Kulisy světa - Nadační fond Nehemia
Transkript
Nadační fond Nehemia, Selská 29, Havířov - Bludovice www.nehemia.cz [email protected] tel. 595 173 715 NEHEMIA INFO červenec-září 2011 zpravodaj Nadačního fondu Nehemia Kulisy světa Jedno místo z knihy Starého zákona říká: „Pomíjivost, samá pomíjivost, řekl Kazatel, všechno pomíjí... Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.“ Kazatel 12,8.13-14 V zpomínám, jak jsme před dvěma lety spolu s Leošem Cáskem dorazili na naší pravidelné návštěvě projektů v Tanzánii do domu našich známých misionářů z Anglie, kteří již 25 let žijí v Aruši pod Kilimanjarem. Moc milí lidé, tihle Streetovi. Našli jsme zde pro nás tak důležité věci, jako sprchu, hezké zázemí, čisté postele a dokonce internet, pro nás tak nezbytné spojení s vnějším světem. Ano, na mnohé věci jsme si téměř otrocky zvykli. Nedokážeme si představit život bez těchto pro nás tak důležitých věcí. Máme práci, peníze a bydlení, jezdíme auty, žijeme v pohodlí a hygieně, pociťujeme uspokojení z našeho života. Mnohé “nehezké věci”, jako třeba přítomnost štěnic, švábů a jiného hmyzu, známe spíše z vyprávění našich rodičů, těch starých rodičů, kteří ještě pamatují druhou světovou válku. Ano, mnohé věci dnes neřešíme. Z kohoutků nám teče čistá a pitná voda, v obchodě kupujeme hygienicky balenou stravu, užíváme sociální a zdravotní zabezpečení a v nemocnicích nás čeká profesionální pomoc. Nechtěl bych tímto článkem vyvolat dojem, že tyto věci, na které jsme si zvykli, jsou špatné nebo dokonce že bychom se měli cítit vinni, že jich smíme užívat. To ani v nejmenším. Naopak, chtěl bych všechny povzbudit, abychom si těchto věcí vážili a byli za ně vděční. Po naší několikadenní návštěvě Etiopie jsme dorazili do Tanzanie. V Etiopii jsme navštívili projekt Koffele, který leží v opravdu od civilizace vzdálených místech. Spousta lidí zde žije v podmínkách téměř na úrovni doby kamenné, to znamená, že nemají elektřinu a pitnou vodu, žijí v hliněných chýších, nemohou si jen tak zajít k lékaři, když jsou nemocní. Bez vnější pomoci, /pokračování na str. 2/ Poslání Nadačního fondu Nehemia: Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání. 9 000 Euro pro Japonsko /2/ Dvě nové třídy pro masajské děti /3/ Voschod II - pokračování projektu „Kráva do každé rodiny“ /4/ Zpráva o misijním výjezdu do Bosny a Hercegoviny /5 / Misijní výjezd do Bosny a Hercegoviny / 6/ Misijní výjezd do Řecka /8/ Misijní výjezd 2011 - Slovensko a Rumunska /9/ Vy jim dejte najíst aneb jarní výjezd na Zakarpatí /10/ Kulisy světa Nehemia Info Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání. /pokračování ze str. 1/ 2 především křesťanských organizací, by byli v naprosto bezvýchodné situaci. Při této návštěvě jsem si uvědomil, jak strašné by bylo, kdyby byla z Afriky odstraněna vnější, sociální a humanitární pomoc. Je neuvěřitelné, jak obrovská pomoc je každoročně Africe poskytována. Na každém kroku můžete vidět nespočet různých humanitárních organizací, které povětšinou pomáhají. Jsem přesvědčen, že bez této pomoci by v mnohých místech Afriky došlo k naprostému sociálnímu a humanitárnímu kolapsu. Bylo mi úzko při pomyšlení, že bych se snad mohl narodit v těchto místech, že bych snad mohl žít takovým způsobem života. Jak zvláštní místo k životu je tento svět. Jak různá místa jsou v tomto světě, a všude žijí lidé. Myslel jsem na lidi, které jsme potkávali v poušti na cestě do Addis Abeby. Jedinou atrakcí pro ně je hlavní silnice, kterou tudy projíždějí auta. Když náhodou zastavíte na odpočinek, ihned se kolem vás objeví spousta dětí, jako kdyby se vynořily odnikud. Říkáte si, kde asi bydlí, když kolem sebe vidíte jen polopoušť? Na druhé straně musím uznat, že pro nás mnohá místa Bible ztratila smysl. Například příběh o samařské ženě, jak jej známe ze čtvrté kapitoly Janova evangelia. My dnes nemůžeme nic podobného prožít. V naší zemi dnes ženy nechodí pro vodu. Jen otočíme kohoutkem a máme vody, kolik chceme. Musel jsem myslet na zástupy žen v Etiopii, které jsme viděli přicházet pro vodu k řece nebo ke studnám. Jedna taková žena kdysi přišla ke studni, u níž seděl zvláštní muž. Řekl jí, že to on má moc dát jí napít vody, po které už nikdy nebude žíznit. Jak nádherný příběh, a jak reálný mi připadal v kontextu s těmito od civilizace vzdálenými místy. Při cestě do Koffele jsme zastavili na jednom místě, kde kromě suchých, velice řídce rostlých stromů nebylo nic, jen suchá tráva a všudypřítomný prach. Tu k nám přiběhly dvě malinké dívky v roztrhaném a velmi špinavém oblečení, bosky a s nadějí v očích, že jim tito podivní bílí lidé darují alespoň nějakou minci. Dozvěděli jsme se, že jsou to muslimky (celá tato oblast byla muslimská) a že jdou někam koupit chléb. Mohlo jim být možná osm nebo devět let. Pomyslel jsem si, co tyto dívky v životě asi čeká? V okolí jsme viděli mnohé veliké hroby z betonu, to proto, aby hyeny nevyhrabaly kosti pohřbených lidí. Myslel jsem na to, jak zvláštní to je, když se někdo na takovém místě narodí, aby zde prožil svůj život, život plný různých maličkostí, radostí, možná lásky k nějakému člověku, aby pak ve stáří zemřel a byl pohřben pod velikým a těžkým náhrobním kamenem na tom stejném místě, kde se narodil. Tehdy jsem si uvědomil, že život je stále stejný na všech místech světa, jen ty kulisy kolem lidí se mění. Lidé žijí svůj život (méně nebo více kvalitní) plný různých drobných příběhů a ještě drobnějších situací, aby pak, až se naplní jejich čas, zemřeli na tom stejném místě, kde se narodili. Na cestě zpět do Addis Abeby jsme viděli dědečka, jak sám táhl na hřbitov rakev, zřejmě se svou zesnulou ženou. Šel velmi pomalu, protože nemohl tuto rakev na vozíku utáhnout, a mě se zdálo, že plakal. Ano, lidé žijí a umírají. Rodí se, aby se ukázali na této zemi jen na malinkou chvíli a pak se na ně zapomnělo. Tak smutný se život může lidem zdát a takový bezesporu život bez Boha na tomto světě je, ať již probíhá mezi jakýmikoliv vnějšími kulisami. Uvědomuji si, že evangelium, které nám Bůh svěřil, je tou nejnádhernější a nejvzácnější zvěstí. Je jako polibek lásky neviditelného Boha, který si nás lidi zamiloval. Jak nádherný dar nám Bůh v Kristu daroval. Bez tohoto daru a této zvěsti by tento svět byl naprosto smutným a beznadějným místem. Když máme to štěstí, že můžeme užívat požehnání a bohatství, buďme za ně vděční a podle slov Nového zákona se dělme s těmi, kteří je nemají. Vždyť to, že tyto věci máme, je jen a pouze Boží milost. Modleme se i za ty, kteří trpí, ať nouzí, nebo pronásledováním, protože totéž může potkat i nás. A nade vše buďme vděční za vše, čím nás Bůh ve své nesmírné lásce obdaroval. Jaromír Bílý Předseda Správní rady N.f.Nehemia www.zivotviry.cz 9 000 Euro pro Japonsko Jak jste již jistě mnozí postřehli, Nadační fond Nehemia uspořádal sbírku na pomoc pro Japonsko. Ničivé zemětřesení 11. března 2011 změnilo běh dějin celého Japonska, které teď díky ničivé vlně tsunami čelí vysoké vlně radiace. Živly si doposud vyžádaly 15 tisíc obětí a osm tisíc se stále ještě pohřešuje. Přes pět tisíc lidí utrpělo zranění a asi 100 tisíc lidí se nachází v evakuačních centrech. Lidem schází domovy i základní potraviny. Díky organizaci Convoy of Hope, která má v Japonsku své pracovníky, se naše společná pomoc dostala tam, kde bylo zapotřebí. Do Japonska bylo odesláno 40 kontejnerů, které obsahovaly více než 50 000 potravinových balíčků, vodu, sušené ovoce a mléko, zdravotnické a hygienické potřeby. Convoy of Hope se zavázal, že jeden rok bude intenzivně pomáhat několika městům. Jedním z nich je i Koriyama, která má 340 tisíc obyvatel. Lidé zde provizorně bydlí ve velké aréně a své příbytky mají rozdělené obyčejnou lepenkou. Lidem, kteří ztratili úplně vše, je rozdáváno kuchyňské nádobí a základní domácí potřeby. Distribuční centrum bylo založeno také v Sendai, v jedné z nejvíce poškozených a zasažených oblastí. Zde jsou největšími potřebami čistá voda a jídlo. Chtěli bychom vám tímto poděkovat za pomoc při sbírce pro Japonsko!! Požehnání sklízí ti, kteří dávají. Věřím, že váš chléb (peníze na pomoc) puštěný po vodě se jednou opět vrátí k vám. (Kaz 11:1) Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš. Děkujeme!!! Leoš Cásek Redakční rada Leoš Cásek, DiS. Danuše Bednářová Jazykovák orektura Břetislav Dršťák Grafika Petr Holý www.ethics.cz Tisk Tiskárna Proprint MK-ČR E 14261 Informační zpravodaj Nadačního fondu Nehemia o evangelizaci a misii NEHEMIA INFO Ročník 9 • číslo 37 Červenec-září 2011 Adresa redakce Nehemia Info Selská 29 736 01 Havířov - Bludovice Česká republika Tel. 595 173 715 Mobil ředitel 739 584 117 E-mail [email protected] Dvě nové třídy pro masajské děti V Tanzanii je právě období dešťů, a to nám pomoc v dané oblasti trochu zkomplikovalo. Rozbahněné cesty bránily v příjezdu těžkého nákladu přímo na místo. Nicméně, Pán Bůh se nad námi smiloval a na 7 dní přestalo pršet, což umožnilo přivézt velký kontejner a několik nákladních aut plných cementu, písku a kamení přímo na místo v Masajské stepi do Loltepes. Z Německa také přijel tým, který pomohl vybudovat čerpací stanici na nově vzniklý vrt a propojit ji s 1,3 km vzdálenou hlavní nádrží. Mezitím začaly přípravy na stavbu dvou učeben pro masajské děti. Položily se základy nové budovy a byly zhotoveny cihly na jejich stavbu. V průběhu prací zde panovalo nezvykle velké nadšení a ochota, a to dokonce i ze strany samotných Moranisů (masajských bojovníků). Ti dokonce pomáhali při výběru kamenů v nedalekém údolí, které jsme pak použili na již zmíněné základy. A nakonec jsme k tomu všemu pro naše malé studenty získali z USA skvělé vánoční dárky, které se nějakým ne- dopatřením zpozdily někde v přístavu. To však dětem vůbec nevadilo. Sice už byly Velikonoce, jejich radost však byla nekontrolovatelně velká. I v jiné škole jsme studentům rozdali dárky a spolu s nimi i Nové zákony. Děti je přijaly opravdu s velkou radostí. Pro většinu z nich to totiž byla jejich první vlastní kniha, kterou si mohly odnést domů. O Velikonocích, asi 50 km odtud, jsme ještě měli evangelizaci. Během ní přibližně 70 lidí vydalo svůj život Kristu, a tak mohl vzniknout nový sbor. PROSÍM, NEPŘESTÁVEJTE SE MODLIT ZA MASAJSKÉ OBYVATELE. KÉŽ JSOU JEJICH SRDCE OTEVŘENÁ NA DOBROU ZPRÁVU. Upřímně vám děkuji, že jste se svou pomocí zavázali podpořit potřebné lidi právě v téhle zemi. Werner Drotleff Misionář AVC Nehemia Německo Nadační fond Nehemia podpořil stavbu dvou tříd částkou 69 000 Kč a také dlouhodobě pomáhá v Tanzanii skrze vzdělávací projekt Děti Tanzanie – Masajové, který můžete podpořit jakoukoliv částkou na číslo účtu 100 113 352/0300, variabilní symbol 1203. 3 pokračování projektu „Kráva do každé rodiny“ Voschod II S ituace ve vesnici Voschod II je nadále obtížná pro většinu jejich obyvatel. Životní podmínky zaběhlé do stále stejných kolejí - nezaměstnanost, nízký příjem, provizorní bydlení... Projekt „Kráva do každé rodiny“ je částečným řešením této problematiky. Kráva je v těchto zeměpisných šířkách považována za jakousi živitelku rodiny. Letos v dubnu jsme z finančních darů N.f. Nehemia zakoupili dalších pět krav a předali je do rodin. Velkou radost zažila rodina Sergeje Dzhioeva, která jednu z krav dostala, ještě nedávno by nevěřili, že je něco takového vůbec možné. Ale když misionář z církve „Naděje“ dovedl krávu, veškeré pochybnosti byly pryč. S pocitem vděčnosti začala Alaina Dzhioeva dojit mléko a také zůstala ve velkém údivu, když nadojila celých dvanáct litrů mléka. Ještě dojetím se třesoucí Alaina začala vzpomínat na postup výroby tvarohu, který jako dítě dělávala s matkou. Z tvarohu pak upekla národní osetinské pirohy a do domu pozvali všechny sousedy, misionáře z církve „Naděje“ a připravili malou slavnost. První slova u stolu pronesl Sergej, vyjádřil vděčnost Bohu za milosrdenství k němu. Sousedé se společně se Sergejem radovali, že teď vše půjde jen k lepšímu, říkali - Sergeji, nezapomeň, co Bůh pro tebe udělal! Krávu dostala i rodina Sergeje Buraeva. Po mnoha letech, kdy tato rodina žije v osadě Voschod II, uviděli skutečnou pomoc. Těžký osud dvou lidí, kteří se stále přesouvali z místa na místo. Hledali lepší život v neustálé úzkosti, jak uživit rodinu, kde budou bydlet. Buraevovi mají čtyři děti, vždy o nich hezky mluví, ve starším synu už mají statného pomocníka. S velkými obtížemi se jim v osadě podařilo získat pozemek. Protože nemají statut běženců, jednání na úřadech byla velmi složitá. Buraevovi Nehemia Info Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání. Pokud máte touhu pomoci lidem ve vesnici Voschod II, použijte prosím číslo účtu 100 113 352/0300, variabilní symbol 1000. Peníze budou použity na nákup dalších krav. Cena jedné krávy je 1 000 USD. 4 jsou však za to vděční. Rodiče a přátelé jim pomohli postavit malý dům, skládající se ze tří místností, ale to je nezachrání, mají střechu, ale nemají žádnou práci. Nepravidelný příjem je velice nízký a děti potřebují i vzdělávání. Když k nám domů začali přijíždět misionáři, bylo to jako Boží zázrak, říká Angela. Potraviny, které začali přivážet, stačily nám i pro pomoc sousedům, kteří byli také v nouzi. Více než čtyři měsíce pravidelně dostáváme potraviny, jak je dobré, že nás Bůh tímto provedl a nezapomněl na takové ztracené, jako jsme my. Když se rodina dozvěděla, že jim koupíme krávu, štěstí a radost nebraly konce. Sergej nezadržel slzy, utírajíc je, řekl - já jsem dlužníkem Boha. Budu jeho nejhorlivějším následovníkem. Již 22. května přišel do naší církve. Tam stál vedle misionářů a hlasitě začal zpívat chválu Pánu. Když jsme jim řekli o podmínkách převodu krav, Sergej řekl, jsem připraven předat všechna další telata jiným rodinám. Děkuji za to, že mám mléko a sýr... Nikolaj Kobzev Zpráva o misijním výjezdu do Bosny a Hercegoviny M isijní výjezd pořádala Vyšší odborná škola misijní a teologická (VOŠMT) v Kolíně. Zúčastnilo se ho 7 studentů VOŠMT a jako náš dohled jeli ředitel školy Milan Buban se svou chotí Yvonou a k tomu ještě můj otec Václav Bednář, celkově se výjezdu zúčastnilo 10 lidí. Při našem výjezdu jsme navštívili dvě města. V prvním městě pracují dva čeští misionáři David a Eliška. A my jsme jim přijeli pomoci v jejich službě hlavně mezi studenty. První den jsme se aklimatizovali a David nám udělal přípravu, kdy nám říkal, co můžeme dělat a čeho se vyvarovat a k tomu kompletní přípravu a organizaci našeho plánu a programu. Služba se týkala vysokoškolských studentů. Dva dny jsme chodili do kampusů vysokých škol, kde se nacházely v jednom areálu fakulty a internáty (studentské město). David připravil ankety pro studenty, které studenti vyplňovali. Ty ankety se týkaly zejména různých křesťanských přednášek pro studenty. Studenti si vybírali, co by je mohlo zajímat a poté na ty ankety psali na sebe kontakty, aby je David mohl poté kontaktovat ohledně přednášek + navázání nových vztahů. Spolu s předáváním anket jsme je zvali na náš kulturní večer ohledně paschy. Za dva dny práce mezi studenty jsme dostali 300 vyplněných anket. Na kulturní večer přišlo asi 18 lidí. Měli jsme povídání ohledně paschy a k tomu jsme zpívali židovské písně, k závěru jsme měli křesťanskou scénku spojenou s výzvou. Také jsme mohli posloužit ve státním dětském domově, kde jsme dětem mohli udělat hodinový program. Při příjezdu do druhého města jsme zažili velice zvláštní zkušenost, protože jakmile jsme přijeli na místo, úplně se změnila atmosféra. Jiná atmosféra byla nejen ve městě, ale také se změnila atmosféra v našem týmu. Prožívali jsme útoky ze strany opozice a byli jsme tím rozpolceni. Hodně jsme byli ve stresu, přišla na nás obrovská únava, zažívali jsme útoky z duchovního světa, ale i některé útoky ze strany místních občanů. Kvůli tomu nám ubýval optimismus, proto jsme se ještě ten večer modlili, aby nás Bůh ochraňoval, aby nám dal sílu a jednotu do týmu, abychom mohli pokračovat v práci. Ale Bůh byl s námi a hned na druhý den jsme mohli naplno pracovat. Naším hlavním cílem bylo rozdávání Biblí místním lidem. Bylo to super, neboť jsem ni- kdy nerozdával Bible, a navíc v muslimském prostředí. Setkali jsme se všichni s obrovským hladem po Božím slově, ale i s obrovským odmítáním. Vedli jsme i rozhovory s muslimy a bylo to neskutečné vidět, jak Bůh si nás používal. Pro mne velikým příkladem a povzbuzením byl můj otec, když dokázal zaryté muslimy přemluvit nejenom k tomu, aby si tu Bibli vzali, ale přemluvil je, aby tu Bibli i četli!!! Ale svědectví ohledně rozdávání Biblí jsme měli všichni v našem týmu. I v tomto městě jsme měli stejný kulturní ve- čer. Pozvání přijalo asi 20 lidí. A poslední den jsme měli grilování s místní mládeží, kde jsme sloužili Božím slovem. I když jsme se setkali s odporem v různých směrech, tak o to více jsme mohli zakusit Boží milost a bázeň. Bůh ten čas, který jsme strávili v Bosně, neskutečným způsobem požehnal a také si nás použil ke svému dílu. Všem doporučuji zakusit misii, neboť můžete zakusit něco nového s Bohem a také se v něčem zdokonalit. Jsou to velmi cenné zkušenosti! A v poslední řadě určité věci nezažijete nikde jinde než na misii. Bůh Vám žehnej. Václav Bednář jr. Student VOŠMT 5 Misijní výjezd do Bosny a Hercegoviny N ejdříve se trochu podíváme do Wikipedie, co se tam o Bosně a jejím vzniku píše. Bosna a Hercegovina patří k zemím, kde se vystřídali mnozí vládci a proběhlo zde mnoho významných celoevropských i balkánských událostí. Zpočátku byla součástí provincie Římské říše, později nezávislý středověký stát na rozhraní západního a východního křesťanství, po dobytí expandujícím Tureckem poznala islám (1463–1878: Osmanská nadvláda a islamizace) a do té doby nepříliš známou kulturu i zvyky. Bosna a Hercegovina byla svědkem soupeření Osmanské říše s Rakousko-Uherskem, které ji ovládlo ke konci 19. století (1878–1918: Rakousko-uherský protektorát), stejně jako vzniku projektu jihoslovanského státu (1918) Jugoslávie ve století dvacátém, vzestupu i pádu komunismu, ale i válek a etnického násilí. Nezávislost Nehemia Info Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání. V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formování nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo. Bosňané (Bosenci) a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva 6 vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995. Administrativní dělení Bosna a Hercegovina (4.000.000 obyvatel v roce 2011), hlavní město: Sarajevo (400.000 obyv.), je rozdělena na dvě, resp. tři samosprávní jednotky (entity); těmi jsou: Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km2, 2.300.000 obyv.) hlavní město: Sarajevo, hovoří se zde bosenštinou a chorvatštinou, převážně zde žijí Bosňané (1.750.000 tj. 76% obyv., vyznávající islám) a Chorvaté (550.000 obyv. tj. 23%, vyznávající římsko-katolické náboženství), Republika Srbska (25 208 km2, 1.600.000 obyv.), hlavní město Banja Luka (200.000 obyv.), zde žijí převážně Srbové (pravoslavné náboženství, hovoří se srbsky, píše azbukou) a jen 8% Bosňanů. Distrikt Brčko (493 km2, 80.000 obyvatel), kde společně vládnou Srbové, Chorvaté a Bosňané. Velikonoce v Bosně Týden před Velikonocemi jsem spolu se studenty biblické školy jel na misijní výjezd do Bosny a Hercegoviny. Nejprve jsme sloužili 4 dny vysokoškolským studentům v Republice Srbské a další 4 dny jsme pomáhali místní církvi ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Ankety Druhý den dopoledne jsme měli setkání s místními služebníky, kteří nám řekli, že se nacházíme v Republice Srbské, kde se hovoří srbsky, a i když okolo nás je spousta mešit, je většina obyvatel pravoslavného vyznání, dále nám povídali o historii, válce, tradicích a náboženství. Pak jsme byli rozděleni do skupin po dvou a šli do vysokoškolských kampusů oslovovat studenty s anketami, co by chtěli dělat ve svém volném čase. Mým partnerem byla Kristýna, která uměla dobře anglicky. Dostali jsme do ruky ankety a pozvánky na kulturní večer ohledně Velikonoc (Vaskrs). Začátek byl hlavně pro mě, ale i pro Kristýnu velmi těžký, oba jsme nesmělí a měli jsme problém vysokoškoláky oslovovat. Trvalo mi docela dlouho, než jsem kohokoli oslovil. Největší problém jsem měl s řečí, protože neumím anglicky, a česky, slovensky, polsky, rusky a ukrajinsky prakticky nikdo neuměl a já zase srbsky taky ne. Začátek byl pomalu stejný, přijít k lidem, kteří seděli na lavičce a říci: Dobr dan, ja sam iz Češke, my radimo ankete za studenta. Mnohokrát nám pomohlo, když jsme řekli, že jsme z Čech, tak i ti nejdrsnější se s námi začali bavit. Za dva dny jsme díky Bohu oslovili 300 studentů. Modlitební procházky Po čtyřech dnech jsme se přesunuli do jednoho města ve Federaci Bosny a Hercegoviny, kde se mluví bosensky a prakticky všichni lidé jsou muslimové. Jak obrovský rozdíl byl mezi oběma městy – moderní město s velkým procentem mladých lidí a historickým městem, kde jsme na náměstí potkali mnoho žebráků, invalidů a lidí v tradičním muslimském oblečení. Naším cílem v tomto pěkném městě bylo v předvečer Velikonoc (Uskrs) rozdávání Biblí. Rozdávali jsme je na modlitebních procházkách, kdy jsme ve skupinách spolu s místní hrstkou křesťanů chodili po různých částech města a modlili se za město a za rozdávání Biblí. Tak jak v minulém článku psal můj syn Vašek, ještě nikdy jsme nerozdávali Bible muslimům. Setkali jsme se s obrovským hladem po Božím slově, ale i s obrovským odmítáním. Mluvili jsme s muslimy a bylo to neskutečné vidět, jak si nás Bůh používal. Jeden příběh za všechny. Každý jsme dostali 15 Biblí, které jsme měli rozdat. Nevím ani jak, ale během krátké chvíle jsem všechny rozdal, a tak jsem šel pomoci s rozdáváním Vaškovi. Spolu jsme přišli do zahradní kavárny, kde sedělo u tří stolů 9 lidí. Když jsme jim začali rozdávat Bible, lidé je s opovržením odmítali, až jsme přišli k poslednímu stolu, kde seděli dva pánové v mých letech. Jeden se na mě podíval a ukázal na člověka, který seděl u druhého stolu a řekl: On je Kosovec, co ty na něj říkáš? Odpověděl jsem mu, že tak, jako já jsem Čech, on Bosňan, který bydlí v Bosně, tak on je Kosovec, který bydlí v Kosovu. Zeptal se mě, jestli to myslím vážně, tak jsem mu odpověděl, že uznávám jeho kosovskou národnost. Ten člověk mi hned řekl, ať mu dám Bibli, pak se podíval po ostatních a řekl, proč vy nechcete Bible? Jdi a dej všem Bibli. Rázem jsme rozdali devět Biblí, tento člověk nás potom pozval na kávu, kterou jsme velmi rádi přijali, protože odmítnout se zde nesmí. Domluvili jsme se, že přijdeme za pár minut, protože musíme rozdat ještě zbytek Biblí. Asi za půl hodiny jsme s Vaškem za nimi přišli a byli velmi mile překvapeni. Objednali jsme si „produženou kafu s mliekom a čašu vody“ a měli jsme nádherný čas. Ptali se nás, odkud jsme, co děláme, kde Vašek studuje a co v jejich městě děláme. Tak jsme jim mohli říci, že jsme křesťané, že Vašek studuje na teologické škole, že pracuji jako misionář a že zde rozdáváme Bible. Oni nám řekli, že děláme velmi dobrou a záslužnou práci a že by byli moc rádi, kdybychom přijeli do jejich města znovu. I když to byl jeden z mých nejnáročnějších misijních výjezdů, jsem vděčný Pánu Bohu, že jsme tam mohli jet a sloužit místním lidem, kteří bez Krista jdou do věčného zahynutí. Tak, jak nám řekla vedoucí místní církve, Bůh nás zde poslal, abychom začali nové dějiny tohoto města. Izajáš 52:7 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: „Tvůj Bůh kraluje!“ Tímto bych vám chtěl poděkovat za modlitební i finanční podporu. Bůh vám žehnej. Václav Bednář Misijní práci Vaška Bednáře můžete podpořit skrze projekt "Václav Bednář - Ukrajina, Balkán", číslo účtu 100 113 352/0300, variabilní symbol 2500. 7 Misijní výjezd do Řecka Z dravím opět čtenáře těchto stránek, věnovaných misii! Tentokráte přicházím s nabídkou misijního výjezdu, který připravuji na měsíc říjen. Naše cesta povede hned do několika států a za cíl si klade podpořit práci s imigranty v těchto zemích, tedy i jinde může vzniknout služba cizincům, které má ostatně každý evropský stát a tato výzva (jejich evangelizace) bude více a více vyvstávat před místními církvemi… Věřím, že my, jako Češi jsme již udělali značné pokroky v této práci a můžeme náš styl služby představit dalším křesťanům za hranicemi našeho státu a inspirovat je, jak se vyrovnávat s narůstajícím přílivem migrantů, jak jim účinně sloužit a přinášet Krista, o kterém dosud ani neslyšeli. Nyní představím ony zmíněné země, kam na podzim vyrazíme: Řecko - důležitá zastávka na tzv. „Uprchlické dálnici“ - jedná se o trasu, po které putují uprchlíci před náboženským a etnickým násilím, zejména z Afghánistánu, Pákistánu a Íránu (ale i z dalších zemí). Tito zoufalí lidé projdou skrze Turecko a odtud se lodí přepraví na evropský kontinent. Zde se vyloďují právě v řeckých přístavech a přes Balkán nebo Itálii se snaží dostat dále na Západ. Často jsou absolutně bezprizorní, odmítáni místním obyvatelstvem, ignorováni úřady anebo jimi zatčeni a navráceni do zemí, odkud utekli a kde je čeká zatčení a mučení, ale i smrt. Osobně jsem se s několika setkal, slyšel jsem i příběh o tom, jak se těchto běženců řecká policie snažila zbavit tím, že je na člunu odvezli na širé moře a naházeli je do vln. Více informací si sami můžete zjistit na You Tube, pokud zadáte do vyhledávače heslo: „Afghan refugees greece“. Pro tyto lidi mnohdy není kapacita v uprchlických táborech, a tak žijí na volných prostranstvích za městem, v křovinatých stráních, nebo vytvářejí slumy. Tragédie toho všeho spočívá v tom, že za celý život, ať už ve vlasti nebo na útěku, nepotkali živého křesťana a jejich svět, o křesťanech pouze slyšeli a spojují si je obecně s Evropany a Američany (nerozumí probíhající sekularizaci, proto si myslí o všech Evropanech, že jsou praktikující křesťané). Všechny ty zlé věci, které nyní zažívají, tudíž vnímají tak, že se dějí rukou křesťanů. My tedy, čeští křesťané, si klademe za cíl navštívit tyto ztracené a pomoci jim uvidět věci v pravém světle, změnit jejich pohled na křesťanství, pomoci jim prakticky (mnoho z nich má pouze to, co nosí na sobě, chodí bosi, nemají základní hygienické potřeby, hladoví…). Chceme koupit alespoň mýdlo, prací prášek, mouku, olej, atd…, abychom částečně zmírnili jejich bolest. Kristus v jedné své řeči pověděl: „Byl jsem na cestách a neujali jste se mě…” Osobně neznám nikoho, kdo by byl více „na cestách“, než právě tito lidé! Samozřejmě vedle této pomoci jim chceme říct to nejdůležitější, a to je zpráva o Ježíši Kristu, zakoupíme tedy v jejich mateřském jazyce evangelium a nabídneme jim jej. Na tyto potřeby tedy poplynou prostředky, které do té doby společně nashromáždíme… Celá cesta si klade za hlavní cíl zejména zjistit více o celé situaci na místě, zkontaktovat řeckou církev a přemýšlet společně, jak dále rozvíjet spolupráci. Máme též myšlenku umístit sem trvale nějakého misionáře, než se najde vhodný adept, chceme mu předem vytvářet podmínky pro službu zde. Další státy, kam se chystáme, leží mezi Českou republikou a Řeckem, jedná se o: Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Bulharsko, Makedonii, Černou Horu a případně Albánii. Všude zde je obrovská potřeba misie, jsou zde nepočetné sbory a jejich síť je velice řídká. Během naší cesty chceme nechat k sobě promlouvat Ducha svatého, a pokud nám ukáže konkrétní místo, přerušíme jízdu a provedeme průzkum duchovní situace zde. Budeme se snažit zkontaktovat místní křesťany a společně hledat před Boží tváří, co můžeme nabídnout, modlit se a nechat se inspirovat přímo na místě… Bude to tudíž zároveň i taková “Cesta víry“, nepočítejte tedy s předem přesně nalinkovaným programem, spíše s dobrodružstvím s “Bohem cest“. Tímto tedy Vás zvu k účasti na této cestě. Vy, kteří byste se rádi přímo účastnili, můžete se přihlásit skrze přihlášku, kterou najdete v tomto čísle Nehemia Info. Vy, kteří jet nemůžete, ale oslovil Vás tento projekt a rádi byste měli nějaký vliv na život uprchlíků, můžete se podílet na této práci finančně. Z nasbíraných prostředků pořídíme nejnutnější potřeby pro tyto nuzné a zároveň výtisky evangelií, které tito lidé obdrží spolu s humanitární pomocí. O celé akci Vás samozřejmě budeme zpětně informovat v příštím vydání Nehemia Info. Na závěr nechám promluvit jednoho bratra, který měl vidění od Boha při naší minulé průzkumné cestě po této oblasti: „Při zpáteční cestě jsem dostal vidění, ve kterém vyšel český lev z našeho území, překročil Rakousko a roztáhl se po Balkánu - prožil jsem, že český národ a česká církev ovlivní v budoucnu toto území“ –Nečekejme tedy, ale pojďme naplňovat toto proroctví svými silami, které nám na to dal náš Bůh! “Ondřej“ Nadační fond Nehemia sbírá finanční prostředky na službu „Ondřeje“, který přináší evangelium národnostním skupinám žijícím v České republice. Tuto práci včetně výjezdu do Řecka můžete podpořit na účet 100 113 352/0300, variabilní symbol 2700. Pro dary na výjezd do Řecka uveďte do zprávy pro příjemce ŘECKO. Nasbírané prostředky jsou určeny na cestovné, pronájem skladu, nákup a tisk evangelizačních materiálů. 8 Ondřej Misijní výjezd 2011 Studenti biblické školy zamířili na Slovensko a do Rumunska „S radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a pahorky budou před vámi zvučně plesat a všechny stromy v poli budou tleskat. Místo trní vyroste cypřiš, místo plevele vzejde myrta. To bude k oslavě Hospodinova jména, za trvalé znamení, které nebude vymýceno.“ (Izajáš 55,12-13) Z Boží milosti jsme se letos v dubnu během velikonočních svátků vypravili na Slovensko a do Rumunska. S časovým odstupem můžu konstatovat, že výjezd byl pro všechny účastníky velice silným zážitkem. Jistým způsobem to byla nová zkušenost. Na Slovensku jsme sloužili v místních letničních sborech v Novém Městě nad Váhom, Púchově a Piešťanech. V Rumunsku již tradičně je naší zastávkou slovenská komunita v Bodonoši, Bajaši, Derne a dalších přilehlých obcích. Celá akce byla pro tým přínosná v několika ohledech. Především jsme chtěli být pro místní církev praktickou i duchovní pomocí. V Bodonoši vyrůstá nádherná modlitebna, která je téměř před dokončením a která bude sloužit celé spádové oblasti. V letních měsících tamní církev každoročně organizuje dětský a mládežnický tábor, kde se schází věřící, ale i nevěřící z širokého okolí. Na tomto prostranství jsme vypomáhali s úpravou terénu. Dále se studenti zapojili do duchovních aktivit zejména na mládežnických a sborových setkáních a při pouličních evangelizacích. Přišli jsme sloužit, a nakonec jsme sami byli obohaceni. Zároveň jsme si ale přivezli nové nadšení a touhu Bohu sloužit. Studenti si ověřili, jak funguje Boží vedení v praxi. Jsou to nezapomenutelné vzpomínky, které budou přetrvávat v našich myslích a srdcích mnoho let. Věřím, že celý výjezd přinesl pozitivní ohlasy a vyhlídky na možnou spolupráci v budoucnosti. Mám naději, že získané zkušenosti přinesou očekávané ovoce. Fakt, že jsme se mohli výjezdu zúčastnit, nepovažujeme za samozřejmost, ale za Boží milost a výsadu. Děkujeme všem za finanční podporu a modlitby. Je to k oslavě jeho jména. Buď Bohu sláva za církev! Vladimír Rafaj, M.A. vedoucí výjezdu Nadační fond Nehemia podpořil misijní výjezd studentů VOŠMT Slovensko – Rumunsko 2011 z fondu „Krátkodobá misie“ částkou 8000 korun. Krátkodobé misijní výjezdy můžete podpořit jakoukoliv částkou skrze projekt N.f.Nehemia „Krátkodobá misie“, číslo účtu 100 113 352/0300, v.s. 4000. Peníze z tohoto účtu jsou každoročně rozdělovány jednotlivcům či skupinám, které podnikají krátkodobé misijní výjezdy do zahraničí. 9 Vy jim dejte najíst aneb jarní výjezd na Zakarpatí Lukáš 9,12: Den se začal nachylovat. Přistoupilo k němu těch Dvanáct a řekli mu: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a statků opatřit si nocleh a nalézt potravu, protože jsme zde na pustém místě.“ Řekl jim: „Vy jim dejte najíst!“ Oni řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby. Nebo snad máme my jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“ Bylo tam totiž asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“ I učinili tak a všechny rozsadili. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal je, rozlámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu. A jedli a nasytili se všichni. A bylo sebráno, co jim zbylo - dvanáct nůší úlomků. Toto je velmi zajímavé místo ze života Ježíše a učedníků. Učedníci neustále sloužili spolu s Ježíšem. Potřeb mezi lidmi bylo tolik, že si nestačili odpočinout, natož najíst. Když už sami velmi unavení měli toho dost, řekli svému Mistrovi: „Rozpusť je, ať se mohou o sebe postarat v okolí, protože tak jako my, i oni mají hlad a jsou vysílení.“ Zdálo by se to velmi logické a rozumné. Očekávali, že Ježíš s tím bude souhlasit a podpoří je. Ale to, co Ježíš udělal, bylo šokující nejen pro učedníky, ale je to šokující i pro nás. Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte těmto lidem najíst vy!“ Měli dvě možnosti: buď se zablokovat a začít naříkat a reptat, nebo zvolit druhou variantu, a to vstoupit do Ježíšovy výzvy, přestože sami neměli šanci ji naplnit. A tak před Ježíše přinesli to málo, co měli – pět chlebů a dvě ryby. Ježíši vůbec nevadilo, že přinesené jídlo nepatřilo jim. Předložené chleby a ryby zázračným způsobem rozmnožil. Nejenže prostřednictvím učedníků nakrmil zástupy lidí, ale také pro každého z nich zbylo požehnání. Zůstalo dvanáct plných košů úlomků jídla. Jak dále sloužit Nehemia Info Motivovat a prakticky pomáhat při naplňování Velkého poslání. Často je to v naší službě podobné. Zvažujeme, zda to má smysl, zda to přináší ovoce a jestli vůbec na to máme. Letos v květnu jsme neměli v záměru na Zakarpatí jet. Jednak plánujeme letní misijní výjezd na Zakarpatí spolu s americkým týmem, a také mládež našeho sboru připravuje misijní výjezd do Bulharska. Navíc jsem cítil určitou únavu po jedenáctileté službě na Zakarpatí. Vyvstaly mi otázky, co jim naše služba přináší, a také pocit, že my jim už nemáme co dát. Modlil jsem se, co s tím udělat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Začátkem 10 dubna nás oslovili vedoucí bratři z Mukačeva, abychom přijeli a pomohli jim vyřešit palčivé otázky ohledně obnovy rozpadlých domečků po prosincových záplavách. V prosinci loňského roku se uskutečnil výjezd po naléhavé prosbě romských vedoucích a jejich pastora Michaila Balka. Po dlouhotrvajících deštích byly zatopeny některé oblasti mukačevského tábora a mnohé domy byly neobyvatelné. Na tuto potřebu jsme přivezli kolem 200 000 Kč, které poslali různí křesťané z celé republiky. Bratři z Mukačeva byli za tyto finance velmi vděčni. Mnoha rodinám pomohli s bydlením, jídlem, oblečením a dřevem na topení. Teď však šlo o to, jak dále pokračovat s obnovou domečků. Letošní květnový výjezd Výjezdy v roce 2010 Bylo to silná výzva. Po rozhovorech s bratry ze sboru jsme s dalšími třemi bratry (Jan Paško, Marek Rajca a Hynek Raszka) tento pracovní výjezd ve dnech 12. 5.–15. 5. uskutečnili. Setkali jsme se s hlavními vedoucími romské církve na Zakarpatí a hlavním pastorem Michailem Balkem. Seznámili jsme se s problémem obnovy zatopené oblasti. Navštívili jsme většinu rodin z postižené oblasti, jejichž domky jsou na odpis. Společným úsilím vznikl zajímavý projekt. Za stávající modlitebnou vlastní církev pozemek. Na tomto pozemku je možné postavit vedle sebe několik domečků, něco jako řadové domky, ale jednodušším způsobem, než jsme zvyklí my (například voda a společné WC by byly na dvoře). Po dokončení by se lidé z postižené oblasti do těchto domečků přestěhovali, stávající polorozpadlé domky by se zbouraly a na jejich místě by se mohlo postupovat podobným způsobem. Nebude to pro ně jednoduché, ale je zde náznak řešení. Loňský rok byl v této oblasti velmi bohatý a požehnaný. Uskutečnili jsme čtyři náročné výjezdy. První byl v březnu 2010 s Tomášem Řehákem, kde hlavní náplní bylo vyškolení mladých lidí a vedoucích v oblasti prevence nemoci AIDS. Měli jsme možnost sloužit i na jedné ukrajinské škole. Další výjezd se uskutečnil v červenci. Skupina mladých lidí z našeho sboru se spojila s malým americkým týmem, který vedla sestra Vendy, Američanka, která pochází z Čech. Hlavní náplní tohoto výjezdu byla práce s romskými sirotky v Mukačevu a služba v táborech na Zakarpatí. Podzimní výjezd, který se uskutečnil v září, byl ve znamení seminářů pro romské vedoucí. Navštívili jsme také romské vedoucí a jejich rodiny, které sponzorujeme: Janka Davida z tábora Čomonin, Kolju Lakatoše z tábora Velikije Lučki a Olodara Lokova z tábora Domboki. Sloužili jsme na různých setkáních v romských táborech. Poslední loňský výjezd byl v prosinci (viz výše). Dále jsme s bratry z Mukačeva řešili, jak my Češi máme pokračovat v naší službě a zda je ještě potřebná. Na setkání vyvstala prosba, zda bychom jim pomohli s podobnými semináři, jako byly na podzim pro vedoucí, ale tentokrát pro rodiny. Nic podobného ještě neměli, a služba rodinám je tam velmi zanedbaná. To by znamenalo nejen úplně jiný způsob služby, další služebníky, ale i finančně by to bylo náročnější. Jestliže semináře pro vedoucí vycházely zhruba na 70 000 Kč, pro rodiny se to přehoupne přes 100 000. Takže teď nezbývá nic jiného, než se za to modlit a také za finanční zázrak. Navštívili jsme také několik romských táborů a jejich vedoucí s rodinami; Domboki, Seredně, Vělikije Lučki a tábor ve Strabišovo, kde vzniká nový sbor. Pastora Kolju Lakatoše s manželkou ze sboru Velikije Lučki a vedoucího chval Feriho Olaha z mukačevského sboru jsme pozvali na Slezsko. Kdy se návštěva uskuteční, záleží na tom, kdy se jim podaří vyřídit potřebná víza. Co plánujeme v letošním roce: V letošním roce plánujeme větší misijní výjezd o letních prázdninách spolu s americkým týmem. Uskuteční se od pátku 8. 7. (odjezd) do středy 13. 7. (příjezd do ČR ve čtvrtek ráno). Dále je předmětem modliteb podzimní výjezd spojený s výše zmiňovanými semináři pro rodiny. Pro nás všechny je Ježíšova výzva „Dejte vy jim jíst“ velmi aktuální. Nepůjde možná až tak o chléb a ryby, ale o službu všude tam, kde to bude nejvíc zapotřebí. Modlete se prosím za nás, abychom vše zvládli a naplnili to, co po nás Bůh chce. Ještě jednou všem děkuji za modlitební, praktickou i finanční podporu, bez které by se nemohlo nic z toho uskutečnit. Chci, abyste si uvědomili, že jste součástí této misijní práce. Bůh vám žehnej. Slavoj Raszka CB Třinec-Lyžbice Pastory na Zakarpatí můžete podpořit na číslo účtu 100 113 352/0300, v.s. 5201. 11 Projekty N.f. Nehemia Číslo účtu ČESKÁ REPUBLIKA Nadační fond NEHEMIA, pomoc trpícím ČSOB Havířov, číslo účtu: 100 113 352 / 0300 IBAN: CZ3503000000000100113352 BIC: CEKOCZPP SLOVENSKO Je možné darovat finanční prostředky přímým vkladem na každé pobočce ČSOB na Slovensku na číslo účtu 100 113 352 / 0300. Seznam poboček na www.csob.sk VARIABILNÍ SYMBOLY stejné pro ČR i pro Slovensko HUMANITÁRNÍ PROJEKTY Variabilní symbol Severní Kavkaz – Voschod II. 1000 Severní Korea – pekárna 1100 DĚTI V NOUZI Uganda, Rwanda, Etiopie, Indie, Ukrajina 1200 Děti Etiopie – město Koffele 1202 Děti Tanzanie – Masajové 1203 Děti Etiopie – město Jimma 1204 Mercy school Marsouk - Súdán 1210 Lékařská pomoc dětem 1211 PODPORA DĚTSKÝCH DOMOVŮ A PRÁCE NA ULICI S DĚTMI 1220 Ukrajina Sponzor časopisu Nehemia Info „Pojištění pro Vás a Vaši firmu“ www.insiaoptimum.cz NEURČENÉ DARY 1900 MISIONÁŘI 2000 Služba dětem v Tanzanii – Kimbilio 2100 Václav Bednář – Ukrajina, Balkán 2500 Alena Krausová – Izrael 2600 „Ondřej“ – misie v ČR 2700 Dohnalovi – Chorvatsko 2800 VZDĚLÁVÁNÍ 3000 Misijní vzdělávání, publikační a propagační činnost, časopis Nehemia Info 3100 KRÁTKODOBÁ MISIE 4000 Misie smíření 4100 PODPORA NÁRODNÍCH CÍRKVÍ 5000 Bible pro Čínu 5100 Podpora rodin vězněných služebníků v Číně 5111 Nigérie – Molai, vesnice malomocných 5500 Etiopie – TFM 5700 PODPORA PASTORŮ NA UKRAJINĚ Časopis Nehemia Info je neprodejný! Pavel Golub 5200 Michail Balko 5201 Konstantin Melnik 5202 Podpora pastora v Černé Hoře – Pavel Lešťan 5300 SPRÁVA PROJEKTŮ 6000 Podpora platů pracovníků N.f. Nehemia 6410 POMOC JAPONSKU 7301 www.nehemia.cz Adresa do distribuce: NEHEMIA INFO • Nadační fond Nehemia • Selská 29, 736 01 Havířov - Bludovice • tel. 595 173 715 • ředitel: 739 584 117 • e-mail: offi[email protected] Stěhujete-li se nebo máte-li změněnou adresu, dejte nám prosím včas vědět a napište nám svou starou i novou adresu, abychom vám mohli i nadále zasílat Nehemia Info.
Podobné dokumenty
Formát - Nadační fond Nehemia
který má dvanáct členů. Ale bohužel ani tak nechodí všichni.
Přes týden se jich schází méně, v neděli však dochází na
bohoslužbu i lidé z jiných sborů.
Jednou jsem na středečním shromáždění mluvil ...
Červen - Časopis Život v Kristu
cestu skrze stávkující demonstranty. Ve- ci. Tehdy ještě neexistoval misijní odbor As- denně. Jednou vyjde ze svého pokojíku a řízou je na samý konec letiště. Ale i tak ne- semblies of God, který ...
Okno 10/40 - Nadační fond Nehemia
Pokud se rozhodnete pro jakoukoliv
finanční podporu dalšího pracovního výjezdu, prosím, použijte číslo
účtu Nehemia 1057340/2060 s variabilním symbolem 3000. Aktuálně
nemáme zcela pokryté náklady n...
PRAPOR SPÁSY
existují aktivity zamě ené zvláště na ženy.
V r. 2010 se konal první národní Den žen v
České republice. Na žádost žen se tyto
dny konají každý rok. Tématem letošního
Dne žen bylo Posunout hranice. ...
vyrocni_zprava_za_rok_2010
50 nových dětí, pro které stále hledáme sponzory. Postupem
času bychom chtěli znovu, stejně jako v Koffele, počet dětí rozšířit až na 200. Děti v projektu pocházejí z rodin, jejichž měsíční
příjem ...
Výzkum vesmíru
První živý tvor vyslaný ze Země se do vesmíru dostal 3.11.1957. Byl to pokusný pes Lajka,
který byl vynesený družicí Sputnik 2. Jeho návrat nebyl nikdy plánován, takže se stal zároveň
první obětí d...