Formát - Nadační fond Nehemia

04
NEHEMIA
2015
Přinášíme změnu do lidských životů
NEHEMIA INFO
Nadační fond Nehemia, Selská 29, Havířov - Bludovice www.nehemia.cz [email protected] tel. 595 173 715
ZAMBIE Stavba modlitebny
TANZANIE Otevření nových tříd
KAIROS Jedinečný kurz pro všechny
UKRAJINA Válka na Ukrajině, dětské domovy
A
E
R
O
K
Í
SEVERÉN
ZÁPLAV Y
MOHUTN
2
NEHEMIA IN FO
N EHEMIA INFO
Projekty Nehemia
a seznam variabilních
symbolů
1000 HUMANITÁRNÍ PROJEKTY
1001 Fond Náhlé pomoci
1002 Humanitární sbírka
1003 Lékařská pomoc dětem
1006 Obnova dětského domova Slavjansk na Ukrajině
1008 Zemětřesení v Nepálu
1009 Ukrajina – uprchlíci
1101 Kavkaz – Kráva do každé rodiny
1120 Ukrajina – dětské domovy
1202 Děti Etiopie – Kofele
1203 Děti Tanzanie – Masajové
1204 Děti Etiopie – Jimma
1301 Severní Korea – pekárna
2000 MISIONÁŘI
2101 Ukrajina, Balkán – Václav Bednář
2102 Bosna a Hercegovina – David Symon
2104 Slovensko – Jan Bihári
2302Persie
2501 Austrálie – Thomas a Marcela Hempfilovi
3000 PROJEKTY PRAKTICKÉ POMOCI
3301 Izrael – obnova lesů na Karmelu
3102 Pracovní výjezd do Moldavska
3302 Podpora služby Hamida
4000 ROZVOJ KRÁTKODOBÉ MISIE
5000
5101
5102
5103
5104
5201
5301
5302
6000
6004
6410
6412
6413
8000 8104 8201 8202 PODPORA NÁRODNÍCH CÍRKVÍ A PASTORŮ
Ukrajina – pastor Pavel Golub
Ukrajina – pastor Michail Balko
Ukrajina – pastor Konstantin Melnik
Chorvatsko – Dohnalovi
Etiopie – evangelisté TFM
Čína – Bible pro Čínu
Jakutsko – Ilja a Aňa
QUANTUM SOLIDUM CZ
CENTRUM POJIŠTĚNÍ,
ODBORNÍCI NA VAŠÍ STRANĚ
www.insia.cz
Redaktor Miroslava Cásková
Adresa redakce Nehemia Info
Selská 29, 736 01 Havířov-Bludovice
Česká republika
Telefon 595 173 715
[email protected]
Ředitel 739 584 117
[email protected]
Kancelář 739 584 118
[email protected]
Účetní 739 524 877
[email protected]
Webwww.nehemia.cz
Facebookfacebook.com/NehemiaCZ
Twitter@NehemiaCZ
Flickrflikr.com/nehemiacz
Vlivem obrovské povodně přišlo o život více než 500 lidí.
Nejvíce postiženým místem je oblast kolem města Rajin
hraničící s Čínou a Ruskem. Voda vytrhávala stromy i
s kořeny, smetla stovky domů, auta plavala ve vodě jako
lodě a z rýžových polí se stala jezírka. Suroviny na výrobu
sójového mléka i chleba a pekařské stroje v projektu
„Pekárna“, prostřednictvím kterého sponzorujeme více
než 9 tisíc dětí, byly zaplaveny a zcela zničeny, a to včetně
budov. Při povodních zemřelo devět našich zaměstnanců,
žen.
Ředitel švýcarské AVC Daniel Hofer však prohlásil, že se
nevzdají a celý projekt vybudují znovu. Náklady na jeho
obnovu však budou stát nemalé peníze.
SPRÁVA PROJEKTŮ A PROVOZ ORGANIZACE
Neurčené dary
Mzdy a dotace na mzdy
Mzda Leoš Cásek
Mzda Danuše Bednářová
SERVISNÍ PODPORA MISIE
Vzdělávací kurzy a akce
Časopis Nehemia INFO
Publikace misijní literatury
Mohutné záplavy
v Severní Koreji
Stěhujete-li se nebo máte-li změněnou adresu, dejte nám prosím včas vědět a napište
nám svou starou i novou adresu, abychom vám mohli i nadále zasílat Nehemia Info.
V současné době vyslala švýcarská partnerská organizace
AVC skupinu humanitárních pracovníků, kteří zásobují
zaplavenou oblast nezbytnými potravinami (5 tun rýže
a olej) a prakticky zajišťují pomoc těm nejslabším a
nejchudším lidem. Následně chystáme další pomoc
z Ruska - kuchyňské nádobí, přikrývky, léky apod..
Prosím, pomozte lidem v Severní Koreji.
Platby v ČR:
Citfin Praha • číslo účtu: 1057340/2060
(účet bez bankovních poplatků)
Na tento účet je možné zasílat dary i v jiných
měnách než jen v CZK (USD, EUR, GBP aj.).
Pokud bydlíte na Slovensku, nejlevnější cestou,
jak podpořit projekty, je poslat peníze na účet Tatra banky:
ČSOB Havířov • číslo účtu: 100113352/0300
Při těchto platbách se neplatí žádné mezinárodní bankovní poplatky!
platba v eurech • č. ú. 292 386 4527/1100, var. sym. 1057340
platba v US dolarech • č. ú. 282 981 7791/1100, var. sym. 1057340
V letošním roce jsme na projekt v Severní Koreji vysbírali
522 000 Kč. Děkujeme! Své finanční dary můžete nadále
posílat na číslo účtu 1057340/2060, v. s. 1301.
3
4
NEHEMIA IN FO
N EHEMIA INFO
Uprchlický tábor, Suruc, Turecko.
Jsme rádi, že jsme v červnu mohli prostřednictvím
partnerské organizace AVC Švýcarsko vyslat z České
republiky dva dobrovolníky, kteří jeli pomáhat do
uprchlického tábora v Turecku. Zde se můžete z části
dozvědět, jak to všechno probíhalo.
Jsem velmi vděčná za příležitost zúčastnit se výjezdu do
jihovýchodního Turecka, do uprchlického tábora poblíž
hranice se Sýrií. Naším úkolem bylo pracovat s dětmi, trávit
s nimi volný čas, ale hlavně jim přinášet Boží lásku a také
útěchu. Snažili jsme se však pomáhat i jiným způsobem
– např. při přípravě jídla. Rodiny utečenců přišly ze Sýrie,
ze severního města Kobani, které obývají Kurdové. Dle
dostupných informací z října loňského roku muselo své
domovy opustit kolem 188 000 lidí.
Měli jsme možnost sloužit v křesťanském uprchlickém
táboře, kde bylo v březnu 2015 asi 6000 lidí. Kurdům se
postupně podařilo dobýt zpátky své území, lidé se tak
mohli vracet zpět, aby začali pracovat na obnově svých
zničených domovů. V červnu zůstalo v táboře již jen
několik stovek lidí. Každý den opouštělo tábor několik
rodin.
Bohužel ke konci června bojovníci ISIS znovu na město
Kobani zaútočili. Podle odhadů místních zemřelo více než
400 lidí. V průběhu několika dnů však kurdské jednotky
získaly kontrolu nad touto oblastí a vytlačily extremistické
bojovníky z města. Rodiny utečenců žijící v táboře na
turecké straně se nacházejí ve velmi těžké, nejisté situaci.
Nemají jistotu, zda se mohou vrátit do svých domovů a žít
v bezpečí.
Shrnu-li své postřehy, vnímala jsem, že jsem na tom místě
byla v centru Boží vůle, neboť On hluboce miluje své
stvoření – člověka. Chce těmto rodinám dát jistotu, naději
do budoucna. Bůh je Bůh všemocný, chce přinášet život,
radost a pokoj do situací, které se z lidského úhlu pohledu
zdají být zoufalé.
U proroka Jeremiáše je napsáno: „Neboť to, co s vámi
zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou
to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do
budoucnosti“ (Jer 29,11).
Uvědomila jsem si, jak je důležité usilovat o to, abych
mohla přijímat Boží pohled na lidi a také do různých
situací, které se z lidské perspektivy zdají být beznadějné.
Bůh vždy má řešení, je svrchovaný.
DaF
Do uprchlického tábora poblíž tureckého města Suruc
mě stoprocentně nasměroval náš Otec v nebesích. Vůbec
jsem nevěděl, do čeho jdu. S dobrovolnictvím jsem již měl
nějakou zkušenost, ale nikdy ne s uprchlíky. Po příjezdu do
tábora jsme se skutečně museli za pochodu učit, co a jak.
Díky jazykové bariéře jsme se nemohli téměř s nikým
domluvit. Až na pár výjimek. Na starost jsme měli převážně
děti, případně co bylo potřeba, jako byla například
výpomoc v kuchyni. S dětmi to bylo velmi náročně – pracuji
s dětmi velice často, nikdy jsem nepracoval s Kurdy či
vůbec s jinými národy. Takže to celé byla vlastně škola,
jak se s nimi dorozumět rukama, nohama či jinak. Díky
Bohu to vždy nějak šlo, i když to bylo občas dosti náročné.
Například nám mizely různé materiály, které jsme měli
připravené na program. Ale celu tu dobu jsme cítili Pánovu
přítomnost. Asi v polovině pobytu bojovníci ISIS opět
zaútočili na Kobani. V tu chvíli byla situace dost napjatá.
Celý den jsme trávili modlitbami nejen za členy církve, kteří
byli v tu dobu v Kobani, ale za celkovou situaci v tomto
regionu.
Díky Bohu, že mi dal milost mezi těmito lidmi být, a že
jsem mohl vidět jejich skutečný život. Jak nesmírně ve svém
životě potřebují Ježíše. Hodně lidí již v tomto kempu v Ježíše
uvěřilo, je však třeba se i nadále modlit, aby se Duch svatý
i v této oblasti, zmítané válkou, mocně projevoval. Aby sem
i nadále mohli být posíláni další služebníci, které si tu Bůh
použije. Chvála Pánu, že tu koná doslova divy. Jsem rád, že
jsem toho mohl být účasten a věřím, že zde Bůh i nadále
bude konat své velké dílo.
LuP
5
6
NEHEMIA IN FO
N EHEMIA INFO
Rozdáváme modlitebníkům bílé náramky
Máme pouze pět
chlebů a dvě ryby…
Pro ty, kdo se touží pravidelně modlit nebo už se modlí za nezasažené
národy nebo pronásledované křesťany, jsme vytvořili bílé náramky. Vybrali
jsme čtyři země - Afghánistán, Severní Koreu, Sýrii a Irák a pak celkově
6600 nezasažených národnostních skupin, které jsme na ně vytiskli.
Připojte se a pojďte se spolu s námi denně, za tyto národy, modlit. Na
každé misijní akci Nehemia pak tyto náramky budou k dispozici.
Zprávy od pastora z Iráku
Drazí přátelé v České
republice,
děkujeme vám za vaši
štědrou a vytrvalou
pomoc, kterou směřujete
do Bagdádu na pomoc
uprchlíkům.
Jak jistě všichni víte,
válka zde v Iráku
stále pokračuje. ISIS
momentálně ovládá
zhruba 25 % území Iráku,
což má za následek, že se
z 3 milionů Iráčanů stali uprchlíci. Zhruba milion z nich přišlo
hledat útočiště do Bagdádu, kde se jim snažíme pomoci, jak jen
to jde.
Momentálně pomáháme 500 křesťanským rodinám, které
se napojily na naši církev v Bagdádu. Nakupujeme jim
potraviny, léky, matrace, vařiče, ventilátory, lednice. Jejich
dětem zajišťujeme potřebné školní vybavení, aby se mohly dál
vzdělávat.
Pomáháme také v několika uprchlických táborech, kde jsou jak
křesťané, tak i muslimové, kteří zoufale uprchli před ISIS. Tito
lidé museli doma zanechat vše a častokrát přišli jen s tím, co
měli na sobě. Do táborů dodáváme většinou jen jídlo, protože
na další pomoc nemáme finanční prostředky.
Nedávno se nám podařilo otevřít zubní kliniku, kde
poskytujeme uprchlíkům ošetření zdarma. Kolem nás je mnoho
potřeb snad v každé oblasti, která vás napadne.
My však máme pouze pět chlebů a dvě ryby, které každý den
s důvěrou vkládáme do Božích rukou s očekáváním zázraku.
Děkuji, že stojíte po našem boku!
Jules
Pastor, NLC Bagdád
V letošním roce jsme díky vám poslali do Iráku 557 000 Kč.
Děkujeme!
Své finanční dary můžete nadále posílat na číslo účtu
1057340/2060, v. s. 1002.
7
Zázrak mezi
Afghánci
Osmdesátiletý Afgánec byl uzdraven ze slepoty. Na jedno
oko neviděl vůbec a na druhé ze 70 % také ne. Přijel
z Afghánistánu před 2 měsíci a nyní bydlí v uprchlickém
táboře, který je určen pro 550, nicméně jich zde
momentálně žije asi 5 tisíc. Spí ve stanu na zemi.
Lékaři tomuto staršímu muži řekli, že pro něj nemají naději
a žádná operace by nepomohla. Když jsme se s ním setkali,
modlili jsme se spolu. Po krátkých modlitbách, když otevřel
oči, najednou prohlédl. Dali jsme mu do ruky Nový zákon
s nejmenšími písmenky a požádali jsme ho, aby v perštině
přečetl verš Jan 3,16 a on to bez nejmenších pochyb
přečetl. Běhal a volal na všechny, že je uzdraven! Zeptali
jsme se ho, jestli chce dát své srdce Ježíši, a on vděčně
souhlasil. „Jakmile jsem začal tento verš číst, oči se mi plně
otevřely. Já vidím!“
A tak začal přivádět do našeho centra další nemocné.
Modlili jsme se za ně. Při křtu se shromáždila kolem
spousta lidí a tento starý muž jim vyprávěl, jak ho Ježíš
uzdravil. Slzy mu tekly po vousech. Dal si Bibli pod kabát
a řekl, že od této chvíle ji bude nosit na srdci.
A tak Bůh mezi námi jedná. Za týden zde byli uzdravení
další lidé. Boží Slovo je Ježíš a to uzdravuje. Věříme v další
velké věci!
misionářka mezi Peršany
Chcete-li i vy přispět ke změně lidských životů mezi
persky mluvícími lidmi, můžete tak učinit prostřednictvím
čísla účtu 1057340/2060, v. s. 2302.
Měnit svět modlitbou
Povstává národ proti národu, země jsou zpustošené zemětřesením a
různými katastrofami, uprchlíci zaplňují Evropu, křesťané za svou víru
v Krista umírají. Čelí otázce života a smrti. Zůstanou však věrní, vydrží
to? Zvládnou ten tlak? A co nás čeká? Jak dlouho potrvá pokoj v naší
zemi? Budeme se mít stále tak dobře? Bůh nám řekl, že to všechno
nastane. Na nás však je, abychom obstáli, vytrvali, doběhli, došli a zůstali
věrni. Věřím, že naším úkolem je těmto lidem alespoň svou modlitbou
podepřít ruce, posílit víru, ovázat rány a žehnat pokojem. A věřím,
že modlitba doletí k Božímu trůnu, dorazí přesně tam, kam má, ale
nebude-li vyslána, nemůže nikam proniknout. Pojďme tedy všichni, kdo
věří v moc modlitby, modlitbou změnit svět.
Další modlitební odpoledne za nezasažené národy a pronásledované
křesťany proběhne 17. října ve Vyškově. Kdo by se rád připojil, přijďte
v sobotu v 18.00 do křesťanského centra ve Vyškově, Lipová 2. (www.
ac.vys.cz/kontakt)
Za NF Nehemia
8
NEHEMIA IN FO
Válka na Ukrajině pokračuje,
ale služba evangelia také.
N EHEMIA INFO
Protézy pro zraněné vojáky - Otčij dom
Dopis pastora Konstantina Melnika
Zdravím vás, drazí přátelé,
rok 2015 je pro Ukrajinu velice těžký! Válka u nás pokračuje.
Nejen ta ekonomická a informační, ale skutečná válka, při které
každý den umírají lidé. Množství sirotků, vdov a uprchlíků se
dramaticky zvyšuje. Nejhorší ale je, že Ukrajinci si postupně
zvykají a už nevěnují tolik pozornosti tomu, když 100 km od
nich vybuchují bomby. Učí se žít tak, aby neviděli cizí utrpení.
Je jednoduché posuzovat druhé, když jsi daleko, ale když ti nad
hlavou létají rakety, mění se všechno. Myšlení, hodnoty
i pohledy.
A co dělá v tomto okamžiku církev? Každý se chová jinak.
Někteří křesťané se v žádných humanitárních projektech
neangažují. Naše církev s Boží pomocí pokračuje v kázání
evangelia. Vyhlašujeme, že Ukrajina patří Ježíši Kristu,
pokračujeme v humanitární pomoci válečným uprchlíkům.
Krmíme je, pro některé obstaráváme oblečení, pro jiné
nezbytné vybavení domácnosti, někomu zase plínky pro děti,
jiným bylo potřeba zaplatit evakuaci z válečné zóny. Jsme vám
vděční za finance, díky kterým můžeme pomáhat. Vážíme si vaší
účasti v našich společných projektech.
Nedávno proběhla akce „teplé oblečení pro ukrajinské vojáky“.
Do balíčků jsme vkládali evangelia a také dopisy i obrázky dětí
z nedělní školy. V našem městě je díky Boží milosti život
snesitelný a více méně bezpečný. Válka je ale všudypřítomná.
Některé muže odvádějí do armády přímo z pracoviště. V každé
situaci se dá ale najít něco dobrého. S nadsázkou říkáme, že
od okamžiku, kdy začali posílat povolávací rozkazy do armády,
začalo mezi muži v církvi probuzení.
A co děláme dál? Pořádáme konference pro mládež, letní
tábory pro děti, sloužíme dětem v dětských domovech, krmíme
chudé seniory. Tento rok jsme v naší církvi pokřtili šest lidí. Jsme
vděční Bohu, že lidé přijímají Ježíše do svého srdce.
Velmi prosíme, abyste pokračovali v modlitbách za naši službu
a za Ukrajinu. Kéž dá Bůh milost, aby se lidé nezatvrzovali, ale
byli otevření pro Ježíše. Kéž
nám dá sílu a lásku
k lidem a moudrost, jak
v těchto složitých chvílích
sdílet svou naději v Bohu.
Toužíme po tom, aby každý
náš věřící zůstal věrný Ježíši
i přes všechny potíže
a zkoušky.
S láskou a modlitbou za vás
Pastor Konstantin Melnik
Službu pastora Konstantina Melnika můžete podpořit
prostřednictvím čísla účtu 1057340/2060, v. s. 5103.
Na začátku školního roku rozdával ředitel Otčího domu
Roman Kornyjko spolu se svými zaměstanci prvňáčkům
nejdůležitější knihu na světě. Sto dětí obdrželo krásnou
obrázkovou Bibli. Kéž obsah této knihy promění celý jejich
život.
z dětského centra ve vojenské zóně ATO. V balíčcích jim
kromě hraček věnovaly také oblečení, školní potřeby a
hygienické potřeby.
Děti z Otčího domu zase na konci srpna uspořádaly ve svém
městě sbírku plastových víček pro vojáky z vojenské zóny ATO
(antiteroristické operace). Plastová víčka přispějí k výrobě
umělých protéz (končetin), které následně věnují zraněným
vojákům z východní Ukrajiny. Na jednu protézu je třeba 80
tisíc víček.
Roman Kornyjko
S velkou láskou také poslaly malé dary autistickým dětem
Kéž je nad nimi nebe rozevřené dokořán. Kéž jim v noci
nevadí zvuky dělostřelectva...
V letošním roce jsme na pomoc dětem v dětských domovech
vybrali 100 000Kč. Děkujeme! Pokud byste rádi podpořili
dětské domovy na Ukrajině, použijte prosím číslo účtu
1057340/2060, v.s. 1120.
Příběh zoufalého chlapce
Příběh Saši Andriyenka, chlapce z dětského domova Otčij dom v Kyjevě na Ukrajině.
Když bylo Sašovi pět let, viděl na vlastní oči, jak jeho otec zabil jeho matku, a pak se otec se sekerou v ruce vrhl na něj. Podařilo
se mu vyskočit z okna v prvním patře a utekl na ulici, kde žil po dobu jednoho roku. Když ho přivedli do dětského domova
Otčij dom, jeho projev se ze 70 % skládal z nadávek. Kvůli stresu, který prožil, přestal chlapec růst. Po mnoho let jsme pro něj
kupovali drahé hormonální léky, aby aspoň trochu vyrostl.
Bývaly doby, kdy si Saša necenil toho, co mu dávali v domově: nechtěl se učit, utíkal zpět na ulici, velmi zlobil, ale na konci
školy pochopil, že to s ním mysleli dobře, učili ho jen dobrému, a navzdory všemu ho bezpodmínečně milovali. Držel se všech
hodnot, které do něj vychovatelé v průběhu let vkládali, a chtěl pokračovat ve studiu. Po dokončení střední školy šel studovat
na Institut tělesné výchovy, který úspěšně absolvoval, získal magisterský titul se specializací na trenéra fitness. Když studoval
institut, přišel do dětského domova Otčij dom, a požádal, aby ho přijali jako nočního vychovatele, pokračoval ve studiu a
pracoval o víkendech a na noční směny. Když se ho ptali, proč tam pracuje, když má dobré stipendium, odpověděl, že to není
kvůli penězům, ale prostě proto, že je čas vrátit „dluhy“ a naučit se dávat to, co sám zplna dostal.
Po absolvování magisterského studia dostal Saša možnost přihlásit se na křesťanskou biblickou univerzitu v Kanadě, v Torontu.
Chce se v budoucnu stát misionářem. Pomohli jsme mu tam odjet, ale je potřeba za něj zaplatit školné na jeden učební rok 6000
$. Saša samozřejmě bude pracovat, aby měl možnost studovat, ale pro první rok hledáme pro Sašu sponzory, kteří by chtěli
investovat do člověka, kterému věříme. Protože dětský domov Otčij dom nemá takovou částku, chceme poprosit vás, sponzory,
jestli byste nechtěli Sašovi na jeho studium v Kanadě přispět. Žádáme tak především proto, že letos u nás na Ukrajině zrušili
všechny výsady, které měly osiřelé děti k přijetí do vzdělávacích institucí, a tak musíme už od letošního září hledat možnosti, jak
platit za vzdělání našich absolventů.
Bůh vám všem požehnej
Roman Korniyko
9
10
NEHEMIA IN FO
Pracovní tým
N EHEMIA INFO
ZAMBIE
Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které
Bůh předem připravil, abychom v nich žili. Ef. 2.10
Po loňské zkušenosti z Tanzanie přijal letos náš pracovní tým
pozvání do další africké země – Zambie. 19. 7. jsme proto v lehce
pozměněném složení (Karel Fridrich, Jan Gavlík, Miroslav Makovička,
Stanislav Bocek) odlétali do hlavního města Lusaky. Do cíle naší
cesty jsme se dostali o dva dny později. Tím bylo stotisícové město
Chipata, kde jsme měli pomoci se stavbou GO centra. Jednalo se o
modlitebnu, která má také sloužit k dalším aktivitám, jako je například
prevence nemoci AIDS, vzdělávání žen a podobně.
Plány, co všechno budeme dělat, se během příprav měnily. Jasno jsme
měli až po příjezdu. Základy byly udělané jen napůl. Kolem běhalo
asi 15 místních vězňů, nad kterými bděl dozorce se samopalem.
Bratr Helmut, misionář, který je odpovědný za celý projekt, projevil
nesmírnou víru tím, že prohlásil, že spoléhá na nás, protože jsme
odborníci. Po seznámení s terénem a „výzbrojí“ jsme se pustili do
práce. Začali jsme vyměřovat a přeměřovat. Budova byla oproti
plánům o 1/3 větší. Měření a přesnost jsou slabší stránky místních
pracovníků. Povzbuzující bylo, že jim nechybělo nasazení a horlivost.
Společně jsme tak dokončili základy, na které padlo asi 25 kubických
metrů betonu. Všechno ručně namíchali a odvezli vězni, kteří byli
celkem milí a příjemní. Považovali jsme to za zázrak, když jsme
v sobotu odpoledne odjížděli ze stavby s vědomím, že v pondělí
můžeme začít stavět. Druhý týden jsme jen zdili a zdili. Na stavbě se
vystřídalo několik místních zedníků, kteří těžce nesli zvýšené tempo
práce, které jsme nasadili. Některým nevyhovovala naše přesnost.
Celou dobu vydrželi asi jen dva - Joshua a Musa. Oba byli křesťané,
Musa chodil do sboru, pro který jsme budovu stavěli, Joshua do
jiného. Druhou sobotu nastal druhý zázrak. Podařilo se zabetonovat
věnec a překlady. Dobrá zpráva pro další týden. Přes neděli to
zaschne a my můžeme začít pokládat střechu. Třetí týden byl velmi
krátký. V pondělí přijel David, místní „střechař“, který pomohl postavit
krovy, které bratr Stašek svařil, a převzal od nás celou stavbu. A tak
jsme ve středu odjížděli zpět do hlavního města s tím, že chybí jen
položit krytinu, osadit okna a dveře. Ale to pastora vůbec neodradilo
a přesunul bohoslužby ze školy, kde je původně měli, do nové
modlitebny. Na rozloučenou nám řekl, že moc děkuje, protože oni
by to dělali pět let. Prý je to běžná doba na výstavbu domu. Jsme
vděční, že Bůh byl s námi a že jsme mohli pomoci bratrům a sestrám
v Zambii. Domů jsme se vrátili v sobotu 8. srpna, všichni zdraví a
spokojení.
Karel Fridrich
Pastor AC Hustopeče
Tímto veršem chci uvést krátké zamýšlení nad misijním výjezdem do
Zambie. Vnímám to tak, že Bůh mi spolu s dalšími dal milost zapojit se
v této zemi do Jeho díla.
Jelikož je Zambie křesťanská země (cca 70 % křesťanů), až jsem si
říkal, zda má vůbec smysl pomáhat v tak křesťanském prostředí.
Mnohem povzbudivější by bylo vidět lidi, kteří nikdy evangelium
neslyšeli, a obrátili se vlivem naší služby. Znovu jsem si ale uvědomil,
že křesťanství není jen statistika, ale hlavně život podobný životu
našeho Pána Ježíše Krista. Službu manželů Reutterových (němečtí
misionáři působící už 32 let v Zambii) vnímám právě jako službu
činění učedníků. Kromě toho, že hlásají evangelium různými
způsoby, vyučují také, co to znamená být věřící člověk v soukromém,
rodinném, ale i společenském životě. Proto i naše zapojení se do
stavby modlitebny v Chipatě chápu jako praktický projev naší víry
v Ježíše Krista. Bylo vidět, jak místní lidé – členové sboru, nájemní
pracovníci, vězni, ale i sousedé – byli pozitivně motivováni k dílu a
praktické službě Bohu. Věřím, že budova, kterou jsme postavili až
po střechu, bude v Zambii Božím nástrojem k získávání a činění
učedníků.
Chci zde poděkovat především našemu Pánu za Jeho ochranu při
cestování, ale i po celou dobu pobytu. Děkuji vám všem za podporu
skrze modlitby, finance a povzbuzení. Děkuji také své rodině,
především manželce Alence, bez jejíž podpory bych se těchto výjezdů
nemohl účastnit. Děkuji také pracovníkům Nehemie a bratru Karlu
Fridrichovi, kteří udělali největší kus práce na realizaci tohoto výjezdu.
Ať je Boží jméno vyvýšeno.
Stanislav Bocek
Tito čtyři muži si získali srdce Zambijanů
a stali se tak tím nejlepším, co kdy bylo
dovezeno z tak daleké České republiky.
Pokud byste chtěli, vyžeňte je a pošlete
zpět do Zambie. Kdykoliv! Jsou to „čtyři
svatí řemeslníci“.
Volker Baumann
11
12
NEHEMIA IN FO
Otevřeli jsme
tři nové třídy
pro školáky
projekt Děti Tanzanie
Situace v Tanzanii je nyní dosti napjatá.
Zanedlouho budou nové volby, a tak
ani není zřejmé, co nás všechno čeká.
Děkujeme za vaši modlitební podporu a
veškerou finanční pomoc.
Nedávno jsme otevřeli tři nové třídy pro
školáky. Na slavnostní otevření přijeli také
bratr Yun (Nebeský muž), Pawel Szturc
(ředitel AVC a Nehemie, Německo). Celé
slavnosti se také zúčastnil jeden člen
parlamentu.
V současné době NF Nehemia podporuje
v Tanzanii 50 masajských dětí, které
pravidelně dochází do školy. Měsíční
náklady na jedno dítě činí 300 Kč a díky
podpoře dítě získá také školní uniformu a
jedno teplé jídlo denně.
V minulosti zde byly dveře zavřené a
vstoupit na území Masajů bylo velmi
riskantní. Během období velkého sucha
a hladu si však misijní pracovníci získali
důvěru místních lidí. Vybudovali nové
studny, zajistili pitnou vodu a zprovoznili
zavlažovací systém na zavlažování polí s
obilím. Nyní jsou pracovníci německé AVC
a Nehemie velmi vítáni a v současné době
chodí do školy více než 300 masajských
dětí.
Werner Drotleff
Pokud byste se chtěli do tohoto projektu
zapojit a podpořit alespoň jedno dítě
měsíčně, neváhejte nás kontaktovat na
adresu [email protected] nebo můžete
libovolnou částku zaslat rovnou na účet
Nehemie 1057340/2060 s variabilním
symbolem 1203.
N EHEMIA INFO
13
Proměny lidských životů na Kavkazu
Častokrát se setkáváme s lidmi, jejichž
životní příběhy je dovedly až na úplné
dno. Mnohdy až v situaci největší nouze
a utrpení se lidé začínají rozhlížet kolem
sebe a hledají skutečný smysl a naplnění
života. Když procházejí životem, mají
tendenci zlobit se na Boha a zatvrdit
srdce vůči všem lidem kolem sebe.
Bohužel je to však často jen výsledek
špatných životních rozhodnutí. Prvotní
cestou z kruhu ven bývá odpuštění
druhým a touha se svým životem něco
udělat. Víme, že se člověk není schopen
sám od sebe změnit, v Kristu je však
naděje i cesta, záchrana i nový život.
V projektu „Kráva do každé rodiny“ jsme
mohli, prostřednictvím vašich darů,
pomoci dalším rodinám. Zde připojujeme
životní příběhy tří rodin.
Simša Bergievova se také ocitla na pokraji
svých sil a vlivem životních těžkostí i
špatnému zdravotnímu stavu nemohla
najít žádnou vhodnou práci. Bydleli
s manželem i se čtyřmi dětmi na
ubytovně. Manžel byl také bez práce.
Nastal však den, kdy ji sousedka vzala
k nám na naši malou skupinku. Zde v
modlitbě vydala Kristu svůj život i se
všemi těžkostmi. Často se stává, že
lidé přijdou do církve, činí pokání a
pak na ramena společenství přesunou
všechny své potíže. Tak tomu bylo i se
Simšou. Pomohli jsme jí tedy najít cenově
dostupné bydlení a darovali jim krávu.
Nyní mají dostatek mléka i sýra a naději
do budoucnosti. Ale nejen to, celá tíživá
situace přiměla Simšu k pomoci druhým.
Změnila postoj ke svému okolí a začala
být laskavější a otevřenější. A navíc svou
štědrostí přitahuje ke své rodině i lidi
z okolí. Sdílí s nimi svůj životní příběh,
hovoří s nimi o Kristu, který změnil její
život, a rozdává jim mléko a sýry. Pro
svou rodinu si nechává jen to nejnutnější.
Nedávno i její manžel našel novou práci.
Další šanci na lepší život dostala Elvira
Kanukova. Těžkosti, výsměch a pohrdání
ji provázejí již od dětství. Narodila se
jako dítě s postižením, což v naší zemi
znamená nemít přátele. V pozdějším věku
se dostala do vlivu špatné společnosti a
vstoupila do civilního sňatku s mužem,
který, jak se později ukázalo, je drogovým
dealerem. Neustálé konsiprace a
kšeftování s drogami ještě více zatvrdilo
Elviříno srdce. O několik let později
porodila holčičku, kterou však darovala
cizím lidem a stejně se zachovala i po
druhém porodu. Problémy se na ni
nabalovaly jako na sněhovou kouli. Došlo
to až tak daleko, že skončila ve vazbě
s podezřením na obchod s drogami.
Ve vazební cele si poprvé přečetla
evangelium a zde se také poprvé modlila
a vyznávala Bohu své hříchy. Pak nastal
zlom. Na svobodu vyšla s podmíněným
trestem a s rozhodnutím svůj život
změnit. Chodí do církve i na domácí
skupinku. Po společném setkání jsme se
rozhodli splnit její dávný sen mít vlastní
hospodářství. Dnes vidíme, jak velkou
změnou v životě prošla.
Na fotografii je její otec, prosila, abychom
ji nefotili.
Poslední svědectví je ze života Žany
Kuchievove. Člověk vždy hledá štěstí,
a to ve všech etapách svého života
v jakémkoliv náboženství. A to je vždy
spojeno s radostí. V 1. listu Tesalonickým
apoštol Pavel píše: Stále se radujte! Svět
však je, a vždycky byl, plný utrpení a
bolesti, které se nejrůznějšími způsoby
odráží v životech lidí, často doprovázené
pláčem, depresemi, beznadějí a hořkostí.
V životě Žany to bylo obdobně. Měla
dobrou rodinu, milující rodiče, kteří jí
věnovali pozornost i péči. Manželstvím
však nastaly první větší problémy
a těžkosti. Manžel se stal závislým na
alkoholu a s tím byly spojené stálé hádky
a rozbroje. Narozením první holčičky
však měla naději, že se celá situace
změní k dobrému. Zdrcující zpráva ale
tyto naděje zhatila. Dítě se totiž narodilo
hluchoněmé. Druhá holčička se také
narodila s postižením. A tak přibyly
další starosti s navštěvováním úřadů a
nejrůznějších lékařů. Když se narodil
chlapec, ani ji nenapadlo, že s nimi má
Bůh svůj plán. Děti rostly, manželství
zůstávalo nezměněno. Měnila se však
Žana. Namísto zatvrzelosti bylo její srdce
zlomené a citlivé na bolest druhých.
Měla pro ně pochopení a dokázala se
rychle vcítit do potřeb druhých. Po všech
peripetiích, až už se zdálo, že to nejhorší
už překonala, zazvonil kdosi u dveří a
vložil jí do rukou malého kojence. Dali ji
jméno Zarina a začali ji vychovávat jako
svou vlastní dceru. O dva roky později jim
opět přinesli novorozeně. Malou holčičku
si také nechali a pojmenovali Ilona.
V tomto období začala Žana navštěvovat
naše společenství a mnoho věcí se v jejím
životě vyřešilo. Manžel zázračně přestal
pít a začal aktivně pomáhat s výchovou
dvou malých holčiček. Nejstarší dcera se
provdala a porodila dvě dcery a obě je
nechala Žaně na starosti. A tím stále ještě
příběh nekončí. V letošním roce někdo
opět u jejich dveří pohodil malé děvčátko.
Při pohledu na celou rodinu je tedy
zřejmé, že potřebují pomoc. Darovali
jsme jim proto nádherný dárek, krávu,
která zaopatří celou, tak početnou
rodinu. Mléka a sýrů je dost jak pro děti,
tak i na prodej. Žana se stala nejšťastnější
ženou na světě.
Děkujeme za vaši podporu!
Nikolaj Kobzev
Děkujeme, že přispíváte ke změně
lidských životů na Kavkazu. V letošním
roce jsme již poslali 151 000 Kč na koupi
dalších krav a 25 000 Kč na školní potřeby
dětem v této oblasti.
Své finanční dary můžete dále posílat
na číslo účtu 1057340/2060, v. s. 1101.
14
NEHEMIA IN FO
N EHEMIA INFO
Stavění mostu do Bosny IV.
Už je to čtvrtý poznávací výjezd do Bosny
Spolu s Jindřiškou Římanovou, Sylvií Mrózovou a
Tomášem Klimeckým jsme v pondělí v sedm ráno vyjeli
přes Bratislavu, Budapešť a Zagreb, kde jsme vyzvedli
bratra Davida Simona. Večer jsme dojeli do bosenské
Banja Luky, která se stala naším prvním cílovým městem.
Stavění mostu do Chorvatska V.
připravili pro nás vynikající oběd a rovněž jsme měli
možnost si popovídat o těžkostech evangelizační práce
v Novém Travniku a zápase o každou duši. I zde jsme jim
nabídli spolupráci s českou církví.
V polovině července jsme s mou Dankou, Adamem a Ivou
Zedníčkovými jeli na již pátý poznávací výjezd na Balkán.
Tentokrát jsme jeli na týden do chorvatského Daruvaru,
prozkoumat, seznámit se a posloužit v místních církvích.
Zastávka třetí: Mostar
Zastávka první: Daruvar
Zastávka první: Banja Luka
V úterý ráno jsme po snídani vyrazili do sboru, kde jsme
kompletovali 20 balíčků s potravinovou a hygienickou
pomocí pro rodiny, které utrpěly ztrátu při loňských
povodních. Spolu s námi jeli rozdávat pomoc i pastor
místního sboru bratr Simiša a sestra Lila. Navštívili jsme
několik rodin, kde jsme kromě pomoci mohli posloužit
zvěstí o Ježíšově lásce i modlitbou.
V odpoledních hodinách jsme spolu se skupinou
kanadského misijního týmu, který rovněž sloužil v Banja
Luce, vyjeli na naši oblíbenou modlitební horu neboli na
místní hřbitov, který je položen nad městem a odkud je
nádherný výhled na město, a mohli jsme se za něj i jeho
obyvatele přimlouvat a vyprošovat Boží milost.
Zastávka druhá: Novi Travnik
Hned po snídani jsme
vyrazili na setkání
s bratrem Alexandrem
do Nového Travniku,
který se nachází
v centrální Bosně,
ve Federaci Bosny a
Hercegoviny, má 25
000 obyvatel a kde
převládá islám. Jedna
zajímavost,
v roce 1980 byl Novi
Travnik přejmenován
na Pucarevo, podle
socialistického hrdiny
Duro Pucara, ale po
vyhlášení samostatnosti
Bosny a Hercegoviny
byl opět přejmenován
na Novi Travnik.
Navštívili jsme pastora baptistického sboru bratra Sašu
a jeho manželku. I zde se nám dostalo vřelého přijetí,
Hned po dobré kávě a zákusku jsme vyjeli směr
Mostar, který se nachází na jihu Bosny a Hercegoviny
v Hercegovino-Neretvském kantonu, kde žije 113 000
obyvatel.
Večer jsme se prošli po nádherném historickém městě,
kterým protéká řeka Neretva s krásnou modrozelenou
barvou. Most, který vidíte na fotografii, rozděluje
bosenskou a chorvatskou část města neboli muslimskou a
katolickou část města.
Ráno jsme již v 9 měli první setkání s pastorem Karmelem,
kterého Bůh povolal do tohoto města ještě v období
války. Jedna zajímavost: jednou týdně dělali po několik let
evangelizace ve městě a za tu dobu se neobrátil žádný
člověk, a ve sboru, který má nyní 80 členů, není ani
jeden z této akce, ale všichni přišli do sboru po přátelské
evangelizaci.
V 11 hodin za námi dorazil druhý pastor, tedy pastor
druhého letničního sboru bratr Dalibor. Takže jsme opět
mluvili o tom, jak nás Pán Bůh volá ke spolupráci
s bosenskou církví. Bratr Dalibor mluvil o těžkostech
jejich sboru, že mnozí, kteří uvěřili, brzy odjeli za prací do
zahraničí, protože v celé Bosně je 50% nezaměstnanost.
I zde byla jedna zajímavost: tento sbor koupil několik
hektarů půdy, kde pěstuje brambory a jinou zeleninu,
kterou pomáhají chudým lidem a pak členům sboru.
Hned po příjezdu jsme se setkali s baptistickým pastorem
Ivanem a zúčastnili se večerních modliteb v místním
letničním sboru. V neděli dopoledne jsme navštívili a
posloužili slovem ve dvou sborech.
V úterý nám bratr Božidar (Bóža) domluvil exkurzi po
Daruvaru. Navštívili jsme také českou besedu a paní
ředitelka české mateřské školky nás provedla po budově, ale
s dětmi jsme se nesetkali, protože měly poobědní siestu.
Paní ředitelka si jen tak mezi řečí posteskla, že by velmi
přivítala někoho, kdo by s dětmi mluvil spisovně česky,
protože všichni pracovníci školky jsou sice Češi, ale
s chorvatským přízvukem.
Pak následovala exkurze do vinného sklípku a zámku, kde
nám paní průvodkyně povídala o prvním osídlení Čechy
v okolí Daruvaru. Již v roce 1729 se do Brodu nad Kupou
přestěhovali čeští skláři. V roce 1792 se přistěhovalo
prvních 14 rodin do Ivanovčan u Bjelovaru. V roce 1826
se z Čech přestěhovalo více než 100 rodin do Daruvaru a
okolí. Češi byli v té době velmi dobrými zemědělci a přivezli
do nové země mnoho do té doby neznámé zemědělské
techniky.
Zastávka druhá: Banja Luka a Prijedor
Bůh vám žehnej.
Vašek Bednář
V Prijedoru jsme s pastorem Dankem v jedné z mnoha
místních kaváren prohlubovali naši budoucí spolupráci mezi
bosenskou a českou církví.
Zastávka třetí: Golubinjak
Ve středu večer jsme jeli sloužit do malé české zemědělské
vesničky Golubinjak, kterou Češi založili na začátku 20.
století. Bydlí zde asi 150 obyvatel. Ještě dnes zde bydlí víc jak
90 % Čechů. Do místního baptistického sboru jsme přijeli
před sedmou hodinou a zvláštní bylo, že modlitebna měla
dveře dokořán otevřené a nikdo tam nebyl. Místní přišli
něco po sedmé, protože mnozí křesťané jsou zemědělci a
zrovna bylo období sklizně. Po bohoslužbě jsme se s bratry
odebrali modlit za tříletého Noaha, který je po operaci
nádoru v mozku a metastáze se rozjely do celého těla a
doktoři mu nedávali žádné naděje.
Na večeři jsme byli pozváni k pastorovi Jarkovi, který má
velký statek, kde má více jak 30 krav, a mnoho prasat. Celá
rodina se stará o dobytek a pole.
Zde jsme se setkali s velmi zajímavým člověkem, dědečkem
Slavkem, který má 86 roků. V 77 letech se potřetí oženil
s o 13 roků mladší ženou – křesťankou, která rovněž byla
vdovou. Humorné na tom je, že má ještě tchýni, neboli
matičku, která je jen o 10 roků starší než Slavko. Bratr Slavko
nám vyprávěl svůj životní příběh, jak jeho dědeček se
z Čech přestěhoval do Golubinjaku, jak bojoval ve druhé
světové válce a pak v 90. letech v jugoslávsko-chorvatské
válce. Jak se mnoho Čechů ze strachu vzdalo českého
občanství, a stali se Chorvaty. Jak se po válce zavíraly české
školy, protože nebyli Češi, a pak se po roce 2000 se znovu
otevíraly. Slavko hovořil i o církvích, jak jim chybí moc a dary
Ducha svatého, i to dřívější nasazení a zápas za každou duši.
Zastávka čtvrtá: Garešnica
Ve čtvrtek odpoledne jsme jeli sloužit do letničního sboru
v Garešnici, kterou vede bratr Branko. Tento malý sbor má
necelých 30 členů, ale přes léto několik hlavně mladých lidí
odjelo na dovolenou k moři.
Po shromáždění jsme měli čas posedět a popovídat si
v místní cukrárně u vynikající zmrzliny.Nestihli jsme se
sice seznámit se všemi členy letničního sboru v Daruvaru,
ale věřím, že nám Pán dá opět příležitost do Chorvatska a
Bosny přijet a prohlubovat naše vztahy a spolupráci.
Zastávka čtvrtá: Čapljina
Po dvou rozhovorech s pastory v Mostaru jsme odjeli
na obědové setkání se členem místního sboru bratrem
Sladžanem. Měli jsme skvělou možnost mluvit o
jejich službě a budoucím povolání. Bratr se oženil s
Američankou, se kterou má dva chlapce a chtějí založit
sbor v Bugojnu.
otevřel oči a viděli Ho jako Pána a Spasitele.
V pondělí dopoledne jsme vyrazili za naším přítelem
Davidem, který je misionářem v bosenské Banja Luce. Jen
pro připomenutí: Banja Luka má 200 000 obyvatel a je
hlavním městem Republiky Srbské v Bosně a Hercegovině,
kde se mluví srbsky a píše se cyrilicí.
Opět jsme zde navštívili modlitební horu. Přimlouvali jsme
se za milost pro lidi, kteří tam bydlí, a aby jim Pán Bůh
Stále se modlíme, co na Balkáně dělat dále. Za rok jsme
navštívili 15 sborů, které chtějí spolupracovat s českými
sbory. Hledáme lidi, kteří by na měsíc či déle mohli jet
sloužit do Bosny či Chorvatska a pomohli místním sborům
v jejich růstu.
Bůh vám žehnej
Vašek Bednář
Službu Václava Bednáře můžete dále podporovat prostřednictvím čísla účtu 1057340/2060, v. s. 2101. Děkujeme za vaši věrnost.
15
N EHEMIA INFO
Dopis Pavla Goluba
Ukrajina
Naší velkou potřebou jsou finance na opravy domů a
modliteben v místech, kde sloužíme. Mou osobní potřebou
je zaizolovat dům, abychom platili méně za vytápění.
Zdravím vás z Ukrajiny, která je od tragických událostí známá
po celém světě. Lidé si dnes při pohledu na mapu uvědomují,
že Ukrajina není Rusko a že není v Africe. Ukrajina, stejně jako
Česká republika, je Boží země, samostatný národ, s Božím
osudem a Jeho budoucností.
S úctou pastor Pavel Golub.
Požehnání vám od našeho Pána, a děkuji vám za všechno,
co pro nás děláte.
Pavla Goluba můžete podpořit prostřednictvím čísla účtu
1057340/2060, v. s. 5101.
Bratr Hamid
Zdravím církev v České republice.
Jaký byl kurz Kairos...
Přesto, že jsem absolvoval
mnoho misijních konferencí
a seminářů, Kairos mě
přenesl do zcela jiné dimenze
myšlení v oblasti misie!
Jsi požehnán, aby ses stal
požehnáním pro ty, kdo
Krista neznají!
Když celý kurz Kairos shrnu,
bylo to pro mě, jako bych
vystoupala na vrchol hory a
tam uviděla celý velký obraz.
Stojí za to obětovat pro tento
kurs týden dovolené.
Když jsem přicházel na
konference v Evropě, které se
týkaly buď misie nebo růstu
církve, opakovaně mi bylo
zdůrazňován kurz Kairos
– když se ho nějaký sbor
zúčastní, prožije proměnu.
Proto jsem se moc
těšil a když jsem
v tomto roce mohl pilotním
kurzem v ČR projít, musím
uznat, že splnil všechna
má očekávání. Pohled na
celou problematiku není
povrchní a z jedné strany je
velice stručný, ale na druhou
stranu se dotýká věcí velice
fundovaným a vhodným
způsobem. Vřele bych ho
doporučoval každému
jednotlivci i každému sboru,
který to myslí vážně
s naplněním poslání,
které dal Bůh pro nás jako
učedníky Ježíše Krista a pro
svoji církev.
Bohuslav Sikora
Bohuslav Wojnar
Iwona Gough
Polsko
Kairos přináší ucelený obraz
Božího plánu spasení, jehož
jsme všichni součástí.
Leoš Cásek
Svým obsahem založeným na
Písmu každému otevírá oči
pro věci, jenž člověk běžně
nevidí. Je Božím nástrojem
pro křesťana, který čerstvým
způsobem prožije, co
znamená být učedníkem a
uvidí velikost světové misie.
Málokdy jsem nadšený,
ale tentokrát jsem udělal
výjimku. Misijní kurs Kairos
je vynikající nástroj, který
obrodí v člověku touhu po
misii, znovu ukáže, jak moc
Bohu záleží na tom, aby
VŠICHNI slyšeli evangelium.
Skvěle propracovaný jak
teologicky, tak prakticky, plný
výzev. Až v budoucnu uslyšíte
Kairos – jděte do toho, nelze
litovat, jen být nadšený.
Jiří Bartík
Na začátku
příštího roku proto
chystáme další
pětidenní kurz
Kairos v anglickém
jazyce. Využijte tuto
šanci!
Za mne i za mou rodinu bych vám všem chtěl říci
- mnohokrát děkujeme! Každému jednomu z vás.
Děkujeme, že se za nás již tolik let modlíte a podporujete
nás. Kvůli vám, bratře a sestro, jsme naživu a máme se
dobře.
Jsem pastorem církve mého národa a biskup pastorů, sloužím
lidem z celého srdce, dávám přednost Bohu, abych vyplnil Jeho
vůli. Jsem rád, že spolu s celou rodinou můžeme být součástí
Božího plánu pro tuto zemi. Díky Bohu za to, že jsme mohli
spolu dlouhá léta pracovat a upevňovat přátelství. Mnoho
událostí v naší církvi by neproběhlo bez vaší účasti a podpory,
a to jak finanční, tak prostřednictvím vašich misionářů.
Jsme vděční za nové auto, které je velkým požehnáním
jak pro nás, tak pro naši službu. Ovoce této služby a
požehnání patří také vám.
Dnes je na Ukrajině, v souvislosti s vojenskou akcí, velmi složitá
situace. Země je politicky nestabilní a ceny za bydlení vysoké.
Boží požehnání a pozdravy.
Ale Bůh je dobrý. Pokračujeme ve sborové práci a programech
i v evangelizaci prostřednictvím „modlitební kaple“. Letos jsme
připravili pro děti a lidi v nouzi několik táborů, vzniklo i několik
volnočasových aktivit pro mládež i mladé rodiny s dětmi. Díky
službě našich sester, které pracují ve státním dětském domově
s bezprizorními dětmi, dochází do sboru každou neděli 7–12
dětí a dospělých. Zpívají a modlí se spolu s námi. Jedna z
vychovatelek dokonce přijala Krista a pokřtila se v naší církvi.
Nadále sloužíme i ve vesnici Novogrigorovske a Bůh s místními
lidmi stále jedná. V Nikopoli jsme přijali malou skupinu lidí,
kteří se přestěhovali ze zóny ATO z Jenakyjeva a pastorační
službou byl pověřen bratr Roman. Příští rok máme v plánu
založit sbor v jedné vesnici, 30 km od Apostolova. Pokračujeme
v evangelizační službě v Magdalinovce, která je 250 km od nás.
Máme naději, že v letošním roce tam vznikne nová církev.
Dílo Boží se nezastavilo. Stále se budeme modlit za rozšiřování
Božího království. V letošním roce chceme oslavit 15. výročí
našeho sboru. Je to velmi důležitá událost, protože jsme
přesvědčeni, že jsme Božím nástrojem k naplnění Jeho cíle.
Je pro nás velkým požehnáním, že máme novou dodávku na
dovoz dětí ze sirotčince do sboru, zejména na podzim a v zimě,
rovněž k evangelizaci.
Opravdu z vaší strany cítíme velké požehnání a věříme,
že na této službě pracujeme společně. Ještě jednou vám
všem mnohokrát děkujeme za vaše finanční dary.
Hamid
Hamidovi jsme pomohli pořídit terénní vůz v hodnotě
415 000 Kč, včetně poplatků a nových pneumatik.
Pokud byste chtěli podpořit službu bratra Hamida, který
slouží v muslimské oblasti, použijte prosím číslo účtu
1057340/2060, v. s. 3302.
17
18
NEHEMIA IN FO
N EHEMIA INFO
Chystáme pomoc lesům
na Karmelu 2016
Právě ve dnech, kdy píši tento článek,
se v Izraeli oslavuje Nový rok.
V neděli 13. 9. začne hebrejský rok
5776. Pak Izraelci prožívají dny pokání
a vzájemného usmiřování, a také
usmiřování s Hospodinem. Neboť
dle tradice na Jom Kipur je zváženo
jednání člověka před Bohem a jeho
osud je zapsán v Knize života. Jom
Kipur letos připadá na 23. 9., a potom
nastanou Sukót - svátky stánků - od
28. 9. podle našeho počítání.
My už však myslíme ještě dále,
chystáme další pracovní brigádu na
únor 2016. Lesníci z naší partnerské
organizace v Izraeli na nás již čekají.
Nevadí jim, že nepřijedeme letos na
Tu bišvat, svátek stromů. Prý nás rádi
uvidí a práce na pohoří Karmel je
pořád dost. O naší minulé brigádě si
anglicky rozumějící mohou přečíst na
adrese:
www.kkl.org.il/eng/about-kkl-jnf/
green-israel-news/feb-2015/carmelnavy
JIMMA
Podpora dětí v Etiopii
Zde je pár fotografií z úspěšného ukončení školního
roku v Jimmě, kde spolu s vámi podporujeme 100 dětí.
Spolu s fotografiemi přikládáme krátký dopis
koordinátora projektu...
Jsme vděční za vaši finanční pomoc. V našem
okolí žijí stovky bezprizorních dětí. Toužíme těmto
dětem přinést naději a lepší budoucnost. Děti, které
podporujete, můžou chodit do školy. Vidíme jejich
proměnu, obzvláště u dětí, které pochází z opravdu
chudých rodin. Díky oblečení i stravě, které kromě
podpory studia dostávají, se jejich životy obrací
k lepšímu. Vládních škol, ve kterých děti nemusí platit
školní poplatky, je v Etiopii opravdu málo a většinou
jsou přeplněné, takže šanci mají jen ti, kteří žijí poblíž
hlavního města. Ostatní musí zůstat doma bez
vzdělání a v lepším případě doufat, že se snad jednou
nějaké volné místo najde. Převládají soukromé školy a
školky, a to si mnoho běžných rodin nemůže dovolit.
Díky vaší pomoci můžeme alespoň některým dětem
otevřít dveře ke vzdělání.
V Etiopii převládají muslimové a i v našem regionu
jich je převážná většina. Vláda jasně zakazuje kázat
evangelium veřejně a naše kancelář musí tato pravidla
striktně dodržovat. Proto se veškeré církevní aktivity dějí
po vyučování v naší církevní budově a jsou dobrovolné.
Připravujeme pro děti biblické hodiny, zpíváme s nimi,
probíráme s nimi biblické příběhy, hrajeme divadlo a
některé biblické příběhy společně nacvičujeme. Učíme děti
disciplíně a respektu k druhým a učíme je pilně pracovat,
aby se jednou sami vyhnuly chudobě. Bohužel sirotků či
dětí, kterým chybí alespoň jeden z rodičů, je kolem nás
spousta.
Děkujeme za veškerou vaši finanční pomoc.
Natnael Yonas
Děkujeme, že pomáháte měnit lidské životy. Pokud byste se
chtěli zapojit do podpory dětí v Jimmě použijte prosím
číslo účtu 1057340/2060, v. s. 1204.
Měsíční podpora jednoho dítěte stojí 500 Kč.
Dá-li Pán, pomůžeme v únoru po
dobu dvou týdnů prořezávkovými
pracemi a budováním protipožárních
pásů. Tým už máme téměř sestavený,
hledáme posledního muže. Práce
bude jako vždy těžká, odpočinku
málo a podmínky více než skromné.
Rádi bychom požehnali i hostitelský
sbor, který nám poskytuje zázemí.
Chtěli bychom také jim pomoci,
neboť pro nás v minulých letech
mnoho vykonali. I práce pro ně
nebude lehká.
Avšak přesto všechno se vždy najdou
lidé, kteří do toho jdou, nehledí na
své nepohodlí, ale milují Hospodina a
také Izrael. A jsem vděčný za všechny,
kteří tuto službu podporují z domu.
Díky Pánu!
Mám naději v Něm, že i pro ten příští
výjezd nám dá správné lidi do týmu,
peníze, sílu i požehnání. Všeho je nám
ještě zapotřebí, a tak uvítáme každou
modlitbu, povzbuzení, finanční dar či
dopis. Máte-li ochotu a vůli, podpořte
projekt „Pomoc lesům na Karmelu“
zasláním daru na účet 1057340/2060,
pod variabilním symbolem 3301.
Dopis nebo mail můžete zaslat na
adresu Nehemie, odkud se předá
účastníkům brigády.
Letošním rokem skončila v Izraeli
šmita, tj. rok odpočinku, kdy platila
náboženská omezení v zemědělství a
lesnictví. Izraelci jsou také vděční, že
v uplynulém roce nebyla válka, i když
se toho tolik děje hned za hranicemi.
A tak si odpočinula země od práce a
lidé od války, a my můžeme vděčně
s nimi vyznat:
„Jak je Bůh dobrý k Izraeli!“ (Ž 73:1)
Za tým „Pomoc lesům na Karmelu“
Ing. Karel Káňa
Pracovní tým a s ním i spojené
náklady na službu v Izraeli můžete
podpořit prostřednictvím čísla účtu
1057340/2060, v. s.3301. Děkujeme!
Nehemia na festivalu KristFest
19
20
NEHEMIA IN FO
Mullá h
k řes ť a nem
V Iránu nastává velké probuzení. Tisíce Iránců vydávají své
životy Kristu. Dokonce i tvrdí muslimští náboženští vůdcové
a mulláhové, ze kterých se stávají evangelisté či zakladatelé
nových sborů.
Fatimeh, pracující žena, měla zdravotní problémy. Lékaři zjistili,
že srdeční problémy jsou spojeny s nádorem, který ji objevili
v těle. Poslali ji proto na další vyšetření do Teheránu.
Jednou večer, ještě před dalším vyšetřením, seděla Fatimeh
u televize a prohledávala satelitní programy. Když narazila na
křesťanský kanál, najednou ztuhla. Po pár vteřinách evangelista řekl: „Na televizi se právě teď dívá jedna žena, která má
problémy se srdcem a lékaři jí v těle našli nádor. Ježíš vás chce
uzdravit.“‟
Když to Fatimeh uslyšela, řekla: „Ježíši, neznám tě, ale pokud mě
však uzdravíš, povím o tobě všem, a je jedno, kdo to bude.‟
Za pár týdnů odjela na další vyšetření do Teheránu. Když přišly
výsledky, lékaři byli zmatení. Fatimeh byla zdravá! Ještě
v nemocnici s nadšením a nahlas chválila Ježíše.
Když přijela zpět do své vesnici, vyprávěla o Ježíši své rodině i
manželovi. Manžel se stal křesťanem a velice brzy se u ní doma
scházelo asi 20 lidí a společně sledovali křesťanskou televizi. Tak
u nich vznikla první domácí církev.
Jednou v noci měla Fatimeh sen, ve kterém jasně věděla, že má
říci strýci svého muže – velice známému mulláhovi ve vedlejší
vesnici – o Ježíši. Už dříve byl velice rozezlen, když se dozvěděl,
že se jeho synovec i s manželkou stali křesťany.
Fatimeh byla nervózní, stála si však za svým slibem, že o Kristu
řekne všem. S modlitbami za ochranu si tedy se strýcem
sjednala schůzku. Když zazvonila u domovních dveří, ostatní
členové rodiny ji odmítali s tím, že se nechtějí znečistit. Když
však mulláh uslyšel, kdo přišel, nařídil, aby ji přivedli za ním do
studovny. Posadila se na zem, zpříma se podívala mulláhovi do
očí a s nadpřirozenou smělostí se ho zeptala: „Víš o tom, že Ježíš
je Bůh?‟
Mulláhova odpověď však Fatimeh ohromila. „Ano,“‟odpověděl,
„věřím, že Ježíš je Bůh. Minulou noc se mi o tobě zdálo, určitě jsi
to byla ty. Přišla jsi za mnou s určitým poselstvím. A pak mi bylo
řečeno ať věřím, že Ježíš je Bůh.“‟
Fatimeh byla ohromena a s vděčností a chválou děkovala za to,
jakým způsobem si Duch svatý celou situaci vedl. Vysvětlila mu
tedy evangelium a společně se pak modlili modlitbu spasení.
Mulláh se stal křesťanem.
Věrnost Fatimeh způsobila divy!
Zdroj: Elam Ministries
V letošním roce jsme díky vám zaslali 147 000 Kč na
perské Bible pro Irán. Děkujeme!
Pokud byste se chtěli do této pomoci také zapojit,
použijte prosím číslo účtu 1057340/2060, v.s. 1004.