modifikace vtr1000
Transkript
From horse-drawn railway to high-speed transportation systemV Od koněspřežné železnice k vysokorychlostním dopravním systémĤP April 17 – 19, 2007 Prague, Czech Republic Experimentální pracoviště pro výzkum řízení spalovacího motoru Zdeněk Mašek1, Stanislav Gregora2 Abstract: Článek popisuje funkci řídící jednotky vstřikování navržené pro motocyklový motor ROTAX 650. Tento motor byl zapůjčen na Katedru elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky DFJP Univerzity Pardubice za účelem přestavby z původně karburátorové verze na verzi s nepřímým vstřikováním paliva. Hlavním cílem přestavby by měla být schopnost plnit přísné požadavky na produkci emisí výfukových plynů. Key words: vstřikování paliva, spalovací motor, palivová mapa, řídící jednotka, škrtící klapka, katalyzátor, emise výfukových plynů, lambda sonda 1. Úvod Dlouhou dobu byl pro tvorbu palivové směsi u zážehového motoru používán karburátor. S rozvojem elektroniky a s růstem požadavků na přesnost tvorby směsi byl postupem času téměř vytlačen elektronickým vstřikováním, které přináší řadu výhod. Cílem našeho projektu je navrhnout řídící jednotku nepřímého vstřikování a optimalizovat řízení především s ohledem na minimální tvorbu emisí výfukových plynů. K tomuto účelu je testovací pracoviště vybaveno vířivým dynamometrem a emisním analyzátorem výfukových plynů, pomocí kterých lze ověřovat chování motoru v různých podmínkách a provádět optimalizaci. Informace o použitém dynamometru lze nalézt ve článku [2]. Od našeho systému očekáváme oproti karburátorové verzi tato vylepšení: • Nižší spotřebu • Menší emise výfukových plynů • Lepší průběh momentové charakteristiky • Snadnější startování 2. Úpravy na motocyklu Vytvořená řídící jednotka je použita na motoru ROTAX 650. Jedná se o čtyřtaktní vodou chlazený jednoválcový motor s ventilovým rozvodem DOHC v originále vybavený karburátorem BING 94/40/146. Motor má udávaný maximální výkon 34,5 kW při 6200 ot/min a točivý moment 56,2 Nm při 5000 ot/min. 1 Ing. Zdeněk Mašek, doktorand, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, KEEZ, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Česká republika, tel.: +420 466 036403, E-mail: [email protected] 2 Doc. Ing. Stanislav Gregora, Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, KEEZ, Studentská 95, 532 10 Pardubice, Česká republika, tel.: +420 466 036405, E-mail: [email protected] 161 Karburátor byl nahrazen elementem s klapkou a dvěma vstřikovači. Tento element nebyl navržen, ale byl prozatím použit z jiného sériově vyráběného motocyklu (Honda VTR-1000) neboť průměrem klapky rozměrově odpovídal. Motor se dále vybavil řadou snímačů nutných pro funkci řídící jednotky. Jedná se o tyto snímače: • snímač otáček klikové hřídele (CKPS) • snímač tlaku v sacím potrubí (IAPS) • snímač polohy klapky (TPS) • snímač teploty chladící kapaliny (TWS) • snímač teploty nasávaného vzduchu (IATS) • širokopásmová lambda sonda (UEGO) O dodávku paliva se stará palivové čerpadlo. Tlak paliva je udržován na konstantní hodnotě vůči tlaku v sání mechanickým regulátorem, který je umístěn na elementu klapky. Tím je zaručeno, že množství vstříknutého paliva je pouze funkcí doby sepnutí vstřikovače. Tlak v palivovém okruhu má hodnotu 350 kPa. Obr. 1 Pohled na upravený motocykl Obr. 2 Blokové schéma řídící jednotky 3. Řídící jednotka Navrhnutá jednotka řídí vstřikování i induktivní zapalování. Vyhodnocuje údaje ze snímačů a dle nich určuje délku a okamžik vstřiku a předstih. Nejdůležitějšími údaji pro výpočet jsou otáčky klikové hřídele a tlak v sacím potrubí, případně poloha škrtící klapky. Ostatní údaje slouží jen ke korekci. Při použití třícestného katalyzátoru je nutná lambda sonda, jednotka pak koriguje množství vstříknutého paliva s ohledem na požadovanou hodnotu λ=1 nutnou pro správnou funkci katalyzátoru. Tato zpětnovazební regulace zatím není implementována, lambda sonda prozatím slouží jen jako indikátor bohatosti směsi. Řídící jednotka je založena na mikrokontroléru ATmega128 od firmy Atmel. Ten pro náš účel vyhovuje neboť obsahuje dostatek periferií, je levný a je optimalizovaný pro jazyk C, ve kterém je napsán řídící software. Vzhledem k relativní jednoduchosti použitých algoritmů výkonově postačuje. V budoucnu chceme přejít na výkonnější typ, např. ARM. 162 4. Princip funkce 4.1. Určení hmotnosti nasávaného vzduchu Pro správné dávkování je nutno znát množství (hmotnost) vzduchu nasávaného motorem. Na rozdíl od automobilových motorů, kde se běžně hmotnost vzduchu přímo měří pomocí snímače hmotnosti vzduchu založeného na principu vyhřívaného drátku nebo filmu, my tuto hmotu pouze odhadujeme pomocí snímače tlaku a teploty v sání. Přitom vycházíme z rovnice ideálního plynu: P ⋅V = n ⋅ R ⋅ T Kde: (4.1) P – tlak [kPa] V – objem [l] n – počet molů ; n = Mair / Mm , kde Mm je molární hmotnost R – konstanta ideálního plynu (8,314 J/mol.K pro suchý vzduch) T – absolutní teplota [K] Z této rovnice vyjádříme hmotnost Mair a dostaneme: M air = n ⋅ M m = Kde: P ⋅V VE ⋅ MAP ⋅V ⋅ Mm = ⋅ M m = VE ⋅ ρ air ⋅ V R ⋅T R ⋅ ( IAT + 273,15 ) (4.2) VE – objemová účinnost (Volumetric Efficienty) [-] MAP – tlak v sacím potrubí (Manifold Air Pressure) [kPa] IAT – teplota nasávaného vzduchu (Intake Air Temperature) [°C] V – objem válce (Cylinder Displacement) [l] ρair – hustota nasávaného vzduchu [kg/dm3] Jakmile známe množství vzduchu ve válci z hodnot MAP a IAT a „naladěné“ hodnoty VE, víme kolik paliva musíme vstříknout. Tato hodnota se následně převede na délku spínacího pulsu pro vstřikovače. 4.2. Délka vstřiku Aby bylo dávkování paliva správné za jakýchkoliv okolností, je ve výpočtu délky vstřiku brána v úvahu řada faktorů. Musí se zde projevit především aktuální režim motoru (studený start, volnoběh, akcelerace, jízda pod výkonem), okolní vlivy (např. teplota a tlak okolního vzduchu) apod. Proto se rovnice výpočtu délky vstřiku skládá z hodnoty určené v souladu s rovnicí (4.1) a z korekčních faktorů, které ji modifikují (zkracují či prodlužují). PW = BasePW ⋅ Kde: VE ( MAP, RPM ) MAP ⋅ ⋅ E + AccelE + InjOpenTime + VoltComp (4.3) BARO 100 BasePW – základní délka pulsu při MAP = 100 kPa, IAT = 20 °C, VE = 100 %, AFR = 14,7 (λ = 1) pro jeden kompletní cyklus motoru [us] VE – objemová účinnost, zahrnuje v sobě i požadovaný poměr vzduch/palivo při daném tlaku v sání a určitých otáčkách [%], hodnota vyčtená z palivové mapy MAP – tlak v sání [kPa] BARO – tlak v sání při plně otevřené klapce, je roven barometrickému tlaku [kPa] E – obohacení/ochuzení směsi, zahrnuje v sobě postartovní obohacení, obohacení při studeném motoru, korekce barometrického tlaku a teploty vzduchu, korekce od regulace lambda [-] 163 AccelE – obohacení při akceleraci [us] InjOpenTime – doba potřebná na otevření vstřikovače (závislá na napětí) [us] VoltComp – kompenzace doby otevření vstřikovače s ohledem na napětí v palubní síti (prodloužení při nízkém napětí a zkrácení při vyšším napětí) [us] Použitý princip výpočtu vychází z informací uvedených v [1] a jeví se jako použitelný a především jednoduchý. Důvodem volby toho jednoduchého algoritmu je především naše dosavadní nezkušenost v této oblasti, kdy si chceme nejprve ověřit funkčnost tohoto způsobu řízení a poté uvažovat o sofistikovanější variantě. Základní délka vstřiku BasePW je pevná hodnota udávající délku vstřiku při určitých podmínkách. Je závislá mimo veličin uvedených v legendě rovnice (4.3) také na objemu válce a konstantě použitého vstřikovače. Tato hodnota je následně násobena koeficientem vyčteným z palivové mapy a upravena dalšími faktory – viz výše. Hlavní prvkem, který umožňuje modifikaci délky vstřiku je palivová mapa, což je dvourozměrná tabulka koeficientů v závislosti na tlaku v sání a otáčkách, v rovnici označeno jako VE(MAP,RPM). Úkolem je naladit tuto mapu dle požadavku na bohatost směsi k čemuž bude použit dynamometr. Aby tento proces nebyl extrémně časově náročný, byla zvolena mapa o rozsahu pouze 10x10 hodnot. Existuje i možnost automatického naladění koeficientů v mapě za pomocí údaje ze širokopásmové lambda sondy, tomuto bude věnována patřičná pozornost. Dále jsou důležité korekční faktory E, které zabezpečují správné dávkování paliva při různých stavech motoru. Tyto hodnoty jsou vyčítány z tabulek a bude je nutno opět patřičně odladit. Vypočtená dávka paliva je v určený okamžik vstříknuta pomocí jednoho nebo obou vstřikovačů. Jelikož motor není vybaven snímačem polohy vačkového hřídele, nemůžeme rozlišit fázi cyklu čtyřdobého motoru, proto vstřikujeme palivo každou otáčku. Stejně tak dochází ke generování jiskry induktivního zapalování každou otáčku – jednou v kompresi, podruhé ve výfuku. Do budoucna toto chceme změnit a fázi cyklu určit z nepravidelnosti chodu, která je u jednoválce snadno detekovatelná. 5. Závěr V článku byla velmi stručně popsána funkce vyvinuté řídící jednotky vstřikování a zapalování pro jednoválcový motocyklový motor ROTAX 650. Vzhledem k omezenému rozsahu nebylo možno uvést větší podrobnosti a další informace např. o funkci zapalování. Vyvinutá řídící jednotka byla s úspěchem odzkoušena na motoru, momentálně se zaměřujeme na ladění palivové mapy a korekcí. Po těchto základních nastaveních chceme zprovoznit lambda regulaci a sledovat produkci emisí. Do budoucna chceme zlepšit především způsob vyhodnocování otáček a jejich predikci, což má přímý vliv na regulaci předstihu a také vylepšit dávkování paliva v přechodových stavech (fenomén palivového filmu na stěnách sání). Literatura [1] [2] BOWLING, B., GRIPPO, A. Megasquirt : Electronic Fuel Injection Computer [online]. c2004-2007 , Last Updated: 01/31/2007 18:55:30 [cit. 2007-01-02]. Dostupný z WWW: <http://www.megasquirt.info/>. DOLEČEK, Radovan, et al. Zatěžovací dynamometr pro spalovací motory. In Sborník EPVE Elektrické pohony a výkonová elektronika. Brno : VUT Brno, 2004. s. 43-48. ISBN 80-214-3052-4. 164
Podobné dokumenty
Vypracovane otazky k bakalarskym statnicim
V nejobecnějším významu termín shell znamená jakýkoliv program, který uživatel používá k zadávání příkazů. V OS Unix si uživatel může vybrat jaký shell bude
používat, proto jich bylo vyvinuto nepře...
Nekonvenčné doprava
From horse-drawn railway to high-speed transportation systemV
Od koněspřežné železnice k vysokorychlostním dopravním systémĤP
April 17 – 19, 2007 Prague, Czech Republic
- 300 let ČVUT
From horse-drawn railway to high-speed transportation systemV
Od koněspřežné železnice k vysokorychlostním dopravním systémĤP
April 17 – 19, 2007 Prague, Czech Republic
NEFROLOGIE
(fokální a difuzní proliferativní LN), a to shodně v 18 případech (34 %, 34 %), typ II (mezangioproliferativní) poté
v 20 % (n = 11) a typ V (membranózní LN) v 7 % (n = 4). Mezi základní terapeutic...
Vyrocni zprava FEL 2009 - Západočeská univerzita
Studenti mají též možnost využít našich širokých mezinárodních kontaktů k získání
mezinárodních zkušeností formou zahraničních praxí, studijních pobytů a exkurzí, či
realizací části studia na zahr...