Obytné budovy
Transkript
3. Obytné budovy – úvod 3.1 3.2 3.3 3.4 Obytné budovy - úvod Charakteristika a terminologie lenní obytných budov lovk a obytný prostor Byt – základní jednotka obytných budov 1/79 3.1 Charakteristika a terminologie Obytné budovy - úvod 2/79 Význam bydlení Bydlení je jednou ze základních poteb lovka stejn jako nap. potrava. V našich podmínkách to znamená, že bydlení je jedním ze základních pedpoklad samotného pežití Stavby pro bydlení prošly ve svém vývoji výrazným procesem – od prosté ochrany proti povtrnostním vlivm na lovka až po souasnou škálu funkcí, které byt uspokojuje Souasné bydlení musí uspokojit nároky lovka na byt v celé šíi Podle individuálních zálib a poteb osob, které byt obývají, jsou funkce bytu rozlišné Byt musí být navržen a dimenzován tak, aby nepoškozoval psychický a somatický stav lovka Byt musí umožovat optimální vývoj každého jedince Byty pro sociální slabší skupiny nesmí snižovat jejich lidskou dstojnost Obytné budovy - úvod 3/79 Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy Obytná budova Obytná ást budovy ást budovy jiného úelu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k tmto bytm Bytový dm stavba urená pro trvalé bydlení, ve které alespo dv tetiny podlahové plochy pipadají na byty, vetn plochy domovního vybavení ureného pro obyvatele jednotlivých byt (nezapoítávají se plochy spoleného domovního vybavení a domovní komunikace). lení se na bytové a rodinné domy stavba pro bydlení, ve které pevažuje funkce bydlení, s tymi a více byty, které jsou pístupné z domovní komunikace se spoleným hlavním vstupem, pípadn hlavnímu vstupy z veejné komunikace Rodinný dm stavba pro bydlení, která svým stavebním uspoádáním odpovídá požadavkm na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostor urena k bydlení; rodinný dm mže mít nejvýše ti samostatné byty, dv nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví Obytné budovy - úvod 4/79 Definice dle SN 73 4301 – Obytné budovy Byt soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn technickým uspoádáním a vybavením spluje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto úelu užívání uren. Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu zahrnuje píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené uzavení celého bytu Upravitelný byt Byt zvláštního urení Obytná místnost ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje požadavky zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je urena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahou plochu 8 m2; pokud tvoí jedinou místnost, musí mít podlahovou plochu nejmén 16 m2 Píslušenství bytu prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro zajištní bytové komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu Obytné budovy - úvod 5/79 3.2 lenní obytných budov Obytné budovy - úvod 6/79 lenní obytných budov Podle zpsobu zalenní do urbanistické struktury a zpsobu bydlení rozdlujeme obytné budovy na typologické formy rodinné domy bytové domy domy s bydlením kolektivního charakteru (kolektivní domy) bytové domy s vestavnou obanskou vybaveností (polyfunkní domy) integrované obytné struktury Podle výšky zástavby rozeznáváme obytné budovy nízké (do 4.NP) stedn vysoké (5.NP – 8.NP) vysoké (9.NP – 15.NP) výškové (16.NP a vícepodlažní) Obytné budovy - úvod 7/79 3.3 lovk a obytný prostor Obytné budovy - úvod 8/79 Obytný prostor Prostor bytu a jeho jednotlivých ástí má významný vliv na psychický a somatický stav jeho uživatel Byt navrhujeme s ohledem na poet uživatel, jejich profesní a sociální postavení a aktivity vázané na prostory bytu Tato kriteria ovlivují velikost a prostor bytu, jejich vzájemný vztah, dimenzování a velikost hygienických prostor, poet a druh neobytných ploch a prostor bytu Uspoádání bytu je ovlivnno nároky hygienickými, stavebn fyzikálními a spoleenskými V souasnosti je pevážná ást prostoru bytu vnována odpoinku a spaní, stravování, osobní hygien a péi o dti Klidové ásti bytu jsou izolovány od prostor rušnjších Píprava stravy, udržování poádku a istotu jsou neoddlitelnou souástí životního stylu – pro tyto innosti je poteba navrhovat potebné plochy a prostory Obytné budovy - úvod 9/79 Prostorové poteby lovka v byt Obytné budovy - úvod 10/79 Prostorové poteby lovka v byt Obytné budovy - úvod 11/79 Prostorové poteby lovka v byt Obytné budovy - úvod 12/79 Prostorové poteby lovka v byt Obytné budovy - úvod 13/79 Bydlení – zaizovací pedmty Obytné budovy - úvod 14/79 Bydlení – zaizovací pedmty Obytné budovy - úvod 15/79 Bydlení – zaizovací pedmty Obytné budovy - úvod 16/79 Bydlení – zaizovací pedmty Obytné budovy - úvod 17/79 Mikroklima obytného prostoru Mikroklima ovlivuje myšlení a jednání lovka a je zejména vytváeno: fyzikálními vlastnostmi prostedí chemickou a mikrobiologickou kvalitou ovzduší vlastní inností lovka Tepelné a vlhkostní mikroklima návrh budovy musí respektovat základní podmínky pro zajištní tepelné pohody v obytném prostoru tepelnou pohodu ovlivují tito initelé: teplota vzduchu v místnosti povrchová teplota ploch v místnosti ochlazování nohou rychlost pohybu a rozvrstvení vzduchu vlhkost vzduchu innost a obleení lidí Obytné budovy - úvod 18/79 Mikroklima obytného prostoru – ovzduší, hluk Ovzduší Kvalita vnjšího ovzduší výrazn ovlivuje kvalitu bydlení Ve zneištném ovzduší není možná výmna nezbytná vzduchu v byt za istý vzduch z exteriéru Nevtrané prostory ohrožují tlesné (somatické) funkce lovka Pro lovka v klidu je nutno pivést do místnosti 25 - 30 m3 hygienicky nezávadného vzduchu Proudné vzduchu v místnosti nemá pesáhnout rychlost 0,10 - 0,15 m. s-1 Vyšší rychlost proudní vzduchu v bytových prostorách psobí negativn na pohodu lovka Hluk Neúmrná intenzita zvuk rušící klid a pohodu v byt je zpsobena hlukem – proniká do bytového prostoru stnami a netsnostmi oken, hluností tech.vybavení a inností obyvatel v dom Obytné budovy - úvod 19/79 Mikroklima obytného prostoru - osvtlení Osvtlení Denní osvtlení všechny obytné místnosti vetn obytných kuchyní musí být osvtleny pímo denním svtlem z hlediska denního osvtlení musíme splnit požadavky: hloubka místnosti nejvíce 2,5 násobku svtlé výšky místnosti spodní hrana okna – parapet nejvýše 900 mm horní hrana okna – nadpraží nejmén 2200 mm okno optimáln na osu místnosti maximální vzdálenost od rohu místnosti 1500 mm (výjimku mohou tvoit ložnice) zasklení prhledným nezkreslujícím materiálem Umlé osvtlení pro rzné innosti v byt je teba rzných intenzit osvtlení správnou rovnomrnost osvtlení ovlivuje volba vhodných zdroj (osvtlovacích tles), barevnost povrch a zaizovacích pedmt interiéru a volba struktury povrchu materiálu Obytné budovy - úvod 20/79 Mikroklima obytného prostoru - proslunní Proslunní Jedna ze základních podmínek zdravého bydlení Zásadn se posuzuje každý byt jako celek Všechny byty musí být proslunny Byt je proslunn, je-li souet podlahových ploch jeho proslunných obytných místností roven nejmén jedné tetin soutu podlahových ploch všech jeho obytných místností U samostatn stojících rodinných dom, dvojdom a koncových sekcí adových dom má být souet podlahových ploch proslunných obytných místností roven nejmén jedné polovin soutu podlahových ploch všech obytných místností bytu Do soutu podlahových ploch z jedné strany proslunných obytných místností ani do soutu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento úel nezapoítávají ásti podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její svtlé výšky Obytné budovy - úvod 21/79 Mikroklima obytného prostoru Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek: Pdorysný úhel sluneních paprsk hlavní pímkou roviny okenního otvoru musí být nejmén 25°, hlavní pímka roviny je pímka, která je prsenicí této roviny s vodorovnou osou Pímé slunení záení musí po stanovenou donu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými prhlednými a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypotená ze skladebných rozmr okna je rovna nejmén jedné desetin podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozmr osvtlovacího otvoru musí být alespo 900 mm; šíka oken umístných ve sklonné stešní rovin mže být menší, nejmén však 700 mm Slunení záení musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovin vnitního zasklení ve výšce 300 mm nad stedem spodní hrany osvtlovacího otvoru, ale nejmén 1200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti Obytné budovy - úvod 22/79 Mikroklima obytného prostoru - proslunní Obytná místnost se považuje za proslunnou za podmínek: Výška slunce nad horizontem musí být nejmén 5° (dne 1.bezna 7.10 - 16.50 hod. SE a dne 21.ervna 4.30 - 19.30 hod. SE) Pi zanedbání oblanosti musí být dne 1.3 a 21.6 doba proslunní nejmén 90 minut. Požadovanou dobu proslunní pro den 1.3. lze nahradit bilancí, pi které je mimo pestupné roky celková doba proslunní ve dnech od 10.2 do 21.3 vetn 3600 minut (jedná se o 40 dní s prmrnou dobou proslunní 90 minut) Venkovní zaízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespo polovinu plochy oslunnou nejmén 3 hodiny dne 1.bezna Obytné budovy - úvod 23/79 Požadavky SN 73 4301 na proslunní Stanovení kontrolního bodu a úhlu neefektivního dopadu sluneního záení Obytné budovy - úvod 24/79 Oslunní prelí domu Teoretický as oslunní prelí domu v závislosti na orientaci ke svtovým stranám dne 1.4. (14.10.) Obytné budovy - úvod 25/79 Oslunní prelí domu Teoretický as oslunní prelí domu v závislosti na orientaci ke svtovým stranám dne 24.6. Obytné budovy - úvod 26/79 Oslunní prelí domu Max.pípustný odklon prelí smrem JV pro úinné oslunní Obytné budovy - úvod Odklon prelí smrem SV pro úinné oslunní 27/79 Oslunní prelí domu Odklon prelí smrem JV pro úinné oslunní 3 hodin v období biologické úinnosti Obytné budovy - úvod 28/79 Barva v prostoru Barevnost povrch interiéru (stny, podlahy, stropy) spolu s barevností nábytku a barvy umlého osvtlení ovlivuje pohodu obytného prostedí Barevnost psobí na psychickou stránku lovka, a to pozitivn i negativn Barvy myjí velký význam pi vytváení svtelné pohody interiéru Vlastností barev je schopnost odrážet svtlo a tímto spoluvytváet úinnost interiéru Píklady odrazivosti nkterých barev na stn: bílá nová bílá starší krémová ržová svtle modrá svtle zelená tmav zelená a rumlková tmav ervená a hndá Obytné budovy - úvod 80% 75% 70% 42% 45% 50% 20% 16% 29/79 3.4 Byt – základní jednotka obytných budov Obytné budovy - úvod Charakteristika Funkce bytu – druhy inností, zónování Dispozice bytu – dispoziní prvky, zónování Druhovost byt – velikostní hledisko, formy byt, promnlivost byt Zaíditelnost byt Bytový standard 30/79 Charakteristika bytu SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje byt jako: soubor místností, popípad jednotlivá obytná místnost, které svým stavebn technickým uspoádáním a vybavením spluje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto úelu užívání uren. Stavebn technické uspoádání a vybavení bytu zahrnuje píslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spolené uzavení celého bytu Poskytuje ochranu ped nepohodou, zabezpeuje soukromí rodiny a jejím jednotlivým lenm možnost odpoinku, spánku, vzdlávání, spoleenského a rodinného života, pípravy a konzumace jídel, uskladnní rzných pedmt, osobní hygieny a hygieny prostedí. Místnosti s hlavní funkcí – obytná místnost Místnosti s vedlejší funkcí – píslušenství Pomocné prostory – domovní vybavení Komunikaní prostory Obytné budovy - úvod 31/79 Charakteristika bytu – obytná místnost SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje obytnou místnost: ást bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která spluje požadavky zvláštního pedpisu (vyhláška .137/1998 Sb.), je urena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahou plochu 8 m2; pokud tvoí jedinou místnost musí mít podlahovou plochu nejmén 16 m2 Musí být pímo osvtlená a vtraná okny, kterou je možno dostaten vytápt Nesmí být bezprostedn pístupná z domovní komunikace a pokud je urená pro spaní, nesmí sloužit jako jediný prchod do další místnosti i píslušenství bytu Nemá být trvale urena ke spaní víc jak dvou osob Hloubka obytných místnosti osvtlených pouze z užší strany max.2,5 násobku svtlé výšky, resp. 2,3 násobku Obytné budovy - úvod 32/79 Charakteristika bytu – obytná místnost Minimální svtlé výšky obytné místnosti: bžné podlaží podkroví bytový dm rodinný dm 2,60 m 2,50 m 2,30 m (2,55 m) 2,30 m Místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku 2300 mm min. nad polovinou podlahové plochy – je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovin podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou Spodní hrana stešních oken umístna nejvíce 1100 mm nad podlahou Tvar místnost, velikost a umístní oken, dveí musí umožnit vybavení místnosti potebným nábytkem dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 33/79 Charakteristika bytu – obytná místnost Výškové uspoádání podkroví obytných budov Obytné budovy - úvod 34/79 Charakteristika bytu – píslušenství SN 73 4301 Obytné budovy charakterizuje píslušenství jako: prostory, které doplují obytné místnosti a jsou ureny pro zajištní bytové komunikace, osobní hygieny, vaení a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu Neslouží výhradn k bydlení Pro jednotlivé velikostní skupiny a formy odpovídá píslušný poet a skladba píslušenství bytu V každém byt musí být navrženo píslušenství: vstupní pro vaení pro uskladnní potravin pro osobní hygienu pro umístní záchodové mísy pro uložení úklidových pedmt Obytné budovy - úvod 35/79 Funkce bytu Byt je souhrn prostorových celk, jejichž úelem je plnit funkce bydlení Funkce byt, bydlení a vedení domácnosti zahrnuje velmi složitou soustavu dílích funkcí – jejich rozsah, nápl a vzájemné vztahy jsou promnné nejen historicky, v závislostech na spoleenském vývoji nebo míst, ale i podle individuálních poteb obyvatel Byt je tvoen (jako finální výrobek) jednotou tí hmotných komponent: provozn dispoziním ešením investorským vybavením mobilním vybavením, zejména nábytkovým Jednota tchto komponent vytváí souhrn užitných hodnot, schopných uspokojit poteby obyvatel, které souhrnn nazýváme bydlením Žádná z tchto složek není schopna existovat sama o sob a jejich trojjedinost lze sledovat zptn až do nejprimitivnjších stadií vývoje bydlení Obytné budovy - úvod 36/79 Funkce bytu – druhy inností v byt Základní funkce bydlení: odpoinek osobní hygiena styk (len rodiny, mimo rodinu) pracovní innost výroba jídel konzumace jídel odstraování neistoty údržba skladování doprava (horizontální, vertikální) v bytovém dom Obecn bydlení má ti základní funkce: funkci biologickou funkci hospodáskou funkci spoleenskou Obytné budovy - úvod 37/79 Funkce bytu – druhy inností v byt Funkce bytu Obytné budovy - úvod 38/79 Funkce bytu – druhy inností v byt Základní funkce bydlení Obytné budovy - úvod 39/79 Funkce bytu – druhy inností v byt Dispoziní a prostorové uspoádání inností v byt Obytné budovy - úvod 40/79 Funkce bytu – zónování Provozní vazby bytových místností a prostor lze podle jejich inností zalenit do jednotlivých funkn provozních zón Podle toho, v kterém denním ase se uritá innost uskuteuje, dlíme dispozici na: denní zónu noní zónu Do denní zóny adíme vstupní komunikace, obývací pokoj, pracovnu, jídelnu, hygienické zaízení, hospodáské vybavení Denní zóna je spolenou zónou a dlí se na ásti spoleenské a hospodáské Do noní zóny adíme ložnice, koupelny, šatny Noní zóna je zónou soukromou V dalším dlení dispozice mžeme byt rozdlit na zónu rodi a zónu dtí Obytné budovy - úvod 41/79 Funkce bytu – zónování Základní schéma zónování Obytné budovy - úvod 42/79 Funkce bytu – zónování Zónování bytu a rodinného domu horizontální vertikální Obytné budovy - úvod 43/79 Dispozice bytu – dispoziní prvky Z dispoziních prvk se skládají prostory, místnosti a celé objekty Jednou z hlavních podmínek vytváení správných skladebných prvk je urení jejich rozmr – znalost proporcí lovka a jeho nárok na prostor ve stoje, v sed, leže, pi chzi Kvalitní bytová dispozice vzniká vhodnou volbou druhu místností a jejich funkní náplní Spojování jednotlivých provozních prostor a jejich vzájemným azením vytváíme dispozice byt Dispozice bytu vyžaduje, aby provoz bytu byl efektivní, plynulý a pravidelný Dispozice bytu musí sledovat vývojové trendy bydlení, i když nerozlun souvisí s tradicí Tradice má velký vliv na formu bydlení, a tudíž na formu dispozice bytu Nutnost harmonicky slouit tradiní požadavky s požadavky novými kladenými na moderní dispozici bytu Obytné budovy - úvod 44/79 Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám Diagram sluneního svitu bhem roního období Obytné budovy - úvod 45/79 Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám Diagram orientace obytných místností Obytné budovy - úvod 46/79 Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám Orientace ke svtovým stranám s píkladem ešením provozu Obytné budovy - úvod 47/79 Dispozice bytu – orientace ke svt.stranám Píklad dispozice jednopodlažního bytu s respektováním svt.stran a provozu Obytné budovy - úvod 48/79 Dispozice bytu – provozní vztahy Provozem nazýváme lidskou innost, která probíhá v uritém prostoru, pro tento úel vytvoeném Každá innost vyžaduje uritý provozní prostor, který bývá doplován prostorem provozním Provoz celých provozních komplex budov oznaujeme jako celkový provoz (nap.provoz rodinného i bytového domu) Každý byt má svj vlastní speciální provoz, každá místnost a prostor jednotlivých byt má dílí provoz Komunální vybavenost bytového domu (prádelna apod.) mají provoz doplkový Každý provoz bytu probíhá v životním prostoru Špatn navržený a zaízený provozní prostor zpsobuje mnohé nesnáze – zbytené zacházení, ohýbání, kížení pracovního pohybu, zbytené délky komunikací apod. Dobrý provoz musí respektovat souhrn všech inností funkcí, životní styl a návyky lidí Obytné budovy - úvod 49/79 Dispozice bytu – provozní vztahy Problematika bydlení se základní filozofickou myšlenkou naplnní hygienických požadavk ve stavební architektue a urbanismu se stává ústední otázkou funkcionalismu Hlavní draz je kladen na hygienické a sociální zásady, nové materiály a technologie, zásady standardizace, ekonomie a zevšeobecnní zpsob a forem bydlení Obytná architektura je chápána jako reforma všech složek, které s bydlením souvisejí, a proto se na základ przkum a nejrznjších dat se sestavují požadavky, které znamenají základ vdy o bydlení Cílem je ešit byt nikoli pouze jako skupinu prostorových jednotek, ale jako domov V této oblasti jedním z prvních eských architekt, který se zabýval otázkou teorie bydlení, funkcí a provozem, byl významný eský teoretik architektury Karel Honzík V tomto období funkcionalismus je zavedena vdecká typologie a provozní analýza Obytné budovy - úvod 50/79 Dispozice bytu – provozní vztahy Základní požadavky dobrého provozu: vstupní prostory a obývací pokoj provozní propojení kuchyn a jídelny neprchodnost ložnice rodi oddlení ložnic dtí rzných pohlaví provozní spojení ložnic a lázní, WC apod. Obytné budovy - úvod 51/79 Dispozice bytu – provozní vztahy Provozní vztahy Obytné budovy - úvod 52/79 Dispozice bytu – diagram vztah Po zpracování programu pistupujeme k ešení zásadního rozložení jednotlivých provoz, provozních celk, komunikací v dispoziním ešení Ke grafickému zpracování tchto provozních vztah se zpracovává grafické schéma provozu, grafické schéma je podrobnjší grafické znázornní provozu Na grafu jsou znázornny jednotlivé funkní skupiny, místnosti a prostory ve vzájemné vazb a pohyb provozu a jeho smr Nkdy schématicky znázorujeme velikost jednotlivých místností a prostor, jejich vstupy, prchodnost apod. Na grafu jsou provozy místností a prostory situovány již ke svtovým stranám nebo píjezdovým komunikacím apod. Pomocí tvaru a velikosti jednotlivých políek (obdélník a kruh) lze snadno vyznait hlavní a vedlejší pomocné provozy Grafické schéma je pomocným orientaním návodem pi vlastním architektonickém ešení dispozice Obytné budovy - úvod 53/79 Dispozice bytu – diagram vztah Obytné budovy - úvod Grafické znázornní provozu bytu 54/79 Dispozice bytu – diagram vztah Obytné budovy - úvod Grafické znázornní provozu bytu 55/79 Dispozice bytu – diagram vztah Diagram prostorových vztah Dispozin provozní vztahy lze znázornit na vztahovém diagramu. Je sestaven v síovém grafu, kde svisle pod sebou jsou seazeny jednotlivé provozní místnosti a prostory. V polích diagonální šachovnice názorn zjistíme provozní vztahy jednotlivých místností a prostor Obytné budovy - úvod 56/79 Druhovost byt Byty lze tídit podle rzných hledisek, kterými se typologie zabývá Významnými hledisky jsou: hledisko velikostní – velikostní kategorie formy byt – hlediska odvozena z prostorov dispoziního uspoádání byt, ze socioprofesní píslušnosti a majetkoprávních vztah uživatel, které mají vliv na ešení rzných forem byt Velikostní kategorie Velikostní ešení byt vyplývá z poteby bydlení rzn velkých rodin Do 05/2004 SN 73 4301 urovala velikostní kategorii dle potu osob, pro které byl byt uren Nová norma z 06/2004 velikostní ešení uruje podle potu obytných místností Obytné budovy - úvod 57/79 Druhovost byt – kategorie bytu Základ.skup. Malé Stední Velké Vel.kat Poþet osob Min.poþet obyt.míst. I. 1 1 II. 2 2 III. 3 3 IV. 4 3 IV.d 4 4 V. 5 4 VI. 6 4 VI.d 6 5 BD s terasami, mezonetové domy, VII. 7 5 rodinné domy VIII. 8 5 VIII.d 8 6 pavlaové a chodbové BD sekní adové BD, bodové, vžové Velikostní kategorie byt dle SN 73 4301 Obytné budovy (01/1989) Obytné budovy - úvod 58/79 Druhovost byt – kategorie bytu Funkní využití obytné místnosti Obývací pokoj bez stolování Obývací pokoj se stolováním Obývací pokoj bez stolování a 1 lžkem Obývací pokoj se stolováním a 1 lžkem Min. pl. Charakteristika bytu 16 m2 byt s 1 a 2 obytnými místnostmi 18 m2 byt s 3 a 4 obytnými místnostmi 20 m2 byt s více než 4 obytnými místnostmi 16 m2 byt s 1 a 2 obytnými místnostmi 21 m2 byt s 3 a 4 obytnými místnostmi 24 m2 byt s více než 4 obytnými místnostmi 16 m2 byt s 1 a 2 obytnými místnostmi 20 m2 byt s 3 obytnými místnostmi 18 m2 byt s 1 a 2 obytnými místnostmi Velikostní kategorie byt – nová SN 73 4301 Obytné budovy (06/2004) velikostní ešení bytu uruje podle potu obytných místností Obytné budovy - úvod 59/79 Druhovost byt – kategorie bytu Podle rozsahu základního píslušenství se byty také rozdlují do ty kategorií, ve smyslu vyhlášky .176/1993 Sb.: I. kategorie II. kategorie bez ÚT se základním píslušenstvím s ÚT a ásteným základním píslušenstvím III. kategorie všechny obytné místnosti jsou vytápny ÚT a mají základní píslušenství bez ÚT s ásteným základním píslušenstvím s ÚT bez základního píslušenství IV. kategorie Bez ÚT a bez základního píslušenství Obytné budovy - úvod 60/79 Druhovost byt – formy byt Formy byt – hlediska Prostorov dispoziní ešení Funkní zónování, oddlování a sluování funkcí Umístní podle druhu obytné budovy Socioprofesní píslušnost uživatele Majetkoprávní vztah uživatele k bytu Zpsob užívání Obytné budovy - úvod 61/79 Druhovost byt – formy byt Prostorov dispoziní ešení Jednopodlažní byt byt umístn v jednom podlaží s dispoziním uspoádáním chodbovým nebo halovým chodbový dispoziní typ bytu – komunikaní páteí je chodba, z níž jsou pístupny tém všechny další prostory bytu halový dispoziní typ bytu – centrum dispozice zpravidla halový obytný pokoj, z nhož jsou tém pístupny všechny další hlavní místnosti bytu Obytné budovy - úvod 62/79 Druhovost byt – formy byt Obytné budovy - úvod Pedsíový typ bytu Halový typ bytu 63/79 Druhovost byt – formy byt Pedsíový typ bytu Halový typ bytu Píklad dispozic podlaží bytových dom rzných forem byt Obytné budovy - úvod 64/79 Druhovost byt – formy byt Prostorov dispoziní ešení Byt vícepodlažní nebo víceúrovový prostory bytu jsou rozdleny do dvou i více podlaží mezonetový typ bytu – dvoupodlažní, ešený v rámci bytového domu. Prostory zpravidla rozloženy do zón (zóna spoleenská a zóna klidová). Komunikaním jádrem je schodišt v pedsíni i halovém obývacím pokoji vícepodlažní nebo víceúrovový typ bytu – zpravidla v rodinném dom Píklad mezonetového bytu Obytné budovy - úvod 65/79 Druhovost byt – formy byt Hledisko funkního zónování, oddlování a sluování funkcí Forma bytu je málo diferencována hlavním obývacím prostorem je obývací pokoj s kuchyským koutem – soustedny funkce bydlení, stolování, vaení a drobné domácí práce forma bytu má snížené nároky na vaení a vyžaduje kvalitní technické zaízení vhodné pro malé velikostní kategorie (souasný trend velkých BJ) Forma bytu, v nmž stolování sloueno s vaením z obývacího pokoje vylouen jídelní stl, možno zde umístit lžko funkce bydlení pemístna do kuchyn, ložnice pístupny z pedsín forma bytu je prostorov velmi úsporná, v obytných místnostech mohou být lžka a v kuchyni se sousteuje vtšina funkcí vhodné pro stední kategorie Obytné budovy - úvod 66/79 Druhovost byt – formy byt Forma bytu s pracovní kuchyní, samostatnou jídelnou a obývacím pokojem Forma bytu s kuchyní s píležitostním stolováním obdobná provozní charakteristika jako u bytu se sloueným stolováním s vaením, ale funkce vaení, stolování a bydlení jsou lépe diferencovány ložnice oddlené a mají samostatný vstup z chodby výhodné pro vyšší kategorie jídelní stl umístn v obývacím pokoji nebo jídeln obývací pokoj kumuluje funkci bydlení (pop. i spaní) a stolování je v samostatné jídeln Forma bytu pedstavuje dokonalou diferenciaci funkcí obývací pokoj bez lžek a sluuje jen funkci bydlení, pop. stolování vhodné pro vyšší kategorie Obytné budovy - úvod 67/79 Druhovost byt – formy byt Hledisko umístní podle druhu obytné budovy Byty v nižších podlaží Byty ve vyšších podlaží zpravidla ešeny pro vícelenné rodiny – vyšší velikostní kategorie bytu nebo pro dchodce a zdravotn postižené uživatele ešeny z vtší ásti pro malé a stední velikostní kategorie bezpenostní úpravy z hlediska technického, požární bezpenosti, psychického psobení (vyšší parapety, vhodné uspoádání zábradlí apod.) Byty v rodinných domech mají pednosti – výhody, ale i nevýhody specifické odlišnosti zejména rodinných dom na venkov pro zemdlce Obytné budovy - úvod 68/79 Druhovost byt – formy byt Hledisko pechodnosti a stálosti užívání Trvalý byt – primární byt plní základní funkci bydlení rodin nebo jednotlivc Pechodný byt – sekundární byt, který mže mít uživatele primárního bytu navíc z rzných dvod forma individuálního rekreaního bydlení pohotovostní byt (služební) byt v peovatelské služb Obytné budovy - úvod 69/79 Druhovost byt – promnlivost byt Pi neustále zmn v potu i velikostní skladb domácnosti se mní požadavek na byty Prmrná velikost domácnosti se po obsazení byt rychle zvtšuje Roste poet domácností generaním vývojem – dlením domácnosti Z toho vyplývá požadavek na výstavbu byt s promnlivou plošnou velikostí Metoda promnlivosti bytu uruje optimální dispoziní ešení bytu transformací na jiné dispoziní varianty Ideálním ešením je promnlivost dosažením variabilitou a elesticitou Variabilita bytu – metoda dispoziní tvorby bytu, která pomocí pemístitelných píek a stnového nábytku umožuje zvyšovat nebo snižovat poet místností a prostor pi zachování obytné plochy bytu Elasticita bytu – velikostní zmna bytu se realizuje pomocí elastických dispozic byt Zásada spoívá ve spojení (provozn) dvojice pružných byt (sousedících), nap.ze tí byt ti byty rzných velikostních kategorií Obytné budovy - úvod 70/79 Zaíditelnost byt Zaíditelnost byt ešení každého bytu, pdorysný tvar jeho místností, poloha oken, dveí, topných a otopných tles apod. musí umožovat funkn správné umístní základního zaízení bytu Každý byt musí být ešen tak, aby mohl být vybaven základním zaízením pro urený poet osob Jednotlivé požadavky jsou pedmtem SN 73 4305 Zaíditelnost byt Názvosloví SN 73 4305 Zaíditelnost byt Základní zaízení bytu souhrn nezbytného nábytku a ostatních zaizovacích pedmt pro pedpokládaný poet osob Doplkové zaízení bytu nábytek a jiné zaizovací pedmty doplující základní vybavení bytu Zabudované zaízení bytu zaízení bytu pevn instalované v byt (vestavné skín, pevné kuchyské zaízení apod.) Úložný prostor bytu souhrn objemu úložného nábytku a komor, sloužících k uskladnní pedmt osobní poteby a pedmt domácnosti Obytné budovy - úvod 71/79 SN 73 4305 – Zaíditelnost byt Základní zaízení bytu podle velikostní kategorie bytu dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 72/79 SN 73 4305 – Zaíditelnost byt Skladebné pdorysné rozmry základního zaízení bytu dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 73/79 SN 73 4305 – Zaíditelnost byt Rozvržení úložného prostoru dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 74/79 SN 73 4305 – Zaíditelnost byt Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 75/79 SN 73 4305 – Zaíditelnost byt Nejmenší dovolené šíky prchod v byt dle SN 73 4305 Zaíditelnost byt Obytné budovy - úvod 76/79
Podobné dokumenty
Zákon o kronikách obcí č. 132/2006 Postavení kronikáře
ostatní ujednání
◦ pokud není upraveno ve smlouvě, řídí se ustanovením obchodního zákoníku
◦ účinnost podepsáním smluvních stran
◦ dva exempláře s platností originálu
ZÁKON č. 132/2006 ze dne 14. března 2006 o kronikách obcí
Většině kronikářů a čtenářů kronik se to nebude líbit, ale nedá se nic dělat.
Nepoužívejte techniky, které poškozují papír a vazbu knihy: vlepování fotografií, novinových výstřižkú
či jiných dokume...
originální dokument v pdf
N které definice používají slova, o kterých si autorka myslí, že je
uživatelé slovníku neznají, a tak je ješt v definici vysv tluje, nap . u slova
d v ivý: „ lov k d v uje tomu, komu v í. V í, že h...
text - Základní škola Za Nádražím, Český Krumlov
Dřevo je nejdůležitější surovinou pro výrobu hoboje, proto jeho správný výběr není
dobré podcenit. Nejčastěji používané dřevo, tedy grenadilové vyniká vysokou
elesticitou, celkem snadno se s ním ma...
Výpočetní technika - 2. část
a) Na stránce www.hradkarlstejn.cz si prohlédni hrad pomocí virtuální
prohlídky.
b) Vid l jsi Strakonice z v že Rumpál? Tak se podívej na stránku
www.strakonice.eu/. P itom zjisti, jak se nazývají ...
Domovní vybavení
pokud není v prostorách domovního vybavení (nedoporuuje se z
hygienických dvod) – nutnost zídit v maximální vzdálenosti 70 m od
domu stanovišt odpadu, které bude pístupné za každých povtrnos...