PŘEHLED BOHOSLUŽEB NA DUBEN 2014

PŘEHLED BOHOSLUŽEB NA DUBEN 2014
2. 4. (20. 3.)
Středa
Ctih. Jana, Sergija, Patrikija a dalších v monastýru sv. Sávy
umučených; Muč. Fotínie (Světlany) Samařanky, jejích synů a
dalších spolu s ní umučených
4. 4. (23. 3.)
Pátek
Sv. muč. Basila, presbytera ankýrského
5. 4. (24. 3.)
Sobota
POCHVALA PŘESVATÉ BOHORODICE
6. 4. (24. 3.)
Neděle
5. NEDĚLE VELKÉHO POSTU (hlas 5.)
CTIH. MARIE EGYPTSKÉ
Před svátkem Zvěstování Přesvaté Bohorodice
7. 4. (25. 3.)
Pondělí ZVĚSTOVÁNÍ PŘESVATÉ BOHORODICE
9. 4. (27. 3.)
Středa
Muč. Matrony Soluňské
11. 4. (29. 3.)
Pátek
Svt. muč. Marka, biskupa arethusijského, sv. Cyrila diákona a
mnoha jiných s ním umučených
12. 4. (30. 3.)
Sobota
13. 4. (31. 3.)
Neděle
LAZAROVA SOBOTA - VZKŘÍŠENÍ SPRAVEDLIVÉHO
LAZARA
6. NEDĚLE VELKÉHO POSTU (KVĚTNÁ)
VJEZD PÁNĚ DO JERUZALÉMA
Po sv. liturgii bude vykonáno svěcení ratolestí
Po večerní bohoslužbě proběhne svatá tajina Pomazání
nemocných
14. 4. (1. 4.)
Pondělí VELKÉ PONDĚLÍ Ctih. Marie Egyptské
15. 4. (2. 4.)
Úterý
VELKÉ ÚTERÝ Ctih. Tita Divotvorce
16. 4. (3. 4.)
Středa
VELKÁ STŘEDA Ctih.
Midikijského monastýru
17. 4. (4. 4.)
Čtvrtek
18. 4. (5. 4.)
Pátek
19. 4. (6. 4.)
Sobota
20. 4. (7. 4.)
Neděle
21. 4. (8. 4.)
Pondělí
22. 4. (9. 4.)
Úterý
23. 4. (10. 4.)
Středa
24. 4. (11. 4.)
Čtvrtek
25. 4. (12. 4.)
Pátek
26. 4. (13. 4.)
Sobota
VELKÝ ČTVRTEK – USTANOVENÍ VEČEŘE PÁNĚ
Čtení dvanácti evangelií o utrpení Páně
VELKÝ PÁTEK
Vzpomínání spasitelného utrpení Kristova
Velká večerní s vynášením Pláštěnice s průvodem kolem
chrámu (přísný půst)
VELKÁ - BÍLÁ SOBOTA
Půlnoční s průvodem kolem chrámu a svěcením pokrmů –
slavnost Vzkříšení
SVĚTLÉ KRISTOVO VZKŘÍŠENÍ – PASCHA
Paschální jitřní s církevními zpěvy Mukačevskoprešovské eparchie
Po sv. liturgii svěcení pokrmů a průvod kolem chrámu
SVĚTLÉ PONDĚLÍ Sv. apoštolů Irodiona, Agaba, Asinkrita,
Rufa, Flegonta, Erma a dalších Po sv. liturgii průvod kolem
chrámu
SVĚTLÉ ÚTERÝ Sv. mučedníka Eupsychia; Sv. muč. Diasana,
biskupa, sv. Mariaba, presbytera, Abdia a dalších z 270
umučených
SVĚTLÁ STŘEDA Sv. muč. Terentia, Pompia, Afrikana,
Maxima, Zinona, Alexandra, Theodora a dalších z 33
umučených
SVĚTLÝ ČTVRTEK Svt. muč. Antipy, biskupa Pergamy asijské
SVĚTLÝ PÁTEK
Svátek Životodárného pramene Matky Boží
SVĚTLÁ SOBOTA
Sv. muč. Artemona, presbytera laodicejského
27. 4. (14. 4.)
Neděle
TOMÁŠOVA NEDĚLE – Antipascha
Svt. Martina Vyznavače, biskupa římského
Nikity
vyznavače,
igumena
Akathist – 19.00
Sv. liturgie předem
posvěcených darů - 7.30
Akathist – 19.00
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 19.00
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
Akathist – 19.00
Sv. liturgie předem
posvěcených darů - 7.30
Večerní – 19.00
Sv. liturgie – 8.00
Večerní – 19.00
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
Sv. liturgie předem
posvěcených darů - 7.30
Večerní – 19.00
Večerní – 19.00
Sv. liturgie předem
posvěcených darů - 7.30
Večerní – 19.00
Sv. liturgie – 7.30
Večerní bohoslužba - 18.00
Hodinky - 7.30
Večerní s vynášením
Pláštěnice - 19.00
Sv. liturgie - 7.30
Půlnoční bohoslužba 23.30
Paschální jitřní - 7.00
Slavnostní sv. liturgie - 9.00
Večerní - 19.00
Jitřní - 7.00
Sv. liturgie - 9.00
Večerní - 19.00
Jitřní - 7.00
Sv. liturgie - 9.00
Večerní - 19.00
Večerní - 19.00
Večerní - 19.00
Sv. liturgie - 7.30
Večerní - 19.00
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 19.00
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
SVATÁ PASCHA
VZKŘÍŠENÍ KRISTOVO
Svátek Světlého Kristova Vzkříšení - Pascha je pro pravoslavného křesťana hlavní událostí
roku a ten největší pravoslavný svátek. V tento den oslavujeme zbavení všeho lidstva skrze
Krista Spasitele otroctví ďáblu a darování nám života a věčného blaženství. Tak jako bylo skrze
Kristovu smrt na kříži uskutečněno naše vykoupení, tak skrze Jeho Vzkříšení nám byl darován
věčný život.
Vzkříšení Kristovo – je základem a korunou křesťanské víry, je to první a ta největší pravda,
kterou započali zvěstovat a šířit svatí apoštolové.
Slovo Pascha (řecky πάσχα (čti pascha) a původně hebrejské slovo ‫( ֶפּסַח‬čti pesach) znamená
přechod, přejití. Židé oslavujíce starozákonní Paschu, vzpomínali na osvobození svých předků
z egyptského otroctví. Křesťané pak při oslavách novozákonní Paschy oslavují tu skutečnost a
událost, kdy bylo celé lidstvo skrze Kristovu oběť na kříži a jeho následné vzkříšení zbaveno
otroctví ďáblu a obdarováno věčným životem a věčným blaženstvím. Pro důležitost a vážnost
dobrodiní, které jsme díky Kristovu vzkříšení získali, je Pascha Svátkem svátků a Slavností nade
všecky slavnosti, a také proto se i bohoslužba tohoto Svátku odlišuje svojí velkolepostí a
neobyčejnou slavností ode všech ostatních bohoslužeb v průběhu liturgického roku.
Ještě před paschální půlnocí přicházejí věřící do chrámu a tiše očekávají přicházející paschální
slavnost. Duchovenstvo se obléká do plného bohoslužebného oblečení světle bílé barvy. Před
půlnocí oznamuje slavnostní paschální zvon příchod velkého okamžiku světlého svátku
Kristova Vzkříšení. Duchovenstvo s křížem, zapálenými svícemi a s kaditelnicí, vychází z oltáře
a společně s věřícími, podobni ženám myronosicím, jež brzo ráno přišly ke Kristovu hrobu,
obcházejí chrám kolem dokola za zpěvu troparu: „Vzkříšení Tvoje, Kriste Spasiteli, Andělé
opěvují na nebesích; dejž abychom i my na zemi čistým srdcem tebe oslavovali“. V tom čase zní ze
zvonice paschální zvony a všichni modlící se věřící obcházejí chrám se zažehnutými svícemi,
aby tím dali najevo duchovní radost světlého svátku Paschy.
Pravoslavní křesťané se k tomuto velkému svátku připravují zachováváním tzv. Velkého půstu,
který trvá čtyřicet osm dní. Po svátku Kristova Vzkříšení následují popaschální svátky, které
začínají ode dne svaté Paschy.
HISTORIE USTANOVENÍ SVÁTKU
Svátek Paschy byl ustanoven již v rané apoštolské Církvi a slavil se již v apoštolské době. Raná
Církev spojovala se svátkem Paschy dva týdny: a sice týden předcházející svátku Kristova
Vzkříšení a týden, který následoval po něm. Pro označení jedné a druhé části svátku se
používalo pojmenování: Pascha Kříže nebo také Pascha strádání a Pascha Vzkříšení. Po
Nicejském sněmu (roku 325) se přestala tato pojmenování užívat a zavedeno bylo nové
pojmenování svátku Paschy, tzv. Strastný a Světlý týden, Paschou je od té chvíle nazýván již jen
samotný den Vzkříšení.
V prvních stoletích křesťanství Paschu neoslavovali vždy a všude ve stejnou dobu. Na Východě,
v místních církvích Malé Asie, ji oslavovali 14. dne Nisanu (března) bez ohledu na to, na který
den týdne připadlo toto datum. V západní církvi pak věřícím připadalo nevhodné, aby
oslavovali Paschu spolu se Židy, a tak bylo rozhodnuto, aby se Pascha světila vždy první
nedělní den po jarním úplňku. Snaha sjednotit tyto rozdílné tradice mezi místními církvemi se
poprvé objevila při světiteli Polykarpovi, biskupovi města Smyrny, v polovině 2. století po Kr.
Tato snaha však tehdy ještě nebyla završena úspěchem. Dva různé způsoby byly aplikovány až
do Prvního všeobecného sněmu (roku 325), na kterém bylo vyneseno ustanovení oslavovat
Paschu (podle pravidel Alexandrijské církve) společně, vždy první neděli po paschálním
úplňku, v období mezi 22. březnem a 25. dubnem, tak aby se křesťanská Pascha vždy
oslavovala až po židovské.
MODLITBY SVATÉ PASCHY
Tropar hlas 5.
Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval
Kondak hlas 8.
Když sestoupil jsi až do hrobu, Nesmrtelný, tehdy jsi přemohl moc podsvětí
a vstal jsi z mrtvých jako vítěz, Kriste Bože, ženám myronosicím zvěstuješ:
Radujte se! Svým apoštolům uděluješ pokoj a kleslým skýtáš Vzkříšení.
Na místo Jest v pravdě důstojno, hlas 1.
Anděl milostiplnou pozdravil: Přečistá Panno, raduj se! A opětuji: raduj se!
Tvůj Syn vstal třetího dne z hrobu a mrtvé pozdvihl. Veselte se, lidé!
Skvěj se, skvěj se, nový Jeruzaléme, neboť září nad tobě sláva Hospodinova.
Plesej nyní a vesel se, Sióne!
Ty pak, Přečistá Bohorodice, ozdob se slávou ze vzkříšení Toho, jehož jsi porodila!
Dnes nastalo spasení světa, světa viditelného i neviditelného. Kristus vstal z mrtvých, vstaňte s
ním i vy; Kristus přebývá ve své slávě, povzneste se i vy; Kristus vstal z hrobu, osvoboďte se od
hříchu; otevírá se rajská brána, je zničena smrt, starý Adam je odložen, povstává nový. Nastala
Pascha, Pascha Páně! A ještě jednou pravím v čest Svaté Trojice: nastala Pascha! Je to náš
svátek svátků a slavnost slavností; převyšuje všechny svátky, dokonce i svátky v čest
samotného Krista, o tolik, o kolik slunce převyšuje hvězdy.
Svt. Řehoř Teolog
Dnes se Kristovým vzkříšením otevřelo peklo, země se obnovuje křtem katechumenů, nebe se
otevírá Duchem Svatým. Otevřené peklo navrací mrtvé, obnovená země plodí vzkříšené,
otevřené nebe přijímá ty, kdo do něj vstupují. Peklo navrací vězně vzhůru, země posílá
pohřbené do nebe, nebe představuje Bohu ty, které přijalo.
Svt. Ambrož Milánský
PRAVOSLAVNÝ CHRÁM
SV. VÁCLAVA,
GORAZDOVA 8
Farní úřad:
Úvoz 62, 602 00 Brno
Tel./fax: +420 54221 4030
www.pravoslavbrno.cz
e-mail:[email protected]
Pravidelné bohoslužby:
Sobota: Sv. Liturgie (7.30 hod.), Večerní (letní čas: 19 hod.,
zimní čas: 18 hod.)
Neděle: Jitřní (7 hod.), Sv. Liturgie (9 hod.), Večerní (viz
sobotu)
Svátky: Večerní (v předvečer svátku), Jitřní, Sv. Liturgie a
Večerní (časy dle neděle)
Další bohoslužby se konají podle vyhlášení duchovního správce,
jsou uvedeny na rozpisu v chrámu a na webových stránkách
brněnské farnosti.
Rádi bychom pozvali všechny děti na hodiny náboženství,
které probíhají každý pátek od 17.00 do 18.00 hod v prostorách
Svatováclavské hudební školy na Úvoze 62.
Zveme také všechny zájemce o zpěv na zkoušky smíšeného
sboru, který působí při naší farnosti. Zkoušky smíšeného sboru se
konají každý čtvrtek od 18 hod. ve Svatováclavské hudební škole.
Na webových stránkách brněnské pravoslavné farnosti jsou
k nahlédnutí i ke stažení další čísla brněnského pravoslavného
věstníku „Dobrý pastýř“.
Pro věřící naší farnosti je nyní v prostorách hudební školy
k dispozici též rozsáhlá videotéka filmů s pravoslavnou
tématikou. Zájemci si mohou filmy zapůjčit vždy v sobotu po
večerní bohoslužbě.
Spojení MHD: tramvají č. 4, směr Masarykova čtvrť, zastávka
Úvoz, trolejbusy č. 26, 38 a 39.