Přehled bohoslužeb v březnu 2010
Transkript
Přehled bohoslužeb v březnu 2010
Přehled bohoslužeb v březnu 2010 3. 3. (16. 2.) Středa Svt. Lva, papeže římského Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Akathist k ikoně Přesvaté Bohorodice Sedmibolestné – 18.00 5. 3. (20. 2.) Pátek Svt. Lva, biskupa katanského Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Akathist k Ježíši Nejsladšímu – 18.00 6. 3. (21. 2.) Sobota Zádušní sobota Po sv. liturgii panychida Ctih. Timotea Sv. liturgie – 7.30 Večerní bohoslužba – 18.00 7. 3. (22. 2.) Neděle 3. NEDĚLE VELKÉHO POSTU (hlas 7.) UCTÍVÁNÍ SVATÉHO KŘÍŽE Nalezení ostatků svatých mučedníků z Eugenie Jitřní – 7.00 Sv. liturgie – 9.00 Večerní bohoslužba – 18.00 10. 3. (25. 2.) Středa Svt. Tarasia, arcibiskupa cařihradského Akathist k ikoně Přesvaté Bohorodice Sedmibolestné – 18.00 12. 3. (27. 2.) Pátek Ctih. Prokopa Dekapolity, vyznavače Akathist k Ježíši Nejsladšímu – 18.00 13. 3. (28. 2.) Sobota Ctih. Basila Vyznavače; Ctih. Jana Kasiána Římského Akathist za zesnulé – 7.30 Večerní bohoslužba – 18.00 14. 3. (1. 3.) Neděle 4. NEDĚLE VELKÉHO POSTU (hlas 8.) CTIH. JANA LESTVIČNÍKA Ctih. mučednice Eudokie Jitřní – 7.00 Sv. liturgie – 9.00 Večerní bohoslužba – 18.00 17. 3. (4. 3.) Středa Přenesení ostatků sv. knížete Václava do Prahy; Ctih. Gerasima Jordánského Akathist k ikoně Přesvaté Bohorodice Sedmibolestné – 18.00 19. 3. (6. 3.) Pátek Svatých 42 mučedníků Amorejských; Nalezení svatého Kříže a svatých hřebů svatou císařovnou Helenou v Jeruzalémě Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Akathist k Ježíši Nejsladšímu – 18.00 20. 3. (7. 3.) Sobota POCHVALA PŘESVATÉ BOHORODICE Akathist k Přesvaté Bohorodici – 7.30 Večerní bohoslužba – 18.00 21. 3. (8. 3.) Neděle 5. NEDĚLE VELKÉHO POSTU (hlas 1.) CTIH. MARIE EGYPTSKÉ Ctih. Theofylakta Vyznavače, biskupa nikomédského Jitřní – 7.00 Sv. liturgie – 9.00 Večerní bohoslužba – 18.00 24. 3. (11. 3.) Středa Svt. Sofronia, patriarchy jeruzalémského 26. 3. (13. 3.) Pátek Svt. Nikefora, patriarchy cařihradského (přenesení jeho svatých ostatků) Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Akathist k ikoně Přesvaté Bohorodice Sedmibolestné - 18.00 Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Večerní bohoslužba-18.00 Sobota LAZAROVA SOBOTA VZKŘÍŠENÍ SPRAVEDLIVÉHO LAZARA Ctih. Benedikta Nursijského Sv. liturgie – 7.30 Večerní bohoslužba – 18.00 28. 3. (15. 3.) Neděle 6. NEDĚLE VELKÉHO POSTU VJEZD PÁNĚ DO JERUZALÉMA Po sv. liturgii bude vykonáno svěcení ratolestí. Po večerní bohoslužbě proběhne svatá tajina Pomazání nemocných (ZMĚNA ČASU NA LETNÍ - o jednu hodinu dopředu) Jitřní – 7.00 Sv. liturgie – 9.00 Večerní bohoslužba – 18.00 29. 3. (16. 3.) Pondělí VELKÉ PONDĚLÍ Muč. Sabina a Papase Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Večerní bohoslužba - 18.00 30. 3.(17. 3.) Úterý VELKÉ ÚTERÝ Ctih. Alexije, člověka Božího; ctih. Patrika, apoštola a osvětitele Irů Večerní bohoslužba-18.00 31. 3. (18. 3.) Středa VELKÁ STŘEDA Svt. Cyrila Jeruzalémského; sv. muč. krále Edvarda Sv. liturgie předem posvěcených darů - 7.30 Večerní bohoslužba-18.00 27. 3. (14. 3.) Program bohoslužeb najdete také na internetové stránce: WWW.PRAVOSLAVBRNO.CZ Nepřehlédněte stručné životy světců vzpomínaných v době velkopostní! ŽIVOTY SVATÝCH MUŽŮ A ŽEN VZPOMÍNANÝCH VE VYBRANÝCH VELKOPOSTNÍCH NEDĚLÍCH! Památka světitele Řehoře Palamy, arcibiskupa soluňského (2. neděle) Otec sv. Řehoře Palamy byl senátorem a rovněž významným hodnostářem na dvoře císaře Andronika II. Paleologa (který vládl v letech 1282 – 1328). Nadaný mladík Řehoř, když dovršil světské vzdělání, odmítl službu na císařském dvoře, která mu slibovala velkou kariéru, a raději se vzdálil na Svatou Horu Athos, kde přijal mnišství. Jako mnich pobýval v monastýrech Vatoped1 a v Lávře ctihodného Athanasia Athosského2. Ve své době vedl významnou teologickou při s heretikem Varlaamem, v níž mu nakonec dala Církev plně za pravdu a potvrdila jeho učení o nestvořených energiích. Roku 1347 byl vysvěcen na metropolitu soluňského. Už během svého života byl Řehoř ctěn jako velký teolog, asketa, hierarcha a 1 2 (Βατοπέδι nebo Βατοπαίδι – pravoslavný řecký mužský monastýr na Sv. Hoře Athos v Řecku, druhý v hierarchii athosských monastýrů, je jedním z nejstarších, nejbohatších a nejrozsáhlejších, nachází se na severovýchodním pobřeží poloostrova Athos, mezi monastýry Esfigmen a Pantokrator) Lávra Svatého Athanasia, Velká Lávra - Μονή Μεγίστης Λαύρας, první z athosských monastýrů v jejich hierarchii. Nachází se na jihovýchodě poloostrova, půl hodiny pěší chůze od moře) 2 rovněž velký divotvůrce, takže po své smrti byl zcela přirozeně oslavován jako Boží světec. Ještě během svého života se stal důstojným mnoha zjevení: zejména Přesvaté Bohorodice, svatých Jana Teologa, velkého mučedníka Dimitria, sv. Antonia Velikého či sv. Jana Zlatoústého a Božích andělů, kteří se mu rovněž zjevili. Jako „dobrý pastýř“ se staral soluňskou metropolii po dobu dlouhých třinácti let, z nichž jeden rok prožil v otroctví u Saracénů v Asii. Zesnul v pokoji roku 1359 a přešel do nebeského království. Jeho svaté ostatky se nacházejí v Soluni. Sv. Řehoř byl svatořečen roku 1368 za vlády patriarchy Filothea, který rovněž sepsal jeho životopis a vytvořil církevní službu tomuto světci. Památka ctihodného otce Jana Lestvičníka (4. neděle) Svatý Jan byl mimo jiné spisovatelem, který sepsal znamenitou Lestvici, neboli Žebřík 3. Ctihodný Jan přišel na Sinajskou horu do monastýru svaté Kateřiny 4 už jako šestnáctiletý chlapec. Právě zde prošel několika stupni svého mnišského povolání: nejprve jako poslušník, posléze jako mnich a poustevník a nakonec jako sinajský igumen, kterým byl až do svého osmdesátého roku života. Jeho životopisec, mnich Daniel, o něm říkal, že se „tělem povznesl na Sinajskou horu a duchem na horu nebeskou“. U svého duchovního otce Martýria prožil v poslušenství devatenáct let. Anastasij Sinajský, který jednou viděl mladého Jana, o něm předpověděl, že se stane igumenem sinajského monastýru, což se také později vyplnilo. Po zesnutí svého duchovníka se Jan usídlil v jeskyni, ve které prožil dvacet let naplněných tvrdým půstem a asketickým zápasem. Svatý Jan Lestvičník byl rovněž velkým přímluvcem u Boha za své spolubratry. Jeho učedník Mojžíš jednoho dne usnul ve stínu velkého kamene, který hrozil, že se na něj sesune. Ctihodný Jan v modlitbě spatřil ve své kelii, v jakém je nebezpečí jeho učedník, a začal se proto usilovně za jeho záchranu modlit k Bohu. Učedník Mojžíš jej poté spatřil ve snu, jak na něj volá a křičí, díky čemuž se probudil a utekl v poslední chvíli před jistou smrtí. Kdyby neutekl, kámen by jej byl zavalil. Na naléhání bratří přijal svatý Jan hodnost igumena, a staral se s horlivostí a láskou o spásu lidských duší. Jednou se přihodilo, že mu kdosi vytkl, že je mnohomluvný, ale on se nenechal ani myšlenkou spoutat hněvem nebo se rozzlobit, a raději umlkl a po celý rok nepromluvil ani jednoho slova, dokud jej bratři neuprosili, aby opět začal mluvit a poučoval je díky své od Boha získané moudrosti. Jindy se zase přihodilo, že do Sinajského monastýru přišlo na šest set poutníků. Při pohoštění těchto poutníků najednou všichni spatřili jednoho úslužného mladíka v židovském oděvu, kterak slouží u stolů poutníků a ostatním spolusloužícím sám říká, co a jak mají dělat. Za nějakou chvíli tento mladík zmizel, a když si toho všichni všimli a začali jej hledat, řekl jim svatý Jan: nehledejte ho, to sám prorok Mojžíš nám posloužil na tomto svém posvátném místě... Po dobu, kdy přebýval v tichu jeskyně, napsal sv. Jan mnoho užitečných knih, ze kterých se nejslovutnější, a dodnes velmi užívanou, stala kniha známá pod názvem „Lestvice“ čili Žebřík, ve které se popisuje způsob výstupu duše k Bohu po jednotlivých stupních po vzoru žebříku. Před svou smrtí určil sv. Jan za igumena monastýru svého bratra Georgia. Ten se ale mnoho soužil kvůli svému odloučení se svým bratrem Janem, a tehdy mu sv. Jan řekl, že když se stane důstojným toho, aby byl v blízkosti Boží na onom světě, bude se modlit, aby i on, Georgios, byl stejného roku vzat do nebe. A tak se i stalo. Za deset měsíců odešel ve spánku Georgios mezi obyvatele království nebeského, jak mu to předpověděl jeho veliký bratr Jan Lestvičník. Památka ctihodné matky Marie Egyptské (5. neděle) 3 4 (Κλίμαξ – Žebřík, Žebřík Rajský, kniha napsaná v polovině šestého století ctih. Janem po prosbě Jana, igumena Raifského monastýru. Představuje návod k nepřestajnému duchovnímu zlepšování. Obraz Žebříku, je převzat ze starého zákona, kde je popsáno vidění Jakubova Žebříku, po kterém andělé Boží vstupovali a sestupovali - Genesis 28, 12. Kniha je jedním z hlavních pilířů asketické literatury) (Monastýr svaté Kateřiny se nachází na Sinajském poloostrově v egyptské poušti na úpatí Mojžíšovy hory v místě, kde Mojžíš spatřil hořící keř. Řecký monastýr, byl založen v 6. století, je jedním z nejstarších křesťanských klášterů na světě, byl vystavěn jako pevnost kolem biblického „hořícího keře“, který uvnitř kláštera roste dodnes a přivádí na místo mnoho poutníků. Základem kláštera je trojlodní bazilika, v které se nachází unikátní kolekce starých knih a ikon) 3 Životopis této podivuhodné světice sepsal světitel Sofronios, patriarcha jeruzalémský. Jednou se stalo, že jeromonach Zosima z monastýru sv. Jana Křtitele odešel v době Velkého postu do zajordánské pouště, po níž dvacet dní putoval. Pojednou spatřil nějaké lidské stvoření, vyhublé, seschlé a neoděné, s vlasy bílými jako sníh. Když tato lidská bytost spatřila starce Zosimu, začala běžet pryč z jeho dohledu. Starec se rozběhl, aby ubohému stvoření pomohl, ale musel běžet dlouho, než se tato osoba zastavila u jednoho potoka, a tehdy na něj zvolala: «Abba5 Zosimo, odpusť mi pro Hospodina, že se k tobě nemohu obrátit, neboť jsem žena a nemám na sobě žádný oděv, kterým bych přikryla svoji nahotu! » Starec Zosima této ženě proto hodil horní díl svého mnišského oblečení a ona se do něj oblékla a konečně se k němu otočila. Na starce padla bázeň, když z úst této neznámé ženy uslyšel své jméno. Po jeho dlouhém naléhání mu tato žena pověděla o svém životě následující: Jmenovala se Marie a narodila se v Egyptě. Když jí bylo dvanáct let, odešla z domova do města Alexandrie, kde bez rodičovského dohledu, mladá a nezkušená, se oddala marnivému životu. A nebylo nikoho z lidí, kdo by ji na této zkázonosné cestě zastavil. Když byla o něco starší, její život se zcela naplnil tělesnými neřestmi a vášněmi, takže v hříchu a zvrácenosti prožila dlouhých sedmnáct let. Pronásledovaná tělesným ohněm smilstva usedla jednoho dne na loď, s níž se plavili poutníci do Svaté Země, do Jeruzaléma. Plujíce spolu s poutníky na lodi, nepřestávala svádět své bližní a hřešit. Když přišla do Svatého Města, chtěla i ona, stejně jako ostatní, vstoupit do chrámu Kristova Vzkříšení, aby se tam poklonila Čestnému a Svatému Kříži. Přestože do chrámu vcházelo velké množství poutníků, Marie do něj vejít nemohla, protože nějaká neviditelná síla jí zadržovala a nedovolovala ji vejít dovnitř. S velkým strachem proto pohlédla na ikonu Přesvaté Bohorodice, která je umístěna v předdveří chrámu, a modlila se před ní, aby byla vpuštěna dovnitř do chrámu, aby se i ona mohla poklonit Svatému Kříži, políbit jej a vyznat svoji hříšnost a nečistotu, ve které až doposud žila. Zapřísáhla se tehdy, že odejde činit pokání tam, kam ji Přesvatá Bohorodice sama určí. Když takto pomyslila a takto se pomodlila, v tom okamžiku jí už nikdo nebránil, takže mohla volně vstoupit do chrámu. Poté, co políbila Svatý Kříž, opět odešla do předdveří, aby tam poděkovala Přesvaté Bohorodici před její ikonou, když v tom uslyšela tento hlas: «Když přejdeš Jordán, najdeš skutečný mír! » Marie proto nemeškala a hned odešla, koupila si tři chleby a vyšla za Jordán, kam došla ještě téhož večera. V poušti potom žila přísným a odříkavým životem, který byl naplněn postem, modlitbou a nepřestajným pokáním, 48 let. Žila ve velkém odříkání a utrpení, v boji s hříšnými myšlenkami i ve strachu před divokými zvířaty; přitom se živila jen travou, a takto v sobě zcela vykořenila hříšná přání i myšlenky a svojí útrobu učinila čistým chrámem Ducha Svatého (I. Kor 6, 19). Když viděl starec Zosima ctihodnou Marii, jak se při slovech o svém životě neustále tiše modlí, spatřil, že stála pozdvižena ve vzduchu. Ctihodná Marie žádala starce Zosimu, aby za ní následujícího roku opět přišel a udělil ji svaté Přijímání, neboť skrze Boží prozřetelnost věděla, že Zosima je knězem, který takto může učinit. Následujícího roku starec Zosima skutečně přišel jednoho večera se svatými Kristovými Dary k břehu Jordánu, i počal přemýšlet, jak ona slabá žena bude moci přejít tuto řeku. V tom okamžiku spatřil ve světle měsíce, jak Marie přišla až ke břehu řeky, přežehnala ji svatým Křížem a přešla po vodě jako po souši. Když jí starec Zosima podal svaté Přijímání, ona jej poprosila, aby za ní přišel ještě jednou, opět na stejné místo, kde se prvně setkali. Starec Zosima pak odešel zpět za svými bratřími do monastýru. Následujícího roku však nalezl na určeném místě tělo ctihodné matky Marie již mrtvé. U její hlavy v písku bylo napsáno: Abba Zosimo, pohřbi na tomto místě tělo pokorné Marie, zanech prach prachu, zesnula jsem 1. dubna v samu noc spásonosného utrpení Kristova, po přijímání Božských Tajin... Starec Zosima, který žil v jordánském monastýru sv. Jana Křtitele, se tak díky Boží prozřetelnosti stal důstojným spatřit a setkat se v poušti s touto ctihodnou ženou. Byl zasažen její svatostí, darem pokání a Boží prozíravostí. Starec s úctou pochoval její svaté ostatky v poušti, přičemž mu pomohl lev, který přišel na toto místo a svými tlapami vyhrabal jámu k pohřbení těla spravedlivé. To se stalo okolo roku 530 po Kr. Když se starec Zosima vrátil zpět do svého monastýru a pověděl bratřím celou historii jejího života, bratři se zaradovali a děkovali Hospodinu, který takto proslavil pokání této dávné hříšnice, jež se skrze svou proměnu v moci Kristově stala zářivým příkladem pokání. podle knihy „OCHRIDSKÝ PROLOG“ svt. Nikolaje Velimiroviće připravil o. diákon Marek Malík 5 hebrejsky אבא, řecky ἀββᾶ, aramejsko – syrské slovo odpovídající starohebrejskému ab - otec 4
Podobné dokumenty
Přehled bohoslužeb v květnu 2008
igumena počájevského, divotvůrce; den narození mučedníka cara Nikolaje II.
Přenesení ostatků svt. Mikuláše z Myr Lykejských do
Bari
Svatých apoštolům rovných Cyrila a Metoděje, učitelů slovanských;...
Přehled bohoslužeb v dubnu 2008
Neděle: Jitřní (7 hod.), Sv. Liturgie (9 hod.), Večerní (viz sobotu)
Svátky: Večerní (v předvečer svátku), Jitřní, Sv. Liturgie a Večerní
Program Brezen 2016
Neděle Svt. muč. Chersonských Basila, Efréma, Kapitona, Eugenia,
Sv. liturgie – 9.00
Etheria, Elpidia a Agathodora
Večerní – 18.00
Sv. liturgie předem
Středa Muč. Kondráta a dalších spolu s ním umu...