel: 466 401 349 motorsport SuperStars Poněkud utajený šampionát Když se řekne SuperStars, u nás – stejně jako na Slovensku - si okamžitě vzpomeneme na populární televizní soutěž zpěváků. Na mapě automobilových závodů se však pod tímhle názvem dá najít něco úplně jiného: úspěšný seriál silných cestovních vozů. 72 BMW revue 1/2011 nahrazoval závody kdysi velmi oblíbené kategorie Superturismo. Když se ale ukázalo, že tato série by na mezinárodní scénu mohla vrátit silné cestovní vozy, které z ní po zavedení dvoulitrového světového šampionátu WTCC vymizely, začal mu být italský kabát malý. A po třech letech italské existence na sebe vzal i podobu mezinárodní: v sezoně 2007 se začal stěhoval také na jiné tratě než ty na Apeninském poloostrově a pomalu se o něm začalo hovořit po celé Evropě. Logicky, protože nedostal do své internacionální kolébky nijak skromné cíle. Chtěl se totiž mezi cestovními vozy stát doplňující variantou tak oblíbených a zaběhlých sérií, jaké třeba v Německu slyší na jméno DTM a v Austrálii na V8 Supercars. Zároveň to byl ovšem i důvod, proč se o něj velmi rychle začala zajímat jak celá řada špičkových klientských týmů a piloti zvučných jmen, tak i diváci. A je to ostatně i důvodem, proč si chceme tenhle šampionát - jehož mezinárodní podoba se doposud pokaždé stala kořistí vozů BMW a kterou přebírají televize 24 států – představit. Nejsnazší to je prostřednictvím posledního, tedy loňského, ročníku. Žena i sedm pilotů F1 Loni se králem SuperStars zaslouženě stal Tomas Biagi Ten už sice můžeme celý rok sledovat v přímých přenosech i na našich televizních obrazovkách, jenže pro mnohé přesto zůstává stále poněkud utajený. I když se o něm nedá rozhodně hovořit jako o kdovíjak horké novince. Spíš Někdejší hvězda F1 Johnny Herbert naopak. Vždyť tenhle šampionát, v němž si to mezi sebou rozdávají sériově vyráběné čtyřsedadlové automobily, jejichž srdíčkem jsou silné osmiválce, se jezdí už osmou sezonu. Přinejmenším v Itálii, kde se narodil a kde původně V tom se mezinárodní část SuperStars Serie (existuje i národní, bohatší o několik dalších závodů na italských okruzích) skládala ze sedmi podniků, tedy 14 jízd. Ty se jely v Itálii (Monza, Imola, Vallelunga), v Portugalsku (Portimao), ve Francii (Le Castellet), v Německu (Hockenheimring) a také v Jihoafrické republice (Kyalami) a za volanty vozů devíti značek se v nich představilo 32 pilotů. Včetně blonďaté Římanky Michaely Cerrutiové (23), startující v milán- V tomhle šampionátu jsou k vidění i vozy Cadillac CTS-V BMW revue 1/2011 73 motorsport SuperStars Dva z největších soupeřů mnichovské značky: Porsche Panamera S (vlevo) a Mercedes C 63 AMG ském týmu Romeo Ferraris. Ta však favoritkou nebyla. K těm se ale řadil například zkušený tým BMW Italia z Padovy, vedený někdejším světovým šampionem cestovních vozů Robertem Ravagliou. Tato stáj – v minulosti startující i v mistrovství světa a Evropy cestovních vozů - totiž disponovala kvartetem skutečně prvotřídních pilotů. Přičemž jezdeckou jedničkou se zdál Gianni Morbidelli. Předloňský vítěz SuperStars a syn zakladatele známé motocyklové firmy, svého času úspěšně jezdící Chevrolet Lumina, s níž jezdil už 46letý Johnny Herbert závody MS silničních motocyklů. Vedle 42letého Itala, jenž za sebou má 67 startů s vozy Minardi, Footwork, Sauber a Dallara v F1, se však dali v týmu najít i další zkušení piloti: někdejší italský soutěžní šampion Luca Cappelari (47), o dva roky mladší Stefano Gabellini a především Thomas Biagi. Čtyřiatřicetiletý jezdec z Boloně, který je v Itálii nejen známým televizním komentátorem závodů F1 a NASCAR, ale hodně toho pamatuje i za malým volantem závodních vozů. Vždyť jezdil v šampionátu Takhle se všichni jezdci dívali na vůz vítěze SuperStars v posledním závodě F3000, testoval GP monoposty Ferrari a Minardi a dvakrát získal titul v nejprestižnějším kategorii seriálu FIA pro GT vozy. Největším konkurentem této stáje se pak zdál být tým CAAL z Todi, v němž s vozy Mercedes vyrazilo obhajoval prvenství v soutěži týmů duo Francesco Sini a Luigi Ferrara. Ovšem do SuperStars poslala svou vizitku i řada dalších favoritů a v automobilovém světě známých jmen. Vždyť během loňska se v ní představilo hned sedm někdejších pilotů F1: z Itálie třeba Nicola Larini (Mercedes), Mimmo Schiattarella (BMW), Emmanuele Naspetti (Mercedes), Giovano Lavaggi (Chrysler) a již zmíněný Gianni Morbidelli (BMW), ze Švýcarska Andrea Chiesa (Maserati) a navíc také Brit Johnny Herbert (Chevrolet). Stejně zajímavým jménem však bylo i s vozem BMW 550i startující někdejší lyžařské eso Kristian Ghedina. Čtyřicátník z Cortiny d´Ampezzo, jenž dokázal v minulosti vyhrát tucet závodů Světového poháru ve sjezdu a jeden v Super-G. Ghedina se automobilovým závodům věnuje od roku 2006 a o tom, že to dokonale umí i za volantem, není pochyb. Předvedl to ostatně i v SuperStars, kde byl v roce 2008 druhý za Morbidellim! Rozhodla konzistentnost Jestliže však vozy BMW šly v roli favoritů, už úvodní závod – v němž s mercedesem obě jízdy vyhrál někdejší italský šampion F3 Luigi Ferrara (28) – stačily kdekoho přesvědčit, že to rozhodně nebudou mít lehké: z šesti pódiových pozic na Monze jim patřila jediná a ta navíc měla jen hodnotu třetího místa. A v zákulisí SuperStars už navíc kolovaly zvěsti o překvapení, připravovaném známým a špičkovým týmem nTechnology, jenž dlouho býval oficiálním týmem Alfy Romeo v mistrovství Evropy cestovních vozů. To mělo 74 BMW revue 1/2011 jméno Porsche Panamera S, ovšem jeho vývoj se neustále protahoval. Toho hned v dalším závodě v Imole využil Biagi: jednu jízdu vyhrál, ve druhé za Pigolim (Mercedes) dojel druhý a vyhoupl se do čela šampionátu. A z téhle pozice se mu evidentně nechtělo. A na čele SuperStars pak vydržel nejen po závodě v Portimao, kde se výhrou blýskl s Audi jedoucí domácí hrdina Filipe Albuquerque (25letý mladík, který pak koncem roku vyhrál v Düsseldorfu Závod mistrů, ve kterém si poradil s oběma světovými šampiony Vettelem i Loebem!), ale i po dalších. Především díky svým velmi vyrovnaným výkonům. Pravda je, že výhry se mu obloukem vyhýbaly, zato měl prakticky po každém závodě předplacené místo na bedně. I proto měl už před posledním zvoněním mezinárodní Supersérie v kapse výhru v její italské verzi a nakročeno k vítězství i v té internacionální. Své v tom samozřejmě hrál i fakt, že dlouze inzerovaná závodní premiéra vozu Porsche Panamera S měla daleko delší zdržení, než se původně čekalo. Tenhle německý vůz, který je ve své civilní verzi díky své hmotnosti 1870 kg docela pěkným napucánkem, se totiž v cremonském týmu dočkal nejen pozoruhodné odtučňovací diety (dokázal zhubnout o 550 kg), ale i náročných úprav, které si vyžádaly čas. Ovšem udělaly z něho až nečekaně účinnou zbraň. Takže premiéra této šelmy skončila v Mugellu naprostým triumfem a své ambice černý vůz potvrdil i v následujících závodech mezinárodní části SuperStars: ve francouzském Le Castellet vyhrál, co se dalo, a ve Vallelunze jednou zvítězil a ve druhé jízdě dorazil do cíle jako třetí. Jenže k závěrečnému klání do Jihoafrické republiky s ním někdejší italský motokárový mistr světa a evropský šampion cestovních vozů Fabrizzio Giovanardi (43) nedorazil. Nebyl důvod. Na mezinárodní titul mohl v SuperStars už vedle Biagiho dosáhnout – a to spíš pou- ze v teoretické rovině – jediný muž: Luigi Ferrara (Mercedes AMG). Ovšem pouze za předpokladu, že by snad s převelikým náskokem vedoucí Biagi nedojel a on vyhrál všechno, co šlo. Podle toho také agresivní pilot z Bari jel. Ale když jej pak s vozem Chevrolet-Lumina na vedoucí pozici vystřídal někdejší GP pilot a vítěz 24hodinovky v Le Mans Johnny Herbert, brzy pochopil, že jeho naděje na titul jsou v trapu. Zvláště, když Biagi si nejprve dojel pro tři bodíky nutné k zisku titulu, ve druhé jízdě pak doslova exceloval a se závodním polem si dělal, co chtěl, a prokázal, že titul je v těch nejsprávnějších rukách... SuperStars 2010 Letos s rekordním počtem startujících? Letos, kdy se tenhle šampionát představí premiérově také na belgickém okruhu Spa-Francorchamps, v něm je v 19 týmech přihlášeno 43 (!) jezdců i další žena: v BMW M3 jedoucí Francesca Linossi. A protože vedle německých vozů BMW, Mercedes, Porsche a Audi chystají hlasitě promluvit například automobily Jaguar, připravované veronským týmem Ferlito Motors, nikdo nepochybuje o tom, že to dosud vládnoucí mnichovské vozy nebudou mít snadné. Jenže tým BMW Italia, který vedle obhájce titulu Biagiho a zkušeného Gabelliniho angažoval i 18letou velkou naději Alberto Cerquiho (šampion školní formule Azzura), nemá v úmyslu se rozhodně jen tak snadno vzdát. A protože nespali ani u dalších „modrobílých“ týmů, nikdo ani na chvíli nepochybuje o tom, že v této evropské sérii nejsilnějších cestovních vozů nás letos opravdu čekají bitvy jako řemen... foto archiv -min- Loni byla jedinou ženou startovního pole 23letá Michelle Cerutiová Výsledky 1/ Thomas Biagi (BMW) 170 bodů, 2/ Luigi Ferrara 132, 3/ Max Pigoli (oba Mercedes) 115, 4/ Alberto Cola (Audi) 109, 5/ Fabrizzio Gionavardi (Porsche) 77, 6/ Gianni Morbidelli (BMW) 74, 7/ Johny Herbert (Chevrolet) 66, 8/ Francesco Sini (Mercedes) 63, 9/ Stefano Gabellini 62, 10/ Luca Cappellari (oba BMW) 42, 11/ Roberto del Castello (Cadillac) 33, 12/ Roberto Papini (BMW) 21, celkově bodovalo 30 pilotů. Vozy Homologaci měly v uplynulé sezoně následující modely devíti značek: BMW M5 (E39), 550i (E60) a M3 (E90 a E92), Audi RS4 a RS5, Jaguar S-Type R, XF SV8 a XFR, Cadillac CTS-V, Chrysler 300C SRT8, Mercedes-Benz C63 AMG, Chevrolet Lumina CR8, Maseratti Quattroporte a Porsche Panamera S. Jak se v SuperStars závodí a boduje Každý závod seriálu, určeného pro vozy s motory V8 o objemu 3001 až 7000 cm3, jež mají povinné zadní křídlo, pneumatiky Pirelli a brzdové kity, se skládá ze dvou samostatně bodovaných závodů. Ty jsou vypsány na 25 minut + jedno kolo. Boduje se v nich 10 prvních míst (20, 15, 12, 10, 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod) a bonusový bod je přidělován za pole position a nejrychlejší kolo závodu. Pořadí na startu první jízdy určuje kvalifikace, ve druhé pořadí prvního závodu, přičemž prvních osm startuje z obrácených pozic (tedy dva první ze čtvrté startovní řady a sedmý s osmým z první). Pro co nejvyrovnanější průběh série může tzv. Permanentní kancelář u vozů předepsat povinné technické korekce (restriktor, úprava hmotnosti či turba atd.) a jak bývá zvykem, i v SuperStars jsou pro každý závod vyhlášeny hmotnostní handicapy, zohledňující výsledky posledního klání. BMW revue 1/2011 75 technika aplikace pro iPhone a iPad To je teprve začátek... Automobily postupně přestávají být samostatnými jednotkami. Stále více se propojují s okolním světem. Používají se k tomu různé způsoby a jedním z nich jsou také mobilní telefony. Konkrétně jejich speciální aplikace, které telefony s automobily spojují. Trendy v tomto směru v současnosti udává spojení BMW – Apple. Zde je několik příkladů. Není dávno doba, kdy svět elektronických systémů automobilů byl za vývojem v oblasti mobilních telefonů pozadu. Situace je o to horší, že i rok ztráty je ve světě počítačů zpoždění třeba i o jednu generaci určité technologie. Nikoho přitom nezajímá, že zatímco životní cyklus automobilu je třeba i deset let, tak u telefonů je to třeba jen pouhý jeden rok. S vývojem nové generace multimediálních a komunikačních systémů vozů BMW, které jsou založené na přizpůsobivé modulární koncepci, se však situace mění. BMW přímo pro vývoj komunikačních a dalších elektronických součástí vlastní speciální technologické centrum v kalifornském Polo Altu. Je tedy ve slavném Silicon Valley v přímém kontaktu se společnostmi udávajícími v tomto oboru hlavní směry. I to je důvod, proč právě vozy BMW patří vždy k prvním, které jsou připravené na komunikaci s nejnovějšími druhy mobilních telefonů či hudebních přehrávačů. Ba co víc, systém vozů BMW je navržen tak, aby jej bylo možné i později softwarovými aktualizacemi adaptovat na nové přístroje. Právě světem přenosných elektronických zařízení v posledních letech doslova zahýbala společnost Apple a její produkty iPod, iPhone a nejnověji také iPad. Dnes je situace taková, že BMW přichází s možností jejich integrace prakticky okamžitě po jejich uvedení na trh. Mnichovská automobilka přitom reaguje také na jejich pouhé aktualizace softwaru. Příkladem 76 BMW revue 1/2011 Aplikace BMW pro Apple i OS Aplikace BMW Connected přináší do systému iDrive nové funkce (Facebook, Twitter a možnost poslechu internetových rádií) je třeba plná integrace přehrávačů do systémů vozu, kdy se na hlavní displej přenáší například obrázek právě přehrávaného alba. Automobil dokonce dokáže z přehrávačů vybírat muziku podle nálady posádky. Podobné je to také s mobilními telefony iPhone. Samozřejmostí jsou tzv. snap-in adaptéry, do nichž se telefon pohodlně zasune a spojí se s vozem. Připojení je samozřejmě možné i pomocí bluetooth. Spojení telefonu a automobilu je stále těsnější. Automobil je nyní schopen aktivně pracovat s adresami uloženými v telefonu (zadá si je do navigace), bude připraven zobrazit fotografii volaného nebo přečte SMS zprávu. Dalším krokem, který se připravuje pro jaro letošního roku, je také možnost přinést pomocí telefonu do automobilu nové funkce (viz aplikace BMW Connected). Právě to je v automobilovém světě doslova revoluční novinka, která může v budoucnu nezaměnitelným způsobem změnit charakter a koncepci elektronických systémů automobilu. Opět se tak přiblížil okamžik, kdy mobilní telefon (jestli se tomu zařízení bude tak říkat i nadále, je otázka) poslouží třeba i jako klíček od vozu. Zatím jsme v tomto směru teprve na začátku a většina aplikací pro mobilní telefon Apple iPhone je spíše pro zábavu, nicméně, jak již bylo řečeno, především ta s názvem BMW Connected stojí, i přes zatím relativně omezené použití, za největší pozornost. foto archiv Petr Hanke BMW navíc v New Yorku založilo společnost BMW i Ventures, která se zabývá nákupem akcií společností vyvíjejích různé počítačové aplikace. První koupenou společností je My City Way zaměřená na mobilní informační portály v mnoha amerických městech. BMW se tímto způsobem dostane na další úroveň v poskytování nových služeb a propojování automobilů s okolním světem. Jak vidíte, to je opravdu jen začátek... BMW Connected - Velmi významná aplikace, která díky mobilnímu telefonu rozšiřuje vlastnosti a funkčnost elektronického systému automobilu. Pro její využití je třeba, aby byl automobil vybaven navigačním systémem Professional s bluetooth připojením mobilního telefonu a tak zvanou rozšířenou konektivitou a připojením pro iPhone. Integrací telefonu do automobilu je možné přes ovladač a displej systému iDrive komunikovat prostřednictvím služeb Facebook či Twitter. Nabízí se také možnost využití telefonu pro příjem internetových rádií a jejich přehrávání audiosystémem automobilu. Aplikace umožní též v telefonu uchovat informace o množství paliva v nádrži, dojezdu a ujeté vzdálenosti. Telefon se připojí buď zasunutím do speciálního adaptéru, či spojením přes konektor USB. Aplikace Connected je k dispozici také pro vozy MINI. Je více než zřejmé, že počet nabízených služeb získaných prostřednictvím telefonu se bude jen zvyšovat a bude nabývat na významu. BMW M Power Meter - Praktická aplikace pro nadšené řidiče. iPhone či iPad dokáže díky svým senzorům měřit například podélné i příčné zrychlení, rychlost, ujetou vzdálenost či čas potřebný pro dosažení určité rychlosti. Součástí aplikace je také přehledné aktuální zobrazení jednotlivých veličin, stejně tak jako celkové vyhodnocení podle předem nastavených kritérií. BMW TV - Mezinárodní videoportál BMW TV je možné sledovat nejen pomocí počítače, ale také prostřednictvím telefonu iPhone a tabletu iPad. Aplikace BMW TV umožňuje účelné vyhledávání v příspěvcích, které posléze automaticky postupně přehrává jeden po druhém. Samozřejmostí je možnost sdílení oblíbených videí pomocí sociálních sítí či e-mailu. Podobná aplikace je připravena také pro příznivce značky MINI, jmenuje se MINI TV. BMW Welt - Atraktivní stavba BMW Welt v těsné blízkosti centrály BMW v Mnichově má na iPhone a iPad svoji vlastní multimediální prezentaci. Vtipné je, že tyto prezentace se spustí pouze v případě, že jste v BMW Welt u daného stanoviště. Prostřednictvím této aplikace získáváte aktuální informace o jednotlivých sekcích. To vše lze navíc sledovat také na aktivní mapě celého komplexu. K dispozici je kalendář plánovaných akcí, stejně tak jako možnost sdělování pocitů a informací přes službu Twitter. ParkingAssistant - Praktická aplikace usnadňující parkování na placených místech. Po zaparkování si telefon automaticky zjistí polohu, a tím i polohu automobilu, a vyzve k nastavení předplaceného parkovacího času. Aplikace začne odpočítávat čas, a když zjistí, že je potřeba se vrátit k automobilu, vyzve k tomuto úkolu majitele. Program přitom bere v potaz i předem nastavenou rychlost chůze. Když je potřeba, dokáže tato aplikace s pomocí mapy navést člověka zpět k automobilu. Praktickou funkcí je i možnost uložit do paměti například podlaží a parkovací místo při stání ve velkých parkovacích domech. EfficientDynamics Pinball - Pinball. Tivoli. Forbes. Hrací automat. To všechno jsou označení pro známý automat. BMW jej ale doplnilo o vysvětlení jednotlivých součástí z programu EfficientDynamics. Samotná hra reaguje velmi rychle a spontánně, popis různých technologií není přehnaně aktivní, takže nekazí zážitek ze hry. BMW Motorsport - Zajímavá aplikace přinášející mnoho užitečných informací o různých závodech, kterých se účastní tovární týmy BMW. BMW tuto aplikaci aktualizuje vždy ke konkrétnímu závodu. Zatím posledním vydáním byl speciál pro vytrvalostní závod 24 hodin Le Mans. K dispozici byly informace o aktuálním pořadí, rekordních časech, automobilech, okruhu La Sarthe a samozřejmě také o jednotlivých členech týmu. BMW Magazín - Pouze pro tablet iPad je připravena elektronická podoba oficiálního časopisu BMW Magazín. K dispozici je nejen anglická, ale také německá verze. Jedná se přitom o multimediální aplikaci s mnoha filmy a současně interaktivním řešením. Informace Všechny aplikace jsou v obchodě AppStore společnosti Apple připraveny ke stažení zdarma. Většina z nich pracuje na zařízeních iPhone i iPad, jen multimediální časopis BMW Magazín je určen výhradně pro tablet iPad. U většiny aplikací je třeba mít instalovaný operační systém iOS 4 a výše (BMW Connected a MINI Connected minimálně 4.2). EfficientDynamics Pinball je zábavná klasická hra BMW revue 1/2011 77 historická jízda BMW 520 E12 Vzácné zboží BMW řady 5, typově značené E12, představuje dnes velmi zajímavý sběratelský kousek. Nejen kvůli svým ladným tvarům, nadčasové technice a bohaté výbavě, ale také proto, že jich je u nás málo. Mnohem častěji potkáte následující generaci E28 než takovouto E12. Začněme trochou historie. BMW E12 se vyrábělo v letech 1972 až 1981 (produkce pokračovala v Jižní Africe až do roku 1984). Šlo o první vůz, který nesl označení BMW řady 5, byl to vlastně první model, jenž do výrobního programu vnesl novou logiku označování, která se používá dodnes. Styl vozu předurčilo v roce 1970 designérské studio Marcella Gandiniho představením vozu BMW 2200ti Garmisch. Svým vzhledem se měl postavit zejména proti Mercedesu W114, čemuž odpovídala i nabídka motorů. Základem se stala 78 BMW revue 1/2011 verze 518, silnějším modelem pak byla 520 – oba čtyřválce. Na fotografiích u tohoto článku můžete ovšem obdivovat typ 520, pod jehož kapotou hučí řadový šestiválec, jak se na BMW vždy slušelo a patřilo. Jde o dvoulitrový motor M20 s rozvodovým řemenem, který se do „pětky“ montoval od roku 1977, kdy proběhl menší facelift. Existovaly samozřejmě ještě další verze, zmiňme krátce 525i, 528i, 530i a M535i. Pro čtyřválcovou i šestiválcovou 520 platila výjimka, protože se namísto vstřikování Bosch L-Jetronic dodávaly s karburátory Solex (v Anglii se Strombergy). Šestiválec v předváděném voze dosahuje výkonu 90 kW (tedy 122 koní) při 6000 min-1, přičemž poskytuje 160 N.m točivého momentu při 4000 min-1. Do pětky byl montován po faceliftu v roce 1977 a pod její kapotou zůstal až do roku 1981. Majitelem vozu je Dušan Tomeček, který se k BMW dostal přes známé v klubu značky. Nejprve sháněl vlastně jakékoliv pojízdné BMW za pár korun, s nímž by mohl dojet na každoroční sraz, Big BMW (letos se bude konat 12. až 14. srpna v Hoškovicích u Mladé Boleslavi). Jenže když objevil inzerát na tuto 520, bylo rozhodnuto. A to ze dvou důvodů. Za prvé byl vůz v dobrém stavu a za druhé byl za velmi dobré peníze. Několik věcí bylo samozřejmě potřeba udělat. Asi nejhorším problémem byla prasklá hlava motoru, ale tu se nakonec podařilo sehnat doslova za hubičku (svůj podíl na tom jistě měl i fakt, že všechny šestiválcové hlavy z té doby jsou stejné a dají se měnit... jak prosté a prospěšné!). Dušan dále vyměnil rozvody, svíčky a kabely, několik dalších věcí a mohlo se jezdit. Na autě je všechno originál, tedy snad kromě antény na víku rozměrného zavazadelníku – tu tam napasoval ještě majitel v Itálii, odkud auto pochází. Původně byla totiž umístěna mezi dveřmi řidiče a blatníkem, v malé, k tomuto účelu upravené mezeře. V době svého narození stálo toto BMW 520 23 150 marek a představený vůz má v sobě ještě výbavu za dalších minimálně 6 850 marek. Pokud celkovou hodnotu 30 000 marek přepočítáte na koruny, vůz byl tehdy velmi drahý. Stál totiž přes půl milionu korun, za což se daly v Československu v pohodě postavit dva rodinné domy. Dušan pokračoval s drobnými opravami a auto brzy začalo s úspěchem navštěvovat domácí srazy. „Auto je na svou dobu velmi pokrokové,“ ukazuje mi jednotlivé části vozu majitel, „tento konkrétní vůz měl bohatou příplatkovou výbavu, jako například přední okna v elektrice, samonavíjecí pásy a klimatizaci. Všechno je samozřejmě funkční, což už mě pomalu přestalo překvapovat.“ Dušan také upozorňuje na zeleně tónovaná okna, která doplňují celkově výjimečné barevné Na českých silnicích mnohem častěji potkáte model E28, starších E12 je málo a jsou vzácné sladění vozu. Zelená olivová je sama o sobě úžasná, ale způsob, jakým ladí s čalouněním interiéru a sedadel, je skutečně fascinující – jen se podívejte na ten interiér, je doslova radost do něho usednout a nechat se unášet na vlně pohodové jízdy. Celek dotvářejí příplatková 14palcová kola. Ačkoliv je pětka stará 31 let (byla vyrobena v roce 1980), stále vypadá důstojně a nabízí velmi pohodlný a komfortní způsob dopravy. Šestiválec vyniká pružností a dokáže až nečekaně akcelerovat, což vozu také dodává jistý šarm. Pětka samozřejmě není na závodění nejvhodnějším stro- Takto vypadala vyšší střední třída před čtyřiceti roky BMW revue 1/2011 79 historická jízda BMW 520 E12 jem, v zatáčkách se hodně naklání a podvozek je měkký. Ale to nebrání pyšnému majiteli, aby s ní nevyrážel na různé jízdy pravidelnosti, a ne bez úspěchu. Například na závodu Ecce Homo Historic 2010 majitel zvítězil nejen ve své kategorii, ale i celkově mezi automobily. Dušan vyzdvihuje také další výhody starého BMW: „Například s náhradními díly není vůbec žádný problém. Automobilka se stará o svou historii a téměř na všechny starší vozy dodá cokoliv. To, co nemají, prostě vyrobí. Někdy jsou originální díly samozřejmě dražší, ale člověk vždycky sežene, co potřebuje.“ Jaké jsou plány do budoucna? Dušan je spokojen s technickým stavem vozu, jen karoserii zřejmě čeká nový lak. Budou se řešit také další drobnosti, které dokreslí výjimečnou „žraločí“ tvář. Ačkoliv Dušan sehnal svou krásnou pětku vlastně náhodou bez cíleného hledání konkrétního modelu, jen to dokazuje, že za několik desítek tisíc korun lze pořídit hodně muziky. Cenově dostupný youngtimer, který úžasně vypadá a funguje, není otázkou velké investice, a pokud se mu člověk trochu věnuje a je schopen mu dodat potřebnou péči, bude ho těšit ještě dlouhou dobu. foto Ondřej Kroutil Šestiválec vždy patřil pod kapotu BMW. Ten v modelu 520 vyniká pružností a příjemným, sebejistým zátahem. 80 BMW revue 1/2011 Antonín Příhoda Technické údaje Motor zážehový řadový šestiválec Objem 1990 cm3 Výkon 90 kW (122 k) při 6000 min-1 Točivý moment 160 N.m při 4000 min-1 Nejvyšší rychlost Zrychlení 0–100 km/h 178 km/h 12 s Rozměry (d x š x v) 4600 x 1690 x 1425 mm Rozvor 2636 mm Barevná stupnice otáčkoměru pomáhala s ekonomickým jízdním stylem www.hak.cz fotografie Aleš Jungmann Dobré světlo v Lipsku Už je to šest let, kdy automobilka BMW otevřela ve svém výrobním závodu v Lipsku novou centrálu. Dodnes tato budova vyvolává mezi příznivci architektury velké emoce. Návrh avantgardní londýnské architektky Zahy Hadid se už dostal do učebnic a budovu jezdí obdivovat a fotografovat lidé z celého světa. Publikace britského nakladatelství Dorling Kindersley The Complete Photographer s fotografiemi českého autora 82 BMW revue 1/2011 Loni v létě se objevila v domácím tisku zpráva, že prestižní londýnské nakladatelství výukových titulů Dorling Kindersley si do své nové publikace vybralo fotografie této budovy od českého autora Aleše Jungmanna. Kniha Toma Anga s názvem The Complete Photographer vyšla koncem loňského léta (prozatím v angličtině, ale lze předpokládat, že v dohledné době se objeví v českém překladu i na domácím trhu) a je rozsáhlou příručkou, která radí pokročilým zájemcům o fotografii jak zvládnout deset nejrozšířenějších fotografických disciplín od portrétu přes reportáž až po krajinu. Každá z kapitol je doplněna vždy portrétem a ukázkami prací některého z významných světo- vých fotografů, který se právě na některý z těchto oborů specializuje. Jak se fotí architektura, to kniha ilustruje právě na snímcích z továrny BMW v Lipsku, jejichž autorem je právě český autor. Liberecký fotograf Aleš Jungmann (39) se k fotografování architektury dostal už v druhém ročníku studia oboru fotografie na FAMU díky svému tehdejšímu pedagogovi Pavlu Štechovi. Tehdy měl za úkol jako ročníkovou práci fotografovat Veletržní palác v Praze a tahle na první pohled nevděčná a statická práce (chtěl být totiž původně dokumentaristou) mu učarovala. Začal se na architekturu specializovat, pořídil si velkoformátový BMW revue 1/2011 83 fotografie Aleš Jungmann BMW v Lipsku Továrna BMW v Lipsku zaměstnává necelých šest tisíc zaměstnanců. Vyrábějí se tady všechny čtyři modelové řady „jedničky“ BMW – třídveřový sedan, coupé, kabriolet i řada SUV X1. Denní výrobní kapacita je 740 vozů. Od roku 2013 se budou v Lipsku vyrábět také nové elektromobily. 84 BMW revue 1/2011 Foto Pavel Bílek přístroj a získával první zakázky. Mezi jeho klienty patří řada architektonických ateliérů i developeři. Nedávno například dokončil velkou zakázku pro Českou spořitelnu. Začali se také ozývat klienti ze zahraničí. Aleš Jungmann tak s fotoaparátem například pětkrát odjel do Indie, aby tam pro britské architekty fotografoval síť multikin PVR Cinemas. Hotely fotil v Moskvě, Krakově, Lodži, Varšavě, Berlíně, a dokonce i na jaderském ostrově Hvar. Jak se ale dostal k práci pro anglické nakladatelství? „Upřímně řečeno, nevím, jak přišli právě na mě,“ říká skromně fotograf ve svém pražském ateliéru. „Mám pocit, že sháněli někoho z téhle části Evropy, kdo fotí architekturu, a buď viděli nějaké mé práce, nebo si mě jednoduše našli na internetu.“ „Co bylo největším úskalím práce na projektu v Lipsku?“ „To, že už tu budovu přede mnou fotily snad desítky profesionálních fotografů ze všech stran. Navíc zadání od nakladatele znělo, že to všechno musím nafotit v průběhu jediného dne, neměl jsem šanci se tam třeba vrátit a udělat to znovu někdy jindy. Proto hrálo velkou roli taky počasí. Ověřoval jsem si jej do poslední chvíle a předpověď byla na ten den úplně skvělá. Jenže když jsem dorazil na místo, tak se právě nad Lipskem zatáhlo. Vyřešil jsem to tak, že jsem začal fotit interiéry a k exteriérům jsem se vrátil až za soumraku.“ „Máte nějaký vztah k automobilce BMW?“ „Vždycky jsem nějakého bavoráka měl. Začínal jsem s pětkovou řadou E34, samozřejmě v kombi, abych v něm mohl vozit veškerou techniku, v současné době mám novější model E39. To je moje pracovní auto. Kromě toho jsem si před časem pořídil i auto pro radost – BMW Z3 Coupé. Jezdím s ním prakticky celý rok, dokonce jsem s ním byl tehdy v továrně v Lipsku. Jinak se s tímto autem zúčastňuji srazů majitelů těchto automobilů. Naposledy jsme takhle byli na srazu zetek loni v létě ve Švýcarsku. Sjely se jich tam asi tři stovky včetně modelů Z8 a aut značky Wiesmann. V Česku je nás, tedy organizovaných zet trojkařů, asi padesát. Když už jsme u vozů patřících do portfolia BMW, tak jsem loni pořídil manželce taky MINI Cooper S. Myslím, že to o mém vztahu k téhle značce vypovídá dostatečně.“ foto Aleš Jungmann -mjr- Zaha Hadid Autorkou projektu lipského ústředí továrny BMW je nejvýznamnější architektka současnosti Zaha Hadid (60). Narodila se v Iráku, vystudovala matematiku v Bejrútu a následně architekturu v Londýně, kde už od poloviny 70. let natrvalo žije. Od počátku 80. let vede vlastní architektonické studio a kromě toho přednáší svůj obor na řadě prestižních architektonických škol (v USA i v Evropě). V současné době je profesorkou na Univerzitě užitého umění ve Vídni. Je významnou představitelkou dekonstruktivismu. Mezi její nejznámější stavby, kromě budovy BMW v Lipsku, patří: terminál příměstské dopravy ve Štrasburku, stavba Rosenthalova střediska moderního umění v Cinncinnati, výzkumné středisko Phaeno ve Wolfsburgu, lanovka v Innsbrucku, výstavní areál v Zaragoze, muzeum MAXXI v Římě, opera v čínském Kuang-džou. Je rovněž autorkou plaveckého stadionu pro OH v Londýně. V roce 2012 by se podle jejího projektu měl začít stavět komplex obytných budov Čulenova v Bratislavě (investorem je skupina Penta). Zaha Hadid je laureátkou Pritzkerovy ceny (za rok 2004), což je jakási obdoba Nobelovy ceny pro architekty. BMW revue 1/2011 85 osobnost Dieter Quester Život s BMW Pravděpodobně žádný jiný automobilový závodník neměl tak pestrou a dlouhou kariéru jako rakouský jezdec Dieter Quester. Letos v květnu mu bude dvaasedmdesát let, ale pořád má odvahu usednout za volant a poměřit své síly se závodníky ne o jednu, ale často už o dvě generace mladšími. Pozoruhodné také je, že prakticky celý svůj závodní život, trvající půl století, spojil převážně se značkou BMW. Mokré začátky Narodil se ve Vídni, ve velice zámožné rodině stavebních podnikatelů, a tak měl už od mládí k drahým koníčkům usnadněnou cestu. Zkoušel motocyklové závody, plochou dráhu na ledě, věnoval se vodnímu motorismu, předváděl kaskadérské kousky s automobily, létal, Dieter Quester za volantem formule 2 BMW z roku 1970 86 BMW revue 1/2011 lyžoval, dokonce poznal adrenalin v ledovém korytu za řídítky bobu. To všechno pro to, aby zjistil, že jeho osudovou vášní jsou závodní automobily. Dostal se k nim zvláštní oklikou. Ještě ani ruská armáda neodtáhla z poválečného Rakouska a šestnáctiletý Dieter už začínal jezdit na závodních člunech na Neziderském jezeře. Tahle dis- ciplína mu šla tak dobře, že se v ní později stal dvakrát mistrem Evropy (v letech 1958 a 1962). A protože už nemohl v této disciplíně nic víc dosáhnout - mistrovství světa se tehdy ještě nepořádalo, zkusil své štěstí za řídítky závodních motocyklů na okruhu. Strojů vyzkoušel hned několik – NSU, Norton a nakonec, na doporučení své tehdejší přítelkyně Julianny, přesedlal na BMW. Po dvou letech v kožené kombinéze se ale definitivně rozhodl vyměnit řídítka za volant a na podzim roku 1965 usedl poprvé do závodního automobilu BMW. O volbě značky rozhodla Julianna a mladý Dieter proti její volbě nijak neprotestoval. Julianna totiž pocházela ze šlechtické rodiny Hohenzollernů a jejím otcem nebyl nikdo jiný než slavný konstruktér závodních vozů BMW Alexander von Falkenhausen, takže když mladý Dieter šel žádat o její ruku, bylo to stejné, jako by si zároveň šel říci o angažmá v továrním týmu BMW. V každém případě od tohoto okamžiku byla kariéra Dietera Questera pevně svázána s mnichovskou značkou, i když si čas od času odskočil i ke konkurenci. Láska v modrobílých barvách Hned v roce 1966, tedy v první sezoně, kdy závodil s vozy BMW, se mu podařilo vyhrát Mistrovství Rakouska cestovních vozů a zároveň získat International BMW Motorsport Trophy. Bylo logické, že se hned v následující sezoně (1967) stal továrním jezdcem BMW. Mimo jiné mu svěřili vůz Lola T 110 BMW, s nímž poprvé startoval na GP Švýcarska v závodech do vrchu v Ollon-Villars, což byla součást mistrovství světa značek (tehdy ještě pořádaného jako Světové mistrovství sportovních automobilů). Hned napoprvé byl v cíli třetí, což byl nečekaný úspěch, takže automobilka mu dala tento závodní prototyp k dispozici, aby se s ním zúčastňoval závodů ME v závodech do vrchu. V letech 1968 a 1969 se celkově v tomto seriálu umístil na 4. a 3. místě. Ještě lépe se mu dařilo v závodech cestovních automobilů. Automobilka nasadila tehdy do závodů ME dokonalou zbraň – dvoulitrový vůz BMW 2002, s nímž závodili také legendární jezdci jako Hubert Hahne, Dieter Basche nebo Kurt Ahrens. K všeobecnému překvapení však ostřílené matadory porazil méně zkušený Vídeňák. S „nuladvojkou“ získal titul mistra Evropy jak v roce 1968, tak i o rok později, když zvítězil na okruzích v Bělehradě, Brně, Brands-Hatch, Jaramě i v klasickém švýcarském závodě do vrchu v Marchairuzu. Kultovní BMW 3.0 CSL v roce 1973 s Dieterem Questerem za volantem týmovým kolegou Hubertem Hahnem na vývoji legendárního speciálu pro vytrvalostní závody Porsche 917. Dokonce s tímto autem při tréninku na čtyřiadvacetihodinovku v Nürburgringu zajel rekordní čas okruhu, ale do závodu nakonec nenastoupil. Později byl také členem továrního týmu konstruktérů BMW, který připravoval jiný legendární automobil - okřídlené kupé BMW 3.0 CSL, kterému Američani vymysleli přiléhavou přezdívku „Batmobil“. S přímým předchůdcem tohoto vozu, modelem Alpina 2800 CS, měl společně s Johnem Fitzpatrickem startovat v roce 1972 na čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans, ale na poslední chvíli z toho sešlo, protož vůz nebyl dobře připraven. O rok později vstoupil nový model 3.0 CSL do seriálu Evropského mistrovství cestovních automobilů a po vyléčení dětských nemocí začínal zle prohánět tehdejší konkurenci, zejména vozy Ford Capri. Dieter Quester se o volant dělil nejčastěji s Toine Hezemansem, Hans-Joachim Stuckem a Haraldem Menzelem. V roce 1973 se v seriálu ME umístil na vynikajícím třetím místě, v Le Mans skončil celkově jedenáctý. U kolébky dvou legend Jak se dostat do formule 1? Aby dokázal, že není exkluzivně svázán jen se značkou BMW, od roku 1969 si pravidelně „odskakoval“ k jiným značkám a jiným závodním soutěžím. Nejprve to vyzkoušel v mistrovství světa značek s vozem Lola T70 Davida Pipera na okruhu v Zeltwegu a pak se soustředil zejména na evropské mistrovství dvoulitrů. Vytrvalostní závody se mu zalíbily tak, že v nich v následujících letech pravidelně startoval, nejčastěji s vozy Abarth 200SP, Chevron B16 s motory BMW, později taky se speciály Abarth-Osella. Přestože byl v této kategorii nováčkem a často se stával obětí nespolehlivosti italské technologie, v první polovině 70. let nechybělo jméno Dietera Questera prakticky na startovní listině žádného většího vytrvalostního podniku nejen v Evropě, ale ani za oceánem. Protože měl dokonalý cit pro závodní vozy, přivydělával si také jako zkušební jezdec. V roce 1969 se tak podílel společně se svým Na počátku 70. let propadla západní Evropa formulovému šílenství. Na závody GP chodily statisícové návštěvy (na GP Německa na Nürburgringu chodilo v té době dokonce přes 300 tisíc lidí) a charizmatičtí závodníci jako Jackie Stewart, Emerson Fittipaldi nebo Clay Regazzoni byli považováni za bohy i mezi lidmi, kteří se jinak vůbec o automobilové závody nezajímali. Také Dietera Questera lákaly nejrychlejší monoposty a hledal cestu, jak se k nim dostat. Už v roce 1967 si vyzkoušel volant formule při volném závodě Freeport Formula Vee Governor‘s Cup na Bahamách, a protože tam tehdy vyhrál, nosil v sobě pořád pocit, že by si to měl někdy zopakovat. Příležitost se naskytla v roce 1969, kdy se automobilka BMW pustila do výroby vlastních vozů tehdy populární formule 2. Quester začínal nejdříve na voze Lola T 102 s motory BMW a sotva bylo k dispozici vlastní šasi BMW označené BMW revue 1/2011 87 osobnost Dieter Quester Quester vede pole závodních vozů v BMW 1800 Ti/SA 269, přesedlal do něj. Ukázalo se ale, že vůz není spolehlivý a z mistrovství F2 si v roce 1969 Dieter Quester nepřipsal ani jeden bod. Lépe se mu už vedlo následujícího roku s novým vozem typu 270 – posbíral celkem 14 bodů, které mu stačily celkově na čtvrté místo v šampionátu. Tento výsledek si zajistil především svým překvapivým vítězstvím v posledním závodě v Hockenheimu, kde těsně před cílovou rovinkou porazil Claye Regazzoniho. Jenže tím oficiální angažmá BMW ve formuli 2 skončilo. Dieter Quester však svůj formulový sen nevzdal. S pomocí výrobce karavanů Eifelland založil stejnojmenný závodní tým s britskými vozy BRM 312 M, do nichž BMW v následujícím roce dodávalo alespoň motory. I když se tým potýkal s potížemi, pro Questera z toho bylo nakonec velice slušné třetí místo v celém seriálu závodů. Jenže od roku 1972 měla začít platit pro F2 nová technická pravidla, a tak koncem roku 1971 úspěšný jezdec od týmu Eifelland odešel. Jen jednou a dost! V roce 1974 se tehdy již pětatřicetiletý závodník ocitl na životní křižovatce. Byl jedním z nejúspěšnějších jezdců v kategorii cestovních vozů, ale srdce jej táhlo k formulovým monopostům, 88 BMW revue 1/2011 v nichž měl vždycky pocit, že by mohl dokázat mnohem víc. Jenže o stárnoucího Rakušana nebyl ve formuli 1 žádný zájem, hvězdou dne byl jeho krajan Niki Lauda. Přijal tedy alespoň nabídku týmu Harper, aby se na jednu sezonu do F2 vrátil. Jenže to byla katastrofa – týmu chyběly na druhého jezdce peníze (jezdcem číslo 1 byl Brit David Purley), a tak to, že se Quester umístil nejlépe na 11. místě na Salzburgringu, byl svým způsobem zázrak. A stejně zázračný byl pro Dietera Questera 18. srpen 1974. Na okruhu Österreichring (dnes je to A-1 Ring) čekali všichni na vítězství tehdejší největší hvězdy Nikiho Laudy v GP Rakouska. Jen málokdo věnoval pozornost skutečnosti, že si svůj pozdní debut ve voze F1 odbývá jeho krajan, známý svými úspěchy v kategorii cestovních automobilů, Dieter Quester. K jeho startu v domácím závodě světového seriálu došlo opravdu náhodou. Sponzor týmu Surtees, výrobce cigaret Memfis International, měl právo nasadit do kvalifikace čtyři vozy, ale měl jen tři jezdce : Dereka Bella, Jeana-Pierra Jabouille a Lea Kinnunena. Volba čtvrtého padla na Questera hned ze dvou důvodů – především byl domácí, což zajistilo týmu větší publicitu v médiích, a navíc s F1 jednu, byť jen poloviční, zkušenost měl. Bylo to v létě 1969, kdy ještě mohly v GP Německa na Nürburgringu startovat vozy obou formulí současně. Automobilka BMW na domácím závodě nasadila hned tři vozy F2. Kromě Questera měl startovat jeho kolega Hahne a třetí vůz řídil Němec Gerhard Mitter (mimochodem rodák z Krásné Lípy v ČSR). Ten však při havárii v tréninku nešťastně zahynul a BMW svoji účast na závodě odvolalo. O pět let později měl ale Quester k dispozici plnokrevný vůz F1 - Surtees TS16 poháněný osmiválcovým motorem Ford Cosworth. Dařilo se mu už v tréninku. Přestože na bezkonkurenčního nejlepšího Laudu ztrácel na jedno kolo přes tři vteřiny, podařilo se mu jako jedinému z týmu Surtees kvalifikovat do nedělního závodu, byť to bylo na posledním, 25. místě. Pro samotný závod si stanovil jedinou strategii: neudělat chybu a hlavně dojet. Svoje předsevzetí splnil, a i když přijel do cíle tři okruhy za vítězným Argentincem Reutemannem, znamenalo to 9. místo, což je na debutanta vynikající výsledek. Očekávaný šampion Niki Lauda nedojel pro poruchu motoru... Čtvrtý titul navíc To bylo první a zároveň poslední Questerovo vystoupení v F1. Dokázal, že se mezi „nejrychlejšími muži planety“ neztratí, a s klidnou myslí se vrátil do světa cestovních automobilů, zpátky ke spolehlivým bavorákům. BMW M3 v roce 1991 při závodě na okruhu Nürburgring Třetí titul evropského šampiona cestovních vozů vybojoval v roce 1977 s vozem Alpina 3.0 CSL. Bylo mu osmatřicet let a už zdálo, že tento titul znamená jeho závodní vrchol. Jen samotný jezdec to nechtěl připustit. Prakticky každý víkend trávil někde na závodech – evropský šampionát cestovních vozů, závody prototypů v seriálu WCM, německé mistrovství DRM. Když v zimě nebyla sezona v Evropě, jezdil na závody do Severní i Jižní Ameriky, zkoušel štěstí i v Asii. Startoval s vozy BMW 320, řadu vavřínů posbíral s nádherným kupé vyrobeným pro sérii Procar BMW M1 (jeden z těchto vozů si dokonce pořídil Dieter Quester vyhrál v letech 1968 a 1969 v modelu BMW 2002 Mistrovství Evropy cestovních vozů do své soukromé sbírky). Když se v roce 1983 vrátil do seriálu ME cestovních automobilů s tehdy novým vozem Schnitzer BMW 635 CSi, nikdo s ním už příliš nepočítal. Jenže se zase ukázala síla jeho taktiky – desetkrát dojel s vozem mezi prvními pěti a dvakrát vyhrál – na Monze a v Nürburgringu. Bylo z toho celkem 181 bodů a čtvrtý titul mistra Evropy. Jako každý okruhový závodník měl i také on dlouhá léta sen o tom, že jednou vyhraje slavnou čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans, ale nikdy se mu to nepodařilo. Zkoušel to několikrát s nejrůznějšími týmy na vozech BMW, Porsche, Osella, dokonce třikrát s vozem Sauber, ale jeho nejlep- V pokročilém věku se Dieter Quester účastní závodů historických vozidel. Zde Mille Miglia. ším umístěním bylo 11. místo hned při prvním startu. Na francouzský okruh proto nevzpomíná v dobrém. Naopak si zamiloval okruhy v Daytoně, Misanu, Nürburgring a Brno, kde se mu vždycky dařilo. Věc Makropulos Když mu bylo padesát, startoval s vozy BMW M3 v serálu DTM. Ve čtyřiapadesáti se po 27 letech vrátil do rakouského šampionátu a opět jej s přehledem vyhrál. Pak zamířil do Ameriky, kde s vozem M3 úspěšně startoval v seriálu IMSA. Zdálo se, že vůbec nestárne. V osmapadesáti si vyzkoušel staronovou třídu GT za volantem Dodge Vipera. Na domácím okruhu A-1 Ring skončil v klasifikaci GT2 na 3. místě. Příznačné na tom bylo, že mu spolujezdce dělal Justin Bell, syn jeho anglického parťáka z dávných časů Dereka Bella. V šedesáti jste jej mohli potkat na okruzích v Itálii a v Německu, kde jezdil s BMW M3 ve skupině N v barvách Red Bullu. Ještě v jednašedesáti letech podepsal smlouvu s týmem Red Bull RWS Motorsport a po čtyřiceti letech vyměnil bavoráky za vozy Porsche. Startoval s nimi v americké sérii vytrvalostních závodů AMLS i v Evropě a zase si nevedl špatně vyhrál například svoji třídu ve Spa i v Brně. V roce 2005, ve svých 66 letech, odešel konečně do závodního důchodu a začal mít čas na své soukromí. Už před lety se rozvedl, z manželství s Juliannou měl tři dospělé děti, a tak má teď konečně čas alespoň na vnoučata. S bratrem Peterem prodali rodinný podnik irským developerům za velmi slušnou částku v řádech desítek milionů euro, a tak se na stará kolena už může pouze bavit. Pravidelně objíždí závody automobilových veteránů, věnuje se oblíbenému vaření, v létě jezdí na horském kole, v zimě na běžkách. A když se ho novináři zeptají, jaký je v civilu řidič, odpovídá stručně: „Velice opatrný a možná i pomalý. Rychle jsem se najezdil až dost!“ foto archiv -mjr- BMW revue 1/2011 89 cestování Hongkong Hongkong: Perla Asie Možná si ještě vzpomenete na Belmonda, jak se proháněl ulicemi Hongkongu v šedesátých letech, nebo na film Double Impact s Jean Cloude van Damem, který byl do prostředí této, tehdy britské kolonie zasazen počátkem devadesátých let. Ať tak nebo tak, ani jedním z těchto snímků si neuděláte ideální představu o dnešním Hongkongu. Poslední dvě dekády se tento východoasijský přístav totiž mění doslova před očima. 90 BMW revue 1/2011 Dnešní Hongkong není špinavé velkoměsto s přeplněnými ulicemi a zatuchlou rybářskou zátokou, jak si kdekdo myslí. Díky strategické pozici v samém středu východní Asie je řadu let magnetem pro podnikatele z celého světa, kteří výhodnou polohu města využívají k pronikání na asijské trhy, zejména pak do rychle rozvíjející se Číny. Město, které se doslova před očima mění v jednu z nejmodernějších metropolí naší planety, navíc pravidelně vévodí žebříčku nejsvobodnějších ekonomik, je jedním z nejbezpečnějších velkoměst světa a jeho obyvatelé jsou vyhlášení tradiční čínskou vlídností a vstřícností. Unikátní kopcovitá krajina, rušný noční život, historické památky, hypermoderní architektura, vesničky s původní atmosférou a zvyklostmi, stejně jako teplé Jihočínské moře jsou také faktory, které sem lákají stále více turistů z celého světa. Hongkong se rozkládá na ploše 1100 km2 a je domovem více než sedmi milionů obyvatel. Jeho úředním jazykem je kantonština, čínský dialekt, kterým mluví 95 % obyvatel. Mezi mladými lidmi a v turistických oblastech se velmi dobře domluvíte také anglicky. Historie První osidlování oblasti dnešního Hongkongu zasahuje až do období neolitu. První Evropan, který vstoupil na tuto půdu, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Zhruba o dvě století později začala na zdejším trhu obchodovat britská Východoindická společnost. V Evropě byl v té době po čínském zboží velký hlad, zatímco poptávka po evropských produktech byla ve východní Asii velmi malá. Číňané za své zboží požadovali nejprve stříbro, toho ale neměli Britové dostatek, takže se jako univerzální platidlo rychle ujalo opium, které ostrované ve velkém sklízeli na svých plantážích v Indii. Opium se na tamním trhu stalo rychle velmi výnosným artiklem, zároveň ale značně stoupal počet drogově závislých. V roce 1839 jich byly podle odhadů téměř dva miliony. Císařský trůn začal v témže roce s opiovými obchodníky bojovat. Podle dochovaných informací bylo zatčeno 1600 překupníků a 1000 tun opia bylo zabaveno a zničeno. Začala první opiová válka, britské království vyslalo do oblasti válečné loďstvo, které do roku 1842 obsadilo několik strategických pobřežních měst a donutilo čínskou stranu podepsat Nankingskou smlouvu, podle které museli Číňané podstoupit Velké Británii Hongkong, otevřít 5 svých přístavů zahraničním obchodním společnostem, povolit obchod s opiem, zaplatit Britům za zničené opium a válečné výdaje a odpustit britským obchodníkům dluhy. Podobným způsobem byl o 18 let později Britům podstoupen i poloostrov Kowloon podle Pekingské smlouvy po druhé opiové válce. Přilehlá území, tak zvaná „New Territories“, byla Pohled z vyhlídky Peak Tower na centrum Hongkongu BMW revue 1/2011 91 cestování Hongkong Džunka, tradiční čínské plavidlo Ocean park pronajata Británii na dobu 99 let, a to počínaje 1. červencem 1898. Dne 19. prosince 1984 bylo podepsáno Čínsko-britské společné prohlášení o navrácení celého území Hongkongu pod kontrolu ČLR a vzniku zvláštní administrativní zóny. V tomto prohlášení se Čína mimo jiné zavázala, že zdejší kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn až do roku 2047. Smlouva vešla v platnost půlnocí 1. července 1997, když poslední britský guvernér Chris Patten odplul na královské jachtě Britannia. Ubytování Podle oficiálních zdrojů nabízí Hongkong přes 50 tisíc pokojů různých typů a kategorií. K dispozici jsou zde špičkové hotely mezinárodních řetězců, z nichž některé patří mezi nejluxusnější na světě. Velmi bohatá je zde nabídka i cenově dostupného ubytování, jednoduššími hotely počínaje a hostely nebo studentskými ubytovnami konče. Nocleh tohoto typu sice pořídíte za pár stovek, kvalita je ale velmi kolísavá a leckdy s sebou nese zdravotní nebo jiná rizika. Není tedy od věci zajistit si nocleh v některém z kvalitních hotelů. Při rezervaci přes internet není problém sehnat dvoulůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu s výhledem na zátoku za 1500 korun. 92 BMW revue 1/2011 Oblíbené turistické destinace Hongkongu Pevninská část Kowloon - Pevninská část Hongkongu leží z velké části na poloostrově Kowloon, který je ze severu ohraničený horami Lion Rock a z jihu Victoriiným přístavem. Je tu dostatek kvalitních hotelů, množství restaurací a obchodů, četné sportovní i kulturní vyžití i místa pro očistu těla i duše. Tsim Sha Tsui - Čtvrť nacházející se na samém jižním cípu poloostrova Kowloon je srdcem i duší Hongkongu. Je místem kultury a odpočinku, čtvrtí, která žije non-stop. Nábřeží podél Victoria Harbour pojmenované Avenue of Stars je hongkongskou interpretací hollywoodského chodníku slávy. Severní část ostrova Hongkong Victoria Peak - Kopec Victoria Peak, známý také jako Mount Austin, je s výškou 552 metrů nejvyšší horou ostrova. Samotný vrchol je sice osazen radiotelekomunikačními anténami, a je tedy veřejnosti nepřístupný, impozantní výhled na celé město a přístaviště je tu ale i z mnoha dalších míst. Causeway Bay - Tato čtvrť mezi Wan Chai a východními obvody patří mezi oblasti s nejhustější zástavbou v Hongkongu. Z původní bašty rybářů bylo během několika desetiletí rekultivace vybudováno jedno z nejvýznamnějších nákupních center ve městě. Wan Chai a Central - Jsou dvě nejmodernější a nejrychleji se rozvíjející čtvrti ve střední části Hongkongu. Na místech, kde kdysi byly kasárny britského námořnictva, vyrostlo během necelých dvou desetiletí téměř dvacet mrakodrapů, z nichž budova IFC2 (International Financial Center 2) je se svými 416 metry druhou nejvyšší budovou v Hongkongu a jedenáctou nejvyšší budovou vůbec. Jižní část ostrova Hongkong Ocean Park - Oblíbená turistická atrakce otevřená už v roce 1977 leží na jižní straně ostrova a z centra Hongkongu je snadno dosažitelná autobusem během dvaceti minut. Rozlehlý areál situovaný na kopcovitém výběžku do Jihočínského moře je rozdělen do tří částí, které jsou spojeny dvěma lanovkami a podzemní drahou ve stylu ponorky. Stravování a nákupy V Hongongu je víc než 11 tisíc restaurací a velké množství pouličních stánků s různými specialitami, takže možnosti stravování jsou zde doslova nepřeberné. Místní kuchyně je navíc velmi rozmanitá a kromě místních kantonských pokrmů nabízí i čínské, thajské, indické, francouzské, italské nebo americké speciality. V jídelníčku mnoha restaurací samozřejmě nechybí ryby a ostatní dary moře, které tu jsou cenově velmi dostupné. Silnější povahy zde mohou ochutnat hady, žáby a další živočichy, které na evropských tabulích nejsou běžně k vidění. Stejně jako v jiných městech i v Hongkongu mají restaurace různou úroveň, ta je obvykle tím vyšší, čím blíže se nachází k turisticky významné lokalitě. Záleží jen na vás, jestli chcete poobědvat s místními v jídelně 4. cenové, nebo se necháte obskakovat personálem v restauraci, kde vaří některý z nejlepších světových kuchařů. Ten „svůj podnik“ si tu vybere opravdu každý. Vězte ale, že nejlepší kantonské nudle nebo praženou rýži dostanete v bistrech, která by zaručeně neprošla evropskými hygienickými normami. Tradiční dvoupatrové tramvaje Ding-ding Aberdeen - Přístav Aberdeen je domovem stovek lidí žijících na rybářských džunkách, oblíbených plachetnicových plavidlech. Jejich tradiční životní styl tu ostře kontrastuje s mohutnou výstavbou, kterou si vyžádalo rychle rostoucí osídlení tohoto místa. Stanley - Vesnice Stanley je populární turistickou destinací v jižní části ostrova. Svůj věhlas si vydobyla především kvůli otevřenému tržišti, na kterém se dají koupit výrobky z hedvábí, tradiční čínská bižuterie, umělecké předměty, hračky, ale i sportovní a společenské oblečení nebo suvenýry. Repulse Bay - Největší písčitá pláž na ostrově, která leží v půlce cesty mezi Stanley a Ocean Parkem, je oblíbeným střediskem odpočinku a relaxace nejen pro turisty, ale především pro místní obyvatele. Ostrov Lantau Chep Lap Kok - Největší hongkongský ostrov Lantau je pro většinu návštěvníků vstupní branou do Hongkongu. Na umělém náspu pár desítek metrů od pobřeží tu na místě dvou bývalých ostrůvků vyrostlo v roce 1998 mezinárodní letiště a právě z něho míří do města většina turistů. Po Lin - Malý buddhistický klášter na plošině Ngong Ping postavili tři mniši už v roce 1906. Svatyně, která byla zpočátku známá jako Da Maopeng (Velká chata), se v dalších letech začala rychle rozrůstat a v roce 1924 byla přejmenovaná na Po Lin. Ngong Ping - Rozvíjející se turistické centrum oblasti je výchozím bodem ke všem zdejším atrakcím. Mimo kláštera Po Lin a Sochy Tian Tan Buddhy třeba k „Cestě moudrosti“, na jejímž konci čeká návštěvníky Srdce Sutra, 260 čínských znaků textu ceněného mezi konfuciány, taoisty i buddhisty. Disneyland - Jeden z nejoblíbenějších zábavních parků světa byl i přes vlnu nevolí u místních politiků otevřen na východním cípu ostrova Lantau 12. září 2005. Přestože se park musel vypořádat s problematikou začlenění tradiční čínské kultury včetně zachování principů Feng shui, stavbu se podařilo dokončit v rekordním čase 33 měsíců. Hongkong prozatím není úplně obvyklou výletní destinací. Pokud máte rádi moderní velkoměsta jako New York, Hongkong si nepochybně zamilujete. Na poznání toho nejpodstatnějšího, co tento malý stát nabízí, vám bude bohatě stačit týden. O jeden či dva dny si můžete dovolenou prodloužit pobytem v nedalekém Macau, o kterém jsme psali v minulém čísle. BMW revue 1/2011 93 cestování Hongkong Brána před klášterem Po Lin Oběd v solidní jídelně pořídíte asi za 50 - 100 korun a jako bonus dostanete pohár čaje, který se tu pije vždy a všude. Zasytit se tu můžete i v některém ze známých světových fastfoodů, jejichž síť je tu velmi rozšířena. Ceny tu jsou v porovnání s Evropou zhruba poloviční. Hongkong je také oblíbeným místem nákupů, za výrazně výhodnější ceny tu pořídíte především oblečení, obuv, umělecké předměty nebo sportovní potřeby. Kvalitních obchodů a shopping center je tu velké množství, nákupům na ulici se proto raději vyhněte. Zaručeně pravé rolexky za 2000 korun by vám totiž mohly přestat fungovat už cestou do hotelu. Pokud jste přijeli do Hongkongu utrácet, doporučujeme navštívit některý z mnoha oděvních salonů. Zdejší krejčí mají velký výběr kvalitních materiálů a odvádějí rychlou a špičkovou práci. Skvěle padnoucí oblek na míru vám ušijí do druhého dne zhruba za 4000 korun. Doprava Hongkong má velmi propracovaný systém veřejné dopravy, takže je cestování po městě velmi snadné a navíc pohodlné. Nejpříjemnější 94 BMW revue 1/2011 Mrakodrapy ve čtvrti Central s dominantní budovou Bank of China je cestovat metrem, které patří mezi nejmodernější na světě a denně přepraví více než 2 miliony pasažérů. Místní podzemka má 10 tras spojujících všechna důležitá místa pevninské části s ostrovy Hongkong a Lantau, ale také s letištěm, Disneylandem a dalšími lokalitami. Velmi vytížená je ve městě také povrchová doprava. Stovky dvoupatrových autobusů křižují město dnem i nocí a za pár korun vás dopraví i do odlehlých míst metropole nebo na jižní pobřeží. Oblíbeným prostředkem ve městě jsou také Ding-ding, tramvaje zajišťující dopravu mezi východní a západní část ostrova. Nechybí samozřejmě ani taxíky, na červené toyoty tu narazíte téměř na každém kroku. S výběrem toho pravého si navíc nemusíte lámat hlavu, taxa je tu totiž pevně stanovena vládou. Kilometr vás přijde asi na 16 Kč. Vlaky do velkých asijských měst prozatím odjíždějí jen z hlavního nádraží Hung hom umístěném v dolní části Kowloonu, rozvoj asijské rychlodráhy ale počítá s vybudováním moderního nádraží i v ostrovní části Hongkongu. Neméně bohatá je i doprava po vodě. Moře mezi Kowloonem a ostrovem takřka nepřetržitě křižují přívozy, které vás za směšných 6 korun dopraví přes Hongkongský záliv. Z přístaviště v Kowloonu vyplouvají v krátkých intervalech také rychlé trajekty do nedalekého Macaa a jednou až dvakrát denně také obří parníky spojující Hongkong s významnými asijskými přístavy. Počasí Hongkong se dá považovat za celoroční turistickou destinaci. V zimě tu panuje mírné klima a teploty se tu obvykle pohybují mezi 15 – 20 C°, léto je zde oproti tomu doslova tropické s teplotami kolem 35 C° a vysokou vzdušnou vlhkostí. V období od května do září je v Hongkongu deštivé počasí s množstvím bouřek, tropických cyklonů, nebo dokonce tajfunů. Měsícem s největším úhrnem srážek je srpen. Optimálním termínem pro návštěvu tohoto asijského státečku jsou tedy jarní nebo podzimní měsíce s příjemnými teplotami v rozmezí 20 - 30 C°. text a foto Michal Šafránek BMW revue 1/2011 95 novinky partnerství BMW/Steinway & Sons Kompozice s dokonalou harmonií Značku BMW má snad každý spojenou s vynikajícími automobily a motocykly, ale její aktivity se již více než 40 let zaměřují také na podporu kultury. Nejnovějším počinem v této oblasti je uzavření partnerství s prvotřídním výrobcem klavírů Steinway & Sons. Podpora kultury patří mezi zásadní pilíře podnikové komunikace skupiny BMW Group, neboť bez absolutní svobody kreativní tvorby je jakýkoli pokrok, i ten technický, nemyslitelný. Během uplynulých čtyř desetiletí přispěla značka BMW k realizaci více než 100 kulturních akcí po celém světě a v současnosti se angažuje v oblastech moderního umění, hudby, architektury a designu. V listopadu loňského roku navázala automobilka BMW spolupráci s producentem legendárních koncertních křídel, klavírů a pianin Steinway & Sons, v jejímž rámci bude BMW od letošního roku podporovat všechny klavírní soutěže pro 96 BMW revue 1/2011 mladé talenty pořádané na národní i mezinárodní úrovni výrobcem klavírů Steinway & Sons. Při té příležitosti byla v Hamburgu prezentována speciální limitovaná série kompozic BMW Individual pro BMW řady 7 s podtitulem Steinway & Sons. Historii klavírní manufaktury Steinway & Sons lze vystopovat až do první poloviny 19. století. Krédo jejího zakladatele Henryho E. Steinwaye vyjádřené výrokem „Chci vyrobit nejlepší možný klavír!“ se stalo hybnou silou pro rozvoj značky, která si po celém světě získala skvělé renomé nejen svou snahou o dokonalý zvuk svých hudebních nástrojů, ale i důrazem na technické inovace v moderní konstrukci největšího strunného nástroje, což dokládá více než 120 patentů získaných od roku 1857. Začátky ovšem byly skromné. Truhlářský mistr a nadšený výrobce hudebních nástrojů Heinrich Engelhard Steinweg dokončil první křídlo vlastní výroby v roce 1836, ve svých čtyřiceti letech. O 14 let později emigroval s rodinou z Německa do Spojených států amerických, kde si změnil jméno na Steinway, a v roce 1853 založil v New Yorku společně se svými syny společnost Steinway & Sons. Dalším významným mezníkem bylo založení továrny Steinway & Sons v Hamb- urgu v roce 1880. Celkem bylo během více než 150 let vyrobeno téměř 600 tisíc klavírů Steinway & Sons. Vysoká kvalita jeho klavírů si brzy vysloužila celou řadu oficiálních uznání, a tak se zrodila na klavírním nebi nová hvězda, která dodnes neztratila nic ze svého lesku. Na celém světě patří mezi obdivovatele hudebních nástrojů Steinway & Sons více než 1500 špičkových klavíristů a přes 50 prestižních mezinárodních hudebních vysokých škol vsadilo výhradně na tuto legendární značku, která je nositelem tradice, inovace a dokonalého zvuku a řemeslného zpracování. Špičková koncertní křídla Steinway & Sons mají délku až 2,74 metru, váží až 480 kg a jsou složena až z 12 000 jednotlivých dílů, z nichž 2000 připadá na mechaniku. Manufaktury v New Yorku a Hamburgu si přitom vyrábějí téměř všechny díly vlastními silami. V nabídce jsou kromě standardních nástrojů i speciální exkluzivní edice, pod jejichž designem jsou podepsané slavné osobnosti, jako jsou Dakota Jackson, věhlasný americký designér a výrobce nábytku, Karl Lagerfeld, jeden z nejvlivnějších módních návrhářů na světě, a německý designér hrabě Albrecht von Goertz, který se proslavil především návrhem designu BMW 507, jednoho z nejkrásnějších sportovních vozů na světě. S nově navázaným partnerstvím dochází nyní k přímému propojení světů značek BMW a Steinway & Sons, které jsou zdrojem nevšedních tvůrčích nápadů. To ostatně dokazuje i speciální limitovaná kompozice BMW Individual pro BMW řady 7 s doplňkovým označením Steinway & Sons. Inspirace prostředím bílých a černých kláves je nepřehlédnutelná. Černo-bílé barevné schéma klaviatury dokonale souzní s exkluzivním designem luxusních sedanů, vybranými materiály v interiéru a nejvyšší kvalitou dílenského zpracování. Černý sedan má uvnitř bílé čalounění a bílý sedan naopak černé čalounění doplněné kontrastními prvky. Elegantní vzhled podtrhují dvacetipalcová kola BMW Individual v kombinaci se zlatými liniemi na bocích v celé délce karoserie. Povrchová kvalita laku karoserie odpovídá vysoce kvalitnímu klavírnímu laku, čehož bylo dosaženo ručním přebroušením a vyleštěním jednotlivých vrstev laku. Speciální edice získává na zajímavosti také exkluzivním interiérem s mnoha různými precizně provedenými detaily. Nad nejkvalitnějšími koženými sedadly se pne strop čalouněný Alcantarou, zatímco boty sedící osoby se zaboří do luxusních koberců z beránčí srsti. Ozdobné lišty se samozřejmě lesknou klavírním lakem a na mnoha místech prozrazují inspiraci světem hudby zlatě vyšívaná loga klavírní manufaktury s motivem lyry doplněná zlatým nápisem Steinway & Sons na chromované liště na zádi vozidla. Živému zvuku dokonalého akustického nástroje se žádná technická reprodukce nemůže již z principu věci vyrovnat. Nicméně koncertní křídlo se do prostorného interiéru „sedmičkové“ řady nevejde, a tak ozvučení luxusního interiéru zajišťuje high-endový audiosystém BMW Individual s 18 extrémně kvalitními reproduktory a desetikanálovým digitálním zesilovačem. Díky speciálnímu přizpůsobení všech komponentů akustickým vlastnostem interiéru luxusního sedanu si budou cestující i za jízdy připadat jako na nejlepších místech koncertního sálu. Koneckonců součástí výbavy jsou také jedinečné nahrávky klavírních koncertů v podání umělců značky Steinway Vladimira Horowitze, Marthy Argerich a Maurizia Polliniho. Vozy vyráběné v limitovaném počtu oddělením BMW Individual vznikají podle přání zákazníka na základě luxusních sedanů řady 7 se standardním nebo prodlouženým rozvorem, čímž je zaručena unikátní kombinace fascinujícího potěšení z jízdy a dokonalého zážitku z poslechu. foto archiv Pavel Olivík Speciální edice získává na zajímavosti exkluzivním interiérem s mnoha precizně provedenými detaily, včetně ve zlatě provedených log klavírní manufaktury s motivem lyry BMW revue 1/2011 97 BMW revue 2/2011 2/201 Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v červnu 2011, připravujeme tato témata: BMW revue BMW řady 6 Představíme si novou generaci velkého kupé BMW a přineseme první zážitky z řízení kabrioletu. BMW Classic Věděli jste, že BMW se aktivně stará o své historické modely? V příštím čísle se dozvíte více. X1 xDrive28i Podrobněji rozebereme zbrusu nový přeplňovaný čtyřválcový motor se zdvihovým objemem 2,0 l o výkonu 245 k, který v tomto modelu nahrazuje atmosférický šestiválec. Dominikánská republika Slunce, moře, rum a merengue, aneb jak se žije čechům v Dominikánské republice. Grafická úprava a sazba: TOPSTAR agency a.s. (ročník XIV, číslo 55, 1/2011) Cena: ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR Vydavatel a redakce: TOPSTAR agency a.s. Krátká 22, 100 00 Praha 10 tel.: 274 818 319, 274 818 324 fax: 274 821 254, e-mail: [email protected] Inzerce: tel.: 274 818 319, fax: 274 821 254 e-mail: [email protected] 98 BMW revue 1/2011 Předplatné (4 čísla): ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel SR: 13,96 EUR zajišťuje Media Print Kapa Pressegrosso, a.s oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava tel.: +421 244 458 821, 16, 0800 188 826 fax: +421 244 458 819 e-mail: [email protected] Redakční rada pod vedením Evy Bychlové: Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke Distribuce: ČR: directmail, Mediaprint & Kapa SR: Pressmedia www.bmwrevue.cz http://facebook.com/BMWrevue.CR Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno MK ČR pod registračním číslem E 7991. ISSN 1213 – 2497 www.klenotyaurum.cz
Podobné dokumenty
Otevřít PDF
a pohonem zadních kol. BMW velmi záleží také
na optimálním rozložení hmotnosti mezi
nápravy. Díky tomu má kabriolet podobně jako
Otevřít PDF
18. - 26. 1. 2014, hala 6, stánek B61.
Abychom se mohli plně věnovat pouze Vám,
doporučujeme si předem rezervovat termín Vaší
návštěvy stánku na tel.: 241 007 110
nebo e-mailu: [email protected]
Otevřít PDF
jeden z podniků německého pohárového šampionátu MINI
Challenge. Sraz se bude konat v termínu od 22. do 24. června.
Více informací je k dispozici na www.mini.com/miniunited.
foto archiv
