PŘEHLED BOHOSLUŽEB V PROSINCI 2013

PŘEHLED BOHOSLUŽEB V PROSINCI 2013
1. 12. (18. 11.)
Neděle
23. Neděle po Padesátnici (hlas 6.)
Muč. Platóna
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
3. 12. (20. 11.)
Úterý
Předvečer svátku Uvedení Přesvaté Bohorodice do chrámu
Sv. Řehoře Dekapolity
Večerní – 18.00
4. 12. (21. 11.)
Středa
Uvedení Přesvaté Bohorodice do chrámu
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
6. 12.(23. 11.)
Pátek
Svt. Amfilochia, biskupa ikonejského; svt. Řehoře Sicilského, biskupa
akragantského; sv. knížete Alexandra Něvského; svt. Mitrofana
Voroněžského
Večerní – 18.00
7. 12. (24. 11.)
Sobota
Sv. velkomučednice Kateřiny
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
8. 12. (25. 11.)
Neděle
24. Neděle po Padesátnici (hlas 7.)
Ukončení svátku „Uvedení“; svt. muč. Klimenta, biskupa římského a
svt. Petra, arcibiskupa alexandrijského; svt. Klimenta Ochridského
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
10. 12. (27. 11.)
Úterý
Památka ikony Přesvaté Bohorodice „Znamení“
Akathist – 18.00
13. 12. (30. 11.)
Pátek
Sv. apoštola Ondřeje Prvozvaného
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
14. 12. (1. 12.)
Sobota
Sv. proroka Nahuma (Nauma); muč. Ananiáše Peršana; ctih. Filareta
Milosrdného
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
15. 12. (2. 12.)
Neděle
25. Neděle po Padesátnici (hlas 8.)
Sv. proroka Abakuka
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
17. 12. (4. 12.)
Úterý
Sv. velkomučednice Barbory a muč. Juliány, ctih. Jana Damašského
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
18. 12. (5. 12.)
Středa
Ctih. Sávy Posvěceného
Večerní – 18.00
19. 12. (6. 12.)
Čtvrtek
Světitele Mikuláše, arcibiskupa Myr Lykejských, divotvůrce
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
21. 12. (8. 12.)
Sobota
Ctih. Patapia
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
22. 12. (9. 12.)
Neděle
26. Neděle po Padesátnici (hlas 1.)
Početí Přesvaté Bohorodice její matkou sv. Annou;
Památka ikony Přesvaté Bohorodice „Neočekávaná Radost“
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
24. 12. (10. 12.)
Úterý
Ctihodného Daniela Sloupníka
Sv. liturgie – 8.00
25. 12. (12. 12.)
Středa
Svatého Spiridona, biskupa trimithuntského (Občanské vánoce)
Sv. liturgie – 9.00
28. 12. (15. 12.)
Sobota
Svt. muč. Jelevferije, biskupa ilyrijského, a jeho matky muč. Anthie
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 18.00
29. 12. (16.12)
Neděle
27. Neděle po Padesátnici (hlas 2.) Svatých praotců
Proroka Agea
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 18.00
31. 12. (18.12)
Úterý
Sv. mučedníka Sebastiána a jeho družiny
Akathist – 18.00
PŘIPOUTÁVAT SE K POZEMSKÉMU JE NEROZUMNÉ
Prolog v poučeních na měsíc říjen 19. den/ tj. 2. prosinec
Podobenství svatého Barlaama o tomto dočasném věku
Aby co nejhlouběji vtiskl své učení do srdcí těch, kteří ho poslouchali, Ježíš Kristus nezřídka předkládal své
učení v podobenstvích, v přirovnáních. Ze stejného důvodu také svatí Otcové někdy učili skrze podobenství,
a několik z nich se dochovalo do dnešních dní. S těmi posledními z nich, z pohledu časového, jsem rozhodnut
vás s nimi seznámit a jako příklad vám nyní předkládám jedno z nich.
Nějaký ctihodný muž, řečený Barlaam, potkal strašné a rozzuřené zvíře, které ho bylo připraveno na místě
roztrhat. Na útěku před zuřivostí zvířete se tento člověk zřítil do hluboké propasti. Při pádu však, maje
štěstí, zachytil se za větev velkého stromu, který tam rostl. Držíce se pevně za větve a naleznuvše oporu
nohám, tento člověk se domníval, že je už v bezpečí, když tu najednou uviděl dvě myši, které neustále
ohryzávaly kořen stromu. Potom ještě níže spatřil strašného draka, který měl otevřenou tlamu a který se ho
chystal spolknout. Když odvrátil svůj zrak od této strašné podívané, uviděl, jak ze skály vylézá jedovatý had,
který se nacházel v jeho těsné blízkosti. Jsa obklopen ze všech stran nebezpečími obrátil tento člověk své oči
vzhůru a tam, na vrcholku stromu, uviděl velmi malé množství medu. Mezi tím se okolnosti, ve kterých se
nacházel, stávaly ještě hrozivějšími. Strom, na kterém visel, nahlodáván od myší, se již začal nevyhnutelně
naklánět a padat. Nohy, které měly pevnou oporu, sklouzávaly, a ze všech stran hrozila smrt. Co mohl
uprostřed tohoto nebezpečí dělat onen nešťastník? Namísto toho, aby cokoli učinil pro své bezpečí, ke své
záchraně, klidně zamířil k medu a začal ho jíst.
Jaký je význam tohoto podobenství? Toto podobenství nám představuje podobu našeho skutečného života.
Zvíře, které se neustále snaží člověka pohltit, je obraz smrti, která nás všechny neustále pronásleduje.
Propastí je tento svět, který je plný všemožných smrtících sítí a nástrah. Strom, který je ohlodáván myšmi, je
náš život, neustále ohlodávaný časem. Onen jedovatý had naopak poukazuje obraz neštěstí hrozící tělu od
hříšných vášní, které pak tělo trhají, rvou a ničí. A strašný drak? Ten zobrazuje nenasytné pekelné útroby,
chystající se nás nenávratně pohltit. Co pak znamenají ony malé kapky medu, za kterými se vrhl onen člověk
obklopený tolika nebezpečenstvími? Tyto krůpěje medu zobrazují nicotné a bezvýznamné bohatství tohoto
světa, za kterým se my všichni, přestože dobře víme, že přijde smrt a věčná muka, stejně honíme a pachtíme
a takovýmto způsobem se kocháme záhubou, smrtí a vrháme se sami do pekla.
Není-li snad pravdivé, že toto podobenství nám všem jakoby otevírá oči? Opravdu, bratři, kdo nás mohl tak
silně oslepit, a sice tímto hrozným způsobem? Víme, že existuje Bůh, věříme, že existuje život budoucí a že
bude odplata po smrti. A mezi tím, co děláme? Jak žijeme? Jako by Bůh ani nebyl, jako by nebylo ani života
budoucího, jako by ničeho nebylo a ničeho nebude. Vskutku, což pak někdy začneme činit pokání? Snad ano,
ale většinou až tehdy, když je již pozdě. Nastane smrt, nastane Boží soud, no a my až tehdy začínáme hovořit:
Ach, co jsem to činil? Proč jsem takto žil? Pomůže nám však tehdy toto pokání a lítost? Budou vyslyšeny naše
nářky? Ach, běda! Po smrti už není možné činit pokání, a každý pak získá to, co mu náleží dle jeho skutků. A
tak dokud je čas, vzpamatujme se a buďme rozumní, probuďme se ze svého nerozumu a na místo toho,
abychom se honili za přízraky, lépe se postavme proti našim nepřátelům. Můžeme nad nimi zvítězit a minout
i tu propast, která je útrobou pekla, a stát se důstojnými věčného blaženství. Amen.
CESTY BOŽÍ PROZŘETELNOSTI JSOU NEPOSTIŽITELNÉ
Prolog v poučeních na měsíc říjen 21. den/ tj. 4. prosinec
Slovo o Božích soudech, lidským rozumem nepostižitelných,
a o jednom mnichu, který se modlil, aby poznal Boží sudbu
Místo toho, abychom se sklonili před Bohem, který je nepostižitelný ve svých cestách (Řím 11, 33) a
s pokorou hleděli na všechny Jeho skutky, my naproti tomu často drze soudíme Hospodinův řád a někdy na
něj reptáme. A toho není třeba. Cesty Boží prozřetelnosti, třebaže jsou nepostižitelné a nepoznatelné, jsou
vždy blahodárné a příznivé pro nás a vždy vedou k dobrým koncům.
Jeden starec - poustevník prosil Boha, aby mu dal poznat cesty Jeho prozřetelnosti, a proto na sebe uložil
půst. Přesto mu Bůh neodhalil to, co chtěl poznat. Mnich se i přesto neustále modlil, a tak jej nakonec
Hospodin poučil. Když se vydal k jednomu starci žijícímu dále od něj, zjevil se mu v podobě mnicha Anděl a
navrhl mu, že s ním bude putovat společně. Poustevník byl rád za tuto nabídku, a tak se společně vydali na
cestu. Když se den skláněl k večeru, zůstali na nocleh u jednoho zbožného muže. Ten je přijal s takovou
úctou, že i jídlo, které jim nabídl, přinesl pro ně na stříbrném podnosu. Ale jaké to překvapení a údiv! Hned
poté, co dojedli, Anděl vzal podnos a hodil ho do moře. Poustevník to nechápal a podivoval se tomu, ale
neřekl nic. Šli dále a na druhý den se zastavili u dalšího, rovněž zbožného muže a ten je také přijal s radostí, i
nohy jim umyl a projevoval jim všelikou pozornost. Ale opět, ach běda! Když se poustevník se svým
spolupoutníkem začali připravovat zase dále na cestu, ten, který je přijal pod svou střechou, přivedl k nim
svého malého syna, aby mu dali požehnání. Ale na místo požehnání se Anděl dotkl dítěte a vzal mu jeho duši.
Ani poustevník kvůli hrůze ani otec kvůli zoufalství nemohli pronést ani slova. Poustevník vyběhl ven a jeho
spolupoutník, aby nezůstal pozadu, vydal se za ním. Na třetí den cesty už neměli, kde se zastavit, jen na místě
polorozpadlého a všemi opuštěného domu. Tak se v něm usadili. Onen poustevník si sedl a pojedl trochu
jídla, když v tom jeho spolupoutník začal dělat podivné věci. Začal bourat dům, a když jej rozbořil, začal ho
opět stavět. Když to viděl poustevník, už to nevydržel a s hněvem řekl svému spolupoutníkovi: „Co jsi zač, jsi
běs nebo Anděl? Co to děláš?" Ten pak odpověděl: „Cože to dělám?" „Jakpak co?" pokračoval poustevník:
„Před třemi dny jsi dobrému člověku vzal podnos a hodil ho do moře, včera jsi vzal život dítěti a dnes, proč
boříš a znovu stavíš tento dům?" Tehdy Anděl řekl: „Nepodivuj se tomu, starče, a nenech se mnou mýlit, ale
vyslechni si, co ti nyní řeknu. První muž, který nás přijal, se skutečně ve všem bohumile činil, ale podnos,
který jsem vrhl do moře, získal tento člověk nespravedlivě, a proto jsem ho také zahodil, aby skrze tento
podnos nezničil své odměny. Druhý muž, byl také bohumilý, ale kdyby vyrostl jeho malý syn, by byl
strašným zlodějem, proto jsem vzal pro dobrotu jeho otce chlapcovu duši a on byl spasen." „No dobře, ale co
jsi dělal tady?" zeptal se ho poustevník. A Anděl pokračoval: „Pán tohoto domu byl člověk zpustlý a špatných
mravů, který také proto nakonec i zchudl a zmizel. Jeho děd, když stavěl tento dům, ukryl v jedné ze zdí zlato
a někteří o tom vědí. Proto jsem ho i rozbořil, aby to zlato, už nikdo nyní více nehledal a skrze ně nezahynul."
Anděl potom zakončil svou řeč slovy: „Navrať se do své kelie, starče, a neznepokojuj se nerozumně, protože
tak hovoří Duch Svatý: soudy Boží jsou hloubka nesmírná, nepostižitelná a nepoznatelná člověkem, proto je
neprověřuj ani ty, nebude ti to k žádnému užitku." Pak se stal Anděl neviditelným, a užaslý starec učinil ze
svého pomýlení pokání a poté všem vyprávěl, co se mu přihodilo.
A tak učiňme i my, bratři, aby náš rozum zůstal pokorným, a nepronikejme do toho, co je ve skutcích Boží
prozřetelnosti pro nás nepostižitelné. Cožpak by to mohlo dopadnout i jinak, je-li náš rozum ohraničený a
k tomu ještě zatemněný hříchem? Bůh však ve své bezchybnosti a dokonalosti je nesmírný a nekonečný, Jeho
působení a velemoudrost nemají hranic. Naším dílem je pak následovat Boží vůli, líbat Boží ruku, která nás
miluje a současně i trestá, zdokonalovat se ve ctnostech a zachovávat věrnost a oddanost Boží vůli. Amen.
PRAVOSLAVNÝ CHRÁM SVATÉHO VÁCLAVA, GORAZDOVA 8
Farní úřad:
Úvoz 62, 602 00 Brno
Tel./fax: +420 54221 4030
www.pravoslavbrno.cz
e-mail:[email protected]
Pravidelné bohoslužby:
Sobota: Sv. Liturgie (7.30 hod.), Večerní (letní čas: 19 hod., zimní čas: 18 hod.)
Neděle: Jitřní (7 hod.), Sv. Liturgie (9 hod.), Večerní (viz sobotu)
Svátky: Večerní (v předvečer svátku), Jitřní, Sv. Liturgie a Večerní (časy dle neděle)
Další bohoslužby se konají podle vyhlášení duchovního správce,
jsou uvedeny na rozpisu v chrámu a na webových stránkách brněnské farnosti.
Rádi bychom pozvali všechny děti na hodiny náboženství, které probíhají každý pátek od 17.00 do 18.00 hod
v prostorách Svatováclavské hudební školy na Úvoze 62. Zveme také všechny zájemce o zpěv na zkoušky
smíšeného sboru, který působí při naší farnosti. Zkoušky smíšeného sboru se konají každý čtvrtek od 18
hod. ve Svatováclavské hudební škole. Na webových stránkách brněnské pravoslavné farnosti jsou k
nahlédnutí i ke stažení další čísla brněnského pravoslavného věstníku „Dobrý pastýř“. Pro věřící naší
farnosti je nyní v prostorách hudební školy k dispozici též rozsáhlá videotéka filmů s pravoslavnou
tématikou. Zájemci si mohou filmy zapůjčit vždy v sobotu po večerní bohoslužbě.
Spojení MHD: tramvají č. 4, směr Masarykova čtvrť, zastávka Úvoz, trolejbusy č. 26, 38 a 39.