laboratorní listy laboratorní

LABORATORNÍ
LISTY č.29/2014
Září 2014
Vážené kolegyně a kolegové,
v tomto čísle našich Laboratorních listů Vám přinášíme podrobnější informace o uzlinovém syndromu. Příjemné
čtení.
Vaše Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
UZLINOVÝ SYNDROM - I. ČÁST
Uzlinový syndrom je lokální nebo generalizované zvětšení lymfatických uzlin. Tento termín se používá
zejména v případech, kdy zvětšení uzlin dominuje v klinickém obraze.
Adenomegalie, lymfadenomegalie znamená zvětšení lymfatické uzliny.
Lymfadenopatie je obecný název pro jakékoliv onemocnění mízních uzlin, nejčastěji se jedná o nádorové
nebo zánětlivé postižení.
Lymfadenitida je užší pojem označující zánět mízní uzliny, v klinické praxi se často nesprávně používá pro
označení zvětšených lymfatických uzlin, aniž je známa příčina.
Patofyziologie lymfadenitidy
K aktivaci uzliny dochází následkem přítomnosti mikroorganismů nebo jiných antigenních stimulů. Vzniká
edém uzliny, hyperplasie buněk sinusů a leukocytární infiltrace uzliny. U lymfadenitid infekčního původu
rozlišujeme čtyři základní typy zánětlivé reakce.
1/ Reaktivní (katarální) lymfadenitida:
Mikroorganismy putují lymfou ze zánětlivého ložiska do spádové mízní uzliny. Dochází k aktivaci lymfatické
uzliny. Ta se projeví v akutní fázi edémem uzliny, tj. jejím zvětšením a bolestivostí, způsobenou napínáním
pouzdra uzliny. Lymfatická uzlina je tedy zvětšená, měkká a citlivá na pohmat. Histologická struktura zůstává zachována. U subakutně probíhajících infekcí dochází též k hyperplazii lymfatické tkáně. Uzlina má pak
elastickou konzistenci.
2/ Hnisavá lymfadenitida:
Více virulentní mikroby, které odolávají základním imunitním mechanismům se množí i v aferentních lymfatických cestách a v uzlině vyvolávají hnisavý zánět podobný zánětu v primárním ložisku. Uzlina je infiltrována polymorfonukleáry, může dojít k rozpuštění její tkáně a vzniká absces. Zánětlivá reakce často přechází
i na okolní tkáň. Kůže nad uzlinou tedy bývá zarudlá, teplejší a bolestivá. Při pohmatu může být patrná
fluktuace. Typickými původci této formy lymfadenitidy jsou Staphylococcus aureus a Streptococcus
pyogenes.
3/ Granulomatózní a granulomatózně – nekrotická lymfadenitida:
Je způsobená mikroorganismy schopnými přežívat v makrofázích. Organismus tyto patogeny likviduje obSang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
diagnostické centrum
Bezručova 10
360 01 Karlovy Vary
INFOLINKA ZDARMA
800 183 675, 800 100 590
e-mail: [email protected]
www.sanglab.cz
Spolupracující laboratoře:
tížně. Základním obranným mechanismem je opouzdření infekčního ložiska vrstvou aktivovaných mononukleárů - tvorba granulomu. Granulom může perzistovat několik týdnů, avšak i měsíců nebo let dle etiologie
infekčního agens. Někdy granulomy podléhají nekróze. Nekrotické hmoty se pak vyprazdňují píštělí. Sekret
z píštěle může stále obsahovat životaschopné bakterie. Původci této formy lymfadenitidy jsou: například
Franciscella tularensis, Yersinia sp., Listeria monocytogenes, Bartonella henselae, Mycobacterium
tuberculosis, sérotypy chlamydií vyvolávající lymfogranuloma venereum.
4/ Infekce lymfotropním agens:
Jsou způsobené mikroorganismy s vysokou afinitou k lymfatické tkáni. V organismu se tyto patogeny šíří
spíše hematogenní cestou. Množení v lymfatické tkáni není spojeno s destrukcí lymfatických buněk, ta se
rozvíjí až sekundárně v důsledku působení imunitních mechanismů organismu. Cílem infekčního agens je
přechod do chronické infekce nebo trvalého nosičství. Příklady tohoto typu infekce jsou infekce EBV, HIV,
toxoplasmóza.
Klinické vyšetření
Hodnotí se zejména velikost, lokalizace a konzistence lymfatických uzlin. Dále se popisuje i počet zvětšených uzlin, jejich pohyblivost vůči kůži a spodině a také barva kůže nad uzlinami. Významná je i symetrie
uzlin, jejich palpační citlivost, popřípadě fluktuace.
Velikost lymfatických uzlin
Fyziologicky zvětšené lymfatické uzliny jsou u dospělých uzliny na krku do 1 cm, v axilách a inguinách do
1,5 cm, přičemž uzliny musí být volné, měkké a při palpaci nebolestivé. U batolat, předškolních a školních
dětí se za fyziologický nález považují cervikální uzliny do 2 cm, inguinální do 1,5 cm a axilární do 1 cm.
Novorozenci mají uzliny normálně sotva patrné a také u kojenců jsou lymfatické uzliny drobné. Hmatné
uzliny v pektorální nebo supraklavikulární oblasti i drobné velikosti se musí vždy vyšetřit k vyloučení
malignity.
Konzistence lymfatických uzlin
Konzistence může být měkká, elastická nebo tvrdá. Při akutním zánětu jsou uzliny měkké a většinou palpačně bolestivé. Uzliny při chronickém zánětu nebo infiltrované maligním lymfomem bývají elastické (středně
tuhé). Uzliny zvětšené na podkladě metastáz karcinomů jsou tvrdé.
Patologicky zvětšené uzliny mohou být navzájem srostlé a tvořit tak pakety. Uzliny srostlé s kůží nebo spodinou a s omezenou pohyblivostí vůči kůži nebo spodině nacházíme především u nádorového postižení,
ale i při infekční mononukleóze a dalších infekcích doprovázených velkým zduřením uzlin. Zvětšení uzlin je
nutné posuzovat v souvislosti s přítomností či absencí celkových i lokálních projevů infekce (horečka,
pozitivita zánětlivých markerů, zarudnutí a zvýšená teplota kůže nad uzlinou).
Diferenciální diagnostika uzlinového syndromu je poměrně široká. V mnoha případech lze odhadnout příčinu
onemocnění na základě anamnézy, klinického vyšetření a běžných laboratorních výsledků (krevní obraz s
diferenciálem, zánětlivé markery). Jindy je nutné použít speciální vyšetřovací metody zobrazovací, laboratorní, histologické.
V jednom z příštích čísel našich laboratorních listů Vám přiblížíme vyšetřovací metody týkající se uzlinového
syndromu a přehled infekčních a neinfekčních příčin zvětšení lymfatických uzlin.
Literatura
Jiří Beneš: Infekční lékařství
Blahoslav Bednář a spolupracovníci: Patologie
Miroslav Votava: Lékařská mikrobiologie
Sang Lab - klinická laboratoř, s.r.o.
diagnostické centrum
Bezručova 10
360 01 Karlovy Vary
INFOLINKA ZDARMA
800 183 675, 800 100 590
e-mail: [email protected]
www.sanglab.cz
Sang Lab - klinická laboratoř s.r.o. je:
zakládajícím členem
České laboratoře, z.s.p.o.
a členem Privalab