Přehled bohoslužeb v červenci 2013

Přehled bohoslužeb v červenci 2013
5. 7. (22. 6)
Pátek
Sv. muč. Eusébia, biskupa samosatského
Sv. liturgie – 8.00
6. 7. (23. 6.)
Sobota
Svátek ikony Přesvaté Bohorodice Vladimirské
Sv. mučednice Agripiny
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 19.00
7. 7. (24. 6.)
Neděle
2. Neděle po Padesátnici (hlas 1.)
Jitřní – 7.00
Svátek Narození sv. Jana Křtitele, Předchůdce Páně, Sv. liturgie – 9.00
Sv. Ivana Českého, poustevníka
Večerní – 19.00
11. 7. (28. 6.)
Čtvrtek
Přenesení ostatků sv. nezištníků a divotvorců Kýra a
Večerní – 19.00
Jana, ctih. Sergije a Germana, valaámských divotvorců
12. 7. (29. 6.)
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
Pátek
Svátek svatých předních apoštolů Petra a Pavla
Sobota
Sněm dvanácti apoštolů: Petra, Ondřeje, Jakuba
(Zebedeova), Jana, jeho bratra, Filipa, Bartoloměje, Sv. liturgie – 7.30
Tomáše, Matouše, Jakuba (Alfeova), Judy (neboli Večerní – 19.00
Tadeáše), Šimona Zeloty a Matěje
14. 7. (1. 7.)
Neděle
3. Neděle po Padesátnici (hlas 2.)
Svatých nezištníků Kosmy a Damiána, v Římě
umučených; ctih. Angeliny Srbské
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
20. 7. (7. 7.)
Sobota
Ctih. Tomáše Maleina
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 19.00
21. 7. (8.7.)
Neděle
4. Neděle po Padesátnici (hlas 3.)
Zjevení ikony Přesvaté Bohorodice „Kazaňské“
Jitřní – 7.00
Sv. liturgie – 9.00
Večerní – 19.00
27. 7. (14. 7.)
Sobota
Sv. Akily, apoštola ze Sedmdesáti
Ctih. Nikodéma Svatohorce
Sv. liturgie – 7.30
Večerní – 19.00
Neděle
5. Neděle po Padesátnici (hlas 4.) Památka svatých
Jitřní – 7.00
Otců šesti všeobecných sněmů
Sv. liturgie – 9.00
Sv. apoštolům rovného, velkého knížete Vladimíra, po
Večerní – 19.00
sv. křtu Vasilije; muč. Kiryka a jeho matky Julity
13. 7. (30. 6.)
28. 7. (15. 7.)
Program bohoslužeb najdete také na internetové stránce: WWW.PRAVOSLAVBRNO.CZ
PAMÁTKA VLADIMIRSKÉ IKONY MATKY BOŽÍ
(památka podle církevního kalendáře 23. června / dle světského kalendáře 6. července)
Vladimirská ikona Matky Boží byla napsána evangelistou Lukášem na desce kuchyňského
stolu, u nějž obědval Spasitel s Přečistou Matkou a spravedlivým Josefem. Matka Boží při
pohledu na obraz, který napsal evangelista Lukáš, pravila: Od této chvíle blahoslaviti mne budou
všechna pokolení. Blahodať narozeného ze mne a moje nechť přebývá s tímto obrazem.
V roce 1131 byla tato ikona převezena z Konstantinopole na Rus a darována sv. knížeti
Mstislavovi (památka 15. /28. dubna), který ji umístil do monastýru ve městě Vyšhorod
(Vyšhorod leží na pravém břehu řeky Dněpru, na Kyjevské přehradě, ve vzdálenosti 18 km od
severního předměstí Kyjeva).
Roku 1155 pak svatý Andrej Bogoljubskij (památka 4. /17. července) přenesl ikonu do města
Vladimir, kde byla umístěna ve chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice, který sám zbudoval. Od
té doby se ikoně začalo říkat Vladimirská ikona Matky Boží. V roce 1395 ikonu poprvé přinesli
do Moskvy. Takto byl s požehnáním Matky Boží upevněn duchovní svazek mezi Byzancí a Rusí
(skrze Kyjev, Vladimir a Moskvu).
Památka, která je spojená s Vladimirskou ikonou Přesvaté Bohorodice, kterou církev oslavuje
23. června (dle světského kalendáře 6. července), je slavena na památku díkůvzdání za
osvobození města Moskvy od napadení chána Achmada (Chán Velké Hordy 1460 — 1481).
Roku 1480 za knížete Ivana III. Vasiljeviče vtrhl chán Velké Hordy s obrovskými zástupy vojsk
na Rus, a postoupil až k řece Ugře (řeka ve Smolenské a v Kalužské oblasti Ruska), která je
nazývána pás Boží Matky, který ochraňuje Moskevské državy. Po celý den stála chánova vojska
a vojska moskevského knížete proti sobě a neučinili ani útok ani ústup, což bylo později
nazváno Stání na Ugře. Všichni obyvatelé Moskvy se modlili ke své zastánkyni: k Přesvaté
Bohorodici za spasení města. Metropolita moskevský Gerontij (památka 28. května/ 10.
června) a duchovník knížete arcibiskup rostovský Vassian posilňovali skrze svou modlitbu,
požehnání a rady ruská vojska. Metropolita napsal poselství knížeti, v němž jej vyzval, aby
hrdinně stanul proti nepříteli, aby svoji naději vložil na pomoc Matky Boží. A Přesvatá
Bohorodice jim skutečně stanula na pomoc, když se stal podivuhodný zázrak. Bázeň a strach
padly na Tatary, kteří, majíce strach druh z druha, začali ustupovat a poté utíkat, přestože
nebyli nikým pronásledováni. Tak Přemilostivý Bůh na přímluvy Přesvaté Bohorodice daroval
křesťanům neobyčejné vítězství nad nepřáteli, a sice bez prolití krve, takže byli schopni
zachovat své dědictví: město Moskvu a celou Rus. Když se veliký kníže Ivan Vasiljevič, spolu se
svým synem Janem, vrátil i se svým vojskem do Moskvy, všechen lid byl naplněn neobyčejnou
radostí, chválíce přitom Boha a Přesvatou Bohorodici. Od toho dne byl v Bohem spaseném
městě Moskvě ustanoven nový svátek: Ikony Přesvaté Bohorodice zvané Vladimirské.
Ikoně Přesvaté Bohorodice Vladimirské jsou v církevním roku zasvěceny celkem tři svátky: 21.
května (dle světského to je 3. června), na památku záchrany Moskvy roku 1521 před Tatary, 23.
června (6. července) na památku záchrany Moskvy roku 1480 před napadením chána Achmada
a 26. srpna (8. září) na památku záchrany Moskvy roku 1395 před napadením chána
Tamerlána.
PAMÁTKA KAZAŇSKÉ IKONY MATKY BOŽÍ
ZJEVENÍ IKONY PŘESVATÉ BOHORODICE V MĚSTĚ KAZANI
(památka podle církevního kalendáře 8. července / dle světského kalendáře 21. července)
Když město Kazaň¹ postihl v červnu roku 1579 strašný požár, zničil část tohoto města a obrátil
v popel také polovinu Kazaňského Kremlu². Tehdy se začali vyznavači Mohameda škodolibě
radovat, že takto se Bůh rozhněval na křesťany. Tento zlověstný požár se stal několik let poté,
kdy byla Kazaň dobyta zpět z tatarského područí, kdy bylo město osvobozeno ze zajetí a lidé
mohli znovu, svobodně a beze strachu vyznávat křesťanství.
Velmi obtížně a s velkými těžkostmi se dařilo šířit Evangelium v pokořeném království
muslimů a pohanů. Přesvatá Bohorodice, ochránkyně šiřitelů slova Božího však nemeškala se
svou pomocí. Vždyť ještě za svého pozemského života si spolu s apoštoly rozdělila práci
spojenou se šířením blahé zvěsti. O co více nyní, vidouc složité podmínky a těžkosti této misijní
práce v nově osvobozené zemi. A proto nemeškala a seslala všem misionářům nebeskou
pomoc, když jim zjevila svoji divotvornou ikonu.
Stalo se to takto. Po požáru začalo město brzy povstávat z rozvalin a spolu s ostatními, kteří
byli postiženi požárem města, začal si stavět svůj dům i voják - střelec Daniel Onučin. Právě
jeho devítileté dcerce, jménem Matrona, se ve snu zjevila Matka Boží a pověděla jí o místě, kde
je v zemi ukrytá Její ikona. Matka Boží jí přikázala, aby o tom řekla duchovním a světským
vládcům města.
Dívenka nejprve pověděla o svém snu své matce, ale ta si toho příliš nevšímala. Takto se tento
sen dívence opakoval celkem třikrát. Poté se dívce ve snu zjevila sama ikona, v ohnivých
plamenech, a přitom byl slyšet hlas: Jestliže neučiníš to, co jsem ti přikázala, zjevím se ti už na
jiném místě! Tehdy už matka vyslechla dívenku pozorně a spolu s ní odešla k archijereji a
vévodům města. Nikdo jim však nevěřil, a tak matka spolu s dcerou začaly samy kopat na
místě, které bylo dívce ukázáno ve snu.
Ikona se na tomto místě skutečně našla, zabalená do sukna, a zpráva o nalezené ikoně se rychle
rozšířila po celém městě. Na místo nalezení ikony přišel archijerej s průvodem věřících a
městští vévodové, a ikona byla slavnostně přenesena nejprve do blízkého chrámu sv. Mikuláše
a poté do katedrálního chrámu města Kazaně, do chrámu Zjevení Páně. Během této pouti po
městě byli skrze ikonu uzdraveni dva slepí, a později se událo ještě mnoho dalších zázraků a
uzdravení.
Na základě těchto událostí byla napsána věrná kopie ikony, která se zjevila v Kazani, a spolu s
popisem všech okolností jejího zjevení a nalezení, včetně všech zázraků a uzdravení, byla roku
1579 poslána do Moskvy. Car Jan IV. Vasilevič³ vydal příkaz vystavět na místě zjevení ikony
chrám na památku ikony Matky Boží, kde byla tato svatá ikona umístěna. O něco později zde
byl také založen ženský monastýr, kde potom Matrona a její matka přijaly mnišský postřih.
Nevelká ikona, nalezená dívenkou Matronou, která byla nalezena na okraji ruského carství,
nedávno připojeného k Rusi, se brzy stala svatyní celé země a znamením mocné nebeské
záštity Boží Matky nad ruským národem.
¹ Kazaň - tatarsky Qazan, rusky Казань - je administrativní a kulturní centrum Tatarstánu a jedno z největších měst v Rusku.
² Kreml - Кремль – je název městského opevnění na staré Rusi; město obstoupené hradbami se střílnami a věžemi.
³ zvaný též Ivan Hrozný; car vší Rusi 1547–1584.
PRAVOSLAVNÝ CHRÁM SVATÉHO VÁCLAVA
V BRNĚ, GORAZDOVA 8
Farní úřad:
Úvoz 62, 602 00 Brno
Tel./fax: +420 54221 4030
www.pravoslavbrno.cz
e-mail:[email protected]
Pravidelné bohoslužby:
Sobota: Sv. Liturgie (7.30 hod.),
Večerní (letní čas: 19 hod., zimní čas: 18 hod.)
Neděle: Jitřní (7 hod.),
Sv. Liturgie (9 hod.),
Večerní (viz sobotu)
Svátky: Večerní (v předvečer svátku),
Jitřní, Sv. Liturgie a Večerní (časy dle neděle)
Další bohoslužby se konají podle vyhlášení duchovního
správce, jsou uvedeny na rozpisu v chrámu a na webových
stránkách brněnské farnosti.
Rádi bychom pozvali všechny děti na hodiny náboženství,
které probíhají každý pátek od 17.00 do 18.00 hod v prostorách
Svatováclavské hudební školy na Úvoze 62.
Zveme také všechny zájemce o zpěv na zkoušky smíšeného
sboru, který působí při naší farnosti. Zkoušky smíšeného sboru
se konají každý čtvrtek od 18 hod. ve Svatováclavské hudební
škole.
Na webových stránkách brněnské pravoslavné farnosti jsou
k nahlédnutí i ke stažení další čísla brněnského
pravoslavného věstníku „Dobrý pastýř“.
Pro věřící naší farnosti je nyní v prostorách hudební školy
k dispozici též rozsáhlá videotéka filmů s pravoslavnou
tématikou. Zájemci si mohou filmy zapůjčit vždy v sobotu po
večerní bohoslužbě.
Spojení MHD: tramvají č. 4, směr Masarykova čtvrť, zastávka
Úvoz, trolejbusy č. 26, 38 a 39.