Integral s parametrem - spojitost > Zadání Vyšetřete definiční obor
Transkript
Integral s parametrem - spojitost > Zadání Vyšetřete definiční obor funkce a její spojitost. Pokuste se určit hodnotu fce F( a ), najděte limity v krajních bodech definičního oboru a oboru spojitosti, vyjádřete derivaci funkce: > F:=a->Int((1-exp(-a*x))/(x*exp(x)),x=0..infinity); ∞ ⌠ 1 − e( −a x ) F := a → dx x ex ⌡ 0 Definiční obor a konvergence Na okolí x = 0 se integrand chová jako ax Na okolí x = ∞ se integrand chová jako e x , kterýžto je definován pro libovolné a. ( x ( −a − 1 ) ) , který konverguje pro libovolné −a − 1 < 0. x Máme tedy pro F( a ) definiční obor (-1,∞). Spojitost Předně jest f( x, a ) = 1−e ( −a x ) , spojitá dle x s.v. na intervalu (0,∞) pro vš. a z intervalu (-1,∞). x ex Dále jest f( x, a ) spojitá dle a s.v. na intervalu (-1,∞) pro s.v. x z intevalu (0,∞). Dále hledáme fci g takovou, aby platilo: > abs(f(x,a))<=g; f( x, a ) ≤ g pro vš. x a a. Rozlišíme nejprve dva případy. Pro p < q, pevná z intervalu (0,∞), p < a, a < q platí: > abs(f(x,a))<=(1-exp(-q*x))/(x*exp(x)); f( x, a ) ≤ 1−e ( −q x ) x ex Pro p < q, pevná z intervalu (-1,0) platí: > abs(f(x,a))<=-(1-exp(-p*x))/(x*exp(x)); f( x, a ) ≤ − 1−e ( −p x ) x ex Jelikož má fce f( x, a ) konvergentní majorantu na každém intervalu [p,q], je na těchto intervalech fce F( a ) spojitá a je spojitá i na sjednocení těchto intervalů i.e. na celém definičním oboru. Derivace Ježto definiční obor máme již určen a fce f( x, a ) je spojitá s.v. dle x pro vš. a, zajímá nás zda derivace fce f( x, a ) dle a má konečnou derivaci skoro všude. Derivací integrandu podle parametru získáme funkci: > Diff(f(x,a),a)=simplify(diff((1-exp(-a*x))/(x*exp(x)),a)); ∂ ( −x ( a + 1 ) ) f( x, a ) = e ∂a Tato funkce je zřejmě omezená pro vš. x i vš. a. Nyní k ní najděmež vhodnou konvergentní majorantu. To zde není těžké neboť platí: > exp(-x*(a+1))<=exp(-x); e ( −x ( a + 1 ) ) ≤e ( −x ) Tedy platí: > Diff(F(a),a)=Int(Diff(f(x,a),a),x); ⌠∞ ( −a x ) ⌠ ∂ e ∂ 1 − = f( x, a ) dx d x x ∂a a x e ∂ ⌡ ⌡ 0 A v tomto konkrétním případě můžeme derivaci vyjádřiti explicitně jako: > assume(a+1,positive): > Diff(Int((1-exp(-a*x))/x/exp(x),x = 0 .. infinity),a)=int(exp(-x*(a+1)),x=0..infinity); ⌠∞ ( −a~ x ) ∂ 1 − e 1 dx = x ∂a~ xe a~ + 1 ⌡ 0 Hodnota fce a limity v krajních bodech Nyní již snadno vyjádříme fci F(a) explicitně pomocí její derivace, což nám bylo předtím těžko učiniti. Nejprve jednoduše zintegrujeme výsledek, který jsme obdrželi před malou chvílí > F(a)=int(1/(a+1),a)+c; ∞ ⌠ 1 − e( −a~ x ) dx = ln( a~ + 1 ) + c x x e ⌡ 0 a určíme konstantu c tak aby platilo: > ln(a+1)+c=Int((1-exp(-a*x))/x/exp(x),x = 0 .. infinity); ∞ ⌠ 1 − e( −a~ x ) ln( a~ + 1 ) + c = dx x ex ⌡ 0 Což však neznamená nic jiného nežli, že c je rovno 0, neboť po dosazení a = 0 do výše uvedené rovnosti dostáváme: > ln(1)+c=0; c=0 Odtud také vidíme, že limity v krajních bodech definičního oboru fce F(a) jsou: > Limit(F(a),a=-1)=limit(ln(a+1),a=-1); ∞ lim a~ → ( -1 ) ⌠ 1 − e( −a~ x ) dx = −∞ x ex ⌡ 0 > Limit(F(a),a=infinity)=limit(ln(a+1),a=infinity); ∞ ⌠ 1 − e( −a~ x ) lim dx = ∞ x ex a~ → ∞ ⌡ 0 >
Podobné dokumenty
01MAA4 Wiki Skriptum
Poznámka. Absolutnı́ spojitost — viz skripta.
Věta 1.9. Bud’ f ∈ M(A), necht’ existujı́ α, β taková, že α ≤ f (x) ≤ β platı́ skoro všude na A.
Bud’ g ≥ 0 skoro všude na A, g ∈ L(A). Potom
(i)...
Primitivní funkce, neurčitý integrál, základní integrály
Primitivní funkce, neurčitý integrál, základní integrály
1. Definice Říkáme, že F (x) je v intervalu (a, b) primitivní funkcí k funkce f (x), jestliže pro všechna
x ∈ (a, b) platí F 0 (x) = f (x).
...
(dvojný) integrál
(Analogický postup, kterým zavedeme dvojný integrál, lze uplatnit také na případ obecného nrozměrného integrálu, kde n ∈ N.)
Uvažujme uzavřený obdélník K ⊂ R2 , kde K je kartézským součinem uzavřen...
5 Obyčejné diferenciální rovnice 5 Obyčejné diferenciální rovnice
Odvodili jsme model průběhu množství radioaktivní veličiny v závislosti na čase!!! Při tomto odvození došlo k několika významným historickým skutečnostem:
• Při integraci jednoduché funkce x1 (tzv....
Řešený příklad XII.–3.f: Najděte primitivní funkce: ∫ 1 4x2 + 3 dx
Řešení: Tento integrál neumíme vypočítat přímo, je ovšem podoben integrálu,
který spoR
čítat umíme. Zadaný integrál převedeme pomocí substituce na integrál x21+1 dx, neboť
víme, že:
Z
URČITÝ INTEGRÁL a jeho aplikace Newton
A můžeme směle použít vzorce ze strany 4. Protože je trojúhelník homogenní, je jeho plošná
hustota konstantní a nemusíme s ní počítat, což učiníme. Tj. můžeme položit σ = 1.