x - stránky ICT physics
Transkript
Proseminář z matematiky pro fyziky Mgr. Jan Říha, Ph.D. e-mail: [email protected] http://www.ictphysics.upol.cz/Proseminar/index.html Katedra experimentální fyziky Přírodovědecká fakulta UP Olomouc Nechť funkce f (x ) je definovaná na intervalu (a,b ). Říkáme, že funkce F ( x ) definovaná na intervalu (a,b ) je primitivní funkcí k funkci f ( x ), jestliže ∀x ∈ (a,b ) platí : F ′( x ) = f ( x ). Pozn. : Derivace konstanty je nula, proto k dané funkci lze přiřadit nekonečně mnoho primitivních funkcí, které se vzájemně liší o aditivní konstantu. Množinu všech primitivních funkcí nazýváme neurčitý integrál : ∫ f (x )dx = F (x ) + c c ∈ R . . . . . . . . integrační konstanta Výpočet neurčitého integrálu Základní integrály ∫ dx = x + c, x n +1 ∫ x dx = n + 1 + c, 1) n ∈ N , x ∈ R, 2) n ∈ Z , n ≠ −1, x ∈ (a, b ), 0 ∉ (a, b ), 3) n ∈ R, n ≠ −1, x > 0. 1 ∫ x dx = ln x + c, x ∈ (0, ∞ ) nebo x ∈ (− ∞,0) , n x x = + c, e e dx ∫ x a x a ∫ dx = ln a + c, a > 0, a ≠ 1 ∫ sin xdx = − cos x + c, ∫ cos xdx = sin x + c, Základní integrály 1 ∫ cos 2 x dx = tgx + c, 1 ∫ sin 2 x dx = −cotgx + c, ∫ 1 π x ≠ (2k + 1) , k ∈ Z 2 x ≠ kπ , k ∈ Z dx = arcsin x + c = − arccos x + c, 1− x 1 ∫ 1 + x 2 dx = arctgx + c = −arccotgx + c. 2 x <1 Neurčitý integrál součtu funkcí a reálného násobku funkce Jestliže ∫ f1 ( x )dx = F1 ( x ) + c a ∫ f 2 ( x )dx = F2 ( x ) + c, pak ∫ [ f (x ) + f (x )]dx = F (x ) + F (x ) + c, ∫ kf (x )dx = k ∫ f (x )dx = kF (x ) + c, ∀k ∈ R. 1 2 2 1 2 2 1 Metoda per partes ∫ u (x )v′(x )dx = u (x )v(x ) − ∫ u ′(x )v(x )dx, ∫ uv′dx = uv − ∫ u ′vdx Substituční metoda Nechť funkce F (t ) je primitivní funkcí k funkci F (t ) v intervalu (α , β ) a nechť funkce t = ϕ ( x ) má spojitou derivaci na intervalu (a, b ), přičemž ∀x ∈ (a, b ) je t = ϕ ( x ) ∈ (α , β ). Pak na intervalu (a, b ) platí ∫ f [ϕ (x )]ϕ ′(x )dx = F [ϕ (x )] + c. Rozklad lomené funkce na parciální zlomky Funkce typu f (x ) = Pn ( x ) Qm ( x ) Úlohy 1. 2. ∫ x x x dx, ∫ (x + 3) dx, 2 2 x3 + 1 3. ∫ dx, x +1 4. 2 ∫ cotg xdx, 5 ⎛ 3 2 cos 3 x + x − ⎜ ∫⎝ 1+ x2 2 ( x − 1) 6. ∫ dx, x3 7. ∫ x 2 sin xdx, 5. 8. 9. ∫ ln xdx , ∫ cos xdx, 2 ⎛ 3− x ⎞ 10. ∫ 3 ⎜⎜ 2 + 4 ⎟⎟dx , x ⎠ ⎝ 11. ∫ sin (ln x )dx, x 12. ∫ dx 4− x 2 , ⎞ ⎟dx, ⎠ Úlohy π⎞ ⎛ 13. ∫ cos⎜ − 2t + ⎟dt , 3⎠ ⎝ π⎞ ⎛ 14. ∫ sin ⎜ 3t − ⎟dt , 3⎠ ⎝ 15. ∫ Ae ωt +ϕ dt , A, ω ∈ R + , 16. x ∫ dx, 4− x x3 dx, 17. ∫ 1 + 2x 4 18. ∫ x sin x 2 + 1 dx, 2 ( ) arctg 2 x dx, 19. ∫ 2 1+ x 20. ∫ arcsin xdx, 21. ∫ e ax cos xdx, kde a ∈ R , 22. 3 −x x ∫ e dx, 2 23. ∫ 24. ∫ 3 1 + cot gx 2 sin x e x dx , x e +1 dx, a = x0 < x1 < x2 < ... < xn −1 < xn = b D = { x0 , x1 , x1 , x2 ,..., xi −1 , xi ,..., xn −1 , xn } = { xi −1 , xi } n i =1 ...dělení intervalu a, b νD = max{x1 − x0 , x2 − x1 ,..., xi − xi −1 ,..., xn − xn −1} ...norma dělení intervalu a, b n ϕ [D, f ( x )] = ∑ f (ξ i )( xi − xi −1 ) ...integrální součet funkce f ( x ) s dělením D i =1 Existuje - li vlastní limita lim ϕ [D, f ( x )], νD →0 pak ji nazýváme určitý integrál funkce f ( x ) od a do b, funkci f ( x ) nazýváme integrovatelnou na intervalu a, b . b Zapisujeme : ∫ f (x )dx a Vlastnosti určitých integrálů Nechť f (x ), g ( x ) jsou integrovatelné funkce na intervalu a, b , α ∈ R, pak b a a b ∫ f (x )dx = −∫ f (x )dx, a ∫ f (x )dx = 0, a b b b a a a ∫ [ f (x ) + g (x )]dx = ∫ f (x )dx + ∫ g (x )dx, b b a a ∫ αf (x )dx = α ∫ f (x )dx Nechť existuje c ∈ R, a < c < b, pak b c b a a c ∫ f (x )dx = ∫ f (x )dx + ∫ f (x )dx, b b a a ∫ f (x )dx ≤ ∫ f (x ) dx Newtonova-Leibnitzova metoda Nechť f (x ) je spojitá na intervalu a, b a F (x ) je primitivní funkcí k f ( x ) na a, b , pak b ∫ f ( x )dx = F (b ) − F (a ) = [F ( x )]a b a Metoda per partes Nechť u ( x ), v( x ) mají spojité derivace u ′(x ), v′( x ) na intervalu a, b . Pak platí b ∫ u (x )v′(x )dx = [u (x )v(x )]a − ∫ u′(x )v(x )dx b a b a Metoda substituce b β ∫ f [ϕ (x )]ϕ ′(x )dx = α∫ f (t )dt a t = ϕ ( x ), dt = ϕ ′( x )dx, α = ϕ (a ), β = ϕ (b ) Výpočet obsahu rovinných obrazců b S = ∫ [g ( x ) − f ( x )]dx a Výpočet objemu rotačních těles dV = π [ f ( x )] dx 2 b V = π ∫ [ f ( x )] dx a 2 Úlohy 1 1. dx ∫ 4− x 0 2 , π 4 2. ∫ sin 4 xdx, 0 π 2 3. ∫ sin 4 xdx, 0 a 4. ∫ (x ) − ax dx, a ∈ R 2 0 1 5. ∫x 2 e x dx, 0 1 6. ∫x e 3 -3x dx, −1 π 4 7. ∫ tg 2 xdx, 0 π 8. ∫x 3 sin 2 xdx, 0 2 9. - 2x e ∫ sin 0 π 2 xdx, Úlohy 1 arctg 3 x 10. ∫ dx , 2 1 + x 0 π 2 11. ∫ 0 π⎞ ⎛ x 3 sin ⎜ x 2 − ⎟dx , 4⎠ ⎝ 1 5 − x, y= . x 2 3 13. Určete obsah plochy ohraničené grafy funkcí y = sin x , y = cos 3 x a přímkou x = 0 . 14. Vypočítejte plochu omezenou čarami y = 6 x − x 2 , y = 0 . 12. Určete obsah plochy ohraničené grafy funkcí y = 15. Zjistěte objem rotačního tělesa, které vzniklo otáčením sinusoidy v intervalu 0, π kolem osy x. 16. Zjistěte objem rotačního tělesa, které vzniklo otáčením obrazce omezeného čarami y 2 = 2 px a x = h , p > 0, h ≠ 0 . 17. Určete střední hodnotu I S střídavého proudu v průběhu poloviny periody. 1 2 18. ∫ arcsin xdx. 0
Podobné dokumenty
Proudění kapalin (SŠ) Studium proudění vody v soustavě trubic
Pohyb reálné kapaliny je velmi komplikovaný. Proto se při numerických výpočtech pracuje s dokonale
tekutou a dokonale nestlačitelnou kapalinou, tzv. ideální kapalinou. Ta slouží jako zjednodušený, ...
Jsou dány funkce f(x) a g(x). a. Pomocı vzorce pro soucet
Jsou dány funkce f (x) a g(x).
a. Pomocı́ vzorce pro součet geometrické řady určete prvnı́ 3 nenulové členy rozvoje funkce
f (x) do Taylorovy řady se středem v bodě x0 = 0. Určete interv...
Sbırka ´uloh ze z´aklad ˚u matematiky 1
a) Jaká je průměrná cena, za kterou jsme koupili 1 kg broskvı́?
b) Na jakou hodnotu klesne průměrná cena za 1 kilogram, jestliže dokoupı́me ještě 10 kg broskvı́
Derivace - základní vzorce
y arctgx
y arc cot gx
PRAVIDLA:
f g f ´ g´
f g f ´g f g´
Prıklady na neurcitý integrál – primitivnı funkce ¯ Tabulka základnıch
Přı́klady na neurčitý integrál – primitivnı́ funkce
¯ na integračnı́ konstantu a definičnı́ obor):
Tabulka základnı́ch integrálů (až
Z
f (x)
Primitivní funkce, neurčitý integrál, základní integrály
Primitivní funkce, neurčitý integrál, základní integrály
1. Definice Říkáme, že F (x) je v intervalu (a, b) primitivní funkcí k funkce f (x), jestliže pro všechna
x ∈ (a, b) platí F 0 (x) = f (x).
...
Derivace
Derivaci funkce v zadaném bodě můžeme počítat
přímo pomocí definice,
použitím vět o algebře derivací,
použitím věty o derivaci inverzní funkce,
použitím věty o derivaci složené funkce.
Volitelná matematika - Gymnázium Dr.J.Pekaře
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
Seberegulace, organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
Spolupráce a soutěž