Questionstorming - Základní škola Tyršova 913, Frenštát pod

Letem ke klíčovým kompetencím aneb Pohádkou o Raškovi to nekončí
M13 Questionstorming
1z2
Questionstorming
Je to tvůrčí technika podobná brainstormingu. Žáci se snaží vymyslet co možná nejvíce otázek k danému
tématu. Bezprostředně zapisují, sdělují své náměty otázek nebo rozvíjejí myšlenky ostatních. Vše je bez
hodnocení a kritiky zapisováno pro následné zpracování. Vzniklé otázky a následné hledání odpovědí slouží
jako zdroj pro další tvůrčí zpracování.
Jak na to?
Rozdělíme třídu na menší vhodné skupiny.
Konkrétně a srozumitelně předložíme otázku, kterou se budeme zabývat.
Jednotlivci předkládají své nápady a navzájem si je rozvíjejí nebo doplňují novými myšlenkami.
Otázky zapisuje určený žák na tabuli nebo si každý žák zapíše svou otázku, případně si každý člen
zapisuje nápady do karty.
Necháváme volný průběh asociacím. Nic předem nehodnotíme, nekritizujeme, neodmítáme.
Vzniklou zásobárnu otázek použijeme k zpracování buď každý účastník sám, nebo ve skupinách se
hledají možné odpovědi, vzniká výsledný text.
Využití
Metoda slouží k zvyšování aktivity, zájmu, zvídavosti.
Zvyšuje schopnost tvořit otázky, ptát se.
Rozvíjí se komunikační schopnosti.
Zpětná vazba, jak žáci sledují dané téma.
Jako zdroj námětů ke hledání odpovědí a řešení nějaké situace, problému.
Ukázky
Žáci 9. ročníku se podívali na otázky související s naší přírodou. Některé z předložených otázek
částečně rozpracovali.
Jak to příroda dělá, že ptáci umějí létat? Jak to příroda dělá, že husa nepromokne? Jak to
příroda dělá, že ze semen vyrostou rostliny? Jak to příroda dělá, že některá zvířata skáčou
tak vysoko? Jak to, že mohou některá zvířata létat, některá plachtit desítky metrů? Proč listy
stromů tak dobře plachtí ve větru? Jak to stromy dělají, že dýchají pomocí listů? A jak tedy
potom dýchají v zimě? Jak to, že na podzim listy samy změní barvu? Proč je každý člověk
jiný? Nebylo by jednodušší, kdybychom byli všichni stejní?
Barvy domů
Samoměnící se barva by se mohla využít třeba na domech. Na podzim listy na stromech zežloutnou, pak
zhnědnou a nakonec opadají. Na domech by se tohle dalo využít trochu jiným způsobem. Dům by se natřel
Zpracování: Mgr. Marek Křištof
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2009-2011
Letem ke klíčovým kompetencím aneb Pohádkou o Raškovi to nekončí
M13 Questionstorming
2z2
speciální barvou, která by reagovala na teplo z vnitřku domu. Například v zimě by to bylo užitečné, protože
čím víc by unikalo z domu tepla, tím jasnější by byla barva domu. Tak bychom mohli ušetřit hodně energie.
A v dnešní době, kdy se většina domů zatepluje, by to přišlo vhod.
Když mohou listy stromů zajišťovat dýchání, proč by to nemohli využít lidé? Třeba na oblečení. Takové
oblečení by mohlo z kůže člověka odvádět škodlivé látky. Zachytávat škodliviny ze vzduchu. A třeba
i vyrábět kyslík. Každý z nás by si ho pak mohl vyrábět pro sebe. Možná to tak dopadne, když lidé vykácí
většinu stromů na Zemi. Jen by asi muselo mít zelenou barvu.
Elektrárna
Proč se z toho tak kouří? Jak to že z toho padá tolik sazí a nepořádku? Proč nepoužívají
ekologičtější způsoby? Škodí mi nebo prospívá? Co se s ní stane, až nebude fungovat? Proč mi
kvůli tomu tak rozkopali povrch? Na co potřebují tolik energie? Bylo to opravdu nezbytné?
Potřebují je tak moc? Jak dlouho to ještě budou používat?
Člověk v dnešní době opravdu potřebuje hodně energie, protože hodně továren a hodně bytů potřebuje
hodně elektřiny a ta se vyrábí v tepelných elektrárnách. Uhlí je už odedávna strategickou surovinou
každého státu, a protože je relativně jednoduché ho získat a zpracovat, je velmi oblíbenou surovinou
v tepelných elektrárnách. Je jasné, že uhlí tady nebude navždy, a proto se tepelné elektrárny nahrazují.
Stačí pouze starou elektrárnu zbourat a vznikne velká parcela pro nové byty a domy, nové elektrárny.
Spalováním uhlí samozřejmě stejně jako všude jinde, kde se uhlí spaluje, vznikají různé plyny a zplodiny, což
životnímu prostředí neprospívá. Tomu se ale člověk snaží zabránit. Dnešní tepelné elektrárny jsou mnohem
ekologičtější než dříve, i když to má ještě hodně do ideálu, ale pořád lepší než nic. Tepelné elektrárny jsou
tolik oblíbené, protože nejsou tolik finančně náročné jako elektrárny jaderné. Jejich provozní náklady jsou
relativně levné a jejich efektivita, naproti slunečním, vodním nebo větrným elektrárnám, je vynikající. Proto
se v méně rozvinutých oblastech tyto elektrárny staví. Jsou oproti ostatním levné a efektivní. Samozřejmě je
tu problém s ovzduším, ale na tom se stále pracuje a unikající emise jsou čím dál tím menší.
Varianty
Psaní ve dvojicích, skupině.
Hromadné psaní na tabuli.
Co potřebujeme?
Psací potřeby.
Papír.
Náměty:
Na co se zeptáš nesmrtelné bytosti?
Na co se bojíš zeptat?
Na co by ses zeptal člověka, který ví všechno?
Zdroje a literatura
Palenčárová, J. Brainstorming [online], vystaveno 23. 1. 2001 [cit. 2011-04-02]. Dostupné
z <http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty4_brainstorming>.
Zpracování: Mgr. Marek Křištof
ZŠ a MŠ Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 913, 2009-2011