RENIS - Nexavar

Transkript

RENIS - Nexavar

RENIS - Nexavar
Klinický registr pacientů s renálním karcinomem
Stav registru k datu 26. 3. 2012
Management projektu:
Analýza dat:
Technické zajištění:
Mgr. Karel Hejduk, Ing. Petr Brabec
Mgr. Zbyněk Bortlíček
RNDr. Daniel Klimeš, PhD.
Základní informace o projektu
Odborní garanti projektu:
Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., doc. MUDr. Jindřich Fínek, CSc.;
doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Analýzu zpracovali:
Mgr. Zbyněk Bortlíček; Mgr. Karel Hejduk; Ing. Petr Brabec;
RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; RNDr. Daniel Klimeš, PhD.; doc. RNDr.
Ladislav Dušek, Ph.D.
Technická podpora:
Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty
Masarykovy univerzity
http://www.iba.muni.cz
http://renis.registry.cz
http://www.registry.cz
Zapojená centra
Název centra
Přednosta
Masarykův onkologický ústav Brno
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Fakultní nemocnice Plzeň
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Fakultní nemocnice v Motole
Krajská nemocnice Liberec , a.s.
Fakultní nemocnice Ostrava
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou
Nemocnice Jihlava
Krajské nemocnice T. Bati, a. s.
Nemocnice České Budějovice, a.s.
Fakultní nemocnice Olomouc
Fakultní nemocnice Brno
Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z
Nemocnice Chomutov
Pardubická krajská nemocnice, a.s.
Nemocnice Na Homolce
prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.
prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.
doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.
prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
prim. MUDr. Jana Prausová
MUDr. Jiří Bartoš, MBA
MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA
prim. MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.,
prim. MUDr. Lubomír Slavíček
prim. MUDr. Milan Kohoutek
prim. MUDr. Václav Janovský
prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.
prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc.
prim. doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D. , MBA
prim. MUDr. Milan Lysý
prim. MUDr. Martina Chodacká
prim. doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc.
MUDr. Martin Šafanda
Děkujeme participujícím centrům, které pod hlavičkou ČOS ČLS JEP participují na projektu a napomáhají
monitorovat kvalitu a výsledky péče v klinické praxi
Úvod
Nádory ledvin tvoří 3-4% malignit dospělé populace. V mezinárodním srovnáním má Česká
republika nejvyšší incidenci i mortalitu tohoto onemocnění na světě (1). V roce 2008 činila
incidence v ČR 35,28/100 000 u mužů a 19,3/100 000 u žen (2).
Tyto nádory patří mezi malignity s vysokou rezistencí vůči chemoterapii, radioterapii a imunoterapii
(3). Velkým přínosem v léčbě generalizovaného konvenčního světlobuněčného karcinomu, který
tvoří 85% všech histologických typů, se stala cílená léčba. Optimální sekvence jednotlivých
preparátů a jejich kombinace je předmětem řady klinických studií (4) a neintervenčních sledování.
Projekt RENIS byl iniciován z podnětu České onkologické společnosti ČLS JEP v červnu 2007.
Jeho hlavním záměrem je neintervenční sledování pacientů s nádory ledvin v České republice, u
kterých byla indikována cílená léčba sorafenibem, sunitinibem, everolimem, temsirolimem,
bevacizumabem a pazopanibem a posouzení léčebné odpovědi těchto přípravků v běžné klinické
praxi.
Od roku 2007 na projektu aktivně spolupracuje 20 onkologických pracovišť České republiky, včetně
všech 13 komplexních onkologických center, které se dlouhodobě zabývají problematikou léčby
pacientů s karcinomy ledvin.
Do registru byly konsekutivně zařazovány záznamy o pacientech, u kterých byl diagnostikován
renální karcinom a u kterých byla zahájena léčba některým ze sledovaných přípravků. K 26.3. 2012
databáze obsahovala 1736 záznamů, které obsahovaly informace potřebné pro základní analýzu
(data stanovení primární diagnózy, údaje o cílené léčbě a aktuální stav pacienta).
I. Databáze „RENIS“
I.1 Definice analyzovaného souboru
Všichni pacienti registru RENIS
se založeným záznamem
N= 1774
N= 1736
N= 38
Pacienti bez zadaného data primární
diagnózy nebo zahájení cílené léčby.
Pacienti s neúplným záznamem o
léčbě či aktuálním stavem pacienta
Pacienti se založenými a vyplněnými
údaji o cílené léčbě, vyplněným
datem primární diagnózy a aktuálním
stavem pacienta
I.3 Vývoj počtu pacientů v registru dle roku
zahájení cílené léčby
N = 1736
Počet pacientů se zahájenou léčbou
500
388
400
364
364
304
300
219
200
80 *
100
17
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Rok zahájení léčby
* Jedná se o průběžné údaje k 26. 3. 2012
I.4 Základní charakteristika pacientů
Věk pacientů
Pohlaví
N = 1736
Věk při zahájení
cílené léčby
62 let
63 let
23 - 87 let
Věk při DG
Průměr
Medián
Min - Max
29,0%
59 let
59 let
21 - 83 let
71,0%
14,9
13,4
10,0
10
8,8
7,8
4,2
1,5 0,9
0,3 0,2 0,7 0,3
8,0
4,6
4,1
2,6
ví
ce
a
70
-7
0
-7
5
75
Věk (roky)
65
-6
5
60
-6
0
55
-5
5
50
-5
0
45
-4
5
40
-4
0
0
35
N = 503
19,5
16,6
-3
5
Ženy
20
30
N = 1233
21,9
21,3
19,8
18,7
<3
0
Muži
% pacientů
30
Věk a pohlaví pacientů



Nádory ledvin se vyskytují přibližně 2 x častěji u mužů než u žen. Střední
věk v čase diagnózy tohoto onemocnění je přibližně 60 let. Nejčastěji se
tyto nádory objevují ve věkové kategorii 55-75 let (1).
Těmto údajům rámcově odpovídají i data z registru RENIS, kde muži
(71,0%) převažují nad ženami (29,0%).
Střední věk pacientů při diagnóze zařazených do registru je 59 let,
průměrný věk při zahájení cílené léčby je 62 let.
I.5 Charakteristiky primárního onemocnění
Rozsah primárního onemocnění
Grade primárního nádoru
N = 1736
2,1%
9,0%
10,8%
20,3%
35,1%
44,4%
44,8%
33,5%
G1 dobře diferencovaný (N = 157)
Primárně metastatické onemocnění (N = 770)
G2 středně diferencovaný (N = 609)
Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění
(N = 778)
G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 581)
GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 353)
Neuvedeno (N = 36)
Neznámo/Neuvedeno (N = 188)
Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu
primárního nádoru IV.
I.6 Morfologická klasifikace a performance status
při zahájení cílené léčby
Morfologická klasifikace
Performance status při zahájení
cílené léčby
N = 1736
0,6%
4,0%
0,2%
0,1%
0,1%
1,3%
9,6%
1,7%
29,8%
95,0%
57,7%
Karcinom ze světlých buněk (N = 1649)
0 (N = 517)
Papilární karcinom (N = 70)
1 (N = 1001)
Chromofóbní karcinom (N = 11)
2 (N = 166)
Karcinom ductus Bellini (N = 3)
3 (N = 23)
Onkocytární karcinom (N = 1)
Neuvedeno (N = 29)
Neuvedeno (N = 2)
Pozn.
Definice PS dle ECOG
Morfologie primárního nádoru a výkonnostní
stav pacientů v době zahájení cílené léčby



Přibližně 85% renálních karcinomů tvoří nádory ze světlých buněk. Méně
častými histologickými typy jsou papilární karcinom, chromofóbní karcinom
a karcinom ductus Bellini (3).
U pacientů zařazených do registru RENIS se světlebuněčný karcinom
vyskytoval u 95,0%, papilární karcinom u 4,0% pacientů. Chromofóbní
karcinom, karcinom ductus Bellini či onkocytární karcinom byl zaznamenán
u 0,9% pacientů.
Cílená léčba je podávána převážně pacientům v dobrém fyzickém stavu v
době diagnózy. V době zahájení cílené léčby bylo 29,8 % pacientů bez
jakýchkoliv potíží, 57,7 % pacientů bylo symptomatických, neschopných
těžší fyzické práce, 9,6 % nemocných trávilo na lůžku méně než 50% dne,
1,3% pacientů trávilo na lůžku více než 50% dne.
II. Pacienti léčeni sorafenibem
(NEXAVAR®)
Základní informace o léčivém přípravku
Nexavar (sorafenib)



Sorafenib (Nexavar) byl v červenci 2006 registrován Evropskou lékovou
agenturou na základě výsledků randomizované, placebem kontrolované
studie fáze 3 (5,6).
Přípravek Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s pokročilým zhoubným
nádorem ledvin, u nichž předchozí léčba založená na interferonu-alfa nebo
interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně nevhodná (7).
K 26. 3. 2012 bylo v databázi registru RENIS 749 pacientů s validním
záznamem léčených sorafenibem.
II.1 Základní charakteristika pacientů
Věk pacientů
Pohlaví
N = 749
Průměr
58 let
Věk při zahájení léčby
sorafenibem
62 let
Medián
59 let
62 let
21 - 82 let
22 - 83 let
Věk při DG
30,8%
Min - Max
30
69,2%
20
17,2
18,6
14,7
14,3
15
8,8
10
4,9
N = 231
8,6
7,1
N = 518
5
3,5
6,8
4,3
2,3
1,6
0,5
0,4 0,3 1,2 0,5
ví
ce
a
70
-7
0
-7
5
75
Věk (roky)
65
-6
5
60
-6
0
55
-5
5
50
-5
0
45
-4
5
40
-4
0
35
-3
5
0
<3
0
Ženy
22,5
21,7
19,920,3
30
Muži
% pacientů
25
II.2 Charakteristiky primárního onemocnění
Rozsah primárního onemocnění
Grade primárního nádoru
N = 749
2,3%
9,7%
10,8%
19,6%
36,4%
45,7%
43,5%
31,9%
G1 dobře diferencovaný (N = 73)
Primárně metastatické onemocnění (N = 342)
G2 středně diferencovaný (N = 273)
Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění
(N = 326)
G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 239)
GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 147)
Neuvedeno (N = 17)
Neznámo/Neuvedeno (N = 81)
Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu
primárního nádoru IV.
II.3 Morfologie a performance status
Morfologická klasifikace
Performance status při zahájení
cílené léčby
N = 749
N = 667*
3,3%
1,2%
0,7%
10,9%
96,0%
22,8%
65,1%
Karcinom ze světlých buněk (N = 719)
Papilární karcinom (N = 25)
0 (N = 152)
1 (N = 434)
2 (N = 73)
3 (N = 8)
Chromofóbní karcinom (N = 5)
Pozn. Definice PS dle ECOG
U všech pacientů bylo onemocnění histologicky
verifikováno.
*Performance status v době zahájení léčby sorafenibem
je znám pouze u 667 pacientů.
II.4 Lokalizace metastáz v čase zahájení cílené
léčby
Výskyt metastáz v čase zahájení
cílené léčby
N = 749
Lokalizace metastáz
% pacientů
0%
2,8%
25%
50%
70,0
Plíce
Lymfatické uzliny
36,4
31,8
Kosti
16,7
Játra
12,1
Jiné viscerální metastázy
97,2%
Ano (N = 728)
Pouze u 21 pacientů nebyly v době zahájení cílené léčby
zaznamenány metastázy. U těchto pacientů se jedná o léčbu
lokální progrese onemocnění.
N=524
N=273
N=238
N=125
N=91
Pleurální effuse
4,0
N=30
Peritoneum
3,5
N=26
Podkožní tkáně
2,8
N=21
Mozek 2,1
N=16
Kůže 0,8
N=6
Maligní ascites 0,8
N=6
Jiná lokalita
Ne (N = 21)
75% 100%
13,5
N=101
Jeden pacient může mít metastázy ve více lokalitách.
Základní charakteristiky pacientů léčených
sorafenibem






Základní charakteristiky pacientů léčených sorafenibem (věk, pohlaví, grade a
stadium onemocnění) se zásadně neliší od celého souboru pacientů sledovaných
v rámci projektu RENIS.
69,2 % pacientů bylo mužského pohlaví, 30,8 % tvořily ženy. Střední věk při zahájení
léčby sorafenibem byl 62 let.
Z celkového počtu 749 pacientů léčených sorafenibem byl u 46,2 % primární nádor
dobře či středně diferencovaný (grade 1 a 2). V 31,9 % případů se jednalo o
karcinom špatně diferencovaný, případně nediferencovaný (grade 3+4).
V případě 45,7 % pacientů se jedná o primárně metastatické onemocnění.
Sorafenibem byli léčeni převážně pacienti se světlebuněčným renálním karcinomem
96,0 %, v 3,3 % případů byl sorafenib podán pacientům s papilárním karcinomem.
22,8 % pacientů bylo v čase zahájení léčby sorafenibem bez symptomů
onemocnění, 65,1 % bylo symptomatických, neschopných těžší práce.
Soběstačných, ale neschopných práce bylo 10,9 % pacientů, 1,2 % pacientů trávilo
na lůžku více než 50 % dne.
II.5 Předchozí chirurgické výkony a radioterapie
Paliativní radioterapie před
zahájením cílené léčby
Chirurgické výkony před
zahájením cílené léčby
N = 749
1,7%
22,8%
Provedený
výkon *
N
Nefrektomie
647
Parciální
nefrektomie
13
Jiný výkon
175
% pacientů
0%
25%
50%
75%
100%
86,4
1,7
23,4
75,4%
Bez chirurgického
výkonu
64
8,5
Ano (N = 171)
* U jednoho pacienta mohlo být provedeno více chirurgických výkonů
Ne (N = 565)
Je zaznamenáno pouze 64 (8,5%) pacientů bez předchozího
chirurgického výkonu.
Neuvedeno (N = 13)
Předchozí chirurgická léčba a radioterapie



Nefrektomie, celková nebo částečná, patří mezi standardní léčbu
lokalizovaného onemocnění. V závislosti na celkovém stavu pacienta a
rozsahu onemocnění má z cytoredukční nebo paliativní nefrektomie
prospěch také mnoho pacientů s metastatickým onemocněním (3).
U pacientů léčených sorafenibem byla nefrektomie (celková nebo
částečná), provedena u 88 % pacientů. 23 % pacientů podstoupilo jiný
chirurgický výkon, nejčastěji chirurgickou léčbu metastatického procesu či
komplikací vzniklých v souvislosti s metastázami. U 64 (8,5 %) pacientů
nebyl proveden žádný chirurgický výkon.
Paliativní radioterapie byla podána 23 % pacientů.
II.6 Předchozí imunoterapie
Imunoterapie před zahájením
cílené léčby
Zaznamenané režimy
N = 749
Počet
% pacientů
pacientů
Režim*
18,7%
INF alfa 5-9 MIU - 3x týdně
492
65,7
Atzpodien (IL-2 + INF + FU)
102
13,6
INF alfa MIU + IL-2 10MIU
25
3,3
IL-2 18 MIU - 3x týdně
8
1,1
Jiný
24
3,2
Neuvedeno
3
0,4
81,3%
Ano (N = 609)
Ne (N = 140)
* Pacient mohl absolvovat více různých režimů.
Předchozí imunoterapie




Základní systémovou modalitou pro léčbu nemocných s metastazujícím
karcinomem ledviny byla dlouhou dobu imunoterapie cytokiny (3).
Na základě výsledků klinických studií z poslední doby imunoterapie
prodlužuje přežití jen u nemocných v dobré prognostické skupině podle
MSKCC (8).
U 65,7 % pacientů byl podán interferon α, u 13,6 % pacientů byla podána
kombinace interleukin 2, interferon α a fluorouracil.
U 18,7 % pacientů byla v rámci systémové léčby podána jen cílená léčba.
II.7 Předchozí cílená léčba
Předchozí cílená léčba
Zaznamenané kombinace
% pacientů
N = 749
0%
25% 50% 75% 100%
34,2%
Bez předchozí léčby
65,8
Sunitinib v monoterapii
65,8%
Jiná léčba *
31,8
2,4
N=493
N=238
N=18
Ano (N = 256)
Ne (N = 493)
* Nejčetnější zaznamenané jiné kombinace předchozí léčby:
• Sunitinib → Everolimus (N=7)
• Bevacizumab (N=5).
Celkem 256 (34,2 %) pacientů má záznam o cílené léčbě předcházející nasazení Sorafenibu. Naopak 493 (65,8 %)
pacientů nemá záznam o předchozí cílené léčbě jiným preparátem.
II.8 Důvody ukončení předchozí cílené léčby
sunitinibem
Pacienti předléčeni pouze sunitinibem (N=238)
% pacientů
0%
25%
Progrese onemocnění
Nežádoucí účinek
Na přání pacienta
Jiný *
50%
75%
100%
79,0
13,0
2,5
N= 188
N= 31
N= 6
5,5
N= 13
* Jiné zaznamenané důvody ukončení léčby:
• Kompletní remise (N=2)
• Renální selhání (N=1)
• 2 roky stac.nález (N=1)
• Leukopenie (N=1)
• Otok očí, pruritus kůže (N=1)
• Dle plánu léčby (N=1)
• Nesnášenlivost (N=1)
• Operace postižené nadledvinky (N=1)
• Plánovaná RFA jater (N=1)
• Akutní hospitalizace, infekt v píštěli moč. cest do
metastáz (N=1)
• Fraktura, pacientka hospitalizována na ortopedii,
následně pro celkový stav znovu nenasazováno (N=1)
• Rozhodnutí lékaře (N=1)
Cílená léčba před podáním sorafenibu


Celkem 256 (34,2 %) pacientů má záznam o cílené léčbě předcházející
nasazení Sorafenibu. Naopak 493 (65,8 %) pacientů nemá záznam o
předchozí cílené léčbě jiným preparátem.
Nejčastěji zaznamenaným léčebným schématem bylo podání sorafenibu po
sunitinibu (31,8 %) pacientů.
Počet pacientů se zahájenou léčbou
II.9 Zahájení léčby sorafenibem
N = 749
200
180
168
175
168
150
125
110
107
100
75
50
14 *
25
2
0
2006
2007
2008
2009
2010
Zahájení léčby (rok)
2011
2012
* Jedná se o průběžné údaje k 26. 3. 2012
II.10 Počáteční dávka sorafenibu
N = 745*
6,0%
13,3%
200 mg (N = 45)
3,4%
400 mg (N = 99)
600 mg (N=25)
800 mg (N = 576)
77,3%
U většiny pacientů (N=576; 77,3 %) byla počáteční dávka sorafenibu 800mg. Druhou nejčastější
počáteční dávkou bylo 400mg.
* U 4 pacientů není uvedena počáteční dávka.
Dávkování sorafenibu


Nexavar ® je registrován ve formě tablet o 200 mg. Doporučená dávka je
400 mg dvakrát denně per os, tedy celková denní dávka 800 mg. Léčba by
měla pokračovat kontinuálně do progrese onemocnění případně dokud je
pozorován klinický přínos nebo dokud se neobjeví nepřijatelné příznaky
toxicity.
U většiny pacientů (N=576; 77,3 %) byla počáteční dávka sorafenibu
800mg. Druhou nejčastější počáteční dávkou bylo 400mg.
II.11 Stav léčby sorafenibem k datu poslední
aktualizace záznamu
Stav léčby sorafenibem
Důvody ukončení léčby sorafenibem
N = 749
12,7%
87,3%
Pacienti s probíhající léčbou
Pacienti s ukončenou léčbou
N
%
Progrese onemocnění
441
67,4
Nežádoucí účinek
120
18,3
Na přání pacienta
21
3,2
Úmrtí pacienta
15
2,3
Celkové zhoršení stavu
7
1,1
Kompletní remise
5
0,8
Ztráta pacienta ze sledování
5
0,8
Jiný důvod
40
6,1
Celkem
654
100,0
N = 95
N = 654
Celkem 67,4 % pacientů ze všech pacientů s ukončenou léčbou, ukončilo léčbu sorafenibem z důvodu progrese onemocnění.
II.12 Délka léčby sorafenibem
N = 654 pacientů s ukončenou léčbou
Počet pacientů 1)
25
21,8
20,7
20
Průměr
7,0 měsíce
Medián
4,9 měsíce
5% - 95%
16,2
15
11,7
8,7
5
5,9
5,1
4,4
2,3
1,6
1,6
e
a
ví
c
-2
0
18
-1
8
20
Délka léčby (měsíce)
16
-1
6
14
-1
4
12
-1
2
10
810
68
46
24
0
02
0,5 – 21,6 měsíce
U 12 pacientů chybělo v záznamech o léčbě alespoň jedno
datum zahájení či ukončení léčebné epizody. Délka léčby je tedy
známa u 642 pacientů.
1)
10
642
Ukončení léčby sorafenibem



U 95 sledovaných pacientů (12,7 %) léčba sorafenibem stále probíhá
(hodnoceno k datu poslední aktualizace), u 654 pacientů (87,3 %) byla
léčba ukončena.
Nečastějším důvodem ukončení léčby byla u 441 (67,4 %) pacientů
progrese onemocnění, v 18,3 % (N=120) případů byla léčba ukončena pro
nežádoucí účinek.
U pacientů, u kterých byla léčba sorafenibem ukončena, byla průměrná
délka léčby sorafenibem 7,0 měsíce (medián 4,9 měsíce).
II.13 Nejlepší dosažená odpověď při léčbě
sorafenibem
Léčebná odpověď
u všech pacientů
Léčebná odpověď pouze u pacientů
s ukončenou léčbou
N = 749
N = 654
7,5%
12,0%
6,4% 1,4%
1,7%
11,8%
17,1%
16,2%
29,2%
30,7%
32,4%
33,5%
CR
N = 13
PR
N = 128
CR
N=9
PR
N = 106
SD
N = 243
PD
N = 219
SD
N = 201
PD
N = 219
Neurčitá
N = 90
Neuvedeno
N = 56
Neurčitá
N = 77
Neuvedeno
N = 42
Léčebná odpověď při léčbě sorafenibem




Přípravek Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s pokročilým zhoubným
nádorem ledvin, u nichž předchozí léčba založená na interferonu-alfa nebo
interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně nevhodná (7).
Od léčby lze především očekávat stabilizaci onemocnění. V klinické studii, na
základě které byl přípravek registrován, bylo zaznamenáno 62,0% pacientů s
kompletní remisí (CR), parciální remisí (PR) nebo stabilizovaným
onemocněním (SD) po dobu alespoň dvou cyklů (6).
U pacientů zařazených do databáze RENIS, u kterých byla léčba
sorafenibem ukončena (N=654), byla odpověď na léčbu zaznamenána u
48,3% pacientů (CR=1,4 %, PR=16,2 %, SD=30,7 %). U 9 pacientů (1,4 %)
došlo ke kompletní remisi.
Progrese onemocnění byla nejlepší léčebnou odpovědí u 33,5 % pacientů
s již ukončenou léčbou, u 18,2 % pacientů nebylo možno léčebnou odpověď
jednoznačně zhodnotit, nebo není uvedena.
II.14 Stav pacientů při poslední kontrole
N = 749
14,6%
47,0%
Umřel(a) (N = 352)
Žije (N=288)
Neznámo (N=109)
38,5%
II.15 Nežádoucí účinky během léčby sorafenibem
Výskyt nežádoucích účinků
% pacientů
s nezávažným
účinkem
% pacientů
se závažným
účinkem
Kožní
24,3 %
6,0 %
Gastrointestinální
16,2 %
3,9 %
Kardiovaskulární
3,5 %
2,4 %
Hematologická
2,1 %
1,1 %
Neurologická
1,9 %
0,5 %
Metabolická
1,3 %
1,7 %
Dýchací
1,3 %
0,3 %
Hypertenze
1,2 %
0,1 %
Muskuloskeletární
1,1 %
0,5 %
Únava
1,1 %
0,3 %
Jiný
3,9 %
1,3 %
Nežádoucí účinek1)
N = 749
49,3%
35,1%
15,6%
Léčba bez nežádoucích účinků
N = 369
Výskyt pouze nezávažného
nežádoucího účinku N = 263
Výskyt závažného
nežádoucího účinku N = 117
U 94,1 % ze všech nežádoucích účinků je zaznamenána
možná souvislost s léčbou sorafenibem.
Každý pacient může mít více typů nežádoucích účinků. Stejně tak pacient
může mít záznam jak o závažné tak i nezávažné příhodě daného typu.
1)
Bezpečnost sorafenibu



U všech pacientů zařazených do databáze RENIS byly pečlivě sledovány nežádoucí
účinky všech přípravků.
Nežádoucí účinek byl zaznamenán u 380 (50,7 %) pacientů léčených sorafenibem.
Nicméně závažný nežádoucí účinek se vyskytl u 117 (15,6 %) pacientů. U těchto 117
pacientů se vyskytlo celkem 143 závažných nežádoucích účinků, z nichž u 132 je
zaznamenána možná souvislost s léčbou sorafenibem.
U 18 pacientů byl zaznamenán závažný život ohrožující nežádoucí účinek s možnou
souvislostí s léčbou sorafenibem. Byly zaznamenány tyto kombinace nežádoucích účinků:
- průjem grade III (N=1)
- dehydratace (N=1)
- delirantní stav (N=1)
- kolaps, septický stav při infektu HCD +DCD (N=1)
- exantém makulopapulozní generalizovaný, stomatitis (N=1)
- masivní krvácení do GIT, provedena chemoembolizace (N=1)
- hypekalcémie, dehydratace (N=1)
- skvrnitý, zarudlý exantém, dušnost, zimnice (N=1)
- stenokardie, stomatitis (N=1)
- bilat. kard. nedostatečnost, stenosa 2 tepen, těžká dysfunkce LK -EF 28% (N=1)
- anemizace Hb 7,8; trombocytosa; nárůst urey a kreatininu (N=1)
- krvácení z dutiny ústní; celková sešlost (N=1)
- celkové zhoršení stavu (N=1)
- netransmurální IM (N=1)
- Akutní renální insufiscience (N=1)
- kardiální dekomp. se známkami kardiálního selhání (N=1)
- zhoršení kožní reakce, exfoliace (N=1)
- hemoptýza (N=1)
II.16 Celkové přežití od data zahájení léčby
sorafenibem
1,0
Celkové přežití
Počet pacientů
0,8
Medián OS
(95% IS)
749
21,2 měsíce
(18,2; 24,1)
0,6
Celkové přežití
(%, 95% IS)
0,4
1leté přežití
68,6 (65,0; 72,2)
0,2
2leté přežití
47,0 (42,6; 51,3)
0,0
Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou
podle Kaplana-Meiera.
0
6
12
18
24
30
36
42
48
54
60
66
Čas (měsíce)
II.17 Přežití bez známek progrese od data
zahájení léčby sorafenibem
Doba do progrese je počítána od data zahájení léčby sorafenibem do 1. zaznamenané progrese onemocnění bez ohledu na
aktuálně nasazený preparát u pacienta. V případě, že během sledování pacienta nebyla zaznamenána progrese onemocnění je
pacient cenzorován k datu poslední informace o pacientovi.
Celkové přežití
1,0
Počet pacientů
Medián PFS
(95% IS)
0,8
749
7,3 měsíce (6,5; 8,1)
0,6
(%, 95% IS)
0,4
0,2
0,0
0
6
12
18
24
30
36
42
48
54
60
66
6měsíční přežití bez progrese
56,0 (52,4; 59,7)
1leté přežití bez progrese
34,2 (30,6; 37,8)
2leté přežití bez progrese
15,9 (12,8; 18,9)
Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou
podle Kaplana-Meiera.
Čas (měsíce)
Medián celkového přežití a přežití bez progrese



V klinické studii fáze 3, která byla základem pro registraci tohoto léčiva v této
indikaci, byl zaznamenán medián OS 19,3 měsíce (vs. 15,9 měsíců při léčbě
placebem) (6).
Medián celkového přežití od zahájení léčby sorafenibem u pacientů
z databáze RENIS je 21,2 měsíce (18,2; 24,1).
Medián doby do progrese je 7,3 měsíce (6,5; 8,1).
Diskuze a závěr





Bezpečnost přípravku sorafenib je srovnatelná s výsledky registrační
studie.
Léčba je pacienty dobře snášena, pokud se nežádoucí účinky objeví, jsou
obecně dobře zvladatelné.
Závažný nežádoucí účinek se vyskytl u 15,6% pacientů.
U 1,7 % pacientů byla zaznamenána kompletní remise, u 17,1 % byla
zaznamenána parciální remise, u 32,4 % došlo ke stabilizaci onemocnění.
Medián celkového přežití od zahájení léčby sorafenibem u pacientů
z databáze RENIS je 21,2 měsíce (18,2; 24,1).
Použitá literatura
1.
Dušek, L., Mužík, J., Babjuk, M., Pavlík, T., Koptíková, J., Májek, O., Fínek, J., Petruželka, L. (2009). Přehled epidemiologie
urologických malignit v České republice. In Konsenzuální doporučené postupy v uroonkologii. Praha: Galén. ISBN 978 -80 -7262 -639 -7.
2.
Institute of Biostatistics and Analyses. C64 - ZN ledviny mimo pánvičku. Nádory ledvin - Epidemiologie a populační data ČR. (n.d.).
Retrieved from www.uroweb.cz
3.
National Comprehensive Cancer Network. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology™. V.2.2010. Available at: www.nccn.org.
Accessed May 7, 2010
4.
Escudier, B., & Kataja, V. (2010). Renal cell carcinoma: ESMO clinical practice guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Annals
of Oncology, 21(SUPPL. 5), v137-v139.
5.
Escudier B, Szczylik C, Eisen T, et al; for the BAY 43-9006 TARGETs Clinical Trial Group. Randomized phase III trial of sorafenib (BA
43-9006)—an oral multi-kinase inhibitor—in patients with advanced RCC. Presentation: 41st ASCO Annual Meeting; May 13-17, 2005;
Orlando, FL. http://www.asco.org.
6.
Escudier B, Eisen T, Stadler WM, et al, for the TARGET Study Group. Sorafenib in advanced clear-cell renal-cell carcinoma. N Engl J
Med. 2007;356:125-134.
7.
Nexavar 200mg film-coated tablets. Summary of Product Characteristics (Updated on 13/05/2011). Retrieved from
http://www.medicines.org.uk/EMC/medicine/18520/SPC/Nexavar+200mg+film-coated+tablets/
8.
Negrier, S., Perol, D., Ravaud, A., Chevreau, C., Bay, J. -., Delva, R., et al. (2007). Medroxyprogesterone, interferon alfa-2a, interleukin
2, or combination of both cytokines in patients with metastatic renal carcinoma of intermediate prognosis: Results of a randomized
controlled trial. Cancer, 110(11), 2468-2477.

RENIS - Nexavar

Transkript

Podobné dokumenty

KNIŽNÍ KATALOG 2009 zdarma - Zdravotnické nakladatelství GALÉN

Seznam publikační činnosti

Guidelines EAU pro léčbu karcinomu z renálních buněk

Pokroky v klinické onkologii za rok 2011

Přehled barvení preparátů

Studené předkrmy /Cold startem Polévky / Soups Tradiční

Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu 2016

Katalog 2012_FINAL_web

Opatrenie

knižní katalog 2011 - Zdravotnické nakladatelství GALÉN

Dědičné poruchy O

Sekvenční terapie renálního karcinomu

Zhoubné nádory ledvinného parenchymu dospělého věku

This document is controlled in a computerized system . Status is

FACIOSKAPULÁRNÍ SVALOVÁ DYSTROFIE

2015 EFPIA metodický pokyn – ELI LILLY ČR, sro