Teoretické otázky PROFANT 2007
Transkript
Pružnost a pevnost I Pružnost a pevnost I teoretické otázky 2007 – Ing. Tomáš PROFANT, Ph.D. verze 1.1 OBSAH: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. Tenzor napětí Věta o sdruženosti smykových napětí Saint Venantův princip Tenzor deformace (přetvoření) Geometrická reprezentace tenzoru deformace (přetvoření) Hookův zákon Práce síly při deformaci tělesa Věta o superpozici Věta o vzájemnosti prácí – Bettiho věta Věta Castiglianova Výsledné vnitřní účinky prutů (VVÚ) Prostý krut Prostý tlak a tah Prostý ohyb Tlakové namáhání prutu ze skutečného materiálu Hlavní souřadnicový systém Zvláštní typy napjatosti – trojosá (prostorová) napjatost Zvláštní typy napjatosti – dvojosá (rovinná) napjatost Zvláštní typy napjatosti – jednoosá (přímková) napjatost Zvláštní typy napjatosti – nulová napjatost Grafické znázornění napjatosti created by Stana & Blucher Stránka | 1 Stránka | 2 1. Pružnost a pevnost I Tenzor napětí σ x τ xy τ xz σi (i = x, y, z) jsou normálová napětí Tσ = τ yx σ y τ yz τij (i, j = x, y, z; i ≠ j) jsou smyková napětí τ zx τ zy σ z Napjatost v bodě tělesa je jednoznačně určena tenzorem napětí Tσ. 2. Věta o sdruženosti smykových napětí Smyková napětí působící ve vzajemně kolmých elementarních řezech kolmo k jejich průsečnici jsou stejně veliká a orientovaná buď k průsečnici, nebo od ní. 3. Saint Venantův princip Nahradíme-li v určité oblasti tělesa jednu silovou soustavu jinou, staticky ekvivalentní soustavou, pak napjatost tělesa je pro obě zatiženi prakticky stejná s vyjimkou blízkého okolí oblasti náhrady, jehož rozměry δ jsou srovnatelné s rozměry této oblasti. 4. Tenzor deformace (přetvoření) ε i (i = x, y, z) jsou délková přetvoření γ xy γ xz εx γ ij (i, j = x, y, z; i ≠ j) jsou úhlová přetvoření 2 2 γ γ yz Tε = yx ε y 2 Deformace v bodě tělesa je poměrná deformace elementárního 2 γ zx γ zy ε z prvku tělesa, který tento bod tělesa obsahuje. Je popsána 2 2 tenzorem přetvoření Tε . 5. Geometrická reprezentace tenzoru deformace (přetvoření) Deformace elementární krychle je dána poměrnými změnami délek tří jejich hran a tří uhlů mezi jejími stěnami. created by Stana & Blucher Pružnost a pevnost I 6. Stránka | 3 Hookův zákon Závislost mezi napětím σ a přetvořením ε je u oceli lineární, dostáváme tak materiál lineárně pružný, jehož vlastnosti popisuje Hookův zákon. - Závislost mezi napětím σx a přetvořením v podélném směru: σ x = E ⋅ε x E – Yongův modul pružnosti v tahu - Délková přetvoření lze určit ze vztahu: ε y = ε z = −µ ⋅ ε x µ – součinitel příčné kontrakce (Poissonovo číslo) - Smyková napjatost v rovině: G – modul pružnosti ve smyku: G = τ = G ⋅γ - Obecný Hookův zákon: 7. Popisuje lineární závislost každé složky tenzoru napětí na všech složkách tenzoru přetvoření. Práce síly při deformaci tělesa Každá síla, jejíž působiště se posunuje, koná práci: AF = uFK ∫ FduF = 0 uFK ∫ 0 cuF duF = cuF2K 2 = FK2 1 = FK uFK 2c 2 Integrál si lze geometricky představit jako plochu pod křivkou v grafu F = F (uF) a při lineární závislosti sily a posuvu odpovídá obsahu znázorněného trojúhelníka. 8. Věta o superpozici Napjatost a deformace tělesa zatíženého silovou soustavou je v lineární pružnosti rovna součtu napjatostí a deformací způsobených jednotlivými silami této soustavy. 9. Věta o vzájemnosti prácí – Bettiho věta ur ur Při působeni F 1 a F 2 na lineárně pružné těleso platí, ur že práce sily F 1 na složkách deformace vyvolaných silou ur ur F 2 je rovna práci sily F 2 na složkách deformace ur vyvolaných silou F 1 . F1 ⋅ u12 = F2 ⋅ u21 created by Stana & Blucher E 2 ⋅ (1 + µ ) Stránka | 4 Pružnost a pevnost I 10. Věta Castiglianova Působi-li na lineárně pružné těleso (soustavu) silová soustava, pak posuv uJ působiště ur sily F J po její nositelce je dán parcialní derivací celkové energie napjatosti tělesa (soustavy) podle této síly. ∂W uJ = ∂FJ uur Úhel natočení ϕ J přímky spojené s působištěm silové dvojice M J v rovině jejiho působení je dán parcialní derivaci celkové energie napjatosti tělesa (soustavy) podle této dvojice. ∂W ϕJ = ∂M J 11. Výsledné vnitřní účinky prutů (VVÚ) Schwedlerova věta: dN ( x ) = − qN ( x ) dx dT ( x ) = − qT ( x ) dx dM O ( x ) = T ( x) dx qT – spojité zatížení, T ( x ) – posouvající síly 12. Prostý krut Tenzor napětí v krutu: Tenzor deformace: 0 τ 0 τ σ = τ 0 0 0 0 0 0 γ Tε = 2 0 γ 2 0 0 0 0 0 13. Prostý tlak a tah V prutu vzniká trojosý stav deformace, tenzor deformace: V prutu vzniká jednoosá napjatost, tenzor napětí: τ xϕ = τ ϕ x = τ τ – jsou smyková napětí γ xϕ = γ = ρ ⋅ ϑ γ – úhlové přetvoření εx Tε = 0 0 0 εy 0 σ x Tσ = 0 0 0 0 0 0 0 ε z 0 0 0 created by Stana & Blucher Pružnost a pevnost I Stránka | 5 14. Prostý ohyb V každém bodě prutu vzniká obecný trojosý stav deformace, popsaný tenzorem deformace: U prostého ohybu vzniká v bodech prutu jednoosá napjatost, která ale na rozdíl od prostého tahu není homogenní, tenzor jednoosé napjatosti: εx Tε = 0 0 0 εy 0 σ x Tσ = 0 0 0 0 0 0 0 ε z 0 0 0 Proměnnost ohybového momentu podél střednice – maximální smykové napětí v obdélníkovém a kruhovém průřezu: τ max = 3T 2S τ max = 4T 3S 15. Tlakové namáhání prutu ze skutečného materiálu Závislost tlakového napětí σkr v bodě rozdvojení rovnováhy na štíhlosti prutu λ je hyperbolou vyššího stupně (Eulerova hyperbola). 16. Hlavní souřadnicový systém Tenzor napětí v hlavním souřadnicovém systému: σ1 0 Tσ = 0 σ 2 0 0 0 0 σ 3 Hlavní napětí je normálové napětí v takové rovině, v niž jsou smyková napětí rovna uur uur nule (tj. obecné napětí v řezu je kolmé k tomuto řezu ( f ρ = σ ρ )). created by Stana & Blucher Stránka | 6 Pružnost a pevnost I 17. Zvláštní typy napjatosti – trojosá (prostorová) napjatost 1) Obecná: σ1 ≠ σ 2 ≠ σ 3 ≠ 0 2) Polorovnoměrná: a) σ1 = σ 2 ≠ 0, σ 3 ≠ 0 b) σ 2 = σ 3 ≠ 0, σ 1 ≠ 0 3) Rovnoměrná: σ1 = σ 2 = σ 3 = σ 18. Zvláštní typy napjatosti – dvojosá (rovinná) napjatost 1) Obecná: a) σ 3 = 0, σ 1 ≠ σ 2 ≠ 0 b) σ 2 = 0, σ 1 ≠ σ 3 ≠ 0 c) σ1 = 0, σ 2 ≠ σ 3 ≠ 0 2) Rovnoměrná: a) σ 3 = 0, σ 1 = σ 2 ≠ 0 b) σ 1 = 0, σ 2 = σ 3 ≠ 0 3) Prutová: Je dána normálovou a smykovou složkou napětí v příčném průřezu prutu. σ x = σ ≠ 0, τ xy = τ ≠ 0 4) Smyková: Je zvláštním případem prutové napjatosti pro σ = 0 . Pak pro hlavní napětí platí: σ1 = −σ 3 = τ , σ 2 = 0 created by Stana & Blucher Pružnost a pevnost I Stránka | 7 19. Zvláštní typy napjatosti – jednoosá (přímková) napjatost a) tahová σ1 > 0, σ 2 = σ 3 = 0 b) tlaková σ 3 < 0, σ 1 = σ 2 = 0 20. Zvláštní typy napjatosti – nulová napjatost σ1 = σ 2 = σ 3 = 0 21. Grafické znázornění napjatosti Nazývá se Mohrova kružnice napjatosti prostého tahu ( σ > 0 ) resp. tlaku ( σ < 0 ). created by Stana & Blucher
Podobné dokumenty
Metoda konečných prvků a metoda hraničních prvků
Pro lineární modely je typická vysoká míra idealizace řešeného problému. Je zaručena existence a jednoznačnost řešení lineárních modelů. Lineární modely jsou
konzervativní, nedochází k žádné disipa...
POMNˇENKA
Na tomto místě děkuji panu doc. RNDr. Petru Gurkovi, CSc. za ochotu a veškerou poskytnutou
pomoc nejen při psaní tohoto dokumentu, ale i při mnohých konzultacích.
Děkuji panu Ing. Pavlu Střížovi, P...
Shrnutí a základní poznatky
osy nosníku po jedné straně řezu.
2. Posouvající (smykovou) silou T (x), která je rovna součtu všech sil a složek sil kolmých
na osu nosníku po jedné straně řezu.
3. Ohybovým momentem M (x), který ...
Statika 2 - 1. prednáška Prosté prípady pružnosti: Prostý ohyb Prosté
částečně (mezi průřezy ve
M
vetknutí a volným koncem)
y
z
x omezena. V průřezu vniká jak
tečné napětí τx , tak normálové
napětí σx .
Řešení vázaného kroucení vede na složité diferenciáln...
l b b l • rozsah slyšitelných frekvencí: 1.2 – 120 kHz • velryba beluga
yy – relativní změna délky elementu, který byl před deformací rovnoběžný s osou y
zz – relativní změna délky elementu,
elementu který byl před deformací rovnoběžný s osou z
xy – je rovna polovin...
3.Teorie pružnosti a pevnosti
1. Úvod do předmětu Pružnost a pevnost
Pružnost a pevnost (PP), jako jedna ze základních součástí mechaniky těles, patří
k základním oborům strojního inženýrství. Není náhodou, že při zakládání pr...
FLOods REcognition On the Net g
jjsou:
Simulovaná záplavová jezera a
výšky hladin a průtoky ve
specifikovaných místech.