1 Integrál komplexní funkce – pokračování
Transkript
1 Integrál komplexní funkce – pokračování Definice 1.1 Nechť D ⊆ C a F (z) je taková funkce, že F 0 (z) = f (z) pro všechna z ∈ D. Pak F (z) nazýváme primitivní funkcí k funkci f (z) v oblasti D. Protože při integraci funkce f po křivce C, která leží v oblasti, kde je funkce f holomorfní, nezáleží hodnota integrálu na tvaru křivky C, lze ukázat, že hodnota integrálu závisí jen na počátečním a koncovém bodu křivky C a platí následující věta: Věta 1.2 Nechť D je jednoduše souvislá oblast, z1 , z2 ∈ D, f (z) je holomorfní na D, F (z) je primitivní funkce k funkci f (z) v oblasti D. Pak Zz2 f (z)dz = F (z2 ) − F (z1 ) . z1 Rz Zápisem z12 f (z)dz máme na mysli integrál po nějaké křivce C, která leží v oblasti D a z1 je její počáteční bod a z2 koncový. Příklad 1.3 Spočtěte Zj 2 zez dz . 0 z2 Protože funkce ze je holomorfní na celé Gaussově rovině C má výše uvedené zadání smysl pro libovolnou křivku začínající v bodě 0 a končící v bodě j. Zj 1 z2 e ze dz = 2 z2 j 0 = 0 1 −1 1 e − 2 2 = 1 −1 (e − 1) . 2 Příklad 1.4 Spočtěte Z C 1 e − 2 z z dz . kde C je spodní část jednotkové kružnice |z| = 1 začínající v bodě 1 a končící v bodě −1. Vidíme, že integrovaná funkce není holomorfní v bodě 0. Nicméně snadno lze nalézt jednoduše souvislou oblast D, která obsahuje křivku C, integrovaná funkce je na D holomorfní, t.j. 0 6∈ D (nakreslete si obrázek!). Můžeme tedy použít větu 1.2 a dostaneme: Z C 1 e − 2 z z Z−1 dz = 1 ez − 1 z2 −1 1 dz = ez + = e−1 −1−e−1 = e−1 −e−2 . z 1 1 Příklad 1.5 Spočtěte Z C 3j jz + 5z − z 2 dz , kde C je levá půlka jednotkové kružnice |z| = 1, Re z ≤ 0 a je orientována v protisměru ručičkových hodinek. Výpočet rozdělíme na výpočet integrálu z funkce jz 2 a z funkce 5z − 3j z . První funkce je holomorfní na C, takže můžeme použít větu 1.2. 3 −j Z−j j −j 2 z 2 =j − =− . jz dz = j z dz = j 3 j 3 3 3 Z 2 I1 = C j Integrál z druhé funkce spočítáme z definice integrálu komplexní funkce. Čtenář by mohl namítnout, že lze nalézt jednoduše souvislou oblast D na které 3j je funkce 3j z holomorfní a která obsahuje křivku C a tudíž použít i na funkci z větu 1.2 jako v předchozím příkladě. Nicméně v tomto případě toto nemůžeme udělat, protože nejsme schopni nalézt primitivní funkci. Funkce log(z) je sice primitivní funkcí k funkci z1 , ale jen tam, kde existuje log0 (z). Protože křivka C protíná nekladnou reálnou poloosu, musí i oblast D obsahovat nějaké body z nekladné reálné poloosy. D tedy obsahuje body, kde neexistuje derivace funkce log(z). Parametrizujme křivku C: ϕ(t) = ejt , ϕ0 (t) = jejt , π 3π i. t∈h , 2 2 Dostáváme tedy: Z Z Z 3j 3j z 3jz I2 = 5z − dz = 5z − dz = 5z − 2 dz z z z |z| C C C 3π 2 Z = 3π 2 (5e−jt − 3je−jt )jejt dt = π 2 = Z 3π Z2 (5 − 3j)jdt = (3 + 5j) π 2 dt π 2 (3 + 5j)π . Konečný výsledek dostaneme sečtením: Z 3j 2 2 jz + 5z − dz = I1 + I2 = − + (3 + 5j)π . z 3 C V dalším textu se budeme zabývat integrály, při jejichž výpočtu se používá Cauchyův integrální vzorec pro n-tou derivaci. 2 Věta 1.6 Nechť D ⊆ C jednoduše souvislá oblast, na které je f (z) holomorfní a nechť C je jednoduchá, uzavřená a kladně orientovaná taková, že C ⊆ D. Pak pro n = 0, 1, 2 . . . a každé z0 ∈ Int C platí: Z n! f (z) f (n) (z0 ) = dz , 2πj (z − z0 )n+1 C kde symbol f (n) (z0 ) značí n-tou derivaci funkce f v bodě z0 . Speciálně pro n = 0 platí: Z 1 f (z) f (z0 ) = dz . 2πj z − z0 C Příklad 1.7 Spočtěte integrály Z sin z dz , z − π2 Z C C sin z dz , (z − π2 )2 kde C je kladně orientovaná kružnice |z − π2 | = π2 . Protože funkce sin z je holomorfní na C, můžeme použít větu 1.6. Máme tedy: Z sin z π dz = 2πj sin = 2πj , z − π2 2 C Z C sin z π π dz = 2πj sin0 = 2πj cos = 0 . (z − π2 )2 2 2 Příklad 1.8 Spočtěte Z C z2 z+4 dz , + 2z + 5 kde C je kladně orientovaná kružnice |z + 1 − j| = 2. Rozložíme jmenovatel integrované funkce na součin kořenových činitelů: √ −2 ± 4 − 20 z1,2 = = −1 ± 2j . 2 Dostáváme tedy: Z C z+4 dz = z 2 + 2z + 5 Z C z+4 dz . (z + 1 − 2j)(z + 1 + 2j) 3 Protože křivka C obíhá jen jeden z kořenů (konkrétně kořen −1+2j), dostáváme, z+4 je holomorfní na C i na Int C. Můžeme tedy použít větu 1.6. že funkce z+1+2j Z C z+4 dz (z + 1 − 2j)(z + 1 + 2j) z+4 z+1+2j Z = C z + 1 − 2j dz −1 + 2j + 4 3 + 2j = 2πj −1 + 2j + 1 + 2j 4j = 2πj = π (3 + 2j) . 2 Věta 1.9 Nechť D je (n + 1)-násobně souvislá oblast s kladně orientovanou hranicí (t.j. je určena kladně orientovanými křivkami C0 , C1 , . . . , Cn ). Pak pro každou funkci f (z), která je holomorfní na D a spojitá na D = D ∪ C0 ∪ · · · ∪ Cn platí: Z Z Z Z f (z)dz = f (z)dz + f (z)dz + · · · + f (z)dz . C0 −C1 −C2 −Cn Speciálně pro n = 1: Z Z f (z)dz = C0 f (z)dz . −C1 Příklad 1.10 Spočtěte Z C ez dz , z(1 − z)3 kde C je kladně orientovaná kružnice |z − j| = 2. Vidíme, že integrovaná funkce má dvě singularity (t.j. body, kde není holomorfní). Jedna je v bodě 0 a druhá je v bodě 1. Singularita v bodě 0 je√od středu j kružnice C vzdálena 1 a singularita v bodě 1 je od něj vzdálena 2. To znamená, že křivka C obíhá obě tyto singularity a nelze tedy použít stejný přístup jako v předchozím příkladě. Nicméně najdeme-li dvě kladně orientované kružnice C1 a C2 takové, že C1 obíhá 0 a C2 obíhá 1 a vzájemně se neprotínají, můžeme pak použít větu 1.9. Je zřejmé, že takové kružnice lze najít (nakreslete si obrázek!). Podle věty 1.9 pak lze zadaný integrál spočítat jako součet dvou integrálů podle C1 a C2 . Spočtěme tedy tyto dva integrály. Z věty 1.6 dostáváme: Z C1 Z C2 ez dz = z(1 − z)3 Z C1 ez dz = z(1 − z)3 Z C2 ez (1−z)3 z z dz = 2πj e0 = 2πj , (1 − 0)3 − ez 2πj dz = (z − 1)3 2! 4 − ez z 00 (1) , z 00 z kde výraz − ez (1) značí druhou derivaci funkce − ez v bodě 1. Hledejme tedy druhou derivaci: z 0 e ez ez ez z − ez − = − = − + , z z2 z z2 z 00 z 0 e ez ez ez ez z 2 − ez 2z e − = − + 2 =− + 2 + z z z z z z4 z z z e e e = − +2 2 −2 3 , z z z z Dostáváme tedy − ez Z C2 Z C 00 (1) = −e. Po dosazení ez 2πj dz = 3 z(1 − z) 2! ez − z 00 (1) = −πje , Výsledný integrál dostaneme sečtením: Z Z ez ez ez dz = dz + dz = 2πj − πje = πj(2 − e) . 3 3 z(1 − z) z(1 − z) z(1 − z)3 C1 C2 5
Podobné dokumenty
Sloní kvocient
22. Pro logaritmickou funkci platí (při splnění podmínek existence)
a) loga (x + y) = loga (x) · loga (y)
b) loga (xy) = loga (x) + loga (y)
³ ´
Přívalové srážky a bleskové povodně
Zařízení poskytovatelů dat,
která zpracovávají data od
vozidel a poskytují je dále
Zpracování dat z různých
zdrojů
Datová úložiště obsahující
agregovaná data a další
zpracované informace
13. ZÁKLADNÍ TYPY DŮKAZŮ, VÝROKOVÁ LOGIKA
Každé dvě přímky v rovině jsou rovnoběžné.
Každá kočka je černá.
Každé přirozené číslo, které je dělitelné deseti, je dělitelné pěti.
Existuje trojúhelník, ve kterém součet všech jeho vnitřních úhl...
Integrace per partes
komplikovaný integrál ∫ cos 2 x dx . Ani opakování per partes při výpočtu nového integrálu
k cíli nevede. Sami si jistě ověříte, že bychom takto dospěli k sice platné, leč nic neříkající
rovnosti ∫...
integrál po krivce
Předchozí větu přeformulujeme. Je to velmi důležité tvrzení a proto bude zformulováno znovu za obecných předpokladů:
VĚTA. (Cauchy)R Necht’ f je holomorfní na jednoduché uzavřené křivce C ...
zde.
Hysteresis – teplotní hystereze, 2°C znamená odchylku +- 1°C od
zadané teploty v menu Set output.
Voltage divider – dělící poměr případného externího děliče na
analogovém vstupu. Pokud je potřebné ...
Číslicová technika
ur íme dopln k množiny minterm s hodnotou 1
pro p íslušná vstupní písmena ur íme maxtermy
UNKF je sou in t chto maxterm